BASF
BASF
BASF

AGRA

Výživa a hnojení produkčních chmelnic

30. 01. 2017 Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 4016x

Chmel je rostlina velmi náročná na živiny a hnojení, neboť během krátké doby (květen až srpen) vytváří velké množství nadzemní biomasy. Celková roční dávka živin je závislá zejména na půdní zásobě živin a dosahovaném výnosu s přihlédnutím k množství srážek během vegetace.

Varistar

Hnojení organickými hnojivy

Nevyhovující skladba pěstovaných plodin z pohledu osevního postupu s návazností na živočišnou výrobu v současné tržní orientaci chmelařské podniky limituje v používání dříve nejběžnějšího organického hnojiva, kterým je hnůj. U organických hnojiv se stanovuje pouze dávka hnoje na hektar v rozmezí 40–70 t/ha, přičemž pro půdy lehké se doporučuje dávka 70 t/ha, pro půdy střední 55 t/ha a pro půdy těžké 40 t/ha. Organická hnojiva se aplikují zpravidla jedenkrát za 3 roky, zapravují se v podzimním období. Chlévský hnůj obohacuje půdu o živiny a organickou hmotu. Na těžkých chmelových půdách pak navíc zlepšuje jejich fyzikální vlastnosti, biologickou aktivitu a přispívá k jejich lepší zpracovatelnosti. Rovněž lze využít průmyslové komposty či podobné fermentované produkty. Při nedostatečné bilanci organických hnojiv využíváme zelené hnojení.

Hnojení minerálními hnojivy

Hnojení dusíkem

Pro stanovení dávky dusíku můžeme využít výsledek rozboru vzorků půdy odebraných do hloubky 60 cm na obsah anorganického dusíku (Nanorg) v předjarním období. Tyto údaje poslouží ke korekci celkové dávky. Střední zásoba představuje 30–40 mg N na 1 kg půdy. Celková roční dávka dusíku je odvozena podle uvažovaného výnosu hlávek a normativu odběru dusíku na 1 tunu hlávek (přibližně 90–110 kg N/t). Střední celková dávka pak činí 140–160 kg N/ha.

Dusíkem hnojíme na jaře a celkovou roční dávku dělíme do 2–3 dílčích dávek: před řezem, před první přiorávkou, před květem. Před řezem používáme minerální hnojiva pozvolně působící, později pak hnojiva rychle působící. Hnojení dusíkem výrazně ovlivňuje výnos hlávek, nadměrné dávky dusíku, zejména pokud jsou v nepoměru s ostatními živinami, nejsou rostlinou využity. Zhoršuje se kvalita hlávek, dusík se vyplavuje do spodních vrstev.

Hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem

Výše dávek těchto živin vychází z půdní zásoby a ročního normativu odběru pro plánovaný výnos. Střední celková dávka se pohybuje zhruba v této úrovni: 120–150 kg P2O5, 140–180 kg K2O, 60–70 kg MgO. Minerální hnojiva aplikujeme zpravidla jednorázově jako celkovou dávku na podzim. Při větších celkových dávkách lze část hnojiv aplikovat na podzim, zbytek na jaře před řezem. Při výběru hnojiv dáváme přednost síranovým formám.

Vápnění

Chmel má poměrně velké požadavky na vápník. Vápněním udržujeme optimální půdní reakci v rozmezí pH 6–7 a doplňujeme vápník odebraný z půdy sklizní hlávek. Vápnění napomáhá též příznivě k využití ostatních živin chmelovou rostlinou. Roční normativ pro odběr vápníku sklizní hlávek činí přibližně 240–280 kg CaO/ha. Vápníme na podzim. Používáme pálené vápno nebo mleté vápence.

Tab. 1: Kritéria hodnocení potřeby aplikace vápníku ve chmelnicích

Půdní reakce

pH

Potřeba vápnění (t CaO/ha)

lehká půda

střední půda

těžká půda

do 4,5

0,60

1,00

1,30

4,6–5,0

0,45

0,70

0,90

5,1–5,5

0,30

0,50

0,60

5,6–6,5

0,20

0,30

0,40

6,6–6,9

0,20

0,20

0,20

Hnojení v průběhu vegetace

Během vegetace dodáváme podle potřeby chybějící základní živiny (N, P, Mg), zejména pak mikroelementy (Zn, B, Mg, Mo). Nedostatek těchto živin zjistíme podle fyziologických příznaků na listech nebo pomocí výsledků listových analýz. Nedílnou součástí doplňkového hnojení během vegetace je mimokořenová (listová) výživa. Chmelová rostlina dovede přes velkou listovou plochu živiny intenzivně a rychle využít. Navíc využíváme možnosti společné aplikace s přípravky pro ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům, čímž se náklady na aplikaci sníží.

Analýza vzorků půd

Ze získaných výsledků (v letech 2014–2015) z odběrů půd ve chmelařské oblasti Žatecko byla zjištěna nadbytečná hladina draslíku a fosforu v celém sondovaném profilu (0–60 cm) se všemi nepříznivými dopady na výživu rostlin (graf). Nadbytečná zásoba draslíku a fosforu v půdě způsobuje omezování možnosti příjmu živin kationtů (zvláště hořčíku) a indukci fyziologických poruch ve výživě rostlin stopovými prvky (Fe, Zn, Cu, Mn). Ke kompaktnosti profilu půdy přispívá rovněž i vysoká hladina draslíku, která peptizuje koloidy jílových minerálů.

Graf: Relativní vyrovnanost výživného stavu půdy
Graf: Relativní vyrovnanost výživného stavu půdy

Závěr

Při hnojení chmelnic bychom měli dodržet následující cyklus hnojení: jedenkrát za 3 roky hnojení organickými hnojivy, vápníme podle potřeby každým 2.–4. rokem, nejlépe dolomitickým vápencem, každoročně hnojení průmyslovými hnojivy (s přihlédnutím k aktuální zásobě živin v půdě - omezit nadbytečné přehnojování půd ve chmelnicích).

Pěstitel by si měl zabezpečit analýzu půdních vzorků na obsah biogenních prvků v pověřené laboratoři minimálně každým druhým rokem. Na základě výsledků agrochemického zkoušení provede úpravu dávek živin a úpravu potřeby vápnění.

Výsledky byly získány za finanční podpory grantu TA04020411.

Související články

Využití bilancí živin z polního pokusu VÚRV pro určení dávek minerálních hnojiv (3): Fosfor - 2. hon

02. 02. 2024 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 432x

Podzimní přihnojení řepky

30. 11. 2023 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 839x

Optimalizace plánů hnojení: výsledky dlouhodobých pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách ČR

22. 11. 2023 Ing. Lukáš Hlisnikovský, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc., Ing. Ladislav Menšík, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 951x

Možnosti zvýšení účinnosti digestátu ve výživě a hnojení rostlin

18. 11. 2023 Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol. Hnojení Zobrazeno 1012x

Vliv zasolení na primární metabolizmus a enzymatickou aktivitu máku setého

31. 10. 2023 Bc. Jakub Špaček; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 534x

Další články v kategorii Hnojení

detail