Klimatická změna vyvolává potřebu změn

03. 09. 2024 Ing. Pavel Talich; Agromanuál Management Zobrazeno 301x

Při setkání spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk ve Větrném Jeníkově pod názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti zazněly jak hrozby vyvolávané změnou klimatu, tak možnosti, jak na tyto změny reagovat v oblasti zemědělství.

O vývoji a dopadech změny klimatu hovořil Prof. Zdeněk Žalud (Mendelova univerzita v Brně). Měřené údaje ukazují na nezpochybnitelný růst průměrných teplot, ale úhrn srážek zůstává stejný. Výsledkem je nárůst výparu vody a tím pochopitelně roste sucho. Roste v atmosféře koncentrace skleníkových plynů - oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného, které způsobují nárůst oteplení. S následky se můžeme setkat již nyní a v budoucnu ve větší míře. Poroste počet suchých měsíců, už rok 2015 byl rokem sucha, podobně rok 2018. Následně sucho napomáhá větrné erozi. Nástup vegetace bude dřívější, což přinese potíže způsobené pozdními jarními mrazíky. Přibývá dnů s extrémními teplotami - tropické dny, které způsobují teplotní stres nejen lidem, ale i hospodářským zvířatům nebo rybám v rybnících. Srážky jsou stejné, ale nerovnoměrně rozdělené. Zároveň ubývají dny s nižšími srážkami i dny se sněhovou pokrývkou. Klima se mění a jeho změně neunikneme. Už nyní jsme se posunuli o 300 výškových metrů výše, čímž se podmínky jižní Moravy posunuly až na Vysočinu. Hlavním dopadem jsou extrémy v počasí v podobě sucha a vysokých teplot, s následkem prostorové i časové nevyrovnanosti výnosů. Nejpostiženějšími sektory jsou zemědělství a lesnictví, ale ty mají také potenciál klimatickou změnu zmírnit.

Průběh počasí roku 2023 vyhodnotil Mgr. Pavel Zahradníček (Český hydrometeorologický ústav). Podle dat byl rok 2023 nejteplejší za dobu měření, současně byl ale i srážkově nadnormální. Zima byla druhá nejteplejší za dobu měření a teplý konec zimy i začátek jara způsobil brzký nástup vegetace. Teploty ke konci března byly vysoké a odpovídaly takovým, které obvykle nastupují až o 17 dnů později. Urychlení vegetace však způsobilo škody na meruňkách a třešních následnými jarními mrazíky. Léto bylo teplé, ale ne extrémně. Výjimečný byl také loňský podzim - extrémně nejteplejší a srážkově nadprůměrný. Následovala zima, která byla opět hodnocena jako nejteplejší za dobu měření, přičemž únor 2024 byl rekordním měsícem, např. v Brně s odchylkou od průměru +7,7 °C. Na konci února jsme byla vegetace ve fázi odpovídající polovině dubna. Riziko škod po jarních mrazech proto bude v letošním roce vysoké.

Zemědělství a lesnictví hraje významnou roli při řešení příčin změn klimatu, sdělil Prof. Miroslav Trnka (Ústav výzkumu globální změny AV ČR). Mezinárodní dohody si daly za cíl tzv. uhlíkovou neutralitu. Z toho vychází i nyní tolik diskutovaný Green Deal. Z pohledu lesnictví a zemědělství je významné, že tato vegetace pohltí až 25 % vzdušného uhlíku. Proto podstatnou roli v poutání CO₂ hraje lesnictví, ale po kůrovcové kalamitě je třeba rychle aktivovat lesní hospodářství, aby se znovu stalo hlavním místem ukládání tohoto skleníkového plynu. Rovněž zemědělství může ukládat uhlík ze vzduchu do půdy, ale to bude vyžadovat změnu hospodaření.

Pro hospodaření v krajině ve změněných klimatických podmínkách se nabízí regenerativní zemědělství. Tento způsob pěstování funguje pouze jako celý komplex opatření, zdůraznil Ing. Karel Klem (Ústav výzkumu globální změny AV ČR). V centru pozornosti jsou půdní a mykorrhizní houby, které se podílejí na tvorbě půdních agregátů. Předpokladem pro jejich udržení je souvislý vegetační pokryv půdy a nehýbání s půdou. Je nezbytně nutné respektovat přechodné období při zavádění regenerativního zemědělství. Toto období může trvat 3–5 let, při němž se obnoví nejen půdní úrodnost, ale i výnosy plodin. Výjimkou nejsou ani poklesy výnosů během této doby o 15 %, přičemž v prvním roce může ztráta přesahovat 25 %. Podrobněji o přechodném období a získaných zkušenostech se můžete dozvědět na webu Agromanul.cz, kde jsou články od Ing. Karla Klema, Ph.D. a na které odkazují QR kódy.

Agrolesnictví je další cestou, jak se vyrovnat s klimatickou změnou a bylo náplní vystoupení Jiřího Michalisky. Afroslesnictví stojí na kombinaci produkčních stromů v zemědělské krajině. Tento způsob hospodaření je také podpořen dotačním titulem Ministerstva zemědělství a podrobnější informace se dozvíte na webu Agromanual.cz prostřednictvím QR kódů.

Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství popsal Doc. Vojtěch Lukas (Mendelova univerzita v Brně). Lokálně cílené hospodaření nebo-li precizní zemědělství je moderní způsob pěstování, které na základě znalostí o variabilitě pozemků optimalizuje produkční vstupy (hnojiva, pesticidy, osivo, PHM aj). Na rozdíl od tradičního přístupu se nepovažuje pozemek za homogenní jednotku, ale zohledňují se rozdíly půdních a porostních podmínek při provádění pěstebních zásahů. Předpokladem a základem je soustavný monitoring pozemků i porostů následované automatickým prováděním operací podle aplikačních map. Cílem je optimalizace pojezdů po poli, variabilní aplikace hnojiv, cílená aplikace přípravků na ochranu rostlin, včetně možnosti zvýšení biodiverzity díky zakládání neprodukčních ploch na méně výnosných částech pozemků.

Rovněž konvenční zemědělství může být klimaticky šetřené, pokud ale zavede adaptační opatření, sdělil Doc. Vladimír Smutný (Mendelova univerzita v Brně). Cílem by měla být opatření k omezení eroze a podpora vyššího vázání vody v půdě. Napomoci tomu může například zavedení technologie strip-till, využití podsevů nebo vícedruhových meziplodin aj. Konvenční zemědělství s intenzivním zpracováním půdy sice není klimaticky šetrné, ale pokud se zajistí souvislý pokryv půdy rostlinami s využitím meziplodin při optimalizaci výživy a integrované ochrany rostlin, lze dosáhnout udržitelné rostlinné produkce.

Články Ing. Karla Klema, Ph.D. o regenerativním zemědělství na Agromanual.cz:

• Regenerativní zemědělství (1): Hlavní cíle, předpoklady a zásady
• Regenerativní zemědělství (2): Hlavní přínosy a rizika
• Regenerativní zemědělství (3): Omezení rizik v přechodném období

Články o agrolesnictví na Agromanual.cz:

• Agrolesnictví - nová alternativa nebo návrat k tradicím?
• Základní přehled podmínek dotace na agrolesnické systémy
• Agrolesnictví v dějinách - máme na co navázat