Chemap Agro s.r.o.

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy - obecné závislosti při využívání ekonomických prahů škodlivosti

22. 07. 2013 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Legislativa Zobrazeno 4538x

Téma škodlivosti souvisí s naplňováním zásady č. 3 z vyhlášky 205/2012Sb. Zhodnocení obecných závislostí pro řízení ochrany na základě ekonomických prahů škodlivosti (EPŠ) ukončuje téma škodlivosti popisované v 8. až 13. části. V příloze této části jsou uvedeny prahy škodlivosti pro škodlivé organizmy polních plodin, jejichž využívání bude závazné.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Zhodnocení obecných závislostí pro řízení ochrany na základě EPŠ

Zatímco využívání zveřejněných prahů škodlivosti bude na základě platné legislativy povinné, využívání EPŠ budou pouze doporučené. Základní rozdíl mezi prahy škodlivosti a EPŠ je, že prahy škodlivosti jsou vyjádřeny jednou pevnou hodnotou (viz tabulka), zatímco hodnoty EPŠ se mění v závislosti na konkrétních podmínkách a kolísají v dosti širokém rozmezí okolo hodnot prahu škodlivosti. Z obecných principů EPŠ a simulací provedených na případových studiích vyplynuly závěry, které lze využít při řízení ochrany rostlin bez ohledu na použitý typ prahu škodlivosti.

Mezi vstupy do modelu EPŠ a výstupy z modelu, kterými jsou hodnoty EPŠ, lze charakterizovat pět základních závislostí.

Závislost první: Hodnoty EPŠ vzrůstají lineárně s výší nákladů na ochranná opatření. Znamená to, že čím vyšší je cena přípravku na 1 ha (a také cena za aplikace přípravku na 1 ha), tím vyšší je hodnota EPŠ. Přitom čím vyšší bude hodnota EPŠ, tím vyšší stupeň výskytu škodlivého organizmu, a tím vyšší ztráty na výnosech bude pěstitel tolerovat. Dosud řada pěstitelů preferovala spíše levnější přípravky, často bez znalosti jejich účinnosti nebo bez ohledu na jejich rizika pro životní prostředí. Problémem je, že mezi přípravky s vyšší cenou, jsou některé selektivní pesticidy k přirozeným nepřátelům škůdců, a také některé biologické prostředky ochrany, většinou přípravky vhodné do systému integrované ochrany. Ošetření dražšími přípravky, včetně těch ekologicky příznivějších, by tak při použití modelu EPŠ bylo doporučováno při vyšším stupni výskytu škodlivých organizmů, než je hodnota prahu škodlivosti. Hodnota EPŠ doporučovaná pro ošetření by tak podle modelu byla vyšší než hodnota prahu škodlivosti zveřejněná v tabulce. Určitá eliminace tohoto efektu je v modelu EPŠ umožněna využíváním parametru environmentální zátěže přípravku. Na stanovení EPŠ má vliv nejen hodnota nákladů na ochranu, zejména cena přípravku, ale interakce hodnoty nákladů s účinností přípravků a environmentální zátěží přípravku (viz závislost druhá a třetí).

Závislost druhá: Hodnoty EPŠ vzrůstají lineárně s poklesem účinnosti přípravku. Znamená to, že čím nižší je účinnost přípravku, tím vyšší je hodnota EPŠ. Pro přípravky s účinností 100 % nebo vyšší než 90 % budou hodnoty EPŠ nižší, než pro přípravky s nižší účinností. Pokles biologické účinnosti pod 50 % již povede k významnému zvýšení hodnot EPŠ. Při výběru přípravku vyhodnocuje pěstitel obvykle účinnost přípravku vzhledem k jeho ceně. Takové hodnocení může být do jisté míry subjektivní. Simulace EPŠ podle modelu umožňují vyhodnotit vliv ceny přípravku a vliv účinnosti přípravku odděleně nebo v požadované kombinaci těchto parametrů a objektivizovat tak proces rozhodování.

Závislost třetí: Hodnoty EPŠ vzrůstají lineárně se zvyšující se hodnotou environmentální zátěže přípravku, která se zvyšuje v závislosti na jejich nepříznivém vlivu na složky životního prostředí. Znamená to, že čím vyšší je hodnota environmentální zátěže přípravku, tím vyšší je hodnota EPŠ. Například neselektivní, širokospektrální přípravky budou mít vyšší hodnoty EPŠ, než přípravky selektivní. Pro biologické prostředky ochrany a pro přípravky málo rizikové pro životní prostředí budou hodnoty EPŠ nejnižší a ve většině případů nižší, než jsou současné době uváděné hodnoty prahů škodlivosti. Do jisté míry tak může být potlačen vliv zvýšené ceny bioagens a biopreparátů, ve srovnání s cenou konvenčních přípravků. Přitom vliv environmentální zátěže přípravku na zvýšení hodnoty EPŠ je výrazně vyšší, než vliv zvýšených nákladů na ochranu rostlin.

Závislost čtvrtá: Hodnoty EPŠ klesají podle funkce hyperboly podle sklonu funkce vyjadřující křivku škodlivosti, která je specifická pro konkrétní druh škodlivého organizmu a danou plodinu. Obecně zde platí, že čím vyšší je nárůst škod odpovídající nárůstu populační hustoty nebo stupni výskytu škodlivého organizmu, tím strměji klesají hodnoty EPŠ. Čím je daný druh agresivnějším škodlivým organizmem, tím nižší má hodnoty EPŠ a obecně tím vyšší je návratnost prostředků vložených do ochranných opatření.

Závislost pátá: Hodnota produkce z jednotky plochy pěstování plodiny je funkcí výkupní nebo realizační ceny za jednotku produktu a dosažené výše výnosu. Hodnoty EPŠ klesají podle hyperbolické funkce v závislosti na zvyšující se hodnotě tržní produkce, klesají s růstem hektarových výnosů a klesají s růstem cen zemědělských produktů. To znamená, že s růstem hektarových výnosů, stejně jako s růstem cen za jednotku produktu se doporučuje provádět ochranu při nižších hustotách populací nebo při nižším stupni výskytu škodlivých organizmů. Ochranná opatření se zhodnotí mnohem lépe při vysokých výnosech, než při nízkých výnosech a při vysokých realizačních cenách zemědělských produktů, než při nízkých realizačních cenách. Čím vyšší bude intenzita pěstování plodiny, tím budou hodnoty EPŠ nižší. Naopak při extenzivním systému pěstování nebo při velmi nízké realizační ceně produktu, budou hodnoty EPŠ vzrůstat.

 

Zhodnocení faktorů ovlivňujících prahy škodlivosti a EPŠ

Při rozhodnutí o provedení ochranného opaření podle prahů škodlivosti je nutné zohlednit několik skupin faktorů. Společné pro využívání obou typů prahů škodlivosti je znalost cílového druhu škodlivého organizmu, proti kterému je opatření směřováno. Užitečné jsou také poznatky o hospodářském významu škodlivého organizmu v podniku nebo v regionu. Významné jsou také poznatky o výskytu a rizicích škod škodlivého organizmu v minulých letech, trendech jeho výskytu, nárůstu nebo poklesu hospodářských škod atd. Takové poznatky je nutné získávat z odborné literatury a z informačních zdrojů orgánů státní správy nebo výzkumných organizací, univerzit a poradenských subjektů. Pro využívání prahů škodlivosti i EPŠ jsou zcela nezbytné informace z monitoringu škodlivých organizmů na pozemcích konkrétního pěstitele, případně poznatky o výskytu v konkrétním regionu. Při využívání prahů škodlivosti jsou takové informace dostačující.

Naproti tomu při využívání EPŠ jsou potřebné další informace umožňující kvantifikovat ekonomické a environmentální parametry, případně účinnost přípravku. Při použití prahů škodlivosti není třeba kvantifikovat účinnost použitého přípravku. V případech zjištění nedostatečné účinnosti přípravku, kdy po ošetření stupeň výskytu škodlivého organizmu na poli stále překračuje doporučenou hodnotu prahu škodlivosti, je třeba přistoupit k opakovanému ošetření nejlépe přípravkem s odlišným mechanizmem účinku. Naproti tomu při využití EPŠ lze zhodnotit účinnost ošetření konkrétním přípravkem a porovnat ekonomickou efektivnost použitých přípravků ještě před ošetřením a podle toho volit nejvhodnější přípravek. Potřeba korekčních zásahů při použití modelu EPŠ při zjištění neúčinnosti přípravků po ošetření se tak minimalizuje. Poznatky o snížené účinnosti přípravku neovlivňují pevně stanovené hodnoty prahů škodlivosti. Naproti tomu při použití modelu EPŠ se v závislosti na změnách účinnosti přípravků bude hodnota EPŠ dynamicky měnit. Podle takto stanovené hodnoty EPŠ bude ekonomicky efektivní použití i prostředků ochrany se sníženou účinností (například i s 50 % účinností) v případech vysokého výskytu škodlivého organizmu, za podmínky návratnosti vložených prostředků do ochrany ze zisků ze zachráněného výnosu.

Největší rozdíly při využití prahů škodlivosti a EPŠ jsou v možnostech zhodnocení ekonomických faktorů. Evidence nákladů na ochranu a výnosů (zisků) je v současnosti běžnou evidencí u profesionálních uživatelů pesticidů. Při použití prahů škodlivosti je zhodnocení efektivnosti ochrany podle nákladů a očekávaných výnosů do jisté míry subjektivní. Objektivitu rozhodování podle prahů škodlivosti je možné výrazně zvýšit v případech, kdy je známá křivka škodlivosti a pěstitel ji využije pro předpověď výnosových ztrát. Do rovnice křivky škodlivosti jednoduše dosadí průměrný stupeň výskytu škodlivého organizmu na konkrétním pozemku a vypočte (odhadne) výnosovou ztrátu v procentech z výše očekávaného výnosu. Poté provede bilanci nákladů a zisků a podle ní se rozhodne o potřebě provedení ochranného zásahu. Na rozdíl od tohoto komplikovaného postupu je při využití modelu EPŠ automaticky vypočítána výnosová ztráta podle křivky škodlivosti vložené do modelu a podle provedené bilance nákladů na ochranu a zachráněných zisku je vypočítána aktuální hodnota EPŠ. Při výpočtu hodnot EPŠ je možné navíc zhodnotit kromě účinnosti ochranného prostředku, také jeho vliv na životní prostředí. Zahrnutí environmentální zátěže ochranného opatření do bilance nákladů a zisků umožní preferovat v ochraně rostlin méně rizikové prostředky pro životní prostředí za ekonomicky přijatelných podmínek pro pěstitele. To je dalším významným přínosem využívání EPŠ, oproti využívání jednoduchých prahů škodlivosti. 

Vývoj prahů škodlivosti v posledních 30. letech

V případové studii uvedené v 12. části byly provedeny simulace EPŠ pro kohoutky na obilninách pro porovnání vstupů (nákladů) a výstupů (přínosů) v roce 1990 a v roce 2012. Hodnoty EPŠ vypočtené podle modelu pro kohoutky na pšenici byly k roku 2012 o ½ nižší, než by byly podle stejného modelu hodnoty prahů škodlivosti před 32 lety.

Některé závislosti z takového historického porovnání lze zobecnit pro ekonomiku ochrany a pro využití dříve stanovených prahů škodlivosti polních plodin v současnosti. Za posledních 30 let se náklady na ochranu obilnin zvýšily asi 4×, výše výnosů se zvýšila v průměru o 20 % a realizační ceny zrna obilnin se zvýšily v průměru o 100 %. Obdobný vývoj nákladů a realizačních cen produktů byl u řepky a dalších technických plodin.

