Chemap Agro s.r.o.

Náklady na pesticidní ochranu brambor a porovnání se zahraničím

19. 03. 2018 Ing. Milan Čížek, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod Management Zobrazeno 1264x

V roce 2013 jste měli možnost číst v Agromanuálu článek na podobné téma. Od té doby se však mnoho věcí změnilo. Rostou ceny vstupů do zemědělské výroby, jako jsou ceny osiv a sadby, minerálních hnojiv, prostředků chemické ochrany rostlin, elektrické energie, pohonných hmot apod.

Agronutrition

Podle údajů ČSÚ vzrostly ceny osiv o a sadby od roku 2010 o 23,8 %, vody o 33,1 %, služeb pro zemědělství o 16,1 % a pesticidů o 8,9 %. Na druhé straně ve stejném období poklesly ceny pohonných hmot o 3,5 % a elektrické energie o 13,3 %. Tržní ceny zemědělských komodit dle stejného zdroje narostly o průměrných 27,3 %, nicméně u brambor pouze o 7,9 %.

Brambory zůstávají přes klesající osázenou plochu (29 551 ha v roce 2016) významnou plodinou pro lidskou výživu, průmyslové zpracování, výrobu škrobu, etanolu apod. Jsou plodinou velmi ekonomicky náročnou z hlediska nákladovosti, pracnosti a investiční náročnosti. Na druhé straně ve většině hospodářských let, s výjimkou hospodářských let 2011/12 a 2014/15, jsou plodinou rentabilní, která do bilance tržeb a nákladů zemědělských podniků přináší stabilitu a jistotu pro další období.

Náklady na pesticidní ochranu jsou jednou z hlavních nákladových položek pěstování polních plodin a znamenají pro zemědělce vložení nemalých finančních prostředků do zemědělské výroby.

obr

Ekonomické analýzy hospodaření ČR

Pro účely hodnocení nákladů na pesticidní ochranu brambor byly využity výsledky ekonomických analýz hospodaření vybraných zemědělských podniků na Českomoravské vrchovině v období 2010–2016 provedených Výzkumným ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě. Náklady na chemickou ochranu brambor tvoří 10,8 % úplných vlastních nákladů na výrobu brambor a jsou po nákladech na sadbu a osobních nákladech třetí největší nákladovou položkou (graf 1). Průměrná sledovaná plocha brambor byla 1263 ha, což je pouze zhruba 5 % osázené plochy za zemědělský sektor. Získaná data však vypovídají o úrovni pesticidní ochrany u vybraných významných pěstitelů brambor s průměrnou pěstitelskou plochou přesahující 140 ha brambor.

Strukturu nákladů na pesticidní ochranu znázorňuje graf 2. Největší podíl patří fungicidním přípravkům na ochranu proti plísni bramboru (44,0 %), dále herbicidům (18,3 %), desikantům (13,5 %), insekticidům (9,8 %) a ostatním přípravkům, zahrnujícím mořidla, desinfekční přípravky, smáčedla, pomocné přípravky, aktivátory apod. (14,3 %). V posledních sedmi sledovaných letech pak náklady na pesticidní ochranu překračují hodnotu 10 tis. Kč na 1 ha brambor s rostoucím podílem ostatních přípravků (s výjimkou roku 2013).

Pokud bychom hledali nějaké relevantní srovnatelné údaje, lze uplatnit data ÚKZÚZ, konkrétně spotřebu přípravků na ochranu rostlin v jednotlivých letech a spotřebu účinných látek dle kategorií přípravků (tab. 1). Zde jsou ovšem uváděny podstatně menší náklady na jednotlivé kategorie přípravků. Průměrné náklady na přípravky ochrany rostlin na 1 ha brambor byly podle ÚKZÚZ 4644 Kč, z toho 68,0 % na fungicidy, 26,4 % na herbicidy a desikanty, 2,3 % na insekticidy, 1,0 % na adjuvanty apod. Je však třeba vzít v úvahu, že v šetření VÚB jsou zahrnuty především podniky s vysokou úrovní pěstování brambor, a to hlavně konzumních, sadby a brambor pro výrobu škrobu. Rovněž intenzivně využívají poradenství VÚB. Data ÚKZÚZ platí pro celou plochu brambor v ČR s pěstitelskou plochou nad 1 ha. Řada menších pěstitelů nepoužívá herbicidy, moření proti vločkovitosti a ochrana proti plísni je omezená.

