Pšenice

Napadené klásky metají dříve než zdravé a při metání se objeví černá masa spor pokrytá zprvu stříbřitou blankou, která ovšem záhy praská a spory se větrem a deštěm uvolňují. V době dozrávání porostů jsou pak často zřetelná pouze prázdná vřeténka. Napadené rostliny snětí mohou být mírně kratší než zdravé rostliny.

Sněť prašná pšeničná se může vyskytovat i na žitu, tritikale a některých travách (pýr). K infekci dosud zdravých rostlin dochází při kvetení, kdy spory šířící se vzduchem infikují blizny kvetoucích klásků. Dochází k prorůstání do semeníku, ale v daném roce není ovlivněn vývoj semene a dozrávání (nastává klidové stadium). Patogenní houba se aktivuje při klíčení zrna a systémově prorůstá rostlinou až do základů klásků. Při metání napadených klásků se objeví černá masa spor pokrytá zprvu stříbřitou blankou, která ovšem záhy praská a spory se větrem a deštěm uvolňují. Vysoké teploty při klíčení zrn podporují růst houby v rostlině a delší kvetení má za následek vyšší napadení.

Teplotní optimum pro růst houby se pohybuje v rozmezí 18–25 °C a pro infekci je potřeba vysoká vzdušná vlhkost.

Častější výskyt choroby lze pozorovat u odrůd s otevřeným kvetením, zatímco odrůdy s uzavřeným kvetením jsou napadány výrazně méně.