BASF
BASF
BASF

AGRA

Molík česnekový

Latinský název: Acrolepiopsis assectella
Slovenský název: Molička cesnaková
Německý název: Lauchmotte
Anglický název: Leek moth
Varistar

Zařazení

Třída: Hmyz - Insecta
Řád: Motýli - Lepidoptera
Čeleď: Molíkovití - Acrolepiidae

Hostitelské rostliny

Pór, cibule, pažitka, česnek

Škodlivost

Mladé housenky minují v listech, později se zaměřují jejich skeletování zevnitř, také způsobují okénkový žír. Listy se lámou a odumírají, od špiček zasychají.

Popis

Dospělci tohoto motýlka jsou drobní, s rozpětím křídel 12 – 14 mm a délkou těla 6–8 mm). Objevují se v květnu, létají v noci. Přední křídla jsou tmavohnědá s jasnou bílou skvrnou, zadní křídla pak světle šedá s dlouhými třásněmi. V přírodě snadno uniká pozornosti. Ve dne se totiž skrývá pod kůrou stromů nebo pod vegetací. Housenky molíka jsou šedozelené se žlutohnědou hlavou. Před kuklením dosahují velikosti okolo 10 mm. Kukla je štíhlá, hnědá, asi 7 mm velká.

Životní cyklus

Každoročně v období od května do podzimu proběhnou u molíka česnekového 2–3 generace. K páření dochází většinou k ránu a oplodněné samičky kladou vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů, nejčastěji póru, cibule, pažitky a méně česneku. Vajíčka jsou nepatrná, mléčně bílá. Jedna samička naklade okolo 100 vajíček.
Housenky se líhnou po 5 – 6 dnech. Zpočátku minují v listech, záhy se vžírají do listů a v žíru pokračují i uvnitř listů. Požerky jsou z povrchu patrné jako podélné světlé proužky, protože vnější pokožka zůstává zachována, typická je drť uvnitř listů, které se potom . lámou a postupně odumírají. Vývoj housenek trvá 16 – 20 dní a během tohoto období se pětkrát svlékají. Žírem je snížena asimilační plocha rostlin a ty jsou potom nevhodné pro zpracování. Požerky někdy napadá druhotná infekce, která může rostliny zničit úplně. Housenky se kuklí na vnější straně listů v šedavém zámotku strukturou připomínajícím síťovinu. Vývoj kukel trvá 10 – 13 dní, a tak se motýli druhé generace objevují zpravidla v červenci, třetí v září. Přezimují motýli třetí generace nebo nevylíhlé kukly.
Záměna je snad možná s žírem larev brouků chřestovníků. Charakter a typ larev je však zcela odlišný a poškozují listy uvedených cibulovin zvenku.

Nepřímá ochrana

Preventivní ochranou proti napadení molíkem je pěstovat cibuloviny co možná nejdále od loňských ploch, což na zahradách a menších plochách zpravidla není možné.

Chemická ochrana

Vlastní ochrana se provádí postřikem insekticidů v době letu dospělců , kterou je možno signalizovat pomocí feromonových lapačů. V zahraničí se používá i aplikace biologické ochrany na základě Bacillus thuringiensis.
zdroj: J. Kazda, ČZU
detail