Zaměřme se nyní na jednotlivé kategorie přípravků ochrany rostlin (účinných látek) v šetření VÚB. U herbicidů (tab. 2) lze ošetřovat preemergentně a postemergentně, samostatně byly hodnoceny gramidicidy a přípravky s účinnou látkou glyphosate. U preemergentního ošetření (celkem 1,29×) byly použity přípravky s účinnými látkami linuron (Afalon 45 SC, Ipiron 45 SC, Nuflon) a metribuzin (Sencor 70 WG, Mistral, Sencor Liquid apod.) doplněné o přípravky s účinnou látkou clomazone (Command 36 CS, Reactor 360 CS apod.). Dalšími byly přípravky s účinnou látkou fluorochloridon (Racer 25 EC), metobromuron (Proman) a aclonifen (Bandur). Kombinací účinných látek byly flufenacet a metribuzin (Plateen 41,5 WG), prosulfocarb a metribuzin (Arcade 880 EC) a metribuzin a clomazone (Cetus). Pro postemergentní aplikaci (celkem 0,16×) byly použity přípravky s účinnými látkami rimsulfuron (Titus 25 WG) a bentazone (Basagran Super). Z graminicidů byly použity přípravky s účinnými látkami fluazifop-P-butyl (Fusilade Forte 150 EC), propaquizafop (Garland Forte, Agil 100 EC) a quizalofop-P-tefuryl (Pantera QT), celkový počet ošetření 0,19×. Zvláštní skupinou herbicidů jsou přípravky s účinnou látkou glyphosate s počtem ošetření 0,55×. Je na zvážení, zda byly ošetřovány brambory či spíše pozemky před a nebo po bramborách. Náklady na ošetření herbicidy byly 1924 Kč/ha brambor s průměrným počtem zásahů 1,97.

Náklady na pesticidní ochranu brambor byly však nejvíce ovlivněny ochranou proti plísni bramboru fungicidy. Průměrný počet ošetření i cenu jednoho zásahu uvádí tab. 3, celkové náklady na fungicidy byly uvedeny v grafu 2 a průměrně činily 4643 Kč. Z tab. 3 je zřejmé, že u vybraných pěstitelů počet zásahů nikdy neklesl pod 5, průměrně bylo ošetřeno 6,1×. Náklady na jedno ošetření kolísaly mezi 686 a 828 Kč. Byla použita řada přípravků s obsahem účinné látky mancozeb (Ridomil Gold MZ Pepite, Curzate Gold, Zampro Duo, Criterium, Valbon a Emendo M, celkem 1,23×). Ve všech uvedených přípravcích byly použity i další účinné látky (metalaxyl-M, cymoxanil, ametoctradin, benalaxyl, benthiavalicarb, valifenalate). Účinná látka propamocarb-hydrochlorid byla obsažena v přípravcích Infinito (společně s účinnou látkou fluopicolide) a Consento (společně s účinnou látkou fenamidone) s průměrným počtem ošetření 1,35. Významný počet ošetření (průměrně 1,4×) byl zaznamenán u přípravků s účinnou látkou fluazinam (Altima 500 SC, Banjo Forte, Nando 500 SC, Zignal 500 SC, Kunshi), průměrně 1,3× bylo ošetřeno přípravky s účinnou látkou mandipropamid (Revus, Revus Top) a 1,5× s účinnou látkou cyazofamid (Ranman, Ranman Top). Od roku 2014 se objevuje i přípravek s účinnou látkou difenoconazole (Narita) v souvislosti s jeho účinností na alternariové skvrnitosti.

