Angrešt, rybíz

Tento druh padlí způsobuje na plodech, na dřevě vrcholových letorostů, na řapících a na nervatuře listů angreštů, ale i rybízů (zejména rybízu černého) a kříženců rybízů s angreštem bílé povlaky, které postupně hnědnou a vytvářejí se na nich drobné tmavé pohlavní plodničky. Napadené letorosty zaostávají v růstu, deformují se, někdy se vlivem vytváření adventivních pupenů i rozvětvují a často odumírají. Listy na těchto letorostech jsou malé, deformované a většinou časem opadávají. Napadené plody zastavují růst, zůstávají tvrdé, jsou nevzhledné, nechutné a často též opadávají. U černého rybízu dochází k projevům napadení především na vegetačních vrcholech letorostů a to většinou až v průběhu sklizně nebo po sklizni.

Napadené rostliny vlivem dodatečného obrůstání nedostatečně vyzrávají a proto mají sníženou odolnost vůči mrazům. Příbuzná choroba - evropské padlí angreštové (Microsphaera grossulariae) je v poslední letech méně častá a vyskytuje se zejména u značně zanedbaných rostlin (nedostatečná výživa a závlaha, zastíněné lokality). Toto padlí napadá především jen listy.

Za zdroje primárních infekcí jsou považovány konidie a askospory. V průběhu vegetace se patogen šíří konidiemi.

Choroba přezimuje pod šupinami pupenů, případně na špičkách letorostů.

Rozvoji padlí nejvíce vyhovuje polostín a vlhčí vzduch.

Prosvětlování hustých porostů, odstraňování starých letorostů a spadaného listí.

V oblastech s pravidelným výskytem tohoto padlí provádíme první ošetření angreštu již před květem. Základní ošetření je však po odkvětu, kdy podle podmínek ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalech 5 až 10 dní.

Černý rybíz ošetřujeme před sklizní (pozor na ochranné lhůty) a po sklizni.