Polní dny napříč republikou

01. 07. 2026 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D., Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 109x

V průběhu června proběhla celá řada polních dnů, na kterých si pěstitelé mohli prohlédnout aktuální pokusy, porovnat účinnost jednotlivých pesticidů i technologií a vyměnit si zkušenosti. Přestože se akce konaly v rozdílných výrobních podmínkách a byly zaměřeny na odlišná témata, spojovalo je několik společných jmenovatelů - kvalitně připravené pokusné plochy a především téma sucha a hledání způsobů, jak udržet porosty v dobré kondici při omezené dostupnosti vody, rostoucích nákladech i administrativní zátěži.

Přehlídka odrůd obilnin v Branišovicích

Tradiční polní den, pořádaný začátkem června společnostmi RAGT Czech, VP AGRO a Syngenta v Branišovicích (Jihomoravský kraji, nedaleko Pohořelic), byl zaměřený na přehlídku odrůd ozimých obilnin v souvislosti s aktuálními pěstitelskými výzvami.

V segmentu osinatých pšenic ozimých vzbudila pozornost RGT Borsalino, velmi raná a nízká odrůda s předpokladem rychlého rozšíření do praxe. Jejími hlavními přednostmi jsou výborný zdravotní stav, vysoká odolnost rzím podpořená genem Lr41 a mimořádná odnožovací schopnost, umožňující snížit výsevek. Letošní novinka, odrůda Keanu, se stala vítězem registračních zkoušek v raném sortimentu. Přestože je registrována v kvalitě C, její obchodní parametry často odpovídají pšenicím kvality B. Do extrémně suchých oblastí je doporučována osvědčená odrůda Viriato, která si dlouhodobě udržuje schopnost dobře nalévat zrno a zachovávat objemovou hmotnost i v letech s výrazným nedostatkem vláhy. Specifickou pozici zaujímá v sortimentu osinatek RGT Davirio. I když vyžaduje důslednou morforegulaci, vyniká efektivním hospodařením s dusíkem a schopností vytvářet vysoký obsah NL i při nižších dávkách hnojení.

V kategorii elitních pekařských pšenic dominuje RGT Ponticus, nejpěstovanější pšenice kvality E v ČR. Její předností je stabilní číslo poklesu i v průběhu deštivých žní a velmi dobrá odolnost poléhání. Pro chladnější a náročnější výrobní oblasti je doporučována odrůda Moschus, kombinující vysokou HTZ s dobrou mrazuvzdorností. Mezi nejúspěšnější univerzální pšenice patří dlouhodobě RGT Reform, známý svou mimořádnou plasticitou. Modernější alternativu představuje Cayenne, která posunuje zdravotní stav i obsah NL na vyšší úroveň. Pro krmné využití se prosazuje výnosná odrůda RGT Revolver, která toleruje pozdní termíny setí i zařazení po kukuřici. Pro nejranější sklizně zůstává v nabídce RGT Bodyček, u něhož je však nutné věnovat zvýšenou pozornost regulaci porostu.


Sto let pokusnictví v Žabčicích

Pokusná stanice v Žabčicích letos oslavila 100 let své existence. Zdejší školní zemědělský podnik leží necelých 25 km jižně od Brna v okrese Brno-venkov. Lokalita patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky, a proto zde dlouhodobě probíhá řada pokusů zaměřených na hospodaření s vodou a adaptaci zemědělství na klimatickou změnu.

Přestože právě v den konání akce začalo pršet, sucho a hospodaření s vodou bylo stěžejním tématem. Ve své přednášce Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., připomněl, že současné sucho není otázkou nedostatku srážek, jejich množství zůstává téměř setrvalé, ale souběhu mnoha faktorů. Jedná se zejména o oteplování a s ním související vyšší výpar. Místo pravidelných menších dešťů přicházejí krátké intenzivní srážky, které půda, zvláště není-li v ideální kondici, nedokáže efektivně zadržet. Mění se charakter srážek a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou, která byla důležitým zdrojem vláhy v jarním období. Vegetace navíc začíná podstatně dříve než v minulosti, avšak termín výskytu pozdních jarních mrazů zůstává obdobný. K jejich příchodu tak dochází v době kvetení stromů, což často vede k významným škodám v sadech.

Velká pozornost byla věnována regenerativnímu zemědělství, které v Žabčicích testují třetím rokem. Zkušenosti z pokusů prezentoval Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. Ty ukazují, že přechodné období není jednoduché. Přestože teorie často slibuje pokles zaplevelení, v praxi může být efekt opačný a samozřejmě zde dochází ke změně druhového spektra plevelů. V pokusech se zde výrazně prosadil např. svízel přítula. Problémem zůstává také ukončování některých předplodin bez využití orby. U vojtěšky se ukazuje, že samotná aplikace glyfosátu nemusí být dostatečně účinná a porost má tendenci regenerovat.

