Jsou změny klimatu důsledkem lidské činnosti, nebo se jedná o přirozený jev?

21. 06. 2025 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 1108x

Na konci února 2025 proběhlo v Kulturním domě Větrný Jeníkov tradiční setkání uživatelů portálů InterSucho a AgroRisk. Hlavním cílem bylo představit nejnovější poznatky o klimatických změnách, jejich dopadech na krajinu a zemědělskou činnost včetně možností adaptace na nové podmínky. Velká část programu se zaměřila na rizika spojená s extrémními meteorologickými jevy a měnícími se vegetačními cykly. Diskutovalo se také o moderních nástrojích a technologiích, které pomáhají lépe predikovat klimatické výkyvy a efektivněji řídit hospodaření s vodními zdroji.

Klimatická změna a jejich příčiny

Jedním z hlavních témat setkání byla problematika změny klimatu, které ve své přednášce podrobně rozebral Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně a CzechGlobe. Historické změny klimatu byly často způsobeny geologickými a astronomickými jevy, jako jsou srážky Země s velkými vesmírnými tělesy či sopečné erupce. Současná klimatická změna však má zcela jiný charakter - její rychlost a intenzita jsou primárně důsledkem lidské činnosti, zejména emisí skleníkových plynů, hlavně CO₂.

Statistické údaje jednoznačně ukazují na tento trend. Průměrná roční teplota v České republice v období 1800–1960 činila 6,7 °C, zatímco v letech 2010–24 vzrostla na 9,0 °C. Rok 2023 dosáhl průměrné teploty 9,7 °C a rok 2024 poprvé překročil hranici 10 °C s výslednou hodnotou 10,3 °C.

Důsledky klimatické změny

Jedním z nejzávažnějších projevů změny klimatu je posun teplotních extrémů. Brzký nástup vysokých jarních teplot vede k předčasnému rašení vegetace, která se následně stává zranitelnou vůči pozdním mrazíkům. Loňský rok se vyznačoval četnými meteorologickými extrémy, které by se v případě naší nečinnosti mohly stát běžnou normou.

V oblasti srážek není patrná dramatická změna celkového úhrnu, avšak zásadně se mění jejich rozložení. Vlivem vyšších teplot dochází k intenzivnějšímu výparu, což přispívá k většímu suchu. Také rozložení srážek nebývá stabilní, ale má mnohé výkyvy. Tyto změny se projevují jak povodněmi, tak v druhém extrému dlouhými obdobími sucha. I tyto jevy byly v minulosti zaznamenávány, avšak ne v takové četnosti. Dalším alarmujícím trendem je pokles počtu dnů se sněhovou pokrývkou - v období 1961–70 bylo v průměru 77 dní s minimálně 1 cm sněhu, zatímco v letech 2011–20 se tento počet snížil na pouhých 38 dnů.

Vliv klimatické změny na plevele

Klimatická změna má zásadní dopady také na vegetaci. Na plevele se ve své přednášce zaměřil Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně, který zdůraznil, že vyšší koncentrace CO₂ podporuje růst biomasy u C3 rostlin a stimuluje vývoj kořenů, hlíz i oddenků, čímž zvyšuje konkurenceschopnost vytrvalých plevelů. Vzestup teploty přispívá k rychlejšímu šíření a rozvoji teplomilnějších plevelných druhů. Např. vzcházení merlíku bílého se oproti minulosti uspíšilo o 26 dnů, zatímco jeho doba kvetení se posunula o 50 dnů.

K adaptaci plevelů na sušší podmínky vede zvýšená evapotranspirace, která v některých případech znesnadňuje jejich regulaci pomocí herbicidů. Některé druhy si např. vyvinuly silnější kutikulu na listech. Další mechanizmy zahrnují hustější trichomy na listech a stoncích, které snižují absorpci slunečního záření, a rychlejší zavírání průduchů ke snížení transpirace. V důsledku oteplování také dochází k posunu výskytu teplomilných plevelů z nižších do středních poloh a k lepší odolnosti dříve vymrzajících druhů vůči zimním podmínkám.

Vývoj a novinky portálu Intersucho

Problematika výkyvů počasí je více než aktuální, a právě na ni reaguje portál Intersucho. Jeho historie sahá do období 2002–2008, kdy byly položeny jeho první základy. Od té doby prošel portál řadou vylepšení a zpřesnění. Na letošním setkání představila Ing. Lenka Bartošková, Ph.D., nové funkce a inovace portálu Intersucho.

Nejvýznamnější změnou je modernizace webového rozhraní, které je nyní intuitivnější a umožňuje rychlejší komunikaci s uživateli. Mezi hlavní inovace patří rozšíření analýz půdní vlhkosti a vegetační kondice pomocí satelitních dat, predikce výnosů hlavních plodin v okolních zemích a agrometeorologické analýzy pro střední Evropu. Nově jsou dostupné i globální meteorologické mapy přes platformu www.windy.com.

Závěr

Klimatická změna není pouze teoretickým konceptem, ale realitou, která má již nyní významné dopady na přírodní ekosystémy i zemědělství. Rychlý nárůst teplot, změny v rozložení srážek a posuny ve vegetačních cyklech vyžadují adaptaci a aktivní řešení. Včasná reakce, podpora vědeckého výzkumu a aplikace inovativních přístupů v zemědělství jsou zásadními faktory pro zmírnění negativních dopadů této změny.

Novinky a inovace portálu Intersucho představila Ing. Lenka Bartošková, Ph.D.

O dopadech klimatických změn hovořil Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D