Z polních plodin lze obilniny a řepku označit za plodiny s postupným progresivním vývojem ekonomické efektivnosti pěstování. Hodnoty EPŠ se na těchto plodinách za 30 let v důsledku změn ekonomických ukazatelů snížily přibližně na polovinu. Tento trend znamená, že při použití údajů o ztrátách na výnosech získaných v předchozích obdobích, tj. za předpokladu že rovnice křivek škodlivosti se příliš s časem nemění, platí dříve stanovené hodnoty prahů škodlivosti, respektive jsou použitelné spodní hodnoty prahů škodlivosti, pokud byly stanoveny v určitém rozmezí.

Z polních plodin se od popsaného trendu nejvíce odlišuje vývoj prahů škodlivosti u cukrovky. V důsledku významného zvýšení výnosů cukrovky a výnosu cukru z ha a současně s růstem efektivnosti pěstování cukrovky v prvním desetiletí tohoto století by hodnoty EPŠ byly přibližně o jednu polovinu vyšší, než byly prahy škodlivosti stanovené před 30 lety.

K opačnému trendu ve vývoji prahů došlo u některých pícnin a plodin určených jako krmiva pro hospodářská zvířata. Vzhledem k nízké realizační ceně produktů a poklesu efektnosti pěstování takových plodin by hodnoty EPŠ zůstaly na hodnotách prahů škodlivosti stanovených před 30 lety nebo by byly v závislosti na vývoji ekonomických parametrů až o jednu polovinu vyšší, než jsou prahy škodlivosti uvedené v tabulce.

 

Prahy škodlivosti a jejich využití při řízení ochrany rostlin

K prahům škodlivosti uvedených v tabulce je připojen následující komentář shrnující prakticky významné informace z předchozích částí seriálu. Prahem škodlivosti se rozumí vědecky podložený stupeň výskytu škodlivého organizmu, při kterém je nutno provést ochranné opatření, aby se zabránilo hospodářské škodě v důsledku negativního vlivu škodlivého organizmu na snížení výnosu nebo kvality rostliny nebo rostlinného produktu (citace z vyhlášky 205/2012). Podle hodnot prahů škodlivosti se rozhoduje, zdali je účelné provést ochranná opatření a kdy je zahájit.

Rozhodnutí o provedení ochranného opaření je založeno na porovnání hodnoty prahu škodlivosti uváděné tabulce 1 se stupněm výskytu škodlivého organizmu na konkrétním pozemku. V případě, že stupeň výskytu škodlivého organizmu na konkrétním pozemku dosáhne nebo překročí hodnotu prahu škodlivosti, je doporučeno provést ošetření. Prahy škodlivosti v tabulce 1 jsou vyjádřeny jednou hodnotou pro druh škodlivého organizmu a konkrétní plodinu, v některých případech jsou různé v závislosti na fenofázi plodiny nebo různé podle odrůd. Hodnoty prahů škodlivosti udávají průměrné hodnoty pro Českou republiku. Prahy škodlivosti byly stanoveny na základě vědeckých přístupů, převážně na základě experimentálně zjištěné závislosti mezi stupněm výskytu škodlivého organizmu a výší ztrát na výnosech, které byly publikovány ve vědecké literatuře. Takové prahy škodlivosti odpovídají pro polní plodiny obvykle výnosovým ztrátám od 2 do 5 % (podle druhu plodin), oproti výnosu porostů bez napadení.

Podle rovnic křivek škodlivosti, uvedených v tabulce společně s prahy škodlivosti, je možné pro konkrétní druh škodlivého organizmu předpovídat ztráty na výnosech v případech, že známe hodnotu stupně výskytu škodlivého organizmu na poli. Buď je možné předpovídat výnosovou ztrátu, která by nastala při známém stupni výskytu škodlivého organizmu, pokud by nebylo provedeno ochranné opatření. Nebo je možné předpovídat výnosové ztráty, když by ošetření nebylo provedeno nebo by ošetření nebylo dostatečně účinné.

Pro pěstitele je nejobtížnější rozhodovat o potřebě ošetření v případech, kdy je stupeň výskytu škodlivého organizmu na porostech v intenzitě blízké hodnotám prahů škodlivosti. Běžná praxe v současnosti je, že se ošetří všechny porosty určité plodiny, kde riziko ztrát hrozí a to bez ohledu na stupeň výskytu škodlivého organizmu nebo v lepším případě se ošetří porosty, na kterých byl výskyt škodlivého organizmu zjištěn, i když dosud nedosáhl prahu škodlivosti. Pro porosty s vysokou tržní cenou produktu, je ochrana prováděna preventivně, často bez zjišťování škodlivého organizmu v porostech.

Pro zabránění nezdůvodněných aplikací pesticidů je možné pro výběr pozemků pro ošetření, při srovnatelném a hraničním výskytu okolo prahu škodlivosti lze využít následující doporučení. Pro ošetření preferovat:

(1) porosty s plodinami s vyšší realizační cenou produktů, před porosty s nižší realizační cenou produktu, například preferovat ošetření potravinářské pšenici před krmnou pšenicí nebo sladovnický ječmen před krmným ječmenem nebo kukuřici na zrno před kukuřicí na siláž,

(2) porosty, které mají předpoklad dát vyšší výnos z ha, než porosty s předpokladem nižšího výnosu, například preferovat porosty ve vyšší intenzitě pěstování a porosty s vyšším výnosovým potenciálem, který může být závislý na odrůdě, půdních nebo agrotechnických podmínkách, meteorologických podmínkách ročníku atd.,

(3) prostředky ochrany, které vzhledem ke své ceně mají dobrou účinnost a nízká rizika pro životní prostředí. 

Souhrn

Pro dodržování zásad integrované ochrany je použití prahů škodlivosti pro profesionální uživatele prostředků ochrany povinné, pokud jsou zveřejněny v souladu se zákonem 326/2004 Sb.

Pokud není pro konkrétní škodlivý organizmus práh škodlivosti zveřejněn nebo není dosud známý, je podle zásady č. 3 povinné výběr způsobu ochrany rostlin provádět na základě objektivní analýzy předpokladu napadení škodlivým organizmem nebo podle výsledků sledování výskytu škodlivých organizmů.

Předpověď ztrát na výnosech podle současné legislativy není povinná, ale pro praktické řízení ochrany je její využití účelné.

Využití EPŠ jako součásti expertního systému řízení ochrany polních plodin v rámci poradenství je dokonalejším stupněm využívání prahů škodlivosti a bude ekvivalentní náhradou dodržování zásady č. 3 podle vyhlášky 205/2012Sb.

 

Tab.: Prahy škodlivosti pro škodlivé organizmy polních plodin a jim odpovídající křivky škodlivosti
Plodina
škůdce/patogen
český/vědecký název
Způsob vyjadřování intenzity výskytu
Práh škodlivosti (H)
(při uvádění rozmezí v metodické příručce využita nejnižší hodnota - podle modelu odpovídá ztrátám na výnosech 3 %)
Křivka škodlivosti
model R = Ao + A1 . H
kde R - výnosová ztráta v %, H - stupeň napadení (nebo populační hustota)
Obilniny
Pšenice setá, ječmen obecný, žito, oves, tritikale
Hrbáč osenní
(Zabrus gibbus)
počet larev na 1 m2
3 larvy 1. instaru po vzejití na podzim
R = 1 . H
0,5 larvy 3. instaru po vzejití na podzim
R = 6 . H
3 larvy 2.–3. instaru při odnožování na podzim
R = 1 . H
3 larvy na jaře
R = 1 . H
Bejlomorka sedlová
(Haplodiplosis marginata)
počet dospělců na 1 Mörickeho misku a 1 den
10 dospělců v průměru na 1 misku a  den v době výletu dospělců
R = 0,3 . H
procento stébel s výskytem vajíček
20 % stébel s výskytem vajíček
R = 0,15 . H
Bzunká ječná
(Oscinella frit)
procento napadených odnoží (jaro)
5 % odnoží během odnožování
R = 0,6 . H
procento napadených zrn (léto)
10 % napadených zrn
R = 0,3 . H
Třásněnky
(Thysanoptera)
počet jedinců (nymf a dospělců) na 1 klas
10 jedinců (nymf a dospělců) na horní část stébla ve fázi sloupkování - 30 BBCH (pšenice a ostatní obilniny mimo oves)
R = 0,3 . H
50 jedinců (nymf a dospělců) na 1 klas ve fázi metání až nalévání zrna 51- BBCH
R = 0,06 . H
Zelenuška žlutopásá
(Chlorops pumilionis)
počet dospělců na 100 smyků
50 dospělců na 100 smyků
R = 0,06 . H
počet vajíček anebo larev na 100 stébel
10 vajíček anebo larev na 100 stébel (v V. - VI. v jařinách)
R = 0,3 . H
procento napadených stébel
5 % napadených stébel
R = 0,6 . H
Plodomorka plevová
(Sitodiplosis mosellana)
průměrný počet kladoucích samiček na 100 klasů
100 kladoucích samiček na100 klasů (ve fázi 52 BBCH)
R = 0,03 . H
Plodomorka pšeničná
(Contarinia tritici)
průměrný počet kladoucích samiček na 100 klasů
33 kladoucích samiček na 100 klasů (ve fázi 58 BBCH)
R = 0,09 . H
Bejlomorka obilná
(Mayetiola destruktor)
počet napadených stébel na 1 m2
40 napadených stébel na 1 m2
R = 0,075 . H
Bodruška obilná
(Cephus pygmeus)
počet dospělců na 1 m2
4 dospělci na 1 m2 (v V.–VI.)
R = 0,75 . H
počet housenic na 1 m2
32 housenic na 1 m2
R = 0,09 . H
procento poškozených stébel
5 % poškozených stébel
R = 0,6 . H
Obaleč obilní
(Cnephasia pumicana)
počet min na 100 odnoží
10 min na 100 odnoží (ve fázi 50–60 BBCH)
R = 0,3 . H
Květilka obilná
(Leptohylemyia coarctata)
počet dospělců na 100 smyků
30 dospělců na 100 smyků
R = 0,1 . H
počet vajíček na 1 m2
100 vajíček na 1 m2 na podzim
R = 0,03 . H
počet larev na 100 rostlin
2 larvy na 100 rostlin do začátku odnožování v III–IV.
R = 1,5 . H
Šedavka obilná
(Apamea sordens)
počet housenek na 1 m2
40 housenek na 1 m2
R = 0,075 . H
Šedavka polní
(Apamea anceps)
počet housenek na 100 klasů
20 housenek na 100 klasů
R = 0,15 . H
10 housenek na 100 klasů u množitelských porostů
R = 0,3 . H
Osenice
(Agrotis ssp.)
počet housenek na 1 m2
2 housenky na 1 m2 na ozimé pšenici (na podzim po vzejití - 11 BBCH)
R = 1,5 . H
Tiplice
(Tipula ssp.)
počet larev na 1 m2
30 larev na 1 m2
R = 0,1 . H
Dřepčíci rodu Chaetocnema
počet dospělců 100 smyků
30 dospělců (brouků) na 100 smyků
R = 0,1 . H
procento poškozených stébel
10 % poškozených stébel
R = 0,3 . H
Dřepčík obilní
(Phyllotreta vittula)
počet dospělců na 1 m2
25 dospělců (brouků) na 1 m2 na jaře před sloupkováním
R = 0,12 . H
počet dospělců na 100 smyků
300 dospělců (brouků) na 100 smyků
R = 0,01 . H
Kovaříkovití – drátovci
(Elateridae)
počet larev (drátovců) na 1 m2
půdní výkopy (sonda 0,5 × 0,5 × 0,4m)
20 larev (drátovců) na 1 m2 před setím obilnin
R = 0,15 . H
Hraboš polní
(Microtus arvalis)
počet užívaných východů z nor na 1 ha
200 východů na 1 ha - ozimy na podzim
R = 0,015 . H
50 východů na 1 ha - ozimy na jaře:
R = 0,06 . H
Pšenice setá
Kohoutek černý
(Oulema malanopus)
Kohoutek modrý
(Oulema gallaeciana, Oulema dufschmidi)
průměrný počet vajíček a larev na jednu odnož
0,7 pro odrůdy tolerantní (pozdní - Rt)
Rt = -0,189 + 4,27 . H
0,6 pro odrůdy středně citlivé (polorané - Rs)
Rs = -0,242 + 5,44 . H
0,4 pro odrůdy citlivé (rané - Rc))
Rc = -0,347 + 7,77 . H
ošetří se v době, kdy 50 % larev je vylíhlých z vajíček
Kyjatka osenní
(Sitobion avenae)
Mšice střemchová
(Rhopalosiphum padi)
Kyjatka travní
(Metopolophium dirhodum)
počet jedinců na 1 klas
3 jedinci v průměru na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek
R = 1 . H
počet jedinců na 1 horních listech na 1 odnož
25 jedinců v průměru na 1 odnož od počátku do konce květu
R = 0,12 . H
Padlí pšenice
(Blumeria graminis)
procento napadených odnoží
70 % odnoží s výskytem padlí na některém z horních třech listů, fáze 37–59 BBCH
R = -18 + 0,3 . H
model: (x1 = 70, x2 = 80, y1 = 3, y2 = 6)
limit pro odhad ztrát H = 100 % (při 100 % napadení je ztráta na výnosu 12 % a více)
Foesferioná skvrnitost pšenice (braničnatka plevová )
(Phaeosphaeria nodorum)
Septoriová skvrnitost pšenice
(braničnatka pšeničná)
(Mycosphaerella graminicola)
procento listů s vytvořenými pyknidami
12 % listů s pyknidami
pšenice ve fázi 37 BBCH - listy F-5 a F-4, 43 BBCH - listy F-4 a F-3, 51 BBCH - listy F-3 a F-2
R = -3 + 0,5 . H
Stéblolam pšenice
(Oculimacula yallundae)
procento napadení listových pochev
20 % rostlin s příznaky napadení listových pochev (ve fázi 29–31 BBCH)
R = -3 + 0,3 . H
Žlutá rzivost pšenice (rez plevová)
(Puccinia striiformis)
procento napadených odnoží
5 % odnoží (fáze 31–45 BBCH)
R = -3 + 1,2 . H
15 % odnoží s výskytem uredií (fáze 49–59 BBCH)
R = -3 + 0,4 . H
Hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná)
(Puccinia recondita)
procento napadených odnoží
20 % odnoží s výskytem uredií
R = -3 + 0,3 . H
Pyrenoforová skvrnitost pšenice (helmintosporiová skvrnitost)
(Pyrenophora tritici-repentis)
procento napadených listů
15 % napadených listů horního patra
R = -3 + 0,5 . H
Černá rzivost trav (Rez travní)
(Puccinia graminis)
procento napadených odnoží
5 % napadených odnoží s výskytem uredií (ve fázi před metáním)
R = -3 + 1,2 . H
Ječmen obecný
Kohoutek černý
(Oulema malanopus)
Kohoutek modrý
(Oulema gallaeciana, Oulema dufschmidi)
průměrný počet vajíček a larev na 1 odnož
0,4 vajíček a larev na 1 odnož
ošetří se v době, kdy 50 % larev je vylíhlých z vajíček
R = -0,347 + 7,77 . H
Kyjatka osenní
(Sitobion avenae)
Mšice střemchová
(Rhopalosiphum padi)
Kyjatka travní
(Metopolophium dirhodum)
počet jedinců mšic na 1 klas
3 jedinci (nymfy a dospělci) v průměru na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek
R = 1 . H
počet mšic na 1 odnož
25 jedinců (nymf a dospělců) na 30 % odnoží v období sloupkování
R = 0,12 . H
Háďátko ovesné
(Heterodera avenae)
počet larev ve 100 cm3 zeminy
400 larev ve 100 cm3 zeminy
R = -9 + 0,03 . H
model pro choroby (x2 = x1 + ½ X2)
Padlí ječmene
(Blumeria graminis)
procento pokrytí listové plochy myceliem na nejstarším živém listu
3,5 % listové plochy pokryté myceliem
R = - 2,833 + 1.667 . H
při pokrytí 20 % a více použít pro předpověď ztrát druhou rovnici (R1)
R1 = -17,8 + 35,6 . log H
Obecná krčková a kořenová hniloba ječmene
(Cochliobolus sativus)
procento napadení listových pochev
20 % rostlin s příznaky napadení listových pochev (ve fázi 29–31 BBCH)
R = -3 + 0,3 . H
Síťovitá skvrnitost ječmene
(Pyrenophora teres)
procento listů nejvíce napadeného listového patra (index napadení)
25 % listové plochy pokryté skvrnami (hodnotí se nejvíce napadené listové patro, ve fázi 29–51 BBCH)
R = -3 + 0,24 . H
Hnědá rzivost ječmene (rez ječná)
(Puccinia hordei)
procento napadených odnoží
5 % napadených odnoží s výskytem uredií (ve fázi před metáním)
