Třída: Hmyz - Insecta
Řád: Motýli - Lepidoptera
Čeleď. Bekyňovití - Lymantriidae

Smrk, borovice, modřín, jedle, dub, buk, lípa, habr, bříza aj. (příležitostně vřes a některé byliny), při přemnožení polní plodiny (kukuřice, jetel, řepa).

Velmi malé housenky počínají žír na rašících pupenech a mladých jehlicích, v průběhu růstu pak požírají i jehlice starší.

Významný kalamitní druh přemnožující se nejčastěji v uměle založených smrkových monokulturách starých 40–80 let. Při přemnožení může dojít k plošným holožírům a rozsáhlému poškození lesních porostů.

Přední křídla jsou bělavá se 4 tmavými zubatými příčkami. Zadní křídla jsou jednobarevná s hnědošedým nádechem a tmavými skvrnkami při okraji. Někteří jedinci s celotmavými předními křídly, tudíž málo výraznou kresbou. Rozpětí křídel dosahuje až 54 mm. Hruď je černobíle skvrnitá, zadeček narůžovělý.

Mladé housenky jsou černé, později šedé, černě mramorované s ocelově šedavými a modravými barvami. Na bočních bradavkách jsou dlouhé trsnaté chlupy. Dorostlé měří kolem 4 cm.

Vajíčka jsou asi 1 mm velká, zpočátku oranžově hnědá, později hnědavě až stříbřitě šedá.

Motýli létají v průběhu července a srpna. Aktivita nastává především po setmění. Pres den sedí na kmenech stromů. Oplodněné samičky kladou vajíčka v malých plošných snůškách do prasklin kůry či pod odchlipující se borku.

Vyvinuté housenky přezimují ve vaječných obalech. Líhnou se příštího jara na přelomu dubna/května. Po určitou dobu se zdržují v místě líhnutí a poté lezou do korun stromů, kde ožírají pupeny či pravé rašící jehlice. Žír housenek vrcholí obvykle na přelomu června/července. Dorostlé housenky se nejčastěji kuklí v prasklinách kůry kmenů, při přemnožení i v korunách stromů.