Novinky v Agrorisku

29. 06. 2026 Ing. Eva Svobodová, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 1752x

Portál agrorisk.cz je systém včasné výstrahy před nepříznivými vlivy počasí na zemědělství. Je určen především zemědělcům - zejména agronomům, rostlinolékařům a dalším odborníkům působícím v rostlinné i živočišné výrobě. Systém stojí na 3 hlavních pilířích: aktuálních datech o počasí a jeho předpovědi, podrobném popisu abiotických a biotických rizik pro zemědělskou produkci a přehledných semaforových mapách, které barevně znázorňují aktuální úroveň rizika. Cílem portálu je propojit ekonomické hledisko (např. přesné načasování aplikace hnojiv a pesticidů) s požadavky na ochranu životního prostředí (např. minimalizaci úletu přípravků na ochranu rostlin či jejich průsaku do podzemních vod).

Od zahájení provozu portálu agrorisk.cz v roce 2021 došlo k jeho výraznému rozšíření. Počet sledovaných rizik se postupně navýšil na 16 abiotických rizik, která představují přímé negativní dopady počasí, a 38 biotických rizik souvisejících s výskytem chorob a škůdců.

Uživatel si v systému volí konkrétní riziko a katastrální území, pro které chce sledovat jeho vývoj.

Základem systému je kvalitní meteorologická předpověď. Vývoj všech sledovaných rizik je zpracován na období následujících devíti dnů a vychází z váženého průměru pěti předpovědních modelů. Uživatelům je k dispozici přehledné grafické zobrazení aktualizované devítidenní předpovědi 4 základních meteorologických prvků pro konkrétní okres, ve kterém se nachází zvolený katastr. Předpověď je zpracována v hodinovém kroku a v zobrazení zahrnuje samostatné grafy teploty vzduchu, srážek, větru a relativní vlhkosti.

Součástí zobrazení vybraného rizika jsou také doporučená opatření odpovídající jednotlivým úrovním rizika. Propojení s Rostlinolékařským portálem zajišťuje přímý odkaz na povolené přípravky na ochranu rostlin. Díky denně aktualizovaným předpovědím s devítidenním výhledem poskytuje Agrorisk nejen aktuální informace, ale především podklady pro efektivní plánování fytosanitárních zásahů. K dispozici je rovněž historický vývoj rizika v dané lokalitě, který umožňuje posoudit jeho vznik a průběh.

Po celou dobu fungování portálu probíhá úzká spolupráce s odborníky v oblasti ochrany rostlin (MENDELU, ÚKZÚZ, CARC) a postupně jsou doplňovány nové modely rizik pro další choroby a škůdce. V posledním období tak přibyly např. modely rizik pro choroby révy vinné (padlí révy, plíseň šedá) či ovocných dřevin (např. regulovaný druh bakteriální spála růžovitých, strupovitost jabloní). Novinkou je zobrazení rizik aktivity škůdců v porostech řepky, konkrétně blýskáčka řepkového a výskytu 1. i 2. generace bejlomorky kapustové. U cukrové řepy byl nově zařazen model pro makadlovku řepnou a zápředníčka polního. Portál se věnuje také rizikům spojeným s invazními škůdci, nově např. kněžici mramorované a vrtuli ořechové na ovocných stromech.

V průběhu vegetační sezony jsou výstupy map rizik na Agrorisku průběžně ověřovány. Provádíme vlastní terénní pozorování, při nichž sledujeme, zda a do jaké míry odpovídá skutečný výskyt a vývoj škodlivých činitelů v polních porostech předpovědím z map rizik. Dalším způsobem ověření je porovnání s mapami výskytu škodlivých organizmů dostupnými na Rostlinolékařském portálu (ÚKZÚZ). Ve spolupráci s ÚKZÚZ proto uživatelům nabízíme i mapy skutečného výskytu většiny škůdců jako překryvnou vrstvu nad mapami rizik, což usnadňuje orientaci v reálné situaci ve sledovaném katastru.

Obr. 1: Riziko výskytu bakteriální spály růžovitých ke dni 11. 7. 2025

Obr. 2: Riziko výskytu zápředníčka polního ke dni 15. 6. 2025

Výzkum a implementace nových rizik do portálu Agrorisk byl podpořen projektem MŽP č. 230291 s názvem "TransAdapt - Translace poznatků a transfer postupů pro adaptaci na klimatickou změnu do zemědělské a lesnické praxe a veřejné správy: co-creative přístup.

Ing. Eva Svobodová, Ph.D.¹, Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.^1,2, Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.^1,3, Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D.^1,3, Bc. Jan Balek^1,2, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.⁴, Ing. Kamil Holý, Ph.D.⁴, Ing. RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D.⁴, Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.^1,2
1Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., Brno, ²Mendelova univerzita v Brně, ³Český hydrometeorologický ústav, Praha-Komořany, ⁴Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně