Dopady očekávaných restrikcí herbicidů na regulaci plevelů

19. 05. 2025 Ing. Pavlína Košnarová Ph.D. a kol. Legislativa Zobrazeno 592x

V Evropské unii přitahují pesticidy větší pozornost veřejnosti než v jiných částech světa a legislativa týkající se přípravků na ochranu rostlin na úrovni EU i vnitrostátní je obecně považována za nejkomplexnější a nejpřísnější na světě. Jedna ze zahraničních studií uvádí, že 72 pesticidů schválených pro použití v polních a trvalých porostech ve Spojených státech je v EU zakázáno nebo je v procesu úplného vyřazení.

Restrikce herbicidů jsou často opřeny o výsledky vědeckých studií, které zkoumají jejich vliv na lidské zdraví, životní prostředí a biologickou rozmanitost a v řadě případů jsou zcela oprávněné. Například zakázaná účinná látka isoproturon byla z registru přípravků vyřazena kvůli vysoké toxicitě pro vodní organismy a riziku kontaminace podzemních vod.

Zároveň se zpřísňují pravidla pro aplikaci herbicidů, dochází ke snižování jejich dávek, omezuje se jejich použití na 1 aplikaci v časovém horizontu několika let (nejčastěji 1×/3 roky) a řada herbicidů se nesmí používat ve 2. pásmu ochrany vodních zdrojů. Snižování dostupnosti herbicidních přípravků bohužel není kompenzováno vývojem nových přípravků s lepším ekotoxikologickým profilem. Očekávané restrikce velkého množství herbicidů v blízké budoucnosti významně ovlivní strategie regulace plevelů v řadě plodin.

Změny v herbicidní ochraně obilnin: Co nás čeká?

V brzké době se očekává řada výrazných restrikcí u většiny běžně používaných půdních herbicidů. I když je nepravděpodobné, že dojde k úplnému zákazu používání všech dlouze reziduálních účinných látek, bude zřejmě omezeno jejich dávkování. Tato opatření se velmi pravděpodobně dotknou herbicidů obsahujících diflufenican, který má nejdelší reziduální působení a v současnosti je nejrozšířenější herbicidní účinnou látkou v obilninách.

Zásadní dopad na podobu podzimní ochrany v obilninách bude mít úplný zákaz úč. l. flufenacet, který se pravděpodobně začne uplatňovat již od roku 2025. V letošním roce dojde také k úplnému zákazu použití herbicidů obsahujících metribuzin. V nejbližších letech bude přehodnocována také úč. l. pendimethalin a není zdaleka jisté, zda bude restringována zcela nebo dojde jen k snížení hektarové dávky. U ostatních půdních herbicidů bude omezeno jejich dávkování či způsob použití.

Restrikce se očekávají i u úč. l. prosulfocarb. V říjnu 2023 francouzská agentura pro zdravotní bezpečnost ANSES rozhodla o snížení maximální povolené dávky této úč. l. o 40 % a předpokládá se, že Francii budou následovat další členské státy. Při nižším dávkování bude u přípravků důležité přesněji dodržet aplikační termín a pečlivě připravit a zajistit optimální podmínky pro aplikaci.

Všechny tyto půdní herbicidy jsou doporučovány v oblastech s výskytem rezistentních populací chundelky metlice, sveřepu jalového, psárky polní a jílku mnohokvětého, protože jsou považovány za málo rizikovou skupinu z pohledu vzniku rezistence a jsou z hlediska antirezistentní strategie vhodné do aplikačních sledů s postemergentními herbicidy ze skupiny inhibitorů ALS a ACCázy. Omezení používání půdních herbicidů povede k častější aplikaci těchto 2 mechanismů účinku, což zvýší jednostranný selekční tlak na populace plevelů a podpoří vznik herbicidní rezistence.

Největší potíže se pravděpodobně vyskytnou při regulaci sveřepu jalového, který je obtížně kontrolovatelný již nyní. Má vysokou odolnost k většině půdních herbicidů a sortiment přípravků k jeho regulaci je omezený. Pokud by došlo k restrikci použití glyfosátových herbicidů, které se využívají k regulaci vzešlých rostlin sveřepů po podmítce, zůstane u rezistentních populací jedinou možnou regulací hluboká orba, která je však na řadě erozně ohrožených pozemků zakázána. Glyfosatové herbicidy budou velmi obtížně nahraditelné i při regulaci pýru plazivého, který v posledních letech nebyl problematický právě díky této účinné látce. Listové graminicidy používané proti pýru v širokolistých plodinách, a sulfonylmočovinové herbicidy aplikované v kukuřici a obilninách neprokazují dlouhodobou účinnost a poškozený pýr po jejich aplikaci snadno regeneruje.