R = -3 + 1,2 . H
Spála ječmene
(Rhynchosporium secalis)
procento listů nejvíce napadeného listového patra
25% napadených listů na nejvíce napadeném listovém patře
R = -3 + 0,24 . H
Stéblolam ječmene
(Oculimacula yallundae)
procento napadení rostlin s příznaky na listových pochvách
20 % rostlin s příznaky napadení na listových pochvách (ve fázi 29–31 BBCH)
R = -3 + 0,3 . H
Oves, žito, tritikale
Háďátko ovesné
(Heterodera avenae) - oves
počet larev ve 100 cm3 zeminy
125 larev ve 100 cm3 zeminy
R = -3 + 0,048 . H
model pro choroby (x2 = x1 + ½ X2)
Kohoutek černý
(Oulema malanopus)
Kohoutek modrý
(Oulena gallaeciana, Oulena dufschmidi)
průměrný počet vajíček a larev na jednu odnož
0,7 vajíček a larev na jednu odnož
ošetří se v době, kdy 50 % larev je vylíhlých z vajíček
R = -0,189 + 4,27 . H
Třásněnky
(Thysanoptera) - oves
počet jedinců (nymf a dospělců) na 1 latu
10 jedinců (nymf a dospělců) na latu v  době metání na ovsu
R = 0,3 . H
Osenice
(Agrotis ssp.)
počet housenek na 1 m2
5 housenek na 1 m2
R = 0,6 . H
Padlí tritikale
(Blumeria graminis)
procento napadených odnoží
70 % odnoží s výskytem padlí na některém z horních třech listů, fáze 37– 59 BBCH
R = -18 + 0,3 . H
model: (x1 = 70, x2 = 80, y1 = 3, y2 = 6)
limit pro odhad ztrát H = 100 % (při 100 % napadení je ztráta na výnosu 12 % a více
Spála žita
(Rhynchosporium secalis)
procento listů nejvíce napadeného listového patra
25% napadených listů na nejvíce napadeném listovém patře
R = -3 + 0,24 . H
Hnědá rzivost žita (rez žitná)
(Puccinia recondita)
procento napadených odnoží
5 % napadených odnoží s výskytem uredií (ve fázi před metáním)
R = -3 + 1,2 . H
Hnědá rzivost tritikale
(Puccinia persistens subsp. triticina)
procento napadených odnoží
5 % napadených odnoží s výskytem uredií (ve fázi před metáním)
R = -3 + 1,2 . H
Stéblolam žita
(Oculimacula yallundae)
procento napadení rostlin s příznaky na listových pochvách
20 % rostlin s příznaky napadení na listových pochvách (ve fázi 29–31 BBCH)
R = 3 + 0,3 . H
Kukuřice setá
Zavíječ kukuřičný
(Ostrinia nubilalis)
počet snůšek vajíček na 10 rostlin
3 snůšky vajíček na 10 rostlin
R = 1 . H
ekonomická hladina škodlivosti:
rozhodnutí o strategii ochrany pro příští rok:
počet poškození na 100 rostlin před sklizní (H)
pro 3 % ztrát: 21,4 poškození na 100 rostlin (7,8 % poškozených rostlin)
R = 0.063. H
H = 17,407 . e 0,026 . Hp
% poškozených rostlin (Hp)
pro 6 % ztrát: 69 poškození na 100 rostlin (52 % poškozených rostlin)
Bázlivec kukuřičný
(Diabrotica virgifera)
počet dospělců na 1 klas (před květem nebo v době květu)
3 dospělci (brouků) na 1 klas u osiva
R = 1 . H
9 dospělců na 1 klas u kukuřice na zrno
R = 0,333 . H
počet dospělců v lapáku za 14 dnů (od počátku kvetení do poloviny srpna)
35 dospělců (brouků) na 1 lapák za 14 dnů
ochrana proti dospělcům v daném roce
+ ochrana proti larvám v následujícím roce
R = 0,0857 . H
Kovaříkovití – drátovci
(Elateridae)
počet larev (drátovců) na 1 m2
půdní výkopy (sonda 0,5 × 0,5 × 0,4 m)
15 larev (drátovců) na 1 m2 (před setím obilnin)
R = 0,15 . H
Bzunka ječná
(Oscinella frit)
procento napadených rostlin
5 % napadených rostlin
R = 0,6 . H
Osenice polní
(Agrotis segetum)
počet housenek na 1 m2
0,2 housenky na 1 m2 po vzejití (11 BBCH)
R = 15 . H
4 housenky na 1 m2 (v VI.–VII.)
R = 0,75 . H
Tiplice
(Tipula spp.)
počet larev na 1 m2
10 larev na 1 m2
R = 0,3 . H
LUSKOVINY
Hrách setý
Třásněnka hrachová
(Kakothrips robustus)
počet vajíček a nymf na 10 poupat či květů
20 vajíček a nymf na 10 poupat či květů
R = 0,15 . H
Kyjatka hrachová
(Acyrthosiphon pisum)
počet jedinců (nymf a dospělců) na rostlinu
3 jedinci (nymf a dospělců) na rostlinu
R = 1 . H
Listopasi
(Sitona spp.)
počet dospělců na 1 m2
2 dospělci (brouci) na 1 m2 (od vzejití do fáze 3. pravého listu)
R = 1,5 . H
procento zničené listové plochy
10 % zničené listové plochy
Zrnokazi
(Bruchus spp.)
procento lusků s vajíčky a larvami
2 % lusků s vajíčky a larvami (hrách, bob)
R = 1,5 . H
procento poškozených semen ve sklizni
1 % poškozených semen (pro osivo),
více než 0 % (pro konzum)
R = 3 . H
Obaleč hrachový
(Cydia nigricana)
počet dospělců ve feromonovém lapáku
5 dospělců (samců) na lapák a den (ošetření v době hromadného líhnutí housenek, tj. 1 až 2 týdny po letové vlně)
R = 0,6 . H
