Hnojení fosforem v naplavených půdách
25. 10. 2016 Hnojení Zobrazeno 3761x
Naplavené půdy v nivních a lužních oblastech a oblastech blízkého okolí jsou půdy velmi teplého až mírně teplého teplotního režimu, neprůsakového typu vodního režimu a migračního typu solí. Podléhají snadno větrné erozi, rychle se ohřívají nebo ochlazují. Provzdušněnost je dobrá. Zásobní hnojení a vysoké dávky hnojiv se nedoporučují. Patří sem různé půdní subtypy černice (CC) a fluvizemě (FL), kterých je v ČR přibližně 330 tisíc ha.
Z pohledu výživy rostlin fosforem a stanovení půdní úrodnosti pomocí přístupného fosforu (Ppř) je zjednodušené dělení podle subtypů a případně variet:
Nekarbonátová - pufrace půdy je malá, a proto se rychle mění pH a složení půdního komplexu. Půdní reakce je slabě kyselá až kyselá. Fosfor z hnojiv se zvrhává do sloučenin železa a hliníku..
Karbonátová - pufrační schopnost je dobrá a půda pružně reaguje na hnojení. Půda má alkalickou reakci a fosfor je převážně vázán do vápenatých sloučenin. V půdách převládá mineralizace organických látek nad huminifikcí, a proto se doporučuje častější použití organických hnojiv.
Tyto naplavené půdy jsou jedny z úrodných půd, někdy i s vyšší produkční schopností než černozemě a hnědozemě. Z uvedených důvodů, pro své odlišné P-vlastnosti od černozemí a hnědozemí, by mělo být i odlišné hnojení fosforem. Cílem tohoto článku je podat v jednoduché formě návod pro P-hnojení těchto půdách.
Provedená sledování
Ke studiu byly použity výsledky analýz 52 vzorků - fluvizemě (12 vzorků středně těžká půda a 40 vzorků těžká půda) a 117 vzorků černice (60 vzorků středně těžká půda a 57 vzorků těžká půda z různých lokalit České republiky. Základní charakteristika vybraných půd je uvedena v tabulce 1.
Takzvaný přístupný fosfor (Ppř) byl stanoven metodou podle Mehlicha III. Pro určení forem půdního fosforu byla použita katexová metoda (Macháček, 1986), kterou se stanovují formy půdního fosforu (Pmob - mobilní fosfor, Plab - labilní fosfor) a pro stanovení sorpční schopnosti půd byl stanoven sorpční index (SI) (Bache and Williams, 1971).
Tab. 1: Základní charakteristika fluvizemě a černice
Výsledky
Výsledky analýz reprezentativních vzorků půd uvedenými metodami jsou uvedeny ve statistickém zpracování v tabulce 2. Pro komplexní přehled výsledků doplňujeme průměrné výnosy v obilních jednotkách - OJ (pšenice ozimá a jarní ječmen) za 3-leté období, které jsou na fluvizemi 6,0 t/ha (rozmezí 3,5–8,0 t/ha) a na černici 6,1 t/ha (rozmezí 4,9–10,0 t/ha) .
Podle obsahu Pmob (též hlavní složka staré půdní síly) a podobného P-režimu byly sledované půdy rozděleny do 2 skupin. Dále bylo zjištěno, že k získání téměř shodného obsahu Plab v obsahu Ppř je pro každou skupinu půd mít odlišnou zásobu Pmob. Skupiny do kterých byly zařazeny půdy podle hodnot Pmob jsou uvedeny v tabulce 3 a lze je takto charakterizovat:
Nejúrodnější nížínné půdy - převážně klimatická oblast VT–T2; pH neklesne pod 6,5; skupina půdního druhu je většinou středně těžká a až těžká; výrobní oblast je převážně kukuřičná a i řepařská.
• Úrodné půdy nížinné - převážně klimatická oblast T2–MT2; pH je většinou v rozmezí 5,5–6,5; skupina půdního druhu je většinou středně těžká a až těžká; výrobní oblast je převážně řepařská, a i kukuřičná.
Kategorie zásobenosti půd pro Pmob byly přepočteny pomocí regresních rovnic na obsah Ppř (Mehlich III), aby byla získána hraniční hodnota obsahu Ppř, při kterém lze použít uvedených rovnic v tabulce 4 pro výpočet dávek P-hnojiva. V našem případě je to určení dávky P-hnojiva s využitím půdní zásoby fosforu, která po určitou dobu může být ještě využita rostlinami, aniž by došlo k výraznému snížení Ppř. Pro průměrný výnos v OJ 5,0–6,0 t na ha lze dávku P-hnojiva určit dvěma způsoby:
- Je-li obsah Ppř do uvedeného obsahu uvedeného v tabulce 4, tak dávku v kg P na ha se vypočte podle následných regresních rovnic polynomu 1. řádu.
- Je-li obsah Ppř vyšší než jeho uvedený obsah, tak dávka P-hnojiva se určí podle průměrného odběru P za osevní sled.
Na karbonátových půdách s vyšším obsahem vápníku (podle Mehlicha III vyšší než 3500 mg/kg) a i alkalických půdách, je vhodnější Olsenova metoda pro stanovení Ppř a kategorie zásobenosti Ppř a dávky P-hnojiva jsou uvedeny v tabulce 5.
Od určených dávky minerálního hnojiva v kg P na ha v každém případě je nutno odečíst dávku P dodaného organickým hnojením.
Dávky P-hnojiva vychází z obsahu Ppř pomocí upravené filozofie hnojení (Neuberg a kol. 1990, 1991 a 1995; Macháček a Čermák, 2004).
Tab. 2: Statistické hodnocení výsledků analýzy půd
Tab. 3: Charakteristika půd s podobným P-režimem ze studovaných oblastí
Tab. 4: Přehled rovnic pro výpočet dávek P-hnojiva v kg P/ha
Závěr
Orné půdy vzniklé naplavením (fluvizemě a černice) byly rozděleny podle forem půdního fosforu, sorpčních vlastností, půdní reakce, skupin půdního druhu a výrobních oblastí do 2 skupin.
Dávky P-hnojiva lze určit dvěma způsoby: podle uvedeného rozmezí zásoby Ppř a je-li obsah Ppř vyšší nebo nižší než uvedené rozmezí Ppř.
Pro karbonátové půdy doporučuje se pro stanovení Ppř Olsenova metoda. Pro tuto metodu byly stanoveny kategorie zásobenosti obsahu Ppř a z nich dávky P-hnojiva.
Tab. 5: Kategorie zásoby Ppř pro Olsenovu metodu a dávky P-hnojiva podle EVH
Použitá literatura u autorů.
Poděkování: Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR, VZ č. 0002700604.
RNDr. Václav Macháček, DrSc.; odborný poradce v oboru rostlinná výroba, Praha
Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně
Další články v kategorii Hnojení