Agrovoltaika rozšiřuje možnosti zemědělců

07. 09. 2024 Ing. Jan Stropnický; Agromanuál Management Zobrazeno 578x

Instalace solárních panelů a pěstování plodin na jednom pozemku by měly umožnit zemědělcům získat zajímavé finanční zdroje. Mohou profitovat z prodeje elektrické energie a zároveň obhospodařovat půdu, která se dá i nadále využívat pro zemědělské účely.

Díky agrovoltaice se zlepšuje zadržování vody v krajině a plodiny jsou chráněny před extrémními výkyvy počasí. Rostlinám, které dávají přednost stínu, může přistínění solárními panely zajistit lepší růst i vývoj včetně vyššího výnosu. Naopak pšenice a oves jsou na zastínění citlivější, avšak vertikální solární panely díky velkým vzdálenostem mezi řádky udržují jejich výnosové ztráty pod 20 % a zároveň umožňují využití potřebné mechanizace.

Analýzy počítají s vyšším ziskem

Dosavadní zkušenosti ukazují, že agrovoltaika nad porostem malin zvyšuje výnos až o 16 % a zároveň je schopna vyrobit 63 % elektrické energie, kterou by vyprodukovala tradiční solární farma. A je spočteno, že by stačilo využít jen 9 % potenciálu agrovoltaiky, aby se pokryla energetická spotřeba zemědělství.

Podle nových odhadů energetické společnosti Ember by zemědělci ve střední Evropě mohli díky pěstování plodin na plochách s instalovanými solárními panely zvýšit výnosy ovoce až o 16 % a u pšenice získat navíc až 1 268 €/ha. To dokládá studie z Polska, která uvádí, že při kombinaci solárních panelů a porostů pšenice mohou být příjmy z hektaru 12× vyšší než při pěstování samotné plodiny. Zmiňovaný roční zisk 1 268 eur/ha pochází z kombinovaného prodeje elektřiny a pšenice. Jedná se tak o stabilnější obchodní model, protože samotná produkce pšenice bez agrovoltaiky může být ztrátová.

Obr. 1: Možnosti agrovoltaických systémů

Potenciál agrovoltaiky ve střední Evropě

Ve střední Evropě by mohla agrovoltaika představovat pro zemědělce velkou příležitost, na ČR, Polsko, Maďarsko a Slovensko totiž připadá pětina orné půdy EU (19 %). Prognóza společnosti Ember odhaduje, že v těchto zemích by mohlo být instalováno až 180 GW agrovoltaiky, zatímco v současnosti je celková solární kapacita jen 25 GW. Objem výroby elektřiny z agrovoltaiky by ve zmiňovaných státech mohl dosáhnout 191 TWh ročně, což je 10× více, než činí roční spotřeba elektřiny pro zemědělství a potravinářství (17 TWh). Přebytečnou energii by mohli producenti prodávat do národních sítí, čímž by zvýšily svoje příjmy.

Agrovoltaika a legislativa

V Evropě již bylo realizováno přes 200 agrovoltaických projektů, většina z nich je na území Německa, Francie, Itálie a Nizozemska, kde legislativa umožňuje sdílení půdy pro zemědělské účely a výrobu elektřiny bez ztráty dotací. Podle průzkumů je v Německu přes 70 % farmářů připraveno realizovat další projekty, aby stabilizovali své podnikání.

Ve střední Evropě taková podpora agrovoltaiky není. U nás sice příslušnou legislativu máme, na zemědělskou půdu spojenou s výrobou solární energie se ale nedají čerpat dotace a rovněž nemůže být využívána pro výrobu potravin. Také v Polsku, Maďarsku a na Slovensko příslušné zákony, vyhlášky a předpisy zcela chybí. Agrovoltaika sice zemědělcům přináší nezanedbatelné výhody, potřebuje ale naléhavě kvalitní a pružný právní rámec, který by umožňoval zkoušet a využívat nové obchodní modely.

Zkušenosti z praxe

Využití solárních panelů ve spojitosti s ochranou a zastíněním rostlin proti extrémním přívalovým dešťům, popř. nadměrnému slunečnímu záření, je smysluplné řešení. Např. panely umístěné nad borůvkovými plantážemi, malinami nebo na vinicích chrání plodiny nejen před intenzivním letním sluncem či krupobitím, ale i před jarními mrazíky, které mohou úrodu v sadech ohrozit. Nesporný význam má agrovoltaika také z hlediska výroby elektrické energie. Tu mohou zemědělci spotřebovat buď v rámci svých aktivit nebo přebytky dodat do veřejné sítě. K tomu ale potřebují odpovídající nákupní ceny, které umožní smysluplnou návratnost solárních projektů. K těmto nutným podmínkám přistupuje i možnost instalace vertikálních panelů, která však ještě čeká na schválení. To by pomohlo naplno využít potenciál agrovoltaiky v zemědělských podnicích.

Obr. 2: Horizontální agrovoltaický systém na malinách

Obr. 3: Vertikální agrovoltaický systém v pšenici