BASF
BASF
BASF

AGRA

Křísek polní

Latinský název: Psammotettix alienus (Dahlbom, 1850)
Slovenský název: Cikádka burinová
Německý název: Spitzkopfzikade
Anglický název: Leafhopper
Varistar

Zařazení

Třída: Hmyz - Insecta
Řád: Polokřídlí - Hemiptera
Čeleď: křískovití - Cicadellidae

Hostitelské rostliny

Obilniny

Škodlivost

V porostech bývají křísové velmi hojní. Při vyrušení masově odskakují. Nymfální stadia i dospělci jsou výlučně fytofágní, řada druhů je přitom polyfágních. Dospělci i nymfy škodí sáním. V místech sání se objevují drobné skvrnky. Poškození se může zaměnit s poškozením způsobených třásněnkami.

Hospodářský význam

Přímé škody způsobené sáním nebývají velké. Mnohem významnější jsou škody nepřímé přenosem viróz a fytoplazmóz. V minulosti byly ohroženy brambory, rajčata nebo víceleté pícniny. V současnosti jsou křísi významnými přenašeči viróz na obilninách. Přenášejí zakrslost pšenice, proužkovitost ječmene nebo sterilní zakrslost ovsa. Škody způsobené virózami v posledních letech jsou mimořádně velké a patří tak k ekonomicky nejvýznamnějším škůdcům obilí. Druhy z rodu Empoasca napadají brambor, bob, jitrocel, šťovík, dub, vičenec, merlíkovité, fazol, štírovník, lilek, okurky, maliník, chmel, mladé jabloně, košťáloviny, vojtěšku, rebarboru, bílý a červený jetel, salát, celer, špenát, rajče a cukrovku.

Popis

Zbarvení je šedé, přední křídla hnědavá. Na temeni hlavy tmavo-hnědé skvrny ve tvaru trojúhelníčků. Na hlavě mají velmi krátká tykadla a bodavě savé ústní ústrojí. Přední pár křídel má u většiny druhů charakter krytek, zadní pár je membranózní. Křídla jsou v klidu střechovitě složena přes zadeček. Většina zástupců při vyrušení odskakuje. Zbarvení je rozmanité, u některých proměnlivé i v rámci druhu.

Životní cyklus

Přezimují vajíčka ukrytá v rostlinách ozimů a trav. V dubnu se líhnou 1. nymfy, které procházejí 5 instary. Již 7 dní po přeměně nymf v dospělce jsou schopny klást první vajíčka nové generace. Jedna samička je schopná vyklást 25–175 vajíček. První dospělci se objevují od konce dubna či v květnu, závisí na průběhu počasí. Sáním na přezimovaných napadených rostlinách se infikuje virem 1. generace kříska. Ti následně infekci roznáší v porostech ozimů, migrující imaga dále na jařiny a další hostitelské rostliny.

Nymfy 2. generace se vyskytují od konce června, dospělci v době žní. Po sklizni obilnin se škůdce koncentruje především na výdrolech a na travách v blízkosti polí. Na výdrolech dochází k dokončení vývoje nymf a sání dospělců - pokud jsou vironosní, rostlina výdrolu je infikována. Na podzim dospělci migrují na vzcházející ozimé obilniny a mohou je infikovat. Délka života dospělců je proměnlivá - několik dní, 6 týdnů, v některých případech 8–10 týdnů.

Škodlivost

5 a více nymf na 100 smyků při současném výskytu rostlin s příznaky viru nad 10 % v porostech ozimů na jaře.
Křísek polní (foto©Josef Pozděna)

Křísek polní (foto©Josef Pozděna)

Křísek na listu obilniny, velikost dospělců 3,8–4,3 mm (foto©Josef Pozděna)

Křísek na listu obilniny, velikost dospělců 3,8–4,3 mm (foto©Josef Pozděna)

Křísek na listu obilniny, v poloze před odskočením (foto©Josef Pozděna)

Křísek na listu obilniny, v poloze před odskočením (foto©Josef Pozděna)

Dlouhé zadní končetiny umožňují intenzivní skákání (foto©Josef Pozděna)

Dlouhé zadní končetiny umožňují intenzivní skákání (foto©Josef Pozděna)

Odchyt křísků do Morickeho misky (foto©Josef Pozděna)

Odchyt křísků do Morickeho misky (foto©Josef Pozděna)

detail