Plodomorka hrachová
(Contarinia pisi)
počet snůšek na 1 rostlinu
0,33 snůšky na 1 rostlinu (na 2–10 mm velkých poupatech)
R = 9,1 . H
počet snůšek na 1 m2
27 snůšek na 1 m2
R = 0,111 . H
OKOPANINY
Cukrovka
Mšice maková
(Aphis fabae)
procento napadených rostlin po skončení hlavního přeletu (95 % okřídlených mšic opustilo brsleny)
5 % rostlin (do prvního výskytu okřídlených samiček na řepě)
R = 0,6 . H
Maločlenec čárkovitý
(Atomaria linearis)
počet dospělců na 1 rostlinu
2 dospělci (brouci) na rostlinu (stadium děložních listů, fáze 9–10 BBCH)
R = 1,5 . H
4 brouci na rostlinu (stadium 1–2 párů pravých listů, fáze 11–12 BBCH)
R = 0,75 . H
Rýhonosec řepný
(Bothynoderes punctiventris)
počet dospělců na 1 m2
1 dospělec (brouk) na 1 m2; ošetření při vzcházení porostů a dále v závislosti na náletu brouků
R = 3 . H
Kovaříkovití - drátovci
(Elateridae)
počet larev (drátovců) na 1 m2
půdní výkopy (sonda 0,5 × 0,5 × 0,4 m)
9 larev (drátovců) na l m2 před setím cukrovky
R = 0,333 . H
Mrchožrouti
(např. Aclypea undata aj.)
počet dospělců na 1 m2
2 dospělci (brouci) na 1 m2
R = 1,5 . H
Štítonoši
(Cassida spp.)
počet dospělců na 1 m2
2 dospělci (brouci) na 1 m2
R = 1,5 . H
Lalokonosec libečkový
(Otiorhynchus ligustici)
počet dospělců na 1 m2
0,3 dospělce (brouka) na 1 m2
R = 10 . H
Zavíječ řepný
(Loxostege sticticalis)
počet housenek 1 m2
10 housenek na 1 m2 - jaro při vlhkém počasí
R = 10 . H
5 housenek na 1 m2 - jaro při suchém počasí
R = 0,6 . H
10 housenek na 1 m2 - léto
R = 0,3 . H
Osenice
(Agrotis spp.)
počet housenek na 1 m2
8 housenek na 1 m2
R = 0,375 . H
procento poškozených rostlin
15 % poškozených rostlin
R = 0,2 . H
Květilka řepná
(Pegomyia hyoscyami)
počet vajíček na 1 rostlinu
4 vajíčka na 1 rostlinu v době vzcházení
R = 0,75 . H
Lilek brambor
Mandelinka bramborová
(Leptinotarsa decemlineata)
počet ohnisek larev na 1 ha
14 ohnisek larev na 1 ha
(ošetření se provede v době maxima líhnutí larev)
R = 0,214 . H
Osenice
(Agrotis spp.)
počet housenek na 1 m2 po vzejití
5 housenek na 1 m2
R = 0,6 . H
Lovaříkovití - drátovci
(Elateridae)
počet larev (drátovců) na 1 m2
půdní výkopy (sonda 0,5 × 0,5 × 0,4m)
10 larev (drátovců) na 1 m2
R = 0,3 . H
OLEJNINY
Řepka
Blýskáček řepkový
(Meligethes aeneus)
počet dospělců na 1 vrcholové květenství
1 dospělec (brouk) na 1 vrcholové květenství
(listy přilbovitě kryjí základy květenství)
R = 3 . H
3 dospělci (brouci) na 1 květenství
(krátce před začátkem květu a na začátku květu, fáze 59–69 BBCH)
R = -3 + 2 . H
Krytonosec šešulový
(Ceutorhynchus obstrictus)
počet dospělců na rostlinu v době od žlutého poupěte do konce květu
1 dospělec (brouk) na rostlinu
(v období od žlutého poupěte do konce květu, fáze 59–69 BBCH)
R = 3 . H
Bejlomorka kapustová
(Dasyneura brassicae)
počet samiček na 10 rostlin od žlutého poupěte do konce květu
2,5 samičky na 10 rostlin
(v období od žlutého poupěte do konce květu, fáze 59–69 BBCH), klíčové je stanovit termíny maxima líhnutí dospělců 1. a 2. generace
R = 1,2 . H
Krytonosec řepkový
(Ceutorhynchus napi)
počet dospělců na 1 lapač a den,
Mörickeho misky, lepové desky
3 dospělci (brouci) na lapač a den
(denní maximální teploty dosahují 6°C)
R = 1 . H
krytonosec čtyřzubý
(Ceutorhynchus pallidactylus)
počet dospělců na 1 lapač a den,
Moerickeho misky, lepové desky
3 dospělci (brouci) na lapač a den
(denní maximální teploty dosahují 6°C)
R = 1 . H
Krytonosec zelný
(Ceutorhynchus pleurostigma)
počet dospělců na 1 rostlinu (na podzim)
2 dospělci (brouci) na 1 m řádku
R = 1,5 . H
Dřepčík olejkový
(Psylliodes chrysocephalus)
počet dospělců na 1 m řádku
1 dospělec (brouk) na 1 m řádku
R = 3 . H
počet larev na 1 rostlinu brzy na jaře
1 larva na 1 rostlinu
R = 3 . H
Mšice zelná
(Brevicoryne brassicae)
procento napadených rostlin
10 % napadených rostlin
(v období před květem a v době květu, do fáze 69 BBCH)
R = 0,3 . H
Pilatka řepková
(Athalia rosae)
počet housenic na 1 rostlinu
2 housenice na 1 rostlinu
R = 1,5 . H
Slimáčci
(Deroceras spp.)
počet jedinců na jednu past a den
(past 50 × 50 cm)
3 jedinci na 1 past a 1 den
R = 1 . H
Mák setý
Mšice maková
(Aphis fabae)
procento rostlin s výskytem mšic
5 % rostlin s výskytem mšice
R = 0,6 . H
Krytonosec kořenový
(Stenocarus ruficornis)
počet jedinců na 1 m řádku v době vzcházení