V tab. 3 je uveden i podíl sadby, která byla u vybraných pěstitelů mořena fungicidními nebo kombinovanými přípravky proti vločkovitosti a škůdcům (mšice, mandelinka) - průměrně 37,6 %. K moření sadby byly využity přípravky s účinnou látkou pencycuron (Monceren 250 FS a Monceren G - kombinace fungicidu a insekticidu imidaclopridu). K moření půdy speciálními aplikátory během výsadby byly použity přípravky s účinnou látkou azoxystrobin (Amistar, Mirador). Náklady na moření jsou zahrnuty v nákladech na ostatní přípravky (graf 2).

Náklady na ošetření insekticidy proti mšicím a mandelince bramborové tvořily 9,8 % celkových nákladů na pesticidní ochranu (1037 Kč) s průměrným počtem ošetření 2,63 a průměrnou cenou jednoho zásahu 390 Kč (tab. 3). Nejvíce používány byly přípravky s účinnými látkami thiacloprid (Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Proteus 110 OD, Barriard, Ecail Ultra), thiamethoxam (Actara 25 WG), chlorpyrifos (Nurelle D), pymetrozine (Plenum), lambda-cyhalotrin (Karate ZEON), alpha-cypermethrin (Vaztak Active) a spinosad (Spintor).

Významnou nákladovou položkou v pesticidní ochraně brambor je i použití desikantů k ukončení vegetace brambor. Používá se zejména u sadbových porostů, ale také u porostů konzumních brambor. Náklady na desikanty tvořily 13,5 % celkových nákladů na pesticidní ochranu (absolutně 1424 Kč/ha). Hlavní použitou účinnou látkou zde byl diquat dibromide v přípravcích Reglone, Quad-Glob 200 SL, Dessicash 20% SL a Beretta. Na menších plochách byly použity i přípravky Basta 15 (účinná látka glufosinolate-ammonium) a Kabuki (paraflufen-ethyl). Téměř ve všech případech aplikace byla použita smáčedla.

V kategorii ostatní přípravky (1509 Kč/ha, 14,3 % celkových nákladů na pesticidní ochranu) byly kromě mořidel použity regulátory růstu a stimulátory (Atonik, Sunagreen, lignohumáty), dezinfekční přípravky (Menno-Florades) a různé hnojivé látky (Wuxal, Epso Top, Campofort, Fertiactyl, Stabiluren, N Fenol, K Gel, Yara Vita Bortrac, Carbonbór apod.).

Průměrný počet pesticidních zásahů u vybraných pěstitelů brambor shrnuje tab. 4. K tomu je zapotřebí dodat, že dnes je běžnou praxí společná aplikace fungicidů a insekticidů, protože většina fungicidů je mísitelná s insekticidy. Výsledný počet pesticidních zásahů pak může být menší, než uvádí tab. 4.

Graf 1: Rozdělení nákladů na pěstování brambor (% z úplných vlastních nákladů na ha brambor)
Graf 1 : Rozdělení nákladů na pěstování brambor (% z úplných vlastních nákladů na ha brambor)

Graf 2: Struktura nákladů na pesticidní ochranu brambor u vybraných pěstitelů (Kč/ha)
Graf 2: Struktura nákladů na pesticidní ochranu brambor u vybraných pěstitelů (Kč/ha)

Tab. 1: Spotřeba účinných látek podle kategorií (kg, l), zdroj ÚKZÚZ

Kategorie

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Aditivum

96,0

13,4

9,2

8,3

6,8

5,9

0,0

Adjuvant

41,3

35,3

26,3

57,8

36,2

42,3

84,5

Antitranspirant

2,8

5,1

16,4

22,1

15,1

7,1

10,1

Fungicidy

3 534,5

3 286,2

2 900,0

3 153,0

3 152,3

2 998,8

3 072,7

Herbicidy a desikanty

1 346,0

1 344,7

1 257,6

944,5

1 019,1

1 266,7

1 394,9

Insekticidy

130,9

124,0

112,5

116,0

92,5

97,4

84,8

Pasívní pomocný přípravek

0,0

108,2

95,6

75,4

57,9

64,0

8,0

Regulátor růstu

1,2

2,5

18,0

15,9

24,8

9,4

23,9

Zoocidy

0,0

0,0

0,4

0,0

0,0

2,6

0,4

CELKEM

5 152,6

4 919,4

4 436,0

4 393,0

4 404,7

4 494,2

4 679,2

Tab. 2: Struktura ošetření brambor herbicidními látkami u vybraných pěstitelů (počty ošetření)

