Chemap Agro s.r.o.

Redesign erozní ohroženosti půdy v LPIS

30. 08. 2017 Ing. Ivan Novotný a kol. Legislativa Zobrazeno 260x

Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření (Cp.Pp). Zjednodušeně lze říci, že tato vrstva je podkladem, na základě kterého je možné stanovit vhodný rámcový způsob hospodaření na dílech půdních bloků nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Stávající stav vrstvy erozního ohrožení v LPIS vytvořené pro potřeby DZES 5

Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření (Cp.Pp). Zjednodušeně lze říci, že tato vrstva je podkladem, na základě kterého je možné stanovit vhodný rámcový způsob hospodaření na dílech půdních bloků nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5×5 m (do roku 2015 to bylo 10×10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1.

Pro využití v rámci LPIS však bylo v roce 2011 požadováno následující:

  • snížení výměry skutečně ohrožené plochy (přes 50 % orné půdy) na politický kompromis (10,57 %), do roku 2011 to bylo jenom 0,57 %;
  • zjednodušení obsahu vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy - SEO, mírně erozně ohrožené půdy - MEO a neohrožené - NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál;
  • velmi výrazné zjednodušení průběhu hranic těchto kategorií;
  • a převedení této vrstvy do vektorové podoby.

Ve výsledku to tedy znamenalo vytvoření nové čistě účelové vektorové vrstvy, která s sebou přinesla celou řadu problémů:

  • snížení výměry ohrožených kategorií z 50 % na 10,57 % orné půdy způsobilo výraznou roztříštěnost těchto ploch;
  • pro převedení rastrové vrstvy v určitém rozlišení do vektorové podoby byly k dispozici dvě možnosti:
    a) buď získat vrstvu se zubatým okrajem (kopírujícím grid v tomto případě 10×10 metrů), což jednak působí velice nepřirozeně, ale hlavně znamená obrovské množství vrcholů (vertexů) a s tím spojenou značnou datovou velikost vrstvy a hlavně náročnost na manipulaci s ní např. při editaci, ale i zobrazování v LPIS,
    b) nebo hranice vyhladit, generalizovat, a tím vrstvu učinit výrazně méně přesnou, což se zvolilo v tomto případě a přineslo to s sebou výraznou nepřesnost v terénních zářezech;
  • aplikací několika filtrů, které měly za úkol ještě dále zjednodušovat průběh hranic a eliminovat malé plošky, došlo k dalšímu snížení přesnosti vrstvy.

Žádosti o provedení revizí vrstvy erozní ohroženosti

Díky provedeným úpravám vrstvy erozní ohroženosti v LPIS se MZe potýká s velkým množstvím žádostí o provedení revizí této vrstvy. Revize neboli oprava vrstvy se provádí ad hoc na základě žádosti zemědělce, zemědělského poradce nebo v tom případě, kdy je nahlášená kontrola SZIF na dodržování DZES, a kdy existuje riziko sankce v důsledku nesprávného zákresu.

Návrh na provedení redesignu vrstvy erozní ohroženosti

Zásadní změnou je náhrada vektorové vrstvy erozního ohrožení pro potřeby DZES 5 podkladovou rastrovou vrstvou v rozlišení 5×5 m bez provedení výše popsaných úprav.

Dle níže uvedeného algoritmu, bude na každý DPB napočítána jeho erozní ohroženost:

  • Pro DPB o velikosti 2 ha a menší
    a) automaticky označen jako NEO.
  • Pro DPB o velikosti 2,01–4 ha
    a) pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen jako SEO,
    b) pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,
    c) v ostatních případech je DPB veden jako NEO.
  • Pro DPB o velikosti 4,01 ha a větší
    a) pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB nebo se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen jako SEO,
    b) pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB nebo se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,
    c) v ostatních případech je DPB veden jako NEO.

Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice DPB LPIS okamžitě přepočítá jeho novou erozní ohroženost.

Dále bude připravena funkcionalita LPIS, která umožní zákres erozní parcely (obdobná funkcionalita jako u stávajících parcel osevního postupu), a informace o erozní ohroženosti, respektive požadavek na přijetí protierozního opatření, bude moci být vztažen přímo k celé ploše erozní parcely. Návrh inicializačních erozních parcel bude mít zemědělec připraven v LPIS pro případnou akceptaci, nicméně bude mít možnost hospodařit i podle rastrové vrstvy a zákres neakceptovat ani neprovést vlastní.

„Erozní parcela je část DBP, definována jednou skupinou plodin a jednou skupinou půdo-ochranných technologií z hlediska erozní nebezpečnosti. K erozní parcele je přiřazena jedna kategorie erozní ohroženosti na základě níže popsaného algoritmu z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti v systému LPIS. Pro plnění požadavku DZES 5 je rozhodující kategorie erozní ohroženosti erozních parcel na základě jejich hranic zjištěných v terénu.“

Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.

