Odhad obchodu a produkce olejnin a zejména sóji v roce 2020

20. 11. 2020 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 2852x

Pohyb cen olejnin (podle USDA) v letošním roce zaznamenává turbulentní vývoj. Za tuto silnou rozkolísanost může až panická reakce na pandemii COVID-19. Nejprve se významně zpomalil, až téměř zastavil obchod s komoditami, což se projevilo nízkými výkupními cenami.

Rozkolísaný obchod s olejninami v hospodářském roce 2020/21

Pohyb cen olejnin (podle USDA) v letošním roce zaznamenává turbulentní vývoj. Za tuto silnou rozkolísanost může až panická reakce na pandemii COVID-19. Nejprve se významně zpomalil, až téměř zastavil obchod s komoditami, což se projevilo nízkými výkupními cenami. Současně však řada zemědělců (zejména na jižní polokouli) oprávněně spekulovala (otálela s prodejem) z důvodu možné devalvace národních měn.

V návaznosti na COVID-19 obchod s olejninami ovlivnila i cenová politika okolo ropy (zejména lehké), která v dubnu spadla na své dlouholeté minimum. Původní záměr byl však opačný. Dohoda většiny zemí ve skupině OPEC byla, z důvodu udržení vyšší ceny (nízká spotřeba způsobená koronavirem), snížit globální těžbu ropy o cca 10 %. Rusko, které toto snížení na zasedání OPECu odmítlo, vyprovokovalo Saudskou Arábii ke zvýšené těžbě, což se projevilo pádem trhu s ropou. Pro dokreslení situace uvádíme, že v USA je bionafta důležitým trhem pro pěstitele sóji, kterým zajišťuje odbyt přebytečného sójového oleje, který je „vedlejším“ produktem při výrobě sójových šrotů.

Po rozvolňování karanténních opatření v souvislosti COVID-19 opět začíná svět obchodovat a ceny většiny komodit letí vzhůru. Obdobně na tom jsou i olejniny u nich v řadě případů cena vzrostla. USDA uvádí, že ceny sóji po několikaměsíčním propadu v květnu a červnu výrazně vzrostly. Průměrná cena exportované sóji z USA už za květen stoupla o 15 USD/t, v Argentině dokonce o 17 USD/t.

V současnosti se řada ekonomů shoduje na názoru, že ceny potravin se budou i u nás v brzké budoucnosti zvyšovat. Někteří odborníci uvádějí časový horizont v řádu týdnů až měsíců, jiní se přiklání k termínu až několika let, přesněji řečeno po parlamentních volbách.

Prognóza sklizně olejnin v hospodářském roce 2020/21

Odhad letošní produkce olejnatých semen (podle USDA) se sice snižuje z důvodu nižší produkce řepky a bavlníku v Kanadě (prognóza v červenci 604 mil. tun z původních 606 mil. tun v červnu), ale i tak by produkce mohla překonat rekord sezony 2018/19, který činil 600 milionů tun. Největší meziroční zvýšení produkce olejnatých semen se odhaduje u sóji. Mírné zvýšení produkce se předpokládá u řepky a slunečnice. Výraznější meziroční pokles se předpokládá pouze u semen bavlníku. U ostatních olejnatých semen se očekává obdobná produkce jako v loňském roce.

Palma olejná by v letošním roce mohla vyprodukovat rekordních cca 75 mil. tun oleje.

V posledních letech je zaznamenáván výrazný zájem o kvalitnější slunečnicový olej, což má za následek trvalý růst produkce zejména na Ukrajině a v Rusku. Od roku 2011 rostla produkce slunečnicového oleje rychleji než u kteréhokoli jiného (o cca 7 % ročně). Tento trend se v loňské sezoně zvýšil dokonce na 12 %, protože produkce palmového oleje a řepkového oleje poklesla v důsledku nepříznivých agroklimatických podmínek a pěstitelských rozhodnutí ovlivněných obchodními potyčkami mezi USA a Čínou atd.

Podle posledních prognóz se očekává, že celosvětová poptávka po všech olejích zpomalí v reakci na ekonomický dopad pandemie, ale v celkových výsledcích přesto vzroste o 2 %.

Produkce sóji (tab. 1) se v současné době odhaduje na 363 milionů tun, což je o 7 % více než v loňském roce. Největší produkce se předpokládá v Brazílii (131 mil. t), USA (113 mil. t) a Argentině (54 mil. t). Brazílie zřejmě již potřetí obhájí pozici největšího světového producenta a exportéra sóji.