Zajímavé výsledky přinášejí také dlouhodobé pokusy s monokulturami. Žabčická stanice má unikátní více než padesátiletou monokulturu jarního ječmene. Zatímco pšenice v obdobných podmínkách vykazuje fatální pokles výnosu, jarní ječmen si ve zdejších podmínkách stále udržuje dobrou zdravotní kondici i výnosovou úroveň kolem 6–7 t/ha. Pokusy tak potvrzují, že jednotlivé plodiny reagují na zjednodušené osevní postupy velmi rozdílně.

Možnosti snižování spotřeby pesticidů v rámci precizního zemědělství představil doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D. Použití technologií SkyMaps ukázalo, že významných úspor lze dosáhnout především při bodové aplikaci herbicidů. Pomocí dronových a satelitních snímků lze lokalizovat ohniska zaplevelení a zasahovat pouze místa, kde je to skutečně potřeba. V prezentovaných příkladech dosahovaly úspory přípravků desítek procent. U některých aplikací byly uváděny úspory přes 50 %, v řepce dokonce kolem 70 %. Většina moderních postřikovačů a terminálů již dnes umožňuje práci s aplikačními mapami bez nutnosti větších investic do nové techniky.


Šlechtění a pěstební technologie v Kroměříži

Letošní polní den Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži, který se nachází na úrodné Hané, patřící mezi nejvýznamnější zemědělské oblasti ČR, ukázal, že úspěšné pěstování plodin je stále více otázkou správně zvládnutých detailů. Ať už šlo o šlechtění, ochranu porostů nebo hospodaření s organickou hmotou, společným jmenovatelem všech vystoupení byla snaha co nejlépe využít dostupnou vláhu a zabránit zbytečným ztrátám výnosu.

Jedním z témat byly netradiční materiály pšenice. Barevnozrnné odrůdy, které mohou představovat zajímavou příležitost pro specializované trhy, představil Ing. Petr Martinek, CSc. Například první evropská černozrnná pšenice AF Zora obsahuje vysoké množství antokyanů a dalších antioxidantů, které jsou běžně spojovány spíše s ovocem. Kromě kvality zrna se pozornost soustřeďuje také na morfologii klasu. Současné šlechtění se zaměřuje mimo jiné na zvětšování jeho asimilační plochy. Klas totiž není pouze místem tvorby zrna, ale podílí se i na fotosyntéze a transportu živin. V podmínkách stresu tak může jeho velikost a stavba ovlivnit celkový výnos.

Velmi prakticky bylo pojato vystoupení RNDr. Ludvíka Tvarůžka, Ph.D., který se věnoval problematice fuzarióz klasu. Upozornil, že ošetření nelze plánovat pouze podle kalendáře. K rozvoji infekce musí současně nastat tři podmínky - přítomnost infekčního zdroje, vhodné počasí a citlivá růstová fáze porostu. Významným zdrojem infekce mohou být posklizňové zbytky kukuřice. Právě na nich lze při dostatečné vlhkosti pozorovat tvorbu plodniček hub, které následně uvolňují infekční spory. Pokud se jejich výskyt spojí s deštivým počasím během kvetení pšenice, vznikají ideální podmínky pro infekci. Naopak při rychlém odkvétání za sucha bývá fungicidní zásah často zbytečný. Významnou roli tak stále hraje monitoring porostu a znalost konkrétní situace na pozemku.

Velká část diskuze se soustředila na hospodaření s organickou hmotou a zvládání sucha. Ing. Marie Váňová, CSc., upozornila, že letošní vegetační sezona velmi dobře odhalila slabiny v agrotechnice. Z pokusů bylo patrné, že pozdní výsevy pšenice nedokázaly vytvořit dostatečně zapojený porost a ani příznivější podmínky na jaře již nedokázaly podzimní ztrátu plně nahradit. Rostliny sice vytvořily dlouhé klasy, jejich produktivita však nemohla dosáhnout svého maxima.

Neméně důležitá je práce s posklizňovými zbytky. Zejména po kukuřici a slunečnici je podle Ing. Váňové nezbytné kvalitní rozdrcení rostlinné hmoty a její včasné zapravení. Pokud zůstávají na povrchu velké nerozložené části rostlin, dochází k blokaci dusíku a porosty následně trpí jeho nedostatkem. Situaci dále zhoršuje pozdní zpracování půdy. Jakmile teplota půdy klesne pod 5 °C, rozkladné procesy se výrazně zpomalují a organická hmota vstupuje do jara prakticky nerozložená.

