BASF
BASF
BASF

AGRA

Skládkové choroby brambor

20. 09. 2011 Ing. Ervín Hausvater,CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r Skladování Zobrazeno 36359x

Hlízy bramboru jsou živou částí rostlin s vysokým obsahem vody, a proto při skladování snadno podléhají chorobám. Zároveň však, jako každý živý organizmus, mají obranné mechanizmy, které zabraňují infekci původci těchto chorob. Pokud tedy nejsou infikovány již během vegetace nebo infekce není umožněna poškozením hlíz v průběhu sklizně nebo posklizňové úpravy a skladování probíhá za optimálních podmínek, napadení skládkovými chorobami je nízké a hlízy přežívají až do vyčerpání svého fyziologického potenciálu.

Proseeds

Za skládkové choroby z praktického a tradičního pohledu považujeme suché hniloby hlíz (fusariová a fomová hniloba), měkkou hnilobu a plíseň bramboru na hlízách. Ostatní choroby, které můžeme ve skládce obvykle nalézt, nejsou tak destruktivní a většinou nezpůsobují hniloby, ale napadají pouze slupku nebo dužninu mělce pod ní.

Pohled zpět

Skládkové choroby byly u nás nejvýznamnějším problémem ochrany brambor 70. a 80. let minulého století. Jejich nejdůležitější původci pronikají do hlíz převážně mechanickým poškozením, což byla hlavní příčina jejich velkého rozšíření a obrovských ztrát po sklizni. V tomto období nastoupila komplexní mechanizace sklizně a posklizňové úpravy, která nerespektovala vysoké nároky hlíz na šetrnou manipulaci. Nevyhovovala ani technologie, která v převážné míře spočívala v třídění hlíz okamžitě po sklizni s následným uložením do skladu. Typické byly také dlouhé dopravní cesty s množstvím přepadů, kde se kromě poškození zvyšovala enormně i kontaminace hlíz původci chorob. Velká koncentrace ploch v některých podnicích také nedovolovala výběr vhodných pozemků bez kamene a odkameňovací linky u nás v té době neexistovaly. Svůj význam měla také nedostatečná ochrana proti plísni bramboru. Hlízy infikované plísní zvyšují skladovací ztráty a umožňují sekundární infekci bakteriemi urychlujícími jejich rozklad směsnou hnilobou.

Situace u skládkových chorob se výrazně zlepšila přibližně v polovině 90. let dvacátého století. To mělo několik příčin. Postupně se rozšiřovala technologie odkamenění, klesaly plochy brambor, což umožnilo výběr vhodných pozemků. Konkurence a zvyšující se požadavky na kvalitu hlíz donutily pěstitele investovat do sklízečů a posklizňových linek méně poškozujících hlízy. Docházelo tedy k odstraňování hlavní příčiny umožňující infekci původci skládkových chorob. Zároveň se významně zvýšila úroveň ochrany proti plísni bramboru, a to rovněž pozitivně ovlivnilo problémy ve skládkách.

Současné období je charakterizováno dále se zvyšujícími požadavky na kvalitu hlíz, což znamená, že skládkovým chorobám musí být věnována trvalá pozornost. I přes posun v technologiích výroby brambor včetně ochrany, zůstávají skládkové choroby velmi významným faktorem, který často rozhoduje o úspěchu realizace výsledného produktu na trhu.

Na skládkové choroby je nutné myslet včas, neboť preventivní opatření jsou prakticky jedinou možností ochrany.

Přehled

Fusariovou hnilobu způsobuje několik druhů hub rodu Fusarium. Zdroj infekce se vyskytuje v půdě, kde spory původců přežívají po mnoho let a jsou prakticky trvalým zdrojem infekce. Vyšší výskyt lze očekávat v lehčích písčitých a kamenitých půdách. Fuzária však nejsou schopna infikovat hlízy s neporušenou slupkou ani pronikat vrstvou suberizovaných buněk hojivého pletiva. K infekci hlíz proto dochází téměř výhradně v místech mechanických poškození, a také při narušení hlíz jinými chorobami, především plísní bramboru. Při nešetrné přípravě sadby může dojít k infekci přes poraněné klíčky, tento způsob infekce má však minimální praktický význam. Příznakem napadení hlíz jsou koncentricky zvrásněné nekrotické skvrny na slupce, později s výskytem mycelia bílé, žluté nebo růžové barvy. V pokročilejším stadiu hniloby se mohou přidružovat další saprofytické druhy fuzárií. Hniloba hlíz způsobená fuzárii se projevuje na řezu hlíz vrstevnatou destrukcí napadené dužniny, obvykle s bílým myceliem a někdy s malými dutinami. Při zvýšené vlhkosti ve skladu (potní vrstva, nedostatečné větrání, nadměrné množství zeminy a nedostatek vzduchu) dochází obvykle k sekundárnímu napadení bakteriemi a rozklad hlíz je dokončen měkkou hnilobou vyvolanou bakteriemi. Pokud není s hlízami v průběhu skladování manipulováno a nedochází k dalšímu mechanickému poškození, fusariová hniloba se ve skladu dále nerozšiřuje z hlízy na hlízu a při dostatečném větrání napadené hlízy mumifikují.

Fusariová hniloba
Fusariová hniloba
 
Fusariová hniloba na řezu hlízou
Fusariová hniloba na řezu hlízou
 

Fomová hniloba, jejímž původcem je houba Phoma foveata, se objevuje především v letech s chladným a vlhkým počasím v závěru vegetace a v období sklizně. Houba napadá stonky i hlízy. Na bázích odumírajících stonků lze nalézt podélné nekrotické skvrny s pyknidami a v nich se tvořící spory, které jsou smývány do půdy a kontaminují hlízy. K infekci hlíz pak dochází při mechanickém poškození a napadení je podporováno nízkými teplotami. Patogen v půdě přežívá pouze krátkodobě, takže při dodržení čtyřleté osevní rotace není půda rozhodujícím zdrojem infekce, ale choroba se šíří především napadenou a kontaminovanou sadbou. První příznaky napadení na hlízách lze pozorovat nejdříve v listopadu a prosinci. Na slupce se tvoří propadlé nekrotické skvrny, které se postupně zvětšují. Povrch skvrn je hladký nebo nepravidelně zvrásněný, zřídka s tmavými pyknidami na povrchu. Pod nekrózami se v dužnině postupně vytvářejí dutiny pokryté fialově šedým myceliem s černými pyknidami. Mechanické poškození je v praxi jediným zdrojem infekce hlíz a choroba se ve skladu nešíří z hlízy na hlízu. Smíšené infekce s jinými chorobami nejsou příliš časté, ale při skladování za zvýšené vlhkosti mohou rozklad urychlovat bakterie. Výskyt fomové hniloby je v posledních letech poměrně nízký.

Fomová hniloba
Fomová hniloba
 
Fomová hniloba na řezu hlízou
Fomová hniloba na řezu hlízou
 

Měkká hniloba hlíz může být způsobena několika druhy bakterií. Nejdůležitějším původcem je Pectobacterium carotovorum (= Erwinia carotovora) a subspecie tohoto patogena, případně Dickeya chrysanthemi (= Pectobacterium chrysanthemi), jejíž výskyt stoupá při vyšších teplotách ve vegetaci. Ale podílejí se často také bakterie rodu Pseudomonas. V našich podmínkách většinou tyto bakterie nepřezimují, a proto rozhodujícím zdrojem infekce jsou napadené sadbové hlízy, hlízy kontaminované nebo s latentní infekcí. Významným zdrojem může být i posklizňová linka, zbytky kontaminované zeminy ve skladech, zejména po zpracování a skladování silně napadené partie.

