Polní pokusná stanice MENDELU v Žabčicích slaví 100 let

06. 06. 2026 Doc. Dr. Ing. Pavlína Smutná, Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ing. Stanislava Žižlavská Management Zobrazeno 833x

Na historii polní pokusné stanice v Žabčicích by se bezesporu daly vyučovat dějiny rozvoje polního pokusnictví, ale také rozvoje rostlinné výroby v naší zemi. Během století existence byla činnost stanice silně ovlivněna politicko-hospodářskými podmínkami, které v jednotlivých obdobích panovaly v naší zemi, přesto si však po celou dobu zachovala prvotní poslání sloužit výzkumu a praktické výuce, pro které byla zřízena.

O zahájení pokusnické činnosti v Žabčicích bylo rozhodnuto v roce 1926. „Pro řádné pokusnictví a vyučovací praxi jest zapotřebí vybudovati samostatnou stanici pokusnou na pokusném statku školním v Žabčicích. Nutno počítati s tím, aby byla zařízena moderně, aby mohla dostáti nejen vědeckým a pokusným úkolům ústavu a také statku, nýbrž i podporovala řádný výcvik posluchačů, aby si odnesli úplnou znalost methodiky zemědělského pokusnictví. Jest nezbytno proto, že praxe posluchačů v oboru pokusnickém musí býti systematická a toho nelze docíliti bez zapracovaných sil ve stanici.“ uvedl ve zdůvodnění potřeby zřídit stanici tehdejší rektor prof. Chmelař.

Odborníci působící na Vysoké škole zemědělské v Brně (dřívější název Mendelovy univerzity v Brně), která byla založena v roce 1919, si již od počátku uvědomovali, že pro výukovou a výzkumnou činnost potřebují zemědělský podnik. Po šestiletém vyjednávání tehdejší ministr zemědělství rozhodl o přidělení žabčického statku do správy školy s tím, že zde bude nadále probíhat produkční výroba a zároveň zde bude zřízeno zázemí pro výzkum a demonstrační činnost.

Zpočátku byla činnost statku zaměřena na zmapování přírodních podmínek pro hospodaření a na zajištění potřebného zázemí pro výzkum a výuku, již v roce 1926 byla například podána žádost na ministerstvo zemědělství o finanční podporu na nákup zařízení pro umělé zadešťování a bylo také vybudováno ubytování pro posluchače povinných praxí a sezonní pracovníky.

V roce 1931 byla v areálu statku zřízena agrometeorologická stanice a ve spolupráci se zemědělským výzkumným ústavem nastal velký rozvoj pokusnické činnosti zaměřené na odrůdy a agrotechnické postupy u hlavních plodin. Výměra pokusů v tomto období dosahovala 6–14 ha, přičemž statek hospodařil na cca 360 ha orné půdy. V historických záznamech je doloženo, že v roce 1931 živý inventář k obhospodařování půdy zahrnoval 35 párů tažných zvířat, a to 16 párů koní (obr. 1) a 19 párů volů. Nicméně již ve 30. letech 20. století byla snaha nahradit tažná zvířata stroji, dochovaly se záznamy o zakoupení tzv. parního pluhu (obr. 2) k hluboké orbě, který byl první v Evropě, a také stacionární mlátičky pro polní výmlat obilí, v obou případech s využitím parní lokomobily.

Obr. 1: Koňský potah

Obr. 2: Parní pluh

Hospodářská krize 30. let a následující odbytové problémy významně ovlivnily i polní pokusnictví. Stěžejní zájem byl o plodiny poskytující výživu lidí (obilniny - obr. 3, luskoviny, olejniny, rané brambory) a zvířat (pěstování kukuřice - obr. 4; a slunečnice na siláž), významné byly také pícninářské pokusy zahájené od roku 1928. Byly také prováděny rozsáhlé srovnávací odrůdové zkoušky, jako součást státního zkoušení odrůd. Zvláštní pozornost byla věnována tabáku (kolekce 35 odrůd tabáku různé provenience), kdy byla vytvořena a v praxi ověřena pěstební technologie zahrnující předpěstování rostlin v pařeništích, výsadbu na pole, ošetřování během vegetace a sklizeň, včetně úpravy, fermentace a sušení listů.

Obr. 3: Sklizeň obilnin maloparcelní sklizecí mlátičkou (60. léta 20. století)

Obr. 4: Ruční loupání palic kukuřice (1931)

Podrobně zpracované informace o aktivitách v tomto období najdeme v brožurách prof. Chmelaře nebo publikacích prof. Nováka. Důležitou součástí pokusnické činnosti byla každoroční publikace výsledků v odborném a vědeckém tisku, jako byl týdeník Československý zemědělec a Věstník Československé akademie zemědělské. V roce 1931 byl na statku v Žabčicích uspořádán mezinárodní kongres. Ve zprávách z tehdejší doby je uvedeno, že statek ročně navštěvuje 500–600 zájemců o nové poznatky z celé republiky i z ciziny.

Velmi složitá situace nastala na žabčickém statku během okupace po roce 1938. Po zatčení a popravě správce statku Ing. Čermáka, který byl rovněž dlouholetým odborným pracovníkem ředitelství, byla na statek uvalena nucená správa. Výzkumná činnost byla pozastavena, pokračovaly pouze srovnávací odrůdové pokusy, na kterých mělo zájem válečné hospodářství.

