Okénko Agronoma: Návštěva na rodinné farmě s dlouholetou tradicí

08. 12. 2025 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Management Zobrazeno 1171x

V malé vesničce Hole na Praze-západ hospodaří už řadu let Oldřich Poláček se svojí rodinou. Na farmě s dlouhou tradicí provozují rostlinnou i živočišnou produkci. Je doloženo, že se předkové současného majitele věnovali zemědělské činnosti už v 17. století.

Poté, co p. Poláček začal po navrácení statku po předcích hospodařit, si nejprve rozšířil odbornost rekvalifikačním kurzem uskutečněným v roce 1990. Původním povoláním byl elektromechanik, stejně jako jeho otec.

V současné době rodinná farma hospodaří na 450 ha zemědělské půdy, z toho 30 ha zaujímají louky. Na polích se pěstuje především řepka, pšenice, sladovnický ječmen a cukrovka. V osevním postupu jsou i krmné plodiny pro vlastní zvířata, kukuřice a vojtěška.

V živočišné výrobě chovají holštýnsko-fríský skot. Jde o plemeno černobílé, velkého tělesného rámce se zaměřením na mléčnou produkci. Průměrná dojivost za normovanou laktaci 305 dní dosahuje 10,5 tis. l mléka. Denně se nadojí kolem 5 tis. l. Na farmě se také část mléka zpracovává. Vyrábějí se sýry, především mozzarella. Mléko a mléčné výrobky je možné zakoupit přímo na farmě ve farmářském obchůdku.

V roce 2012 byla postavena nová stáj pro dojnice, jelikož původní stelivová s ustájenými 60 dojnicemi nevykazovala i po letech snažení dostatek produktivity. Nová stáj je vybavena stáním na roštech pro kejdové hospodářství. Má moderní obsluhu s podsklepenou dojírnou. Tím se zvýšil počet ustájených dojnic až na dnešní 200 ks.

V zemědělství, zvlášť při chovu hospodářských zvířat, vzniká velké množství biologického odpadu, který je možné velmi efektivně využít k výrobě bioplynu. Ten dále slouží jako zdroj elektrické energie a tepla. Zbylým produktem při výrobě bioplynu je navíc ekologicky nezávadná kapalná látka (digestát), která se úspěšně používá jako vysoce kvalitní hnojivo. Tyto skutečnosti vedly k tomu, že koncem roku 2013 byla na farmě zprovozněna bioplynová stanice o výkonu 550 kW.

Panu Poláčkovi jsem položila několik otázek týkajících se zemědělského podniku.

V jakých podmínkách hospodaříte?

Hospodaříme převážně v kopcovité krajině, nadmořská výška farmy dosahuje 303 m. Půdy máme v naší oblasti středně těžké. Za rok u nás spadne 450–470 mm srážek. Nedostatku vláhy přizpůsobujeme pěstitelské technologie a vybíráme si suchovzdorné odrůdy pšenice. S ozimou pšenicí zakládáme pokusy pro firmu RWA Czechia s. r. o.

Jaké pěstujete plodiny a v jakém rozmezí se pohybují výnosy?

Z tržních plodin zaujímá ozimá pšenice kolem 180 ha, jarní ječmen 30 ha, řepka 85 ha, kukuřice 80 ha a cukrovka 30 ha. Na krmení pěstujeme kukuřici na zhruba 80 ha a vojtěšku na 30 ha. Vyséváme i trsnaté žito, které se sklízí 2×/rok.

Výnosy ozimé pšenice se pohybují v rozmezí 6,5–9,2 t/ha podle podmínek daného ročníku. Jarní ječmen obvykle poskytuje 5–6 t/ha. Výnosy řepky se v úspěšnějších ročnících pohybují mezi 4–5 t/ha, poslední 2 roky ale byly pro řepku slabší.

Také se snažíme zkulturňovat okolní krajinu. Obnovujeme a zpevňujeme polní cesty a kolem nich vysazujeme aleje převážně ovocných stromů.

Můžete popsat technologii pěstování ozimé pšenice?

Pěstitelskou technologii ozimé pšenice máme stejnou v pokusech i v provozu. Odrůdové pokusy jsme zaseli 10. října. Dusíkem se celkem hnojilo v dávce 120 kg/ha. Na podzim se herbicidně ošetřovalo 9. listopadu přípravky Dicobraz Extra a Gropper s přidáním insekticidu Nexide.

Jarní regenerační hnojení se uskutečnilo 4. března hnojivem Lovodasa 140 kg/ha a 6. března hnojivem Sulfan 120 kg/ha. V polovině března jsme na pole aplikovali digestát v dávce 21 m³/ha.

Jarní ošetření porostů proběhlo 4. dubna kombinací růstového regulátoru Retacel s kombinací hnojiv Bór, Mantrac a Coptrac. Poslední aplikace uskutečněná 22. dubna zahrnovala přípravky na zkrácení stébla Moxa a CCC, smáčedlo Asystent a fungicid Specter max.

S čím jste spokojeni?

V živočišné výrobě se nám celkem daří. V současnosti jsme spokojeni s cenou mléka.

Jsme rádi, že nemáme problémy s obyvateli vesnice. Poskytujeme jim teplo z bioplynové stanice a s naší pomocí byl zaveden vodovod a kanalizace. Na rozdíl od minulosti si na nás už místní nestěžují.

Jaké máte plány do budoucna?

Stavíme novou zateplenou stáj pro jalovice, ve které bude krmný automat i shrnovací lopaty. Do nové stáje s výběhem budou přecházet telata ze sousedního teletníku. Měsíčně se telí kolem 20 krav. V 10 let starém teletníku by měl v budoucnu fungovat krmný robot, který bude telatům dávkovat krmivo a napájet je.

Ve stávající dojírně plánujeme robotické dojení. Bude to fungovat tak, že robot vjede pod zvíře, umyje a vydesinfikuje vemeno a krávu podojí. Začneme tak konečně dojit 3× za den, zatímco v současnosti se dojí 2×. Dojnice by si mohly na nový způsob dojení rychle zvyknout. Na provoz dojírny bude dohlížet jen 1 pracovník.

Rozhovor vedla Ing. Hana Honsová, Ph.D.

Oldřich Poláček (vlevo) je v současnosti spokojen s živočišnou výrobou, kterou stále modernizují

Odrůdové pokusy s ozimou pšenici, se kterými se na polním dnu seznámila zemědělská veřejnost

V pokusech i v provozu na farmě Hole uplatňují stejnou agrotechniku