Lilkovité - Solanaceae

Jednoletý ozimý plevelný druh.

Méně nebezpečný plevel.

Na orné půdě se vyskytuje především v širokořádkových plodinách (okopaniny), ale též i ve víceletých pícninách a prořídlých obilovinách. Někdy se objevuje jako charakteristický plevel máku, se kterým současně zraje. Semena se obtížně oddělují od zrn máku, a tedy pak mohou opětovně zaplevelovat maková pole. Rovněž semenáčky se značně podobají semenáčkům máku.

Hypokotyl válcovitý, 5–10 mm dlouhý, cca 1 mm tlustý, lysý, růžově fialový.

Děložní listy podlouhle kopinaté, 8–10 mm dlouhé, 3–4 mm široké, vpředu nevýrazně špičaté. Řapíky krátké, asi 3 mm dlouhé, poměrně široké, zelené, na rubu nasivělé.

První pravý list eliptičně kosníkovitý, 13–15 mm dlouhý, 7–8 mm široký, vpředu tupý, na okraji nevýrazně zvlněný, řapíkatý. Řapík hustě dlouze bělavě chlupatý, nasivělý. Žilnatina obloukoběžná, na rubu patrnější.

Celý lepkavě žláznatě vlnatý, nepříjemně zapáchající plevel. Kořen je vřetenovitý, vertikální, s tenkými postranními kořeny. Lodyha je přímá, (20) 30–60 (90) cm vysoká, téměř oblá, olistěná, zpravidla nevětvená nebo jen málo větvená. Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, peřenolaločnaté, se špičatými úkrojky. V dolní části rostliny jsou dlouze řapíkaté, nahoře poloobjímavě přisedlé.

Oboupohlavné, pravidelné nebo slabě souměrné květy vytvářejí prodloužené jednostranné vijany. Květní koruna je nálevkovitá, nejčastěji špinavě žlutá s výrazně fialovou žilnatinou, uvnitř je lysá, na vnější straně chlupatá.

Plodem je dvoupouzdrá tobolka vejčitého tvaru, otevírající se po uzrání víčkem. Obsahuje četná (až 500) drobná, silně zploštělá, 1–1,3 mm dlouhá, 0,9–1 mm široká, v obrysu oválná až ledvinovitá, matná, na povrchu jemně jamkovitá, šedohnědá až stříbřitě šedá semena.

VI.–X.

Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od června do podzimu. Na jedné rostlině dozrává až několik tisíc semen (8 000), která jsou poměrně dlouze dormantní a hromadně klíčí až v druhém roce. Klíční rostliny se objevují v průběhu celého roku. Rostliny vzešlé na podzim dobře přezimují.

Šíří se komposty, hnojem, balíčkovanou sadbou, osivem a dlouho vydrží po vysemenění v půdní zásobě. Snadno se šíří i sklizenou biomasou plodin, semena jsou pevně uzavřena v tobolkách.