Blížící se zákaz úč. l. flufenacet představuje také zásadní výzvu pro regulaci mrvky myšího ocásku (obr. 1), která se začíná v některých oblastech významně šířit. Zejména při včasné aplikaci a za optimálních podmínek, jako je dostatečná půdní vlhkost právě tato účinná látka mrvku efektivně reguluje.

Vzhledem k současným restrikcím půdních herbicidů, se očekává, že se farmáři budou stále více orientovat na jarní ošetření. Herbicidy určené k jarnímu použití budou zasaženy restrikcemi v menší míře, což neznamená, že jejich účinnost zůstane na stávající úrovni. Větší využívání herbicidů na jaře může vést ke zvýšení selekčního tlaku na plevelné populace, což bude mít za následek rychlejší vývoj rezistence vůči těmto herbicidům. Tento problém je umocněn tím, že v jarním segmentu herbicidů jsou dostupné pouze 3 mechanismy působení: inhibitory ALS, ACCasy a růstové herbicidy. Omezená diverzita mechanismů účinku vytváří ideální podmínky pro vznik a šíření rezistentních populací plevelů.

Volba vhodného termínu jarního ošetření plevelů v obilninách je klíčovým faktorem úspěšné regulace. Pro minimalizaci konkurenčního působení plevelů je nejvhodnější aplikovat herbicidy co nejdříve, čemuž však často brání povětrnostní podmínky. Nutné je přihlédnout k teplotním nárokům jednotlivých účinných látek. Například při teplotách kolem 5 °C lze aplikovat herbicidy obsahující amidosulfuron (Grodyl), iodosulfuron (Husar), tribenuron (Express), metsulfuron (Gropper) nebo florasulam (např. Fragma). Pro přípravky s úč. l. jako pyroxsulam (Corello), propoxycarbazone (Attribut) nebo mesosulfuron je optimální aplikace při teplotách nad 8 °C. Látky jako MCPA, 2,4-D, dicamba, clopyralid nebo fluroxypyr vyžadují teploty nad 10 °C pro dosažení maximální účinnosti.

Obr. 1: Kalamitní výskyt mrvky myšího ocásku v pšenici ozimé

Obr. 2: V posledních letech dochází k výraznému šíření jílku mnohokvětého na orné půdě

Očekávané restrikce v řepce

Nejpoužívanější herbicidní účinná látka v řepce, která představuje přibližně 8 % celkové spotřeby herbicidů v České republice, je metazachlor. Metazachlor je však vysoce toxický pro vodní organismy, půdní edafon a jeho metabolity jsou v této době nejčastěji nalézanou pesticidní látkou v povrchových vodách, která se v současnosti používá. Většina acetamidů (vyjma pethoxamidu) registrovaných v řepce se proto nesmí používat v ochranných pásmech vodních zdrojů. V blízké budoucnosti lze tedy očekávat restrikce či omezení použití metazachloru a celé skupiny acetamidových herbicidů (dále např. dimetachlor, dimethenamid, napropamide). U metazachloru se očekává pravděpodobné omezení dávkování na maximálně 500 g/ha, což by mohlo mít zásadní vliv na jeho účinnost zejména na těžších půdách. Na lehčích půdách zase bude zkráceno jeho reziduální působení.

Nejistá je také budoucnost další významné látky používané při preemergentním ošetření řepky, clomazone, který se vyznačuje výbornou účinností při regulaci svízele přítuly, ptačince prostředního a důležitá je také jeho dobrá účinnost na brukvovité plevele včetně hulevníků. V některých státech EU je však jeho použití již omezeno. Přestože clomazone vykazuje nízkou toxicitu pro savce, a je selektivní vůči mnoha rostlinným druhům, studie ukázaly, že je vysoce toxický pro vodní bezobratlé i proto, že má vysokou rozpustnost ve vodě. Další jeho nevýhodou je vysoká těkavost, což často způsobuje poškození sousedních porostů.

