Třída: Hmyz - Insecta
Řád: Sternorrhyncha
Čeleď: Merovití - Psyllidae

Hrušeň

Příznaky poškození různými druhy mer jsou podobné.
Tvorba medovice koloniemi larev na listech a plodech.
Popálení listů projevující se jako hnědé skvrny. Popálené listy předčasně usychají, trhají se a hromadně opadávají. Později výskyt saprofytických černí (houby rodu Alternaria) na napadených částech.
Při silném napadení stromů dochází vlivem toxinů, které mery vylučují do pletiv rostlin při sání, také ke zkracování, deformacím a zduřování letorostů.
Po několikaletém silném napadení jsou stromy oslabené, plody špatně dozrávají a jsou zakrnělé, zvyšuje se náchylnost stromů k mrazům a stromy postupně odumírají.

Mera hrušňová je méně významným a spíše vzácným škůdcem intenzivních výsadeb hrušní, vyskytujícím se zejména na jižní Moravě.
První generace je málo škodlivá, velké škody způsobují další generace od června, kdy celé kolonie nymf sají na letorostech nebo na rubu listů.
K přemnožení mer dochází hlavně při suchém a teplém počasí a při nadměrném používání neselektivních insekticidů, díky nimž dojde k vyhubení přirozených nepřátel.
Při sání vylučují mery medovici, která při silném výskytu později pokrývá listy a plody. Vylučováním medovice dochází k ucpávání průduchů a ke snížení transpirace a vlivem porostů černí na listech i fotosyntézy.
Pokud sají nymfy na plodech, plody praskají, pokud dozrají, jsou neprodejné anebo opadávají ještě před sklizní. Obdobně plody pokryté medovicí a černěmi jsou neprodejné. Napadené letorosty zakrňují a usychají.

Dospělci mery hrušňové jsou velmi polymorfní. M.hrušňová má dvě formy, světlejší letní a tmavší podzimní. Letní forma měří 2,1–2,8 mm, je jasně oranžová nebo oranžově hnědá, s tmavými skvrnami na těle. Podzimní forma je větší, měří 3–4 mm a je hnědočervená s velkými černými skvrnami.
Vajíčka jsou elipsovitá, opatřená na jednom konci tenkým vláknem, které je o polovinu delší než vajíčko. Na spodní části opačného konce vajíčka je krátká špičatá stopka, kterou je vajíčko zaklesnuto do kůry. Vajíčka jsou zpočátku bílá, matná, po několika dnech intenzivně žlutá.
Nymfy 1. instaru měří cca 0,4 mm, nymfy 4. instaru jsou 1,4 mm dlouhé a 1,15 mm široké. Jsou světle žluté a mají na hlavě a na zadečku černé skvrny, poslední články zadečku a pochvy křídel jsou rovněž černé.
Dospělci mají 2 páry blanitých křídel střechovité složených na hrudi. Přední křídla jsou čirá se světlými žilkami a s velkou tmavou skvrnou na špičce.

Přezimují dospělci, přes zimu se dospělé mery ukrývají na starých stromech pod odchlíplou kůrou a v trhlinách kmenů a větví. Na jaře opouštějí zimní úkryty a objevují se na hrušních, kde samice začínají klást vajíčka jednotlivě na letorosty poblíž pupenů. Každá samice naklade průměrně asi 90 vajíček. Po 5–7 dnech se z nich líhnou larvy, které začínají sát na rozvíjejících se květech a na mladých listech. Larvální vývoj je poměrně rychlý a trvá cca 35–40 dní. První dospělci se objevují koncem května. Několik dní po vylíhnutí se mery páří a po 6–8 dnech začínají samičky 2. generace klást vajíčka, která již nekladou na větvičky, ale zapouštějí je podél hlavní žebra na líci mladých listů. Vajíčka jsou uspořádána do pravidelných řad, poraněná pletiva odumírají, což se mna rubu listů projevuje jako tmavá čára. Samičky 2. generace jsou velmi plodné, kladou až 480 vajíček. Během vegetace se mohou vyvinout 3–4 a v teplých oblastech až 5 generací mer.
Samice poslední generace, někdy i některé z předchozích, téhož roku pohlavně nedospějí a přezimují. Nezůstávají na hrušních, ale rozletují se po okolí a přezimují na různých ovocných dřevinách (slívy, švestky apod.) a na keřích v zimních úkrytech.
Přezimují jen tmavě zbarvené mery, světle zbarvené mery posledních letních generací hynou při prvních mrazech.

Práh škodlivosti je stanoven shodně pro všechny druhy mer.
Práh škodlivosti před květem je 0,4 vajíček na 1 m délky větvičky, anebo 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla.
Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic).
Práh škodlivosti v době maximálního výskytu dospělců v průběhu celé vegetace je 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávala (platí pro všechny následující generace).