Měkká hniloba hlíz
Měkká hniloba hlíz
 

Bakterie rodu Pectobacterium a Dickeya jsou také původcem černání stonku a s měkkou hnilobou hlíz tato choroba přímo souvisí, ale vysoký výskyt černání stonku nemusí vždy znamenat napadení měkkou hnilobou ve skládce. Rozhodující je průběh počasí ve vegetaci. Hlízy jsou infikovány v půdě prostřednictvím stolonů nebo bakterie pronikají do hlíz lenticelami. K šíření bakterií v půdě dochází volnou vodou, zejména v letech, kdy půda delší dobu nevysychá. I když hlízy mohou být infikovány lenticelami již před sklizní na poli, zvláště při zamokření pozemků, častější je napadení hlíz při sklizni nebo třídění prostřednictvím mechanického poškození. Bakterie se také uplatňuje jako významný sekundární patogen, zvláště u hlíz primárně infikovaných plísní bramboru. I když se nejedná o organizmy anaerobní, přítomnost volné vody na hlízách (sklizeň při dešti, potní vrstva) a nedostatek vzduchu usnadňují infekci. V této souvislosti mohou nastat potíže i při mytí hlíz před balením a jejich nedostatečném osušení, zejména u náchylných odrůd.

Plíseň bramboru způsobenou původcem Phytophthora infestans je možné ve skládce dobře rozeznat podle rezavého zbarvení dužniny pod slupkou, která často stromečkovitě proniká do dužniny. Toto zbarvení je typické a lze jej pozorovat i v hlízách, které jsou rozkládány sekundárně i měkkou hnilobou a fusariovou hnilobou. I když mechanické poranění hlíz může způsobit zvýšení infekce hlíz plísní, zejména pokud se hlízy na dopravnících sklízeče kontaminují sporami z natě (porosty, kde nebyla ukončena vegetace, obrosty), rozhoduje se o jejich napadení především úrovní fungicidní ochrany a včasným ukončením vegetace.

 Hlízy napadené plísní bramboru
Hlízy napadené plísní bramboru
 
 Příznaky plísně bramboru na řezu hlízou
Příznaky plísně bramboru na řezu hlízou
 
 Směsná infekce fuzárii a plísně bramboru
Směsná infekce fuzárii a plísně bramboru
 
 Směsná infekce plísně bramboru a baktérií
Směsná infekce plísně bramboru a baktérií
 

Ochrana

Ochrana proti skládkovým chorobám spočívá rozhodující měrou v přizpůsobení technologie pěstování, sklizně a posklizňové úpravy nárokům hlíz z hlediska maximálního snížení mechanického poškození a v některých agrotechnických opatřeních.

V současné době jsou u nás v zásadě používány tři způsoby technologie pěstování brambor, a to technologie klasická s plnou mechanickou kultivací, technologie s omezenou mechanickou kultivací a používáním herbicidů a technologie odkamenění. V prvních dvou případech lze očekávat malé mechanické poškození při sklizni, a tím i nízký výskyt skládkových chorob pouze za předpokladu dobrého zpracování půdy a na pozemku s nízkým výskytem kamenů. Velká část pozemků v bramborářské oblasti má ale vyšší výskyt kamene, který zvyšuje poškození při sklizni, ale také při následné posklizňové úpravě. Tento problém je řešen technologií odkamenění.

Před vlastní sklizní je důležitým technologickým zásahem ukončení vegetace mechanicky nebo chemicky. Z hlediska skládkových chorob se tímto zásahem vytvářejí předpoklady pro usnadnění práce sklízečů a pro sklizeň vyzrálých hlíz s pevnou slupkou a s menší náchylností k mechanickému poškození. Včasné ukončení vegetace je také významnou součástí ochrany hlíz proti plísni bramboru.

Sklizeň ovlivňuje velmi podstatně mechanické poškození hlíz, a tím i výskyt skládkových chorob. Kvalita práce sklízeče z hlediska poškození hlíz je dána jeho typem a seřízením a dále již zmíněnými faktory, jako jsou technologie pěstování, obsah hrud a kamenů v půdě a připravenost porostu (ukončení vegetace, vyzrálost hlíz).

Důležitý je také okamžitý stav půdy a teplota. Poškození hlíz je nižší při přiměřeně vlhké půdě než v půdě suché. Hlízy jsou více poškozovány za nízkých teplot. K vyšší infekci fuzárii dochází při sklizni za sucha. Při sklizni z mokré půdy a za deštivého počasí lze očekávat ohrožení měkkou hnilobou pokud se nepodaří hlízy rychle osušit.

Při dopravě, naskladňování a vyskladňování vozů je třeba dbát na minimální výšku pádů hlíz a při deštivém počasí zabránit namoknutí sklízených brambor.

Technologie posklizňové úpravy je dána termínem dodání odběrateli nebo zpracováním. Z hlediska skládkových chorob vyhovuje taková technologie, kdy je s hlízami co nejméně manipulováno a dopravní cesty do skladovacích prostorů a v třídírnách jsou co nejkratší. V dlouhých a komplikovaných systémech dopravníků s množstvím přepadů se zvyšuje nejen mechanické poškození, ale také vzrůstá kontaminace hlíz původci chorob.

Pokud není nutné třídění po sklizni a ve sklizených partiích není nadměrné množství zeminy nebo hnijících hlíz, nejvíce vyhovuje naskladnění v hrubém stavu, případně po odhlinění. V případě, že musí být sklizeň tříděna před uložením do skladu, je vhodné tak učinit až po vyhojení mechanických poškození na přechodných skládkách s odpovídající teplotou a vlhkostí po 2–3 týdnech od sklizně.

Nejvyšší napadení skládkovými chorobami lze očekávat, pokud třídění navazuje bezprostředně na sklizeň a hlízy jsou ihned uloženy na trvalou skládku.

Poranění hlíz se zvyšuje při nízkých teplotách. To bývá častým problémem při třídění v průběhu skladovacího období v zimních měsících. Před jakoukoliv manipulací by proto hlízy měly být zahřáty na teplotu nejméně 10–12 °C. Při poranění za nízkých teplot dochází k infekci zejména původcem fomové hniloby, ale může se zvýšit i výskyt fusarií a bakterióz. Manipulace s hlízami za nízkých teplot rovněž podporuje výskyt fyziologického šednutí dužniny.

Použití fungicidů proti skládkovým chorobám by bylo v určitých případech účelné, např. u sadby, případně u dlouhodobě skladovaného konzumu. V současné době jsou u nás registrovány pro moření pouze přípravky na bázi mancozebu, které však nevyhovují především technologicky, ale i hygienicky a není vhodné jejich použití ani pro sadbu. V zahraničí jsou registrovány pro tento účel především přípravky obsahující thiabendazol a imazalil.

 Včasné ukončení vegetace omezuje výskyt skládkových chorob
Včasné ukončení vegetace omezuje výskyt skládkových chorob
 

Závěr

Díky technologickým změnám v pěstování, sklizni a posklizňové úpravě, a také dokonalejší ochraně proti plísni bramboru jsou dnes skládkové choroby menším problémem, než tomu bylo v minulosti. Přesto není možné tuto záležitost podceňovat neboť rozhodujícím kritériem uplatnění brambor na trhu je jejich kvalita a výskyt skládkových chorob je samozřejmě nepřijatelný. Často některá opomenutí nebo nedostatky při sklizni a posklizňové úpravě, kdy dojde k poškození hlíz, mohou být příčinou závažných ztrát způsobených mechanickým poškozením a skládkovými chorobami u této nákladově náročné plodiny. Může tak být znehodnocen vysoký výnos kvalitních hlíz, který však díky výskytu skládkových chorob nelze později úspěšně realizovat na trhu. Proto je nutné na skládkové choroby myslet včas, neboť preventivní opatření jsou prakticky jedinou možností ochrany.



Související články

Řízená atmosféra - jedna z cest ochrany skladů proti škůdcům

20. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Skladování Zobrazeno 172x

Nutričně vyvážená a kvalitní siláž

12. 03. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Skladování Zobrazeno 238x

Rezistence skladištních škůdců v ČR a EU

13. 12. 2023 Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D. a kol. Skladování Zobrazeno 752x

Co se děje během skladování řepy a jak průběh optimalizovat

20. 11. 2023 Ing. Klára Pavlů, Ing. Jan Sedláček Skladování Zobrazeno 1313x

Ochrana obilního zrna před škůdci ve skladech

23. 11. 2022 Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzně Skladování Zobrazeno 2656x

Další články v kategorii Skladování

detail