Třída: Pavoukovci - Arachnoidea
Podtřída: Roztoči - Acarina
Řád: Prostigmata
Čeleď: Sviluškovití - Tetranychidae

Smrky, jedle, borovice, modříny, jalovce

Živí se sáním na rostlinných pletivech. Na jehlicích sají dospělci i larvy, obvykle jsou silněji postiženy jehlice starších ročníků. Vznikají na nich skvrny odumírajícího pletiva, při silném výskytu dochází k diskoloracím, nekrotizaci a předčasnému opadávání jehličí. V místech sání jsou přítomny jemné světlé pavučinky (původ v sekretu vylučovaném sviluškami).

Z hospodářskéo hlediska spočívá škodlivost sání svilušky především ve fyziologickém oslabování napadených dřevin, redukci asimilačního aparátu a tím zvyšování predispozice k napadení jinými škodlivými biotickými činiteli či usnadnění negativního působení abiotických vlivů.
Největší škody při přemnožení způsobuje ve školkách se smrkovým sadebním materiálem. Následně může zapříčinit i významné poškození výsadeb, resp. mladších porostů obecně.

Malý pavoučkovitý živočich špinavě žlutavého či narezlého zbarvení a kulovitého tvaru těla dosahuje délky 0,1–0,5 mm. Samičky bývají větší (0,3–0,5 mm), samci menší (0,2 mm).

Larvy jsou podobné dospělcům, avšak mají pouze 3 páry končetin.

Vajíčka jsou dvojího typu - tzv. zimní vajíčko jsou větší a narůžověle až červenavě zbarvená. Vajíčka generací vyvíjejících se během vegetační sezony (letní vajíčka) jsou menší a světlejší (žlutá).

Sviluška přezimuje ve vajíčkách - samička jich naklade několik desítek. Na jaře (nejčastěji pol. dubna–pol. května) se ze zimních vajíček líhne 1. generace larev, jejíž vývoj trvá necelý měsíc. Poté dochází k vývoji dalších pokolení, jejichž počet závisí na povětrnostním charakteru daného roku (u nás výskyt 3–4 generací). Vylíhlé šestinohé larvy procházejí několika instary, v závěru vývoje se mění v tzv. deuteronymfu, z níž vzniká osminohý dospělec. Dospělci se vyskytují až do pozdního podzimu, tzv. zimní vajíčka jsou kladeny zhruba od pol. září.

Má celou řadu přirozených nepřátel ze skupiny suchozemských členovců: draví roztoči z čeledi Phytoseiidae (živí se vajíčky svilušek), zástupci čeledí Anystidae a Bdellidae).
Z dravého hmyzu se jedná o síťokřídlý hmyz (Neuroptera), především příslušníci čeledí Chrysopidae, Hemerobiidae a Coniopterygidae.

Výsadba vyspělých a zdravých sazenic a ve školkách prostřednictvím trvale a včasně aplikované závlahy, která významně omezuje výskyt svilušek.