Rok

Preemergentně

Postemergentně

Graminicidy

Glyphosáty

Celkem ošetření

Kč celkem

Kč/ošetření

2010

1,23

0,14

0,21

0,43

2,01

2 019

1 003

2011

1,43

0,19

0,06

0,55

2,22

2 043

920

2012

1,61

0,26

0,25

0,31

2,43

2 054

845

2013

1,13

0,32

0,14

0,29

1,88

1 703

906

2014

1,22

0,04

0,26

0,28

1,80

1 913

1 064

2015

1,15

0,06

0,17

0,35

1,73

1 798

1 039

2016

1,25

0,11

0,14

0,24

1,74

1 940

1 113

Průměr

1,29

0,16

0,17

0,35

1,97

1 924

975

Zdroj: VÚB, 2017

Tab. 3: Počet a cena zásahů fungicidy a insekticidy u vybraných pěstitelů brambor včetně podílu mořené sadby brambor

Rok

Moření

Insekticidy

Insekticidy

Fungicidy

Fungicidy

počet ošetření

cena ošetření

počet ošetření

cena ošetření

ks

Kč/ošetření

ks

Kč/ošetření

2010

34,97%

3,31

356

5,98

825

2011

31,03%

1,89

403

6,26

749

2012

57,40%

2,40

331

6,14

686

2013

38,21%

2,12

424

5,70

828

2014

40,84%

2,57

480

6,78

739

2015

37,60%

3,43

363

5,94

743

2016

23,58%

2,67

375

5,93

763

Průměr

37,66%

2,63

390

6,11

762

Zdroj: VÚB, 2017

Tab. 4: Průměrný počet pesticidních zásahů u vybraných pěstitelů brambor

Rok

Herbicidy

Fungicidy

Insekticidy

Desikanty

Celkem

počet ošetření

počet ošetření

počet ošetření

počet ošetření

počet ošetření

2010

2,01

5,98

3,31

0,95

12,25

2011

2,22

6,26

1,89

0,96

11,33

2012

2,43

6,14

2,40

0,78

11,74

2013

1,88

5,70

2,12

0,77

10,46

2014

1,80

6,78

2,57

0,99

12,14

2015

1,73

5,94

3,43

0,76

11,87

2016

1,74

5,93

2,78

0,91

11,36

Průměr

1,97

6,11

2,64

0,87

11,59

Zdroj: VÚB, 2017

Porovnání se zahraničím

Francie (Nathalie Verjux, ARVALIS, Institute du Végétal - Montardon, Integrated Plant Protection in Potatoes: Review of the French Situation)

Podle francouzského ministerstva zemědělství bylo v roce 2014 88 % ploch pro brambory zoráno, nejčastějšími předplodinami byly ozimá pšenice, jarní ječmen, kukuřice a zelenina. K bramborám bylo aplikováno průměrně 150 kg N/ha, na 34 % ploch brambor ve Francii byla uplatněna závlaha, průměrný výnos konzumních brambor byl na úrovni 45 t/ha. Z pohledu ochrany byly herbicidy aplikovány na 86 % ploch, fungicidy na 93 % ploch a insekticidy na 45 %, ukončení vegetace probíhalo na 62 % chemickou cestou, 9 % mechanicky a 22 % kombinací obou metod. V tab. 5 jsou uvedeny indikátory frekvence ošetření (IFT) brambor v letech 2006, 2011 a 2014, s tím, že fungicidy tvořily 75–80 % IFT. V roce 2015 byl ve Francii přijat francouzský národní plán ECOPHYTO II. s cílem redukovat chemickou ochranu o 25 % v roce 2020 a o 50 % v roce 2025. Mimo jiné počítá s tím, že v průběhu 5–6 let bude ohroženo až 7 účinných látek pro ochranu brambor (moření sadby, fungicidy, desikanty, insekticidy, retardanty) a některé jsou už ve Francii zakázány.

