Rajče

Choroba vytváří na listech velké, tmavé, žlutě lemované skvrny, u nichž dochází ke vzájemnému splývání a vytváření souvislé plochy. V případě stonků, listových a květních stopek se formují vodnaté, tmavohnědé léze nepravidelného tvaru - splývají a tvoří velké nekrózy zachvacující epidermální pletiva. Napadá pouze zelené plody (malé, slabě vyvýšené tmavé skvrny), pokud se symptomy objeví na plodech červených, infekce vznikla ještě před jejich dozráním.

Intenzivnější míra napadení vede k opadu květů a tvořících se plodů. Choroba může způsobit úhyn mladých rostlin.

K šíření dochází především za vyšších teplot (18–25 °C) a za vysoké vzdušné vlhkosti. Patogen je přenášen osivem (bakterie přetrvávají až 20 let) a půdou, přičemž přežívá na rostlinných zbytcích. Kromě listů rajčete a rhizosféry se vyskytuje v některých nehostitelských rostlinách (např. řepa, pšenice, heřmánek). Do pletiv listů proniká průduchy a v místech odlomených trichomů, do nezrálých plodů se dostává přes poranění v místě opadlých trichomů.

Je doporučován postřik měďnatými přípravky.
Lokality s pravidelným výskytem této choroby je nutné ošetřovat v pravidelných intervalech, zejména v případě příznivých podmínek pro vznik a šíření choroby.