Tab. 1: Světová produkce sóji v posledních letech (USDA, červenec 2020)

Tab. 2: Výnosy sóji ve světě v marketingových letech 2011/12 až 2020/21

Tab. 3: Výnosy sóji v ČR a SR v letech 2005 až 2019

Budoucnost obchodu nejen se sójou

Alan Barrett ve své zprávě poměrně výstižně popisuje současný stav a predikuje budoucnost obchodu se sójou. Dlouhodobý dopad obchodní války a nově i COVID-19 způsobil, že všichni účastníci trhu se snaží vytvářet nové dodavatelské řetězce, které snižují závislost pouze na jedné zemi. Za tímto účelem došlo k obrovskému množství investic do infrastruktury jak v Asii, tak třeba i v Brazílii. Příkladem těchto investic jsou nové (hlubší) přístavy vyhovující větším plavidlům, železniční tratě, které obsluhují přístavy, sofistikovanější systémy skladování komodit atd.

Globální obchod nejen se sójou by však mělo také ovlivnit uzavření dohody mezi Čínou a USA označované jako „Phase 1“ o nákupu většího množství amerických zemědělských produktů. Účastníci dohody projevili zájem o vývoz více amerických zemědělských produktů do Číny, ale bližší specifikace je příliš vágní. Z dohody není zřejmé, zda dovozy zemědělských produktů zahrnují i vstupy, jako jsou hnojiva, chemikálie, osiva atd. V roce 2020 se Čína zavázala odebrat z USA zemědělské produkty v hodnotě 40 miliard USD, což bude v souvislosti s jejich sníženou spotřebou (v důsledku s pandemie COVID-19) velmi náročné.

Pro doplnění, mezi lety 2010 a 2019 se spotřeba sóji v Číně zvýšila o 57 %, přičemž celá asijská oblast zaznamenala ve stejném období růst o 51 % a předpokládá se, že v příštích deseti letech vzroste o dalších 37 %. Globální zvýšení výnosů sóji za posledních deset let činilo 9 % a očekává se, že v příštích deseti letech to bude už jen 7 %. Poslední prognóza ploch sóji pro rok 2020 činí 127 milionů hektarů. Očekává se, že do roku 2029 bude plocha sóji 151 milionů hektarů, což je navýšení o 18 %. Pro srovnání nárůst výměry sóji mezi lety 2010 a 2019 činil 18 %.

Sója ve světě

Jak dlouho vydrží výše uvedená dohoda „Phase 1“ mezi USA a Čínou, je otázkou. Velmi jednoduše může zkolabovat např. v důsledku zpochybnění statutu Hongkongu ze strany USA nebo jiné politické přestřelky. Tyto politické hry vždy více či méně ovlivní globální obchod nejen se sójou, ale i s dalšími komoditami.

Současně s nejvyšší odhadovanou produkcí semenných olejnin v roce 2020 se předpokládá i rekordní produkce oleje, a to 208 mil. tun. Sója (s produkcí cca 59 mil. tun oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 75 mil. tun oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa.

Kromě sóji a palmy olejné se oproti loňskému roku předpokládá větší využití v tukovém průmyslu již jen u slunečnice a palmového jádra (s produkcí cca 22 resp. 9 mil. tun oleje).

Nejvýznamnějším importérem sóji je tradičně Čína (semeno - 96 mil. tun), následovaná EU (extrahované šroty - 19 mil. tun a semeno - 15 mil. tun).

Sója v ČR a SR

V ČR došlo v letošním roce k meziročnímu růstu výměry sóji o cca 13 %. Podle statistiky se jedná o historicky třetí nejvyšší plochu sóji v ČR. Na Slovensku bylo letos sójou oseto o 8 % více ploch než v loňském roce a již čtvrtým rokem po sobě se jedná o největší výměru v historii. V roce 2020 se sója v ČR pěstuje na více než 14 tis. ha a na Slovensku na necelých 52 tis. ha (graf 2 a 3). Za meziročním růstem osevních ploch v ČR i SR můžou mírně nadprůměrné až nadprůměrné výnosy sóji v loňském roce.

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR

Závěr

Odhadovat průběh sklizně a výnos sóji, v době přípravy tohoto článku, kdy sója na našem území ještě kvete, je značně obtížné, avšak vzhledem k současnému zlepšení vláhových poměrů (na většině území ČR) se domníváme, že by se neměl zopakovat kritický rok 2015 nebo 2018. Nemůžeme však tuto prognózu vztáhnout na celou plochu ČR, neboť rozložení srážek je velmi nevyrovnané (silně rozdrobené), a to i na poměrně malém území. Jediným větším územím potýkajícím se stálým nedostatkem srážek jsou už jen severozápadní Čechy, kde jsou však plochy sóji malé.

Na počátku vegetace se v letošním roce ve větší míře (než tomu bylo v předešlých letech), vyskytovalo silné poškození porostů sóji holuby. V důsledku toho jsme byli nuceni vyřadit jednu pokusnou lokalitu z projektu „Polní dny sója 2020“. Vyšší výskyt byl zaznamenán i u polyfágní květilky. Další otázkou zůstávají i případné větší problémy s houbovými chorobami, a také druhotným zaplevelením.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Daniel Štranc; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze