Sněť prašná pšeničná
prašná snětivost pšenice
Latinský název: |
Ustilago tritici, Ustilago tritici (Pers.) Rostrup f.sp. tritici |
Slovenský název: |
Prašná sneť pšenice |
Německý název: |
Flugbrand an Weizen |
Anglický název: |
Loose smut of heat |
Hostitelské rostliny
Pšenice
Popis
Napadené klásky metají dříve než zdravé a při metání se objeví černá masa spor pokrytá zprvu stříbřitou blankou, která ovšem záhy praská a spory se větrem a deštěm uvolňují. V době dozrávání porostů jsou pak často zřetelná pouze prázdná vřeténka. Napadené rostliny snětí mohou být mírně kratší než zdravé rostliny.
Životní cyklus
Sněť prašná pšeničná se může vyskytovat i na žitu, tritikale a některých travách (pýr). K infekci dosud zdravých rostlin dochází při kvetení, kdy spory šířící se vzduchem infikují blizny kvetoucích klásků. Dochází k prorůstání do semeníku, ale v daném roce není ovlivněn vývoj semene a dozrávání (nastává klidové stadium). Patogenní houba se aktivuje při klíčení zrna a systémově prorůstá rostlinou až do základů klásků. Při metání napadených klásků se objeví černá masa spor pokrytá zprvu stříbřitou blankou, která ovšem záhy praská a spory se větrem a deštěm uvolňují. Vysoké teploty při klíčení zrn podporují růst houby v rostlině a delší kvetení má za následek vyšší napadení.
Teplotní optimum pro růst houby se pohybuje v rozmezí 18–25 °C a pro infekci je potřeba vysoká vzdušná vlhkost.
Častější výskyt choroby lze pozorovat u odrůd s otevřeným kvetením, zatímco odrůdy s uzavřeným kvetením jsou napadány výrazně méně.

Místo obilek se vyvíjejí kulovité snětivé hálky (foto©Josef Pozděna)

Rozpadáním hálek se uvolňují spory (foto©Josef Pozděna)