Navrhovaná podoba vyhodnocovacího algoritmu z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti na erozní parcelu:

  • pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely nebo se na erozní parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha erozní parcely vedená jako SEO;
  • pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely nebo se na erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však není vedena jako SEO;
  • erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako neohrožené NEO.

V případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO. Pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO). Nikdy tak nemůže dojít k tomu, že u erozní parcely bude napočítána horší erozní ohroženost (NEO<MEO<SEO), než byla napočítána na celém DPB, který tyto parcely obsahuje.

Výstupy vyhodnocení budou evidovány u DPB v LPIS (záložka eroze), zemědělských parcel a erozních parcel (záložka eroze) na portálu farmáře LPIS.

V souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, bude celková výměra rastrové podoby SEO a MEO ploch nastavena na 25 % plochy orné půdy (kultury R, U, G). Pozn.: Mezi indikativní ukazatele strategických cílů českého zemědělství a potravinářství patří také rozšíření plochy ochrany půdy v rámci podmínek DZES. Strategie předpokládá postupný nárůst ze současného stavu 10,57 % na 30 % v roce 2020, na 45 % v roce 2025 a na 60 % v roce 2030.

Schéma: Logický diagram přístupu zemědělců k novým podkladovým vrstvám
Schéma: Logický diagram přístupu zemědělců k novým podkladovým vrstvám

Od redesignu se očekávají následující výhody

  • Pro žadatele při využití erozních parcel:
    a) výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření;
    b) snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření (což znamená, že při stejné celkové výměře těchto ploch dojde k poklesu jejich počtu);
    c) možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření.
  • Navíc pro MZe:
    a) předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti na 1 % současného stavu;
    b) snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících do výpočtu základní vrstvy, a tím zajištění jednodušší aktualizace vrstvy;
    c) výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca 7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy);
    d) bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze, nebo realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního DPB;
    e) plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030.

Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám

Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.

1. Přístup první - orientace dle nápočtů na DPB

Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „Protierozní opatření DPB“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie (mapa 1).

Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny nebo použije některou z půdoochranných technologií.

Výhodou tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.

Nevýhodou je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.

Mapa 1: Vrstva EO po redesignu - erozní parcely tvoří celá plocha DPB
Mapa 1: Vrstva EO po redesignu - erozní parcely tvoří celá plocha DPB

2. Přístup druhý - orientace dle předpočítaných erozních parcel

Do LPIS bude doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provede VÚMOP a poloautomaticky navrhne zmíněné parcely. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie (mapa 2).

Výhodou tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší než 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO či SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.

Nevýhodou je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované
a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat GNSS. Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.

Mapa 2: Vrstva EO po redesignu - inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP
Mapa 2: Vrstva EO po redesignu - inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP

3. Přístup třetí - orientace dle vlastních erozních parcel

Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu (mapa 3).

Výhodou je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší než 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.

Nevýhodou může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u přístupu 2, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.

Mapa 3: Vrstva EO po redesignu - jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem
Mapa 3: Vrstva EO po redesignu - jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem

4. Přístup čtvrtý - orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS

Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie (mapa 4).

Výhodou tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.

Nevýhodou je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.

Mapa 4: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (Cp.Pp)
Mapa 4: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (Cp.Pp)

Ing. Ivan Novotný, Mgr. Jiří Brázda, Mgr. Jakub Vlosinský, Ing. Václav Kadlec, Ph.D.; Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdu v.v.i., Praha-Zbraslav

Redesign erozní ohroženosti půdy v LPIS

Mapa 1: Vrstva EO po redesignu - erozní parcely tvoří celá plocha DPB
Mapa 2: Vrstva EO po redesignu - inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP
Mapa 3: Vrstva EO po redesignu - jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem
Mapa 4: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub>.P<sub>p</sub>)

Související články

Přehled nových registrací a minoritních použití v roce 2017

07. 08. 2017 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 1245x

Ochranné vzdálenosti při používání přípravků (II)

22. 04. 2017 Ing. Petr Harašta, Ph.D., Brno Legislativa Zobrazeno 717x

Ochranné vzdálenosti při používání přípravků (I)

27. 02. 2017 Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Brno Legislativa Zobrazeno 1114x

Rizika při nákupu přípravků na ochranu rostlin

17. 01. 2017 Česká asociace ochrany Legislativa Zobrazeno 1110x

Přehled nových registrací a minoritních použití v roce 2016

10. 01. 2017 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 1403x

Další články v kategorii Legislativa

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Insekticid Huter SPU
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
14%
6%
2%
23%
4%
51%
detail