Hrušeň

Na povrchu listů jsou viditelné oranžové až červené oválné skvrny o průměru několika mm. Uprostřed skvrn jsou viditelné černé tečky, které jsou tvořeny spermogoniemi. Na spodní straně se později tvoří pohárkovité světlehnědé aecidie.

Jedná se o tzv. dvoubytnou rez, tzn., že má dva hostitele. Druhým hostitelem jsou dva druhy jalovců - jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec klášterský - dříve chvojka klášterská (Juniperus sabina). Na těchto jalovcích rez hrušňová způsobuje speciální útvary na větvích, které jsou za sucha prášivé a za vlhka rosolovité, ve kterých jsou zimní výtrusy houby. Především na listech a výjimečně i na letorostech a plodech hrušní se počátkem léta vytvářejí výrazné skvrny, které jsou na vrchní straně oranžové, později červeně lemované. Na spodní straně listu, popř. i na plodech a letorostech jsou výrazná žlutohnědá výrustkovitá ložiska letních výtrusů. Rez hrušňová je významnou chorobou hrušní a jalovců v těch lokalitách, kde jsou oba hostitelé v blízkosti do 150 až 200 metrů. Existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd hrušní.

Dodržení izolační vzdálenosti mezi hrušněmi a jalovců 150–200 m.

Není-li dodržena izolační vzdálenost mezi hrušněmi a zmíněnými druhy jalovců, je třeba počítat s nutností chemické ochrany.

Je možné použít přípravky, které se aplikují proti strupovitosti jabloní a hrušní a současně mají dobrou účinnost i na rzi. Chemická ochrana by se měla uskutečnit v době před květem a krátce po odkvětu hrušní.