Tab. 5: Indikátor frekvence ošetření (IFT), zdroj: Ministerstvo zemědělství Francie (nejsou zahrnuta ošetření sadby)

Kategorie

Rok

2006

2011

2014

Herbicidy/desikanty

1,7

2,3

2,2

Fungicidy

13,8

11,6

14,4

Insekticidy

0,9

1,4

0,9

Ostatní

0,1

0,1

0,6

Celkem

16,5

15,4

18,1

Belgie (Marnix Giljers, Belchim Crop Protection, Cultivation and protection of potatoes in the BENELUX 2017)

Ochrana brambor v roce 2017 začala ošetřením proti vločkovitosti, které udělalo 75 % farmářů aplikátory umístěnými na sázeči brambor (v práškové či tekuté formě). Preemergentní ošetření proti plevelům bylo obtížné kvůli suchu, bez účinné látky linuron (v zemích Beneluxu již zakázána), přípravky Sencor, Roxy, Proman, Command a Chalenge (aclonifen). K postemergentní aplikaci byly využity účinné látky rimsulfuron, metribuzin a prosulfocarb, celkové náklady na herbicidní ochranu na hektar se pohybovaly v rozmezí 899 až 2312 Kč (průměrně 1605 Kč). Nálet mšic byl na začátku sezony normální až vysoký, později střední až nízký, farmáři ošetřovali v intervalech 5–7 dní v období květen až červenec (pyretroidy + minerální oleje + insekticidy proti mšicím). Tlak plísně bramboru začal až na začátku srpna (včetně infekce hlíz), u sadbových brambor bylo ošetřeno 8–10× (po 7 dnech), u konzumních brambor 8–15×, u brambor pro výrobu škrobu 12–18×, proti alternariovým skvrnitostem bylo ošetřeno 3–4× u konzumních a škrobových brambor. V závěru je mj. uvedena otázka, zda je aplikace pesticidů chtěná a nutná, protože BIO je OK, pro budoucnost jsou nezbytná „zelená“ řešení. Prvním krokem je výběr přípravků, dalším pak použití přírodních produktů (kyselina pelargonová k ochraně proti plevelům).

Závěr

Pesticidní ochrana je čtvrtou největší nákladovou položkou při pěstování brambor, a proto je velmi důležité věnovat jí náležitou pozornost. U vybraných pěstitelů brambor na Českomoravské vrchovině v období 2010–2016 náklady v průměru přesáhly 10 tis. Kč na ha brambor. Největší podíl měla fungicidní ochrana proti plísní bramboru (44,0 %, 4643 Kč/ha), dále ochrana proti plevelům herbicidními přípravky (18,3 %, 1924 Kč/ha) a ochrana proti mšicím a mandelince bramboru insekticidy (9,8 %, 1037 Kč/ha). Významné byly rovněž náklady na ukončení vegetace chemicky desikanty (13,5 %, 1424 Kč/ha). Do skupiny ostatních přípravků (14,3 %, 1509 Kč/ha) patřila mořidla proti vločkovitosti bramboru, desinfekční přípravky, smáčedla, regulátory růstu apod. Uvedené výsledky zobrazují sice zlomek celkové plochy brambor, na druhé straně však průměrná osázená plocha brambor vyšší než 140 ha u vybraných pěstitelů svědčí o správnosti výběru tohoto souboru zemědělských podniků.

Ve Francii i v zemích Beneluxu je frekvence ošetření brambor pesticidními látkami výrazně vyšší, než v ČR, nicméně výrazně se projevuje trend omezení či zákazu některých účinných látek a snaha o jejich nahrazení přírodními preparáty.

Související články

Slovenská příloha Agromanuálu

01. 08. 2019 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 13875x

Punc kvality pro český modrý mák

25. 07. 2019 Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Management Zobrazeno 500x

Nufarm přichází do České republiky

22. 05. 2019 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 1500x

Adama rozšiřuje nabídku

10. 03. 2019 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 551x

BASF po akvizici rozšiřuje nabídku

12. 12. 2018 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 849x

Další články v kategorii Management

detail