Aktualizace nitrátové směrnice a podmínky pro pěstitele

21. 02. 2025 Ing. Jana Wollnerová, Ph.D., Ing. Lada Kozlovská, Ing. Jan Klír, CSc. Legislativa Zobrazeno 1507x

Nitrátovou směrnicí se obecně nazývá směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Tento předpis Evropské unie pochází již z devadesátých let 20. století a je zaměřen na ochranu vod před znečištěním dusičnany, zejména ve zranitelných oblastech. Směrnice stanovila nástroje pro snížení znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů a definovala pravidla pro vymezení zranitelných oblastí i požadavky na vytvoření a zavedení akčního programu.

Koncem roku 2023 otevřela Evropská komise veřejnou diskuzi k problematice ochrany vod před znečištěním dusičnany. Na základě vyhodnocení podnětů z této diskuze se nyní posuzuje, jak pravidla nastavená směrnicí fungovala a zda jsou stále vhodná, a to i s ohledem na klimatickou změnu apod.

Nitrátová směrnice v ČR

Nitrátová směrnice je v České republice uplatněna prostřednictvím § 33 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.), kde jsou formulovány 3 požadavky:

• vymezení zranitelných oblastí (ZOD),
• vytvoření akčního programu (pravidla hospodaření v ZOD),
• přezkoumání a případné úpravy vymezení zranitelných oblastí a akčního programu v intervalech nepřesahujících 4 roky (revize).

S účinností od 1. 7. 2024 bylo vládou ČR vyhlášeno upravené vymezení zranitelných oblastí a stanovena závazná pravidla 6. akčního programu na období 2024–28, v rámci novelizace nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Všechny změny jsou účinné od 1. 7. 2024, základní informace najdou uživatelé na webové stránce www.nitrat.cz a na webové stránce MZe.

Pro praktické využití je důležité vědět, že přehled požadavků na hospodaření na konkrétních dílech půdních bloků ve zranitelných oblastech mohou zemědělci najít v LPIS na Portálu farmáře. Po přihlášení lze pro jednotlivé díly půdních bloků (DPB) zjistit základní údaje o zařazení DPB do ZOD, aplikačním pásmu (AP), klimatickém regionu (KR), výnosové hladině (VH), průměrné sklonitosti, vzdálenosti od vody nebo vzdálenosti od OPVZ I. stupně. Tyto údaje jsou k dispozici i pro DPB mimo ZOD. Opatření akčního programu jsou sice povinná jen pro zemědělské podnikatele hospodařící ve zranitelných oblastech, ale některé požadavky byly převzaty i do jiných předpisů, zejména dotačních a mohou tak platit i mimo zranitelné oblasti, např. jako minimální požadavky na použití hnojiv.

Rozšíření zranitelných oblastí

Na základě pravidelného monitoringu kvality vod bylo zjištěno, že se v některých oblastech mimo ZOD zvyšují obsahy dusičnanů v povrchových i podzemních vodách. Bylo tedy nutno od roku 2024 opět rozšířit zranitelné oblasti o nová katastrální území (tab. 1)

Tab. 1: Katastrální území nově zařazená do zranitelných oblastí od 1. 7. 2024

Hlavní změny v akčním programu

Hlavním důvodem pro změny některých opatření akčního programu byl nepříznivý vývoj kvality povrchových a podzemních vod ve zranitelných oblastech dusičnany (ZOD). U měřených profilů povrchových vod převažuje rostoucí trend obsahu dusičnanů (49,6 % profilů). Navržené úpravy zohledňují i vývoj klimatických podmínek i používání nových technologií. Rovněž byly uplatněny poznatky výzkumu i výsledky monitoringu hospodaření v zemědělských závodech.

Období zákazu hnojení

Zákaz hnojení platí pouze na orné půdě a trvalých travních porostech. Vzhledem ke stále se prodlužujícímu vegetačnímu období byl od zimy 2024/25 posunut začátek zákazu hnojení kejdou, digestátem apod. (hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem) o 10–15 dní později, podle klimatických regionů (tab. 2). Rovněž je umožněno dřívější předjarní hnojení u všech pozemků s průměrnou sklonitostí do 5°, pokud se na nich nachází porost plodin.

Období zákazu používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem (hnůj, kompost, separát atd.) se proti předchozímu akčnímu programu nemění a v klimatických regionech 0–5 trvá 2 měsíce (15. 12.–15. 2.) a v klimatických regionech 6–9 cca o 2 týdny déle (15. 12.–28. 2.).

Tab. 2: Období zákazu používání minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem

Limity přívodu dusíku k plodinám

U některých plodin na orné půdě došlo ke snížení limitů přívodu dusíku (tab. 3) s barevně vyznačenými změnami. U plodin, kde se limit N hodnotí bez ohledu na výnosové hladiny byl snížen limit u sóji, a to z 80 na 60 kg N/ha.

Do přívodu dusíku k plodině se započítává:

• celkový dusík z minerálních hnojiv (beze změn),

• dusík využitelný plodinou pěstovanou v 1. roce po aplikaci (beze změn)
  • 30 % z celkového N např. z hnoje, kompostu či upravených kalů,
  • 60 % z celkového N z kejdy skotu, drůbežího trusu, digestátu apod.,
  • 70 % z celkového N z kejdy prasat, příp. fugátu kejdy prasat,

• dusík využitelný v 1. roce po plodině vázající vzdušný dusík pěstované jako hlavní plodina (úprava platí již pro ozimé plodiny zaseté v roce 2024)
  • 50 kg N/ha po jeteli nebo vojtěšce (pouze čisté porosty),
  • 25 kg N/ha po ostatních plodinách vázajících vzdušný dusík (nově tedy i  po hrachu či sóji se zapravenou slámou), včetně jejich směsí s jinými plodinami (např. jetelotráva, luskovinoobilné směsky).

Tab. 3: Výnosy plodin a limity přívodu dusíku pro jednotlivé výnosové hladiny

Hnojení v letním a podzimním období

Vzhledem k tomu, že přímé i následné hnojení na podporu rozkladu slámy je možné až do začátku zákazu hnojení, tedy i v době přípravy k setí nebo vzešlého porostu následné plodiny, při evidenci hnojení se deklaruje vždy jen způsob hnojení „k podpoře rozkladu slámy“. Pokud bylo dosaženo maximální dávky N při hnojení ke slámě, je v případě potřeby možné hnojit navíc pouze k ozimé řepce.

Byl upraven i přepočet N mezi minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem, a to z 1:2 na 1:1,7; v souvislosti s tím byly sníženy povolené dávky celkového N v kejdě, digestátu apod.

Bilance dusíku

Povinnost výpočtu bilance dusíku byla posunuta z 31. 12. na konec února, což se týká i bilance za hospodářský rok hnojení 2023/24, kterou bude třeba vypočítat do 28. 2. 2025, a to podle původních pravidel platných do 30. 6. 2024, tedy na zemědělskou půdu a s původními koeficienty pro symbiotickou fixaci dusíku.

Od hospodářského roku hnojení 2024/25 se bilance N počítá jen na ornou půdu (kultury R, G, U), tříletý průměr se tedy začíná počítat nově. Limit přebytku dusíku zůstává stejný, tedy 70 kg N/ha, ale na ornou půdu, a bude se hodnotit v tříletém průměru nově, tedy až od 1. 3. 2028.

Zvýšená ochrana vodních zdrojů

S cílem zvýšit ochranu zdrojů pitné vody (schéma 1) byly rozšířeny některé stávající podmínky akčního programu i do bezprostřední blízkosti ochranných pásem vodních zdrojů (OPVZ) I. Stupně, nacházejících se v ZOD (zvýrazněno tučně):

• výběr míst vhodných k uložení statkových hnojiv, kompostu a separátu digestátu na z. p. v ZOD
  • dostatečná vzdálenost od útvarů povrchových vod (min. 50 m, min. 100 m při sklonitosti pozemku nad 5°) a minimálně 100 m od hranice OPVZ I. stupně,
  • mimo půdy meliorované, erozně ohrožené, písčité, s velmi propustným podložím nebo zamokřené (mapa v LPIS),

• kukuřici pěstovanou na pozemcích ve 3. aplikačním pásmu nebo jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice OPVZ I. stupně, nelze pěstovat více než 2 roky po sobě
  • podmínka přerušení sledu kukuřice je splněna i zařazením meziplodiny zaseté nejpozději do 30. 9. a ponechané na pozemku až do následujícího roku, do zahájení předseťové přípravy pro pěstování následující kukuřice

• zákaz pěstování kukuřice, brambor, řepy cukrové, řepy krmné, bobu polního, sóji, slunečnice nebo čiroku na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod nebo od hranice OPVZ I. stupně.

Schéma 1: Zobrazení ploch nevhodných k uložení hnoje apod. v mapě (LPIS)

Článek byl napsán s institucionální podporou - MZE-RO0423

Ing. Jana Wollnerová, Ph.D., Ing. Lada Kozlovská, Ing. Jan Klír, CSc.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha - Ruzyně