3 jedinci (brouci) na 1 m řádku
R = 1 . H
Slunečnice roční
Mšice slívová
(Brachycaudus helichrysi)
Mšice maková (Aphis fabae)
počet mšic na 1 rostlinu
30 mšic v období od vzcházení do fáze rozpoznatelného květního poupěte
R = 0,1 . H
50 mšic před květem
R = 0,06 . H
Kovaříkovití - drátovci
(Elateridae)
počet larev (drátovců) na 1 m2půdní výkopy
(sonda 0,5 × 0,5 × 0,4 m)
9 larev (drátovců) na 1 m2 před setím
R = 0,33 . H
TECHNICKÉ PLODINY
Len setý   
Třásněnka lnová
(Thrips linarius)
počet dospělců na 1 smyk
20 dospělců na 1 smyk
R = 0,15 . H
Dřepčík lnový
(Longitarsus parvulus)
počet dospělců na 1 m2
50 dospělců na 1 m2
R = 0,06 . H
Dřepčík pryšcový
(Aphtona euphorbiae)
počet dospělců na 1 m2
50 dospělců na 1 m2
R = 0,06 . H
Pícniny
Vojtěška setá + Jetel luční
Třásněnka vojtěšková
(Odontothrips confusus)
Třásněnka žlutá
(Thrips flavus)
Třásněnka květní
(Frankliniella intonsa
vojtěška - množitelské porosty
počet jedinců na lodyhu
3 jedinci na 1 lodyhu
(v době před květem)
R = 1 . H
Klopušky
(Adelphocoris lineolatus, Adelphocoris seticornis, Lygus rugulipennis)
vojtěška - množitelské porosty
počet jedinců (dospělců a nymf) ve 100 smycích
150 jedinců klopušek obou druhů ve 100 smycích - před květem
R = 0,02 . H
250 jedinců klopušek obou druhů ve 100 smycích - při dokvétání
R = 0,012 . H
Kyjatka hrachová
(Acyrthosiphon pisum
vojtěška
počet jedinců na 1 lodyhu
50 jedinců (nymf a dospělců) na 1 lodyhu
R = 0,06 . H
Nosatčíci
(Apion apricans, A. trifolii)
jetel - množitelské porosty
počet jedinců na 100 smyků
200 jedinců (brouků) ve 100 smycích (v době maximálního nasazování květních hlávek 2. seče)
R = 0,015 . H
Listopasi
(Sitona spp.)
počet dospělců na 100 rostlin
10 dospělců (brouků) na 100 rostlin
(v době od vzcházení do vytvoření 1. trojlístku)
R = 0,3 . H
Klikoroh vojtěškový
(Hypera postica)
počet dospělců ve 100 smycích
100 dospělců (brouků) na 100 smyků
R = 0,03 . H
počet dospělců na 1 m2
6 dospělců (brouků) na 1 m2
R = 0,5 . H
počet larev ve 100 smycích
250 larev ve 100 smycích
R = 0,012 . H
počet vajíček a larev na 1 m2
100 vajíček a larev na 1 m2
R = 0,03 . H
procento zničené listové plochy
10 % zničené listové plochy
R = 0,3 . H
Lalokonosec libečkový
(Otiorhynchus ligustici)
vojtěška
počet dospělců na 100 smyků
100 dospělců (brouků) na 100 smyků
R = 0,03 . H
počet dospělců na 1 m2
3 dospělci (brouci) na 1 m2
R = 1 . H
počet larev na 1 m2
10 larev na 1 m2
R = 0,3 . H
Můra gama
(Autographa gamma)
vojtěška
počet housenek na 1 m2
30 housenek na 1 m2 ve 2. seči
R = 0,3 . H
15 housenek ve 3. seči
R = 0,2 . H
5 housenek v seči nechané na semeno
R = 0,6 . H
Šedavka vojtěšková
(Chloridea maritima)
počet housenek na 1 m2
8 housenek na 1 m2
R = 0,375 . H
Osenice polní
(Agrotis segetum)
počet housenek na 1 m2
3 housenky na 1 m2
R = 1 . H
procento poškozených rostlin
15 % poškozených rostlin (při obrůstání)
R = 0,2 . H
Bejlomorka vojtěšková
(Dasineura medicaginis)
počet hálek na 1 lodyhu
1,5 hálky na 1 lodyhu (v plné seči)
R = 2 . H
Plodomorka vojtěšková
(Contarinia medicaginis
vojtěška - množitelské porosty
procento cibulovitých hálek
10 % květů s larvami v průběhu srpna předcházejícího roku (ošetření v době maximálního nasazování květních poupat)
R = 0,3 . H
Hraboš polní
(Microtus arvalis)
počet užívaných východů z nor na 1 ha
50 užívaných východů na 1 ha - na jaře
R = 0,06 . H
200 užívaných východů na 1 ha - po 2. seči
R = 0,015 . H
400 užívaných východů na 1 ha (dvouleté a starší porosty) - na podzim
R = 0,0075 . H

Související články

Redesign erozní ohroženosti půdy v LPIS

30. 08. 2017 Ing. Ivan Novotný a kol. Legislativa Zobrazeno 349x

Přehled nových registrací a minoritních použití v roce 2017

07. 08. 2017 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 1273x

Ochranné vzdálenosti při používání přípravků (II)

22. 04. 2017 Ing. Petr Harašta, Ph.D., Brno Legislativa Zobrazeno 752x

Ochranné vzdálenosti při používání přípravků (I)

27. 02. 2017 Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Brno Legislativa Zobrazeno 1150x

Rizika při nákupu přípravků na ochranu rostlin

17. 01. 2017 Česká asociace ochrany Legislativa Zobrazeno 1142x

Další články v kategorii Legislativa

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
16%
5%
3%
22%
5%
50%
detail