Chemap Agro s.r.o.

Cíle v oblasti klimatu ohrožují rostoucí emise oxidu dusného

13. 07. 2021 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Management Zobrazeno 222x

Rostoucí emise oxidu dusného (N2O) ohrožují, podle nové rozsáhlé studie mezinárodního týmu vědců, cíle Pařížské dohody o změně klimatu. Rostoucí celosvětové používání dusíkatých hnojiv při výrobě potravin zvyšuje koncentrace N2O v atmosféře. N2O je skleníkový plyn, jehož potenciální příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry je 300krát vyšší než příspěvek oxidu uhličitého (CO2). V atmosféře N2O zůstává více než 100 let.

Proseeds

Studie byla vedena Auburn University v USA a zahrnovala vědce ze 48 výzkumných institucí ve 14 zemích pod záštitou Celosvětového uhlíkového projektu (Global Carbon Project, GCP) a Mezinárodní iniciativy pro dusík (International Nitrogen Initiative, INI). Cílem bylo vytvořit dosud nejkomplexnější hodnocení všech globálních zdrojů a spotřebitelů N2O. Zjištění ukazují, že emise N2O rostou rychleji, než předpokládal jakýkoli emisní scénář vypracovaný Mezivládním panelem pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). Odpovídají scénářům, které vedou ke zvýšení průměrné globální teploty výrazně nad 3 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí. Cílem Pařížské dohody je omezit oteplování na méně než 2 °C, v ideálním případě však ne více než 1,5 °C.

Studie poukazuje na alarmující trend ovlivňující změnu klimatu: N2O vzrostl o 20 % oproti úrovni před průmyslovou revolucí - z 270 ppb (dílů na miliardu) v roce 1750 na 331 ppb v roce 2018 - s nejrychlejším růstem pozorovaným za posledních 50 let v důsledku emisí z lidské činnosti. Dominantní hnací síla růstu atmosférického N2O pochází ze zemědělství a rostoucí poptávka po potravinách a krmivech pro zvířata dále zvýší celosvětové emise N2O. Existuje rozpor mezi tím, jak nasytit lidstvo a stabilizovat klima.

Stejně jako CO2 je N2O dlouhodobým skleníkovým plynem a je v současné době také nejvýznamnějším člověkem způsobovaným činitelem, který ničí stratosférickou ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před většinou škodlivého ultrafialového záření Slunce.

Studie představuje dosud nejkomplexnější a nejpodrobnější obrázek emisí N2O a jejich dopadu na klima. Nová analýza identifikuje faktory, které ovlivňují neustále se zvyšující hladinu N2O v atmosféře, a zdůrazňuje naléhavou potřebu vyvinout účinné strategie zmírňování, pokud chceme omezit globální oteplování a dosáhnout cílů v oblasti klimatu. Studie představuje komplexní globální inventuru N2O, která zahrnuje přírodní i antropogenní zdroje a zohledňuje interakci mezi přidáváním dusíku do systémů na Zemi a biochemickými procesy, které regulují emise N2O. Studie pokrývá 21 přírodních a lidských oblastí v letech 1980 až 2016.

Emise způsobené člověkem, kterým dominuje dodávání dusíku na orné půdy, se za poslední čtyři desetiletí zvýšily o 30 % na 7,3 milionů tun dusíku ročně. Analýza také odhaluje vznikající „zpětnou vazbu“ N2O-klima vyplývající z interakcí mezi přidáváním dusíku k plodinám určených pro výrobu potravin a globálním oteplováním, což dále zvyšuje emise pocházející ze zemědělství.

Vědci zjistili, že největší přispěvatelé k celosvětovým emisím N2O pocházejí z východní a jižní Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Emise ze syntetických hnojiv převládají v produkci v Číně, Indii a USA, zatímco emise z používání hnoje hospodářských zvířat jako hnojiva vévodí produkce v Africe a Jižní Americe. Nejvyšší míry růstu emisí jsou v rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Brazílii, Číně a Indii, kde se zvýšila rostlinná výroba a počet hospodářských zvířat.

V Evropě však emise N2O v zemědělství a chemickém průmyslu poklesly. Bylo to způsobeno kombinací faktorů, včetně dobrovolných opatření k odstranění N2O ze spalin při výrobě nylonu a zavedení systému obchodování s emisemi, jakožto i zemědělství v mnoha západoevropských zemích, které přecházejí k efektivnějšímu používání hnojiv vedoucí ke snížení dopadů na životní prostředí, jako je znečištění podzemních a povrchových vod. Byly rovněž zavedeny strategie týkající se používání dusíkatých hnojiv.

Nová analýza vyžaduje důkladné přehodnocení způsobů, kterými globálně používáme a zneužíváme dusíkatá hnojiva, a naléhá na nás, abychom přijali udržitelnější postupy ve způsobu výroby potravin, včetně snižování plýtvání potravinami. Tato zjištění podtrhují naléhavost a příležitosti ke snížení emisí oxidu dusného na celém světě, aby nedocházelo k nejhorším dopadům na klima.

Barevné šipky představují toky oxidu dusného (v milionech tun za rok) následovně: žlutá, emise z antropogenních zdrojů (zemědělství a odpadní vody, spalování biomasy, fosilní paliva a průmysl a nepřímé emise); šedá, změna množství v atmosféře; zelená, emise z přírodních zdrojů (pevnina, oceány); modrá, atmosférický chemický spad;  další toky: blesky a produkce atmosféry, spad na povrch půdy, změna klimatu, zvyšování CO2, odlesňování
Barevné šipky představují toky oxidu dusného (v milionech tun za rok) následovně: žlutá, emise z antropogenních zdrojů (zemědělství a odpadní vody, spalování biomasy, fosilní paliva a průmysl a nepřímé emise); šedá, změna množství v atmosféře; zelená, emise z přírodních zdrojů (pevnina, oceány); modrá, atmosférický chemický spad;
další toky: blesky a produkce atmosféry, spad na povrch půdy, změna klimatu, zvyšování CO2, odlesňování

Zdroj: Tian et al. (2020): A comprehensive quantification of global nitrous oxide sources and sinks. Nature 586, 248-256. https://doi.org/10.1038/s41586-020-2780-0

Související články

Slovenská příloha Agromanuálu

01. 06. 2021 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 16710x

Agrorisk.cz - Systém včasné výstrahy před negativními dopady počasí

23. 05. 2021 Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 602x

Metazachlor a jeho vliv na kvalitu vod v ČR

28. 02. 2021 Mgr. Vít Kodeš, Ph.D.; Český hydrometeorologický ústav Praha Management Zobrazeno 692x

Další články v kategorii Management

detail