Odhad produkce olejnin a zejména sóji v roce 2025

23. 12. 2025 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 801x

Podle nejnovějších odhadů USDA by celosvětová produkce olejnatých semen (tab. 1) mohla v hospodářském roce 2025/26 dosáhnout rekordních 694 mil. t, což představuje meziroční nárůst o přibližně 2 %. Zvýšení produkce se očekává prakticky u všech hlavních semenných olejnin. Produkce sóji (tab. 2, 3) by měla vzrůst na 428 mil. t, tedy přibližně o 6 mil. t oproti minulému roku. Výraznější nárůst se očekává také u slunečnice (z 52,5 na 56,3 mil. t) a řepky (z 85,7 na 89,5 mil. t). Ostatní olejniny by měly zaznamenat pouze mírné zvýšení produkce.

Zejména slunečnice má v tomto roce dosáhnout jedné z nejvyšších produkcí v historii. I přes stagnaci osevních ploch se oproti loňskému roku očekávají příznivější povětrnostní podmínky v hlavních pěstitelských oblastech, především v regionu Černého moře. Ukrajina a Rusko se podílejí na více než polovině světové produkce slunečnicových semen a tvoří téměř tři čtvrtiny globálního exportu slunečnicového oleje a šrotů.

Produkce palmového oleje po dekádách prudkého růstu v posledních letech stagnuje. V roce 2025 se očekává mírný růst na přibližně 81 mil. t. Tento trend je částečně způsoben zvýšenou domácí spotřebou v Indonésii a Malajsii, mimo jiné i v důsledku indonéského programu B40, který vyžaduje přimíchávání 40 % biosložek z palmového oleje do motorové nafty, s cílem snížit závislost na dovozu ropy.

Spotřeba rostlinných olejů nadále stoupá

Světová produkce rostlinných olejů by měla v hospodářském roce 2025/26 vzrůst o téměř 8 mil. t na předpokládaných 235 mil. t. Kromě olivového oleje se růst týká všech hlavních druhů. Zvýšený obchod s palmovým a slunečnicovým olejem by měl vyvážit pokles vývozu sójového oleje.

Díky vyšší produkci palmového oleje v Indonésii a jeho očekávané nižší ceně oproti sójovému oleji se předpokládá růst vývozu palmového oleje o 1,8 mil. t. Vývoz sójového oleje by měl naopak mírně klesnout na 13,7 mil. t, a to kvůli nižším dodávkám z USA a Číny.

Produkce sójového oleje by měla dosáhnout nového maxima - blíží se hranici 71 mil. t. Tento růst je podpořen zvýšeným zpracováním sóji v hlavních zpracovatelských zemích - Číně, USA, Argentině a Brazílii. Celková spotřeba rostlinných olejů v potravinářství nadále roste, přičemž největší nárůst zaznamenávají Čína a Indie. USA pak dominují v průmyslovém využití, především díky sójovému oleji používanému v biopalivech.

Aktuální vývoj v obchodu se sójou

Objem globálního obchodu s olejnatými semeny letos mírně klesá, zejména kvůli nižšímu vývozu sóji z USA. Zvýšený export z Ukrajiny a Argentiny tento výpadek plně nekompenzuje. Největší světoví producenti - Brazílie a USA, drží vyšší zásoby, zatímco Čína, Argentina a Mexiko mají zásoby nižší. Realizační cena sóji je nižší v Argentině než v Brazílii a USA, což ovlivňují faktory jako vývozní daně, kurz měn (zejména posilující brazilský real) a politika obnovitelných zdrojů. Dopady současné, poměrně překotné celní politiky USA na mezinárodní obchod se sójou zatím nelze spolehlivě vyhodnotit, nicméně nelze vyloučit, že budou v budoucnu významné.

Za pozornost stojí i skutečnost, že podle aktuálních údajů USDA již není sedmým největším pěstitelem sóji Kanada, ale nově to je Rusko.

Globální pohled na sóju

V hospodářském roce 2025/26 se očekává rekordní světová produkce sóji ve výši 428 mil. t, což představuje meziroční nárůst o 1,5 %.

Sója je s produkcí přibližně 71 mil. t. oleje 2. nejvýznamnější olejninou světa - hned za palmovým olejem (81 mil. t). Řepka, nejčastěji pěstovaná olejnina v ČR, je z globálního pohledu až třetí (34 mil. t. oleje).

Podle posledních odhadů by celosvětová plocha sóji v tomto hospodářském roce měla dosáhnout 146 mil. ha (graf 1), což by byl mírný pokles oproti předchozímu roku. Nejvýznamnějším importérem sóji je stále s výrazným předstihem Čína (semeno - 112 mil. t, což činí přes 60 % celosvětového importu), následovaná EU s dlouhodobě stabilním odběrem (extrahované šroty - 17 mil. t a semeno - 14 mil. t).

V loňském roce byl u sóji zaznamenán jak celosvětově, tak i u nás nadprůměrný výnos.

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Graf 2: Vývoj osevních ploch a produkce v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SK

Pěstování sóji v ČR a SR

Vzhledem k nízkým realizačním cenám běžně pěstovaných plodin se řada zemědělců snaží hledat rentabilnější alternativy, což vede ke zvýšenému zájmu o pěstování sóji. Je však třeba podotknout, že ceny sóji nejsou o mnoho výhodnější. Výrazně rentabilní bývá pěstování sóji jen u zkušených pěstitelů na vhodných stanovištích, a při příznivém počasí.

V ČR došlo v roce 2025 k meziročnímu zvýšení osevní plochy sóji o 17 % na 34,1 tis. ha, což je nejvyšší výměra v historii (graf 2). Výnos (tab. 4) v roce 2024 činil nadprůměrných 2,60 t/ha.

Na Slovensku (graf 3) ještě nejsou v období psaní tohoto článku k dispozici relevantní údaje ze ŠÚ SR, ale vzhledem k etablování sóji na slovenských polích, a výše zmíněné situaci, předpokládáme obdobné plochy jako v předchozích letech (v roce 2024 - 67,8 tis. ha). Výnos (tab. 5) v roce 2024 by mírně podprůměrný - 2,20 t/ha.

Tab. 1: Světová produkce olejnatých semen v posledních letech a prognóza pro letošní rok

Tab. 2: Světová produkce sóji v posledních letech

Tab. 3: Celosvětové výnosy sóji za posledních 10 let (zdroj: USDA - červenec 2025, *odhad)

Tab. 4: Výnosy sóji v ČR v letech 2009–24 (zdroj: ČSÚ 2025)

Tab. 5: Výnosy sóji v SR v letech 2009–24, (zdroj: ŠÚ SR 2025)

Závěr

V době psaní tohoto článku se sója na našem území nachází ve fázi kvetení, a přesnější odhad výnosu je proto zatím velmi obtížný. Ještě složitější je odhad produkce na jižní polokouli, kde teprve začne výsev, a to právě v období naší sklizně. I z tohoto důvodu je třeba brát veškeré uvedené odhady v tomto článku s jistou rezervou.

Z pohledu celkového stavu porostů v USA je situace zatím mírně nadprůměrná, nicméně sklizeň je, podobně jako u nás, ještě daleko. Z globálního hlediska však trh se sójou zásadně ovlivňují jihoamerické státy, které dohromady produkují více než 50 % světové sóji.

Stav porostů sóji na počátku července v ČR je zatím průměrný až mírně nadprůměrný, ale o tom, zdali bude dosaženo i nadprůměrných výnosů, rozhodne až následující období.

Jaro bylo podle hodnocení ČHMÚ teplé a poměrně suché. Při bližším pohledu však zjistíme, že teplotně nadnormální byl především březen a duben, zatímco květen byl výrazně chladnější. Toto ochlazení, které nastalo právě v období výsevu a počátečního růstu sóji, prověřilo kvalitu osiv - vzcházení bylo často pomalé a nevyrovnané, což odráželo horší polní vzcházivost. Chlad zároveň nijak výrazně nezpomalil růst plevelů, které tak sóje konkurovaly již od počátku vegetace. Účinnost preemergentních herbicidů byla kvůli suchu snížená, a v mnoha případech bylo nutné přistoupit k následné aplikaci postemergentních přípravků. Boj s průběžně vzcházejícími plevely byl letos velmi náročný a druhotné zaplevelení se může objevit i v předsklizňovém období.

V letošním roce zatím pozorujeme zvýšený výskyt peronospory (Peronospora manshurica), která se může za teplého počasí s občasnými přeháňkami rychle rozšířit. Také sledujeme vyšší výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae) - prozatím zejména na chmelu, ale přesun na sóju může nastat velmi rychle. Vzhledem k její drobné velikosti a méně nápadným 1. příznakům je klíčová včasná diagnostika, aby mohla být ochrana rostlin účinná. Sviluška napadá nejprve starší a sušší listy, postupně však zachvacuje celou rostlinu. Při silném výskytu ji lze pozorovat nejen na spodní, ale i na vrchní straně listů. Škodí však také na luscích - při časném napadení může dojít k omezení jejich vývoje, při pozdním napadení pak ke snížení HTS, a také zvýšenému vylušťování semen. Závažným problémem letos může být i nedostatek akaricidů na trhu – a to nejen registrovaných, ale jakýchkoliv účinných přípravků.

Nelze opomenout ani další houbové choroby, jako je například hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum), která se může vyskytnout i při relativně suchém průběhu počasí.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Daniel Štranc¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.^2
1 ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
² Česká zemědělská univerzita v Praze