V reakci na omezení některých herbicidních látek je nezbytné hledat vhodné alternativy, které zajistí efektivní regulaci plevelů v řepce. Jednou z možných náhrad je quinmerac, účinná látka s vysokou účinností proti svízeli a plevelným mákům. Další možností je propyzamid, který se však aplikuje později na podzim (konec října) a vykazuje dobrou účinnost především na jednoleté trávovité plevele a výdrol obilnin. K regulaci heřmánkovitých plevelů a pcháče rolního lze využít kombinaci úč. l. clopyralid + picloram, které poskytují spolehlivé výsledky v ochraně řepky před těmito problematickými plevely. Velmi dobré výsledky při kontrole řady problematických plevelů, zejména na kakostovité plevele, zemědým lékařský, mák vlčí a svízel přítulu, vykazuje halauxifen, formulovaný společně s picloramem (Belkar, obr. 3). Tyto růstové herbicidy jsou v současné době jedinou registrovanou možností klasického postemergentní ošetření proti dvouděložným plevelům v konvenčních odrůdách řepky.

V Clearfield (CL) odrůdách řepky může být použita úč. l. imazamox, ke které jsou tyto odrůdy tolerantní. Systém Clearfield rozšiřuje nabídku herbicidů pro postemergentní použití, což ocení pěstitelé v oblastech, kde preemergentní herbicidy selhávají, nebo dochází k častým zaorávkám. Imazamox pokrývá svým spektrem účinku mnoho plevelů, dobrý účinek má na všechny brukvovité plevele (penízek rolní, kokošku pastuší tobolku, úhorník mnohodílný, hořčici rolní, aj.), ale i výdrol konvenčních odrůd řepky, obilní výdrol a řadu dalších odolných plevelů, jako např. kakosty. Imazamox je pouze středně perzistentní a degraduje aerobně v půdě na metabolit, který je nepohyblivý nebo středně mobilní, také je degradován vodní fotolýzou. Jeho použití však zvyšuje podíl aplikovaných herbicidů ze stejné skupiny ALS inhibitorů, mezi které tato účinná látka patří. V rámci osevního postupu se tak zvyšuje selekční tlak na plevele, který může vést ke vzniku herbicidní rezistence. Navíc lze v budoucnu očekávat restrikci v dávkování i u této látky.

Z nepřímých metod ochrany má v ozimé řepce velký význam kvalita předseťové půdní přípravy, která ovlivňuje založení porostu řepky. Dobře zapojené porosty řepky jsou schopny plevelům efektivně konkurovat. Pokud se řepka pěstuje v širokých řádcích (40 cm a více), lze k regulaci plevelů využít plečkování. Podmítka reguluje plevele, které přečkaly sklizeň a regenerují na strništi. Jedná se především o plevele spodního patra, ale také o ostrožku stračku, která se v posledních letech intenzivně šíří, zejména v aridních oblastech.

Obr. 3: Účinnost úč. l. halauxifen a picloram na dvouděložné plevele v řepce

Přísná opatření v cukrovce

Restrikce herbicidů v cukrovce jsou v posledních letech stále výraznější, což přináší značné dopady na ochranu proti plevelům v této plodině. Dříve hojně používané látky jsou již zakázané (desmedipham, triflusulfuron, chloridazon) nebo výrazně omezené, což významně ztěžuje regulaci plevelů v konvenčních odrůdách cukrovky. V současnosti Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přehodnocuje povolení pro phenmedipham, účinnou látku, která patří mezi klíčové v ochraně cukrovky proti plevelům, zejména merlíku bílému. Pokud se skutečně prokáže, že daný přípravek ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí, bude rozhodnutí Evropské komise o neschválení této látky nevyhnutelné. Pod drobnohledem z hlediska environmentálních dopadů jsou dále úč. l. metamitron a lenacil, což jsou v současnosti klíčové látky při regulaci laskavce ohnutého. Kombinace přísných pravidel pro používání herbicidů a protierozních opatření tak vytváří dvojí tlak, který výrazně ovlivňuje ekonomiku a budoucnost pěstování cukrové řepy.

Jednou z inovací, která přináší řešení v této náročné situaci, je technologie Conviso Smart - speciálně vyšlechtěné odrůdy cukrové řepy tolerantní k některým ALS inhibitorům. Výhodou této technologie je především její vysoká účinnost proti širokému spektru plevelů včetně mračňáku Theoprastova a plevelným řepám ještě v období, než začnou cukrovce konkurovat. Opět však dochází k selekčnímu tlaku na plevele herbicidy ze skupiny ALS inhibitorů.

