Slunečnice

Choroba plíseň slunečnice je způsobena patogenem Plasmopara halstedii z říše Chromista, oddělení Oomycota. Plíseň poškozuje rostliny slunečnice již při vzcházení, dochází k systémovým infekcím, a tím i ke ztrátám na výnosu. Vyskytuje se celosvětově v oblastech, kde se slunečnice pěstuje. Napadá nejen kulturní i planě rostoucích druhy rodu slunečnice (Helianthus), ale také některé druhy z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) např. z rodů Ambrosia, Bidens, Centaurea, Coreopsis, Rudbeckia, Verbena a další. Plasmopara halstedii vytváří rasy, v české populaci byly v průběhu let 2007–2016 zaznamenány rasy 700, 704, 710 a 714.

Plasmopara halstedii přežívá v půdě ve formě trvalých spor - oospor, které dlouhodobě zamořují pozemek. Zdrojem infekce mohou být také oospory či myceliové vlákno patogena v osivu. Primární infekci rostlinek slunečnice způsobují oospory klíčící v půdě, což se projeví systémovou infekcí s poruchami růstu a kvetení. Pro vznik systémových infekcí jsou příznivé nižší teploty, dlouhá doba vzcházení. Oospory vznikají při pohlavním rozmnožování, tvoří se ve všech vegetativních orgánech hostitele, zejména v kořenech a listech těsně pod pokožkou. Jsou žlutohnědé, kulovité o velikosti 15–30 µm v průměru. Oospory klíčí při teplotě kolem 15 °C buď přímo v myceliové vlákno, nebo se vytvoří sporangium.

Během vegetace dochází k sekundárním infekcím, na spodní straně listů z průduchů vyrůstají sporangiofory a tvoří se sporangia, ta jsou větrem unášena do porostu a za optimálních podmínek způsobí infekci (skvrny na listech). Sporangiofory jsou stromečkovité, laterálně větvené 300–450 (750) × 7–14 µm velké, nesoucí 3–5 krátkých (8–15 µm), špičatých větviček (sterigmata), na nichž se tvoří sporangia. Sporangia jsou vejčitá až elipsoidní, 18–30 × 14–20 µm velká a obsahují až 20 bičíkatých zoospor. Rozvoj sekundárních infekcí je podporován vyššími teplotami (15–18 °C) a vlhkým počasím zejména na počátku vegetačního období. Šíření sekundárních infekcí se zastavuje po polovině června, vysoké teploty a sucho zabraňují dalším infekcím.

Může také docházet k latentním infekcím, kdy rostlina je napadena, ale nevytváří se příznaky. Patogen prorůstá rostlinou až do úboru a infikuje nažky. Koncem léta se v infikovaných pletivech vytváří oospory, které slouží k přežití nepříznivých podmínek a mohou, při nesprávných agrotechnických opatřeních významně zamořit půdu.

Z hlediska ochranných opatření je třeba dodržet střídání plodin, pěstovat slunečnici na pozemcích, které nejsou podmáčené, vysévat zdravé certifikované a fungicidně mořené osivo odrůd rezistentních vůči Plasmopara halstedii, po sklizni zaorat posklizňové zbytky hlubokou orbou a následný rok likvidovat (herbicidně) rostliny z výdrolu.