Pryšcovité - Euphorbiaceae

Jednoletý pozdně jarní plevel.

Méně nebezpečný plevel.

Zapleveluje převážně okopaniny, zeleniny a ostatní širokořádkové plodiny nevytvářející zapojený porost. Velmi nepříjemná je zvláště v pařeništích, sklenících a na zavlažovaných plochách.

Hypokotyl válcovitý až nevýrazně čtyřhranný, žlutavě zelený, 8–10 mm dlouhý, 1 mm tlustý, olysalý.

Děložní listy zpravidla poněkud čtyřhranné až okrouhle eliptičné, 8–10 mm dlouhé, 5–7 mm široké, celokrajné, s význačnou nervaturou. Střední žilka dichotomicky větvená, s dvěma postranními bočními oblouky. Čepele lysé, světle zelené. Řapíky asi zdéli poloviny čepelí.

První pár pravých listů vejčitý, vpředu zašpičatělý, hrubě pilovitý, krátce řapíkatý. Žilnatina obloukoběžná, se středním žebrem vyniklým zvláště naspodu listu. Čepel na okraji brvitá, jinak lysá a lesklá.

Zakořeňuje v ornici jednoduchým nebo větveným kůlovým kořenem s bohatými postranními kořeny. Lodyha přímá nebo vystoupavá, 10–40 (60) cm vysoká, šťavnatá, vstřícně větvená, na uzlinách ztlustlá. Listy úzce až široce kopinaté nebo podlouhlé, tupě zubaté, slabě lesklé se zřetelným středním nervem.

Dvoudomá rostlina. Samčí rostliny mají prašníkové květy sestaveny v úžlabních hroznech, které jsou delší než podpůrné listy. Na samičích rostlinách vyrůstají z úžlabí listů pestíkové květy s dvoupouzdrým ostnitým semeníkem (buď jednotlivě, nebo po 2–3). Samičí i samčí kvítky jsou nažloutle zelené, pravidelné, s trojčetným okvětím. Na poli se současně vyskytují rostliny obojího pohlaví, jež se spolehlivě rozlišují teprve v době květu.

Plodem jsou dvoupouzdré tobolky se žlutozeleným oplodím, porostlým světlými, tupými, odstálými chlupy. Každé pouzdro obsahuje jediné semeno.

Semeno 1,5–2 mm dlouhé, okrouhle vejčité, žlutohnědé, na povrchu slabě lesklé, síťkovitě jamkovité, v dolní části je hřebenitý výrůstek, tzv. masíčko (karunkula).

V.–XI.

Rozmnožuje se pouze generativním způsobem Jedna rostlina vyprodukuje asi 1000–2000 semen. Čerstvě dozrálá semena jsou neklíčivá (dormantní) a hromadně klíčí až druhým rokem na jaře, nejlépe z hloubky do 5 cm. Pro vyklíčení semen je nutné přezimování v mrazu. Semena zůstávají v půdě životná několik let (zvláště v půdách ulehlých a méně úrodných). Klíční rostliny se objevují v dubnu až červnu. Semena se do půdy dostávají přímým vysemeňováním na poli, hojné je též šíření neošetřenými komposty, hnojem, balíčkovanou sadbou ap.