Předpoklad produkce olejnin a zejména sóji v roce 2024

09. 12. 2024 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 467x

Podle posledních odhadů USDA (tab. 1) by celosvětová produkce olejnatých semen v hospodářském roce 2024/25 mohla dosáhnout nového rekordu 686 mil. t, což je o cca 4 % více než v předchozím hospodářském roce. Uvedené zvýšení je způsobeno zejména vyšší odhadovanou produkcí sóji jak na jihoamerickém kontinