BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Souhrn poznatků o přezimování ozimů v ČR na jaře 2012

14. 03. 2012 Ing. Milena Bernardová, Dr. Ludvík Tvarůžek, Eva Leciánová a pozorovatelé MSD Technologie pěstování Zobrazeno 13197x

V minulých dnech jsme zaměřili pozornost na stav přezimování ozimých plodin. Mrazivé počasí od 25. ledna do poloviny února a rovněž absence sněhu na části území především v nížinách byly prvními neblahými signály o možných poškozeních ozimů. Protože se množily otázky na životaschopnost porostů, provedli jsme v rámci systému MSD (monitoring, signalizace, doporučení) a v moravské části pro širokou pěstitelskou veřejnost analýzy vzorků rostlin ozimých obilnin a řepky na stanovení životaschopnosti (viz mapa odběru). Celkově bylo vyhodnoceno 655 porostů, z čehož 200 vzorků bylo ozimých řepek a zbylých více než 400 vzorků ozimých obilnin. Odběry rostlin byly provedeny v týdnu od 27. 2. 2012 a následně rozborovány podle jednotné metodiky pro Čechy i Moravu vysazením rostlinných torz do perlitového lože u řepky a do perlitového lože a buničité vaty u obilnin.

Proseeds

 Mapa odběru vzorků rostlin na testy životaschopnosti - systém MSD Čechy, Morava, Slezsko

Mapa odběru vzorků rostlin na testy životaschopnosti - systém MSD Čechy, Morava, Slezsko
 

Přezimování ozimů 2011/2012 - Čechy

Průměrná teplota vzduchu se v Čechách v měsíci únoru pohybovala kolem -5 °C, což je cca o 4 °C pod dlouhodobým normálem. V první polovině měsíce však dosahovala průměrná teplota pouze -11,5 °C a minimální teploty se v tomto období pohybovaly kolem -20 °C i níže. Tyto podmínky nebyly příznivé pro úspěšné přezimování ozimých plodin. V některých oblastech - Polabí, ale i větší části západních, středních a jižních Čech - byly ještě umocněny absencí sněhové pokrývky a silným mrazivým větrem.

V Čechách byly vysazeny na test životaschopnosti vzorky z pozorovacích stanovišť 30 okresů, z toho bylo 65 ozimých pšenic, 65 ozimých řepek a dále 22 ozimých ječmenů a několik vzorků žita a tritikale. Naši odběratelé systému MSD dostali informace o životaschopnosti ozimů již začátkem března s konkrétními hodnotami na daných lokalitách.

Výsledky nelze shrnout jednou větou, protože porosty byly ovlivněny mnoha vlivy. Některé výstupy však lze zevšeobecnit.

 Obrůstání rostlin pšenice ozimé v testu životaschopnosti
Obrůstání rostlin pšenice ozimé v testu životaschopnosti
 

Pšenice ozimá - Čechy

Všeobecně přezimovaly lépe porosty:

  • kde v době holomrazů ležela alespoň slabá sněhová pokrývka,
  • se zimovzdornějšími odrůdami: Bohemia, Genius, ale i Sultan - viz graf 1ze zastoupených rozborovaných odrůd. V grafu jsou uvedené pouze odrůdy, které byly v testech četněji zastoupené, celkový počet testovaných odrůd byl 31, avšak řada z nich se vyskytla pouze 1× nebo 2×, a proto nejsou v grafu uvedeny,
  • časněji seté, se silnějším odnožovacím uzlem - porosty zaseté v září měly v průměru 87 % životaschopnosti, zatímco seté v říjnu 77 %,
  • porosty vyseté po klasické přípravě půdy měly v průměru 87,9 % životaschopnosti, porosty vyseté po minimální přípravě půdy pouze 76,1 % .

Více než 75 % porostů mělo životaschopnost rostlin nad 80 %; 58 % hodnocených porostů převyšovalo v životaschopnosti 90 %. Pouze 9 % porostů mělo životaschopnost nižší než 50 %.

 

Ječmen ozimý - Čechy

Všechny vzorky rostlin ozimých ječmenů měly mrazem poškozenou listovou plochu od 10 do 60 %. Díky dobrému kořenovému systému a silným odnožovacím uzlům však přečkaly zimu dobře a všechny vzorky byly z 95 až 100 % životaschopné.

 

Ostatní ozimé obilniny - Čechy

Vysoké procento životaschopnosti vykazovaly i rostliny žita a tritikale, které měly navíc i méně poškozenou listovou plochu. Tento fakt může souviset s tím, že se hlavně žito pěstuje ve vyšších polohách, kde ležel ve většině případů sníh.

 

Řepka ozimá - Čechy

Životaschopnost rostlin byla u 95 % porostů velmi dobrá a pohybovala se převážně mezi 96 až 100 %. Pouze na cca 6 % porostů bylo obrůstání slabší a část kořenových krčků byla měkkých, zahnívajících. Na těchto zhoršených porostech byly zastoupeny různé odrůdy a není možné označit některou odrůdu jako hůře přezimující.

Celkově přečkaly v Čechách řepky ozimé zimu lépe než pšenice ozimá. K dobré kondici porostů přispělo i to, že rostliny vstupovaly do zimy dobře zakořeněné, se silným kořenovým krčkem. Téměř na všech porostech byla provedena morforegulace (někde i 2× až 3×), takže kořenový krček nebyl vytažený. Důležitý byl fakt, že půda v hloubce 5 cm a více byla koncem února (v době odběru vzorků) ještě zamrzlá a řepky nezačaly předčasně regenerovat.

Následné ranní mrazíky, které přišly začátkem března tak řepku téměř nepoškodily, naopak porosty mohly být lépe přihnojeny.

 

Přezimování ozimů 2011/2012 - Morava a Slezsko

Měsíc únor se zařadil celkově k měsícům studeným a srážkově suchým. Průměrná denní teplota se odchylovala od dlouhodobého průměru o více než 4,5 °C a srážky dosáhly pouze 46 % dlouhodobého průměru. Mimořádně chladné počasí panovalo v první polovině tohoto měsíce, kdy se průměrná denní teplota pohybovala pod -10 °C (2. února dosáhla v Kroměříži hodnoty -14,5 °C). Také maximální denní teploty atakovaly hranici -10 °C, proto se v měsíci únoru vyskytlo i několik arktických dnů. Minimální teploty klesaly v tomto období až k hranicím -18 °C (-18,6 °C dne 13. 2.) a přízemní minimální teploty se pohybovaly i pod -20 °C.

Od druhé poloviny února se začalo oteplovat a v samotném závěru měsíce se průměrná denní teplota přibližovala k maximálním hodnotám dlouhodobého průměru. S těmito nízkými minimálními teplotami v první polovině měsíce a na mnohých místech i s absencí sněhové pokrývky klesala také teplota půdy. Průměrná denní minimální teplota půdy v 5 cm klesala k -7 °C. Půda byla promrzlá do hloubky více než 50 cm a začala rozmrzat na počátku března (v 5 cm ke konci měsíce února). Slabé srážky se vyskytovaly v polovině února a to ve formě sněhové. Nejvyšší srážkový úhrn však spadl ke konci měsíce ve formě dešťové. Množství těchto srážek nebylo vysoké a nestačilo dorovnat únorový srážkový deficit. Uvedené údaje jsou vztaženy k meteorologickým pozorováním na lokalitě Kroměříž.

Na Moravě a ve Slezsku byly odebrány vzorky na území celkem 14 okresů.

 

Ozimá pšenice - Morava a Slezsko

Podle závažnosti poškození je možné ozimé pšenice hodnotit následovně:

  • třetina porostů byla jen mírně poškozena s podílem hynoucích rostlin do 10 %,
  • 10,8 % porostů vykázalo extrémní poškození s podílem hynoucích rostlin nad 80 %.

Odrůdová reakce je zobrazena v grafech 2–4, do kterých byly zařazeny opět pouze odrůdy dostatečně početně zastoupené. Jelikož byla část regenerujících rostlin hodnocena do dvou skupin podle jejich vitality, tedy síly, s jakou obnovují vegetaci, je patrné, že existuje v průměru až čtvrtina rostlin, které jsou oslabeny a mohou za nepříznivého jarního počasí dále hynout a způsobit ještě výraznější poškození a proředění porostů.

Nejvyšší podíly vitálních rostlin byly zjištěny u odrůd Bohemia, Genius, Seladon, Ludwig a Cubus, nejnižší u odrůd Orlando, Matylda a Akteur.

 

Ozimý ječmen - Morava a Slezsko

U ozimých ječmenů byl podíl odumírajících rostlin na průměrné úrovni 12 %, pětina rostlin byla mrazy oslabena a 65 % rostlin bylo zcela vitálních.

 

Ostatní ozimé obilniny - Morava a Slezsko

Porosty ozimé žita a tritikale se v naprosté většině případů jeví bez vážných poškození.

 

Ozimá řepka - Morava a Slezsko

Ozimé řepky při testech úspěšně regeneravaly a pouhých 11,5 % porostů mělo více než čtvrtinový podíl poškozených rostlin a u necelých 3 % porostů byla poškozena více než polovina rostlin.

 Test životaschopnosti rostlin řepky
 Test životaschopnosti rostlin řepky
 

Závěr

Následný vývoj ozimů však velmi záleží na dalším průběhu počasí.

Některé porosty ozimých pšenic, které opticky vypadaly odumřelé, začínají tvořit nové listy a regenerovat, stejně tak jako ozimé ječmeny a porosty řepek v jižních expozicích, které již mění barvu do zelena.

Problémy mohou nastat po eventuálních dalších mrazech zvláště u poškozených ploch, na lokalitách částečně podmáčených nebo naopak vysušených minulými holomrazy.

Rovněž vstup patogenů do poškozených rostlin může rostliny oslabit a bude důležité dále jejich zdravotní stav sledovat.

  

 

Graf 1: Průměrná životaschopnost odrůd ozimé pšenice - Čechy
 Graf 1: Průměrná životaschopnost odrůd ozimé pšenice - Čechy
 
Graf 2: Podíl vitálních rostlin ve vzorcích ozimé pšenice - Morava a Slezsko
 Graf 2: Podíl vitálních rostlin ve vzorcích ozimé pšenice - Morava a Slezsko
 
Graf 3: Podíl oslabených rostlin ve vzorcích ozimé pšenice- Morava a Slezsko
 Graf 3: Podíl oslabených rostlin ve vzorcích ozimé pšenice- Morava a Slezsko
 
Graf 4: Podíl hynoucích rostlin ve vzorcích ozimé pšenice - Morava a Slezsko
 Graf 4: Podíl hynoucích rostlin ve vzorcích ozimé pšenice - Morava a Slezsko
 

 

Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky, s.r.o.,
Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Eva Leciánová; Agrotest fyto, s.r.o.
a kolektiv pozorovatelů MSD

Související články

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 625x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 418x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 639x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 599x

Agrolesnictví v dějinách - máme na co navázat

09. 01. 2024 Mgr. Péter Szabó, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, Brno; Masarykova univerzita, Brno Technologie pěstování Zobrazeno 546x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail