Chemap Agro s.r.o.

Diversifikace plodin na dílech půdních bloků dle legislativních požadavků

23. 06. 2020 Ing. Jiří Kapička; Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Praha-Zbraslav Legislativa Zobrazeno 629x

V roce 2020 v rámci systému Kontrol podmíněnosti (Cross Compliance), Dobrého zemědělského a environmentální stavu půdy (DZES) a jeho Tématu: Krajina, Minimální úroveň péče nabyla nově účinnosti povinnost plnění požadavku DZES 7d přezdívaného „Diversifikace“. Tento požadavek vychází z Nařízení vlády č. 48/2017 Sb., ve znění NV 126/2018 Sb. a pro rok 2021 ve znění NV 31/2020 Sb.

Polní dny Sója 2020

Po splnění výše uvedených legislativních podmínek je třeba mít na mysli několik věcí. Pojďme si je tedy projít.

Kdy se DPB diversifikace týká

Obecně řečeno se plnění tohoto požadavku vztahuje na díly půdních bloků (DPB) s kulturou orná půda (R) s výměrou větší jak 30 ha a jejichž zařazení dle pravidel DZES 5 je v kategorii erozní ohroženosti Silně erozně ohrožený (SEO - červená) nebo Mírně erozně ohrožený (MEO - oranžová). Všechny tyto parametry se zjistí v LPIS.

Erozní ohroženost DPB lze zjistit:

a) z mapy pod kategorií: Životní prostředí - Eroze - Eroze od 1. 1. 2019 - DPB eroze (schéma 1a);
b)  z detailu DPB na záložce Nová eroze - Erozní ohrožení (schéma 1b);
c) z tisku č. 11 Nová erozní ohroženost DPB (schéma 1c).

Pokud DPB splní výše uvedené, nelze na něm míti tzv. souvislou plochu jedné plodiny větší než 30 ha.

Schéma 1: Zjištění erozní ohroženosti DPB
Schéma 1: Zjištění erozní ohroženosti DPB

Definice používaných pojmů

Souvislá plocha jedné plodiny - jsou v rámci dílu půdního bloku považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou, které nejsou od sebe navzájem viditelně odděleny ochranným pásem osetým pícninami nebo plodinami pro ochranný pás nebo plochou jiné plodiny o minimální šířce 110 m.

Ochranný pás - tzv. přerušovací pás v monokulturách je pás o minimální šířce 22 m, na jehož ploše jsou pěstovány plodiny hořčice, hrách (a to včetně pelušky), jetel, komonice, pohanka, proso, ředkev, svazenka, štírovník, tolice (a to včetně vojtěšky), vikev, kopr, koriandr, len, řeřicha, trávy čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin, nebo směs uvedených plodin.

Kdy se DPB diversifikace netýká

Plnění požadavku diversifikace (DZES 7d) není třeba řešit na dílu půdního bloku (DPB):

a) zařazených do kategorie Neohrožené (NEO – zelené) erozní ohroženosti dle pravidel DZES 5;
b) na plochách, kde jsou pěstovány dusík vázající plodiny (bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách (včetně pelušky), hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina, pískavice, ptačí noha, sója, štírovník, tolice (a to včetně vojtěšky), úročník, vikev, nebo vičenec. Pro splnění podmínky lze využít směs uvedených plodin i směs uvedených plodin s ostatními plodinami za předpokladu, že zastoupení plodiny, která váže dusík, činí v porostu této směsi více než 50 %;
c) na DPB byla podaná žádost na Agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO): podopatření biopásy a podopatření ochrana čejky chocholaté.

Praktické poznámky

Podmínky plnění DZES 7d nejsou totožné s DZES 5 a je třeba tak každý standard řešit „zvlášť“. Diversifikace se vztahuje na hlavní plodinu a kontrolované období je tak od 1. 6. do 31. 8. Do maximální plochy jedné plodiny se nezapočítává plocha Ochranných pásů aplikovaných pro plnění DZES 5.