Právě letošní suché jaro ukázalo význam správné práce s půdou. Hlubší zpracování vedlo na mnoha pozemcích k dalším ztrátám vláhy, zatímco šetrnější postupy pomáhaly vodu v půdním profilu uchovat. Zajímavé výsledky přineslo také použití biostimulantů v kombinaci s listovou aplikací dusíku. V období, kdy byl příjem živin kořenovým systémem omezen nedostatkem vláhy, pomohla tato strategie udržet porosty v lepší kondici. Po květnových srážkách pak rostliny reagovaly rychlejším růstem a lepším vyrovnáním porostu.


Novinky v ochraně a pěstování polních plodin v Libčanech

Největší pozornost na letošním polním dnu společnosti Bayer v Libčanech (Královéhradecký kraj, přibližně 10 km západně od Hradce Králové) byla věnována novinkám v kukuřici, obilninách, řepce a cukrovce.

V kukuřici zaujaly především tzv. krátké hybridy, které si při nižším vzrůstu zachovávají srovnatelný výnosový potenciál se standardními materiály. Jejich předností je vyšší odolnost proti poléhání a lámání porostů při bouřkách a silném větru. V herbicidní ochraně byl představen přípravek Capreno, který kombinuje účinnou látku tembotrione se sulfonylmočovinou. Podle zástupců společnosti Bayer je jeho význam zejména v oblastech s výskytem rezistentních plevelů. Zaznělo také doporučení vždy používat Capreno společně s adjuvantem Mero, protože bez něj může být účinnost ošetření zejména v suchých podmínkách výrazně nižší. Přestože je přípravek registrován již od raných růstových fází kukuřice, vhodnější je aplikace ve 4.–6. listu, kdy jsou vzešlé i případné další vlny plevelů a lépe se využije reziduální působení.

V obilninách se diskuze soustředila především na regulaci porostů v letošním suchém roce. Na lehkých půdách se v řadě případů ukázalo jako vhodnější regulátory růstu vůbec nepoužít, aby nedošlo k dalšímu omezení již tak slabších porostů. Pokud jsou však podmínky příznivé, lze u ječmene využít přípravek Cerone 480 SL aplikovaný těsně před metáním ke zpevnění nejdelšího internodia a omezení rizika poléhání. V pšenici byla pozornost věnována především herbicidu Mateno Duo. Vyšší obsah diflufenicanu zajišťuje velmi dobrý reziduální účinek a podle prezentovaných zkušeností přispívá také k lepšímu potlačení pýru. U ozimého ječmene a žita je však nutné dávku snížit a doplnit ji prosulfocarbem.

V řepce byla představena nová generace insekticidní ochrany založená na přípravku Sivanto Energy. Jeho význam spočívá především v možnosti střídání mechanizmů účinku a omezení rizika vzniku rezistence u krytonosců a blýskáčků. Z nových hybridů zaujal zejména velmi raně kvetoucí DK Exarho a DK Excentric určený do sušších oblastí a na lehčí půdy. Zajímavostí je také nabídka kalibrovaného osiva umožňujícího přesnější výsev na počet jedinců.

Významná část programu byla věnována cukrovce. Přestože nové odrůdy disponují vyšší úrovní tolerance k chorobám, bylo opakovaně zdůrazněno, že fungicidní ochrana zůstává základním pilířem technologie. U přípravku Propulse bylo doporučeno nesnižovat dávku pod 1,2 l/ha a kombinovat jej s měďnatými přípravky pro zvýšení účinnosti proti cerkosporióze řepy. Diskuze se dotkla také letošního komplikovaného průběhu jara, kdy chladné a suché počasí vedlo k etapovitému vzcházení plevelů. V některých porostech cukrovky tak bylo nutné doplňovat systémy založené na technologii Conviso klasickými herbicidními zásahy.

Zajímavé byly také informace z oblasti digitálních služeb a precizního zemědělství. Bayer dnes nenabízí pouze osiva a přípravky na ochranu rostlin, ale také nástroje pro variabilní setí, odhad výnosu či identifikaci rezistentních populací plevelů. Právě kombinace genetiky, ochrany porostů a práce s daty bude podle odborníků stále důležitější součástí moderního zemědělství.


Závěr

Polní dny ukázaly, že úspěch nebude stát na jediném technologickém opatření ani na univerzálním řešení použitelném napříč republikou. Stále důležitější je znalost konkrétních podmínek jednotlivých pozemků, správně načasovaná agrotechnika, práce s organickou hmotou, využívání moderních technologií i šlechtění a schopnost hospodařit s každou dostupnou kapkou vody.

Související články

Zhodnocení sklizně a krize zemědělství v roce 2026

24. 08. 2026 Ing. Jan Stropnický; Agromanuál Management Zobrazeno 2426x

Novinky v Agrorisku

29. 06. 2026 Ing. Eva Svobodová, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 2262x

Další články v kategorii Management

detail