Po válce bylo nutné zdecimované hospodářství statku obnovit. V této době započal rozvoj výzkumné činnosti ve spolupráci s přednostou Ústavu pro pěstování polních plodin, pozdějším prof. Šimonem. Důležitým milníkem byla přestavba bývalé mlékárny na zázemí pro pokusnickou práci, byla zřízena rozborovna, laboratoř, váhovna, sklady i kancelář pro vedoucího.

Po roce 1950 došlo v tehdejší Československé republice, stejně jako v dalších zemích, k významné změně způsobu hospodaření, která byla vyvolána zaváděním strojů a minerálních hnojiv. Bylo nutné vypracovat a ověřit nové agrotechnické postupy, zvýšil se význam osevních sledů pro udržení půdní úrodnosti a z důvodu lepšího využití mechanizace docházelo k tvorbě větších půdních celků (foto 5). Dlouhodoběji koncipované pokusy s osevními sledy vyžadovaly trvalé experimentální plochy, proto bylo v roce 1964 rozhodnuto o vyčlenění samostatného honu s názvem Obora pro pokusnickou činnost. Tento hon o výměře 23 ha byl později oplocen a byla na něm zřízena nová agrometeorologická stanice, která nahradila původní stanici v areálu statku. Do dnešní doby jsou zde zakládány rozsáhlé agrotechnické pokusy s různými plodinami, ten nejstarší, s monokulturou jarního ječmene, nepřetržitě pokračuje již od roku 1970.

Obr. 5: Mechanizovaná sklizeň kukuřice na siláž (1964)

V roce 1983 bylo zázemí pro pracovníky stanice přemístěno do nové budovy v areálu statku, která byla vybudovaná pro pedagogicko-výzkumnou činnost Agronomické fakulty. Tyto prostory sloužily až do roku 2012, kdy se podařilo získat finanční prostředky na stavbu provozního objektu přímo na pokusném pozemku. Nová stanice významně zlepšila pracovní podmínky a také usnadnila zapojení studentů do praktické činnosti.

V posledních 30. letech došlo také k intenzivnímu rozvoji spolupráce s firmami. Na pokusné stanici každoročně probíhaly tzv. kontrolní dny, které se po roce 1989 postupně transformovaly v prezentační akce pro odbornou veřejnost spojené s přehlídkami pokusů. Od roku 2005 se na organizaci polního dne začaly podílet firmy a počet účastníků se zvýšil na 400–600. V roce 2010 byl tradiční červnový polní den přejmenovaný na MendelAgro a zavedl se zářijový polní den zaměřený na kukuřici a slunečnici, který se od roku 2021 pořádá s názvem MendelSun. Z hlediska významu a návštěvnosti patří tyto 2 polní dny k nejnavštěvovanějším prezentačním akcím pořádaným Agronomickou fakultou.

Díky podpoře fakulty a Školního zemědělského podniku se postupně podařilo obnovit a doplnit strojní a přístrojové vybavení a nyní stanice disponuje moderní pokusnickou technikou potřebnou pro zakládání, ošetřování a sklizeň pokusů s různými plodinami, včetně zajištění základních posklizňových rozborů. Rozvíjí se zde také některé nové trendy, jako je dálkové hodnocení heterogenity půdy, stavu porostů či zaplevelení v rámci precizního zemědělství nebo hospodaření v souladu s principy ekologického či regenerativního zemědělství.

V současnosti stanice pokrývá celou škálu aktivit od výzkumné činnosti v rámci grantových projektů, spolupráce s firmami na bázi smluvního výzkumu, řešení studentských závěrečných prací a zajištění praktické výuky posluchačů různých oborů až po demonstrační činnost a poradenství. Na práci stanice se podílejí zaměstnanci čtyř ústavů Agronomické fakulty, konkrétně Ústavu agrosystémů a bioklimatologie, Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Ústavu půdoznalství a výživy rostlin a Ústavu výživy zvířat a pícninářství, jejichž spolupráce je nezbytná pro další rozvoj.

Na závěr lze konstatovat, že záměr profesorů před 100 lety, kteří se zasloužili o to, aby nově zřízená vysoká škola získala zemědělský objekt, „na němž by mohla posluchače seznamovati s praxí zemědělskou, na němž by jednotliví profesoři vysoké školy a jich vědecký personál mohli vědecky pracovati a konečně proto, aby zde mohla vysoká škola poznatky uplatniti v praxi zemědělské a prospěti tak zemědělské veřejnosti“, jak je uvedeno v jednom dopisu adresovaném ministrovi zemědělství tehdejšího Československa, byl naplněn a je stále aktuální. Věřme, že i do budoucna se bude polní pokusnictví v Žabčicích nadále rozvíjet a samotná Polní pokusná stanice (obr. 6) bude důstojným zázemím pro další výzkumné pracovníky a studenty Mendelovy univerzity v Brně.

Obr. 6: Pozemek Polní pokusné stanice v Žabčicích (letecký snímek)

Poděkování patří pracovnicím Univerzitního archivu MENDELU (jmenovitě M. Ťápalové, N. Faltýnkové a M. Zachové), které připravily historické dokumenty ke zpracování článku.