Změny platné pro rok 2021

Pro rok 2021 jsou platná pravidla uvedená v NV č. 31/2020 Sb. Od tohoto roku se bude diversifikace vztahovat na všechny DPB, tedy i na bloky erozně neohrožené (NEO - zelená). Podmínky diversifikace se nebudou vztahovat na DPB, na nichž:

a) jsou pěstovány dusík vázající plodiny (bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách (včetně pelušky), hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina, pískavice, ptačí noha, sója, štírovník, tolice (a to včetně vojtěšky), úročník, vikev, nebo vičenec. Pro splnění podmínky lze využít směs uvedených plodin i směs uvedených plodin s ostatními plodinami za předpokladu, že zastoupení plodiny, která váže dusík, činí v porostu této směsi více než 50 %;
b) jsou pěstovány trávy na semeno;
c) mají velikost do 40 ha a byla na nich podána žádost na dotaci na podopatření - biopásy;
d) mají velikost nad 40 ha a byla na nich podána žádost na dotaci na podopatření - biopásy, jejichž výměra je min 5 % výměry DPB.

Jak splnit požadavky diversifikace

Pokud se DPB týká diversifikace, lze ji v zásadě splnit třemi možnými „opatřeními“.

a) na DPB pěstovat více plodin s max. výměrou každé plodiny 30 ha (schéma 2a);
b) souvislou plochu jedné plodiny na DPB rozdělit umístěním druhé plodiny o minimální šíři 110 m tak, aby výměra hlavní plodiny mezi ostatními plodinami byla menší než 30 ha (schéma 2b);
c) DPB s jednou plodinou rozdělit ochranným pásem tak, aby výměra plodiny mezi pásy byla menší než 30 ha (schéma 2c).

Schéma 2: Možnosti splnění diversifikace
Schéma 2: Možnosti splnění diversifikace

V rámci aplikace opatření na DPB je možné využít a zahrnout i krajinné prvky. Například způsobem uvedeným ve schéma 3a a 3b.

Schéma 3: Možnosti splnění diversifikace s využitím krajinných prvků
Schéma 3: Možnosti splnění diversifikace s využitím krajinných prvků

Praktické poznámky z praxe

Na DPB může být pěstována sója - v tomto případě není třeba plnit podmínky diversifikace (viz výše bod a). Avšak pozor, je třeba plnit podmínky DZES 5! Sója patři do skupiny plodin vyžadující na MEO aplikaci půdoochranné technologie.

Na DPB může být založen na podzim porost pšenice ozimé a dodatečně může být založen ochranný pás až na jaře (např. s vojtěškou).

Na DPB může být založen porost ozimé pšenice a ochranný pás - s meziplodinou, která je na jaře umrtvena a založen porost plodiny vázající dusík (§ 18 NV. č. 50/2015 Sb.).

Pokud na DPB bude záměr plnit současně DZES 7d a DZES 5 s využitím ochranných/přerušovacích pásů, je třeba mít na mysli, že oba standardy mají rozdílné maximální vzdálenosti pásů (šířka je totožná minimálně 22 m). U diversifikace - DZES 7d je maximální vzdálenost (k dalšímu pásu, hranici DPB) dána maximální souvislou plochou jedné plodiny 30 ha. Pro erozi - DZES 5 je maximální vzdálenost (k dalšímu pásu, hranici DPB) stanovena na 220 m.

Pokud bude na DPB pěstováno více plodin je třeba pro splnění diversifikace - DZES 7d hlídat podmínku maximální souvislé plochy 30 ha. A pro erozi - DZES 5 je třeba využít principů redesignu a navrhnout si vlastní vnitřní erozní pozemky, které budou mít max. 30 ha, každý bude mít svoji kategorii erozní ohroženosti - NEO, MEO, SEO a na tyto části DPB rozmístit plodiny podle skupiny plodin a vyžadovaných půdoochranných opatřených pro dané kategorie plochy.

Pozor, ale pro DZES 5 platí souvislá plocha = plocha, na které mohou být např. dvě plodiny ze stejné skupiny dle ochranné funkce. Tzn. jedna souvislá plocha (dle DZES 5) = plocha, kde se nachází kukuřice a brambory (plodiny ze skupiny s nízkou ochranou funkcí). Za dvě souvislé plochy je považováno, např. plocha s kukuřicí a druhá s obilninou (plodiny jsou z různých skupin dle jejich ochranné funkce).

Vypořádání se s plněním požadavku diversifikace může být velmi individuální záležitost a vzhledem k relativně krátké platné povinnosti plnění tohoto požadavku není výčet praktických zkušeností ucelený. Pravidla a podmínky jsou jasně daná v rámci legislativy. Jednou věcí je však plnění legislativních předpisů a další je reálný dopad na zlepšení půdních podmínek, snížení erozní ohroženosti aj.

Velikost DPB a ohroženost vodní erozí z pohledu výzkumných poznatků

Problematika plnění požadavků standardu DZES 7d je často přímo spojována s problematikou erozní ohroženosti. Diversifikace na DPB samozřejmě může mít pozitivní dopad na snížení rizika vzniku eroze. Aby toto platilo, musí být diversifikace provedena i s ohledem na základní fyzikální předpoklady vzniku erozního procesu.

Z pohledu vodní eroze je zde několik faktů. Dle vyhodnocení Monitoringu eroze zemědělské půdy nastává více než 47 % erozních událostí na DPB s výměrou větší než 10 ha (graf 1). A více než 77 % erozních událostí nastává na DPB s nepřerušenou délkou odtoku větší než 200 m (graf 2).

Graf 1: Rozložení výměry DPB zasažených erozní událostí
Graf 1: Rozložení výměry DPB zasažených erozní událostí

Graf 2: Rozložení kategorie nepřerušené odtokové délky na DPB zasažených erozní událostí
Graf 2: Rozložení kategorie nepřerušené odtokové délky na DPB zasažených erozní událostí

Z podrobných modelových posouzení erozních událostí je potřeba upozornit na způsob diverzifikace v rámci většího odtokového celku, v němž se může nacházet více uživatelů, tzn. více DPB. Může tedy nastat situace, kdy se ocitnou dvě stejné plodiny (na různých DPB a různých uživatelů) vedle sebe. V takovém to případě je protierozní efekt minimální. Proces vodní eroze je také výrazně ovlivněn způsobem uspořádání. Diversifikaci, aby byla účinná, je třeba provádět tak, aby se nad porosty erozně nebezpečných plodin vyskytovala plodina eliminující vznik povrchového odtoku. Pod porostem erozně nebezpečných plodin by se měly nacházet plodiny, jejichž pokryv a hustota porostu významně přispěje ke snížení transportu půdních částic z porostu erozně nebezpečných plodin dále ve směru odtoku. Vliv různých uspořádání pěstovaných plodin je názorně předveden na schématu 4.

Schéma 4: Příklady různého uspořádání plodin a ovlivnění míry vodní eroze
Schéma 4: Příklady různého uspořádání plodin a ovlivnění míry vodní eroze

Diversifikace plodin v rámci DPB by se dala zařadit do skupin protierozních opatření agrotechnická/organizační. Primárním účelem těchto opatření je ochrana půdy. Tato opatření mohou snížit velikost povrchového odtoku, avšak již není jejich účelem odtok přerušovat, či jiným způsobem směřovat. K tomu to účelu slouží technická protierozní opatření, která jsou navrhována a dimenzována dle platných technických norem.

Diversifikací plodin na DPB je výrazně ovlivněno i zastoupení souvratí na nich. Samotné souvratě mohou být často akcelerátorem vzniku povrchového odtoku a následně erozního procesu (obr. 1). To je dáno zejména vyšším stupněm utužení, při vrstevnicovém obdělávání jsou zákonitě souvratě vedeny ve směru odtoku apod. Zde se nabízí k diskusi možnost využití souvratí pro pěstování jiných než hlavních plodin (směsky, vojtěška aj.). Bohaté zkušenosti s tímto přístupem mají na Statku Bureš, s. r. o., v Centru Precizního Zemědělství při ČZU. Osetím souvratí, jinou než hlavní, plodinou dojde ke snížení výměry hlavní plodiny - plnění DZES 7d - zároveň je snížen počet nepracovních přejezdů v porostu hlavní plodiny.

Obr. 1: Ukázky poškozených souvratí
Obr. 1: Ukázky poškozených souvratí

Souhrn

Problematika efektivního využívání DPB s dodržením všech legislativních podmínek a zahrnutím obecných zásad pro trvale udržitelné hospodaření je náročnou a individuální záležitostí. Je to ale problematika řešitelná. I s pomocí moderních technologií, které mohou efektivně posunout způsoby využívání a přístupy k plánování na DPB do současných podmínek.

Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0218.

Související články

Přehled nových registrací a minoritních použití v roce 2020

19. 06. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 1441x

Přehled nových registrací a minoritních použití v roce 2019

25. 01. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 3204x

Informace z oblasti kontrol nakládání s přípravky na ochranu rostlin

20. 01. 2020 Ing. Andrea Blažková; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Legislativa Zobrazeno 1534x

Povolování pomocných prostředků na ochranu rostlin

10. 06. 2019 Ing. Pavel Minář, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Legislativa Zobrazeno 968x

Další články v kategorii Legislativa

detail