V loňském roce bylo zaznamenáno několik případů výskytu rezistentních populací laskavce ohnutého, merlíku bílého a heřmánkovce nevonného (obr. 4), odebraných z Conviso cukrovky. Tyto výskyty rezistentních populací jsou však spíše důsledkem nesprávné volby herbicidů v předplodinách a celém osevním postupu než vlastním použitím přípravku Conviso One.

V porostech Conviso Smart cukrové řepy je pak nutné kombinovat herbicid Conviso One s jiným herbicidem s ohledem na to, u jakého plevelného druhu se rezistence vyvinula. V případě laskavců jsou vhodné půdní herbicidy lenacil, či dimethenamid. K regulaci svízele přítuly či pochybného jsou vhodné herbicidy obsahující ethofumesate, případně quinmerac. K regulaci merlíku bílého jsou vhodné herbicidy obsahující phenmedipham. K regulaci heřmánkovce nevonného je možné použít půdní herbicidy metamitron, lenacil případně dimethenamid, ve vyšších růstových fázích pak clopyralid.

Ošetření většinou výše uvedených herbicidů je však třeba provést včas, tedy v termínech určených pro konvenční odrůdy cukrové řepy. Vyčkávat s aplikaci těchto herbicidů až podle toho, zda bude dostatečně účinná sólo ošetřením herbicidem Conviso One se nemusí vyplatit, zejména u laskavců, které jsou citlivé k půdním herbicidům lenacil a dimethenamid pouze ve velmi raných růstových fázích.

Obr. 4: Rezistentní populace heřmánkovce nevonného v Conviso cukrovce

Změny v herbicidní ochraně kukuřice

Významné omezení chemické ochrany lze očekávat i při pěstování kukuřice. Opět se bude jednat zejména o reziduální půdní herbicidy, které se dnes používají preemergentně nebo časně postemergentně (terbuthylazin, isoxaflutol). V důsledku snižování dávek těchto přípravků (např. terbuthylazin) dochází ke zkracování jejich reziduálního působení a selhávání účinnosti za sucha. V současnosti proto dochází k ústupu preemergentních a častě postemergentních ošetření, které byly dříve základem ochrany kukuřice a tato ošetření bude třeba doplnit o herbicidy působící skrze listy (sulfonylmočoviny, tembotrione, mesotrione).

Vzhledem k omezením týkajícím se používání glyfosátu se čím dál více využívají v kukuřici sulfonylmočoviny, zejména kvůli regulaci pýru. Herbicidy, jako je foramsulfuron nebo nicosulfuron, vykazují vysokou účinnost proti pýru, což je činí oblíbenými volbami pro ochranu kukuřice před tímto plevelem. Nicméně nicosulfuron se dnes používá v dávce, která již nemusí být na pýr ve všech situacích dostatečná.

Podobně jako v cukrovce lze očekávat i problémy s rezistencí kukuřičných plevelů vůči ALS inhibitorům. Potvrzují to první nálezy populací laskavce ohnutého, kde došlo k selhání úč. l. foramsulfuron, nicosulfuron, triflusulfuron a tribenuron. Rychlý účinek, s minimálním rizikem vzniku rezistence, poskytují HPPD inhibitory, jako jsou mesotrion a tembotrion, které navíc působí na plevele rychleji.

Omezená chemická ochrana plevelů v bramborách

Chemická ochrana proti plevelům v bramborách je omezená na několik účinných látek, které se používají již desítky let, a je doplněna o několik novějších přípravků. V současné době je u nás pro preemergentní aplikaci v bramborách registrováno 9 úč. l.: aclonifen, clomazone, diflufenican, flufenacet, flurochloridone, metobromuron, metribuzin, pendimethalin a prosulfocarb. Všech těchto účinných látek se dotknout velmi brzy zákazy či významná omezení. Podmínkou vysoké účinnosti preemergentních přípravků je dostatečná půdní vlhkost v době aplikace, případně v krátké době po aplikaci. Pro postemergentní ošetření brambor jsou u nás registrovány pouze 4 úč. l.: bentazone, metribuzin, prosulfocarb (pouze časně postemergentní aplikace) a rimsulfuron.

Výzkum je finančně podporován z projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum (projekt č. QL24010167).

Ing. Pavlína Košnarová Ph.D., Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Doc. Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze
foto: 1 - K. Hamouzová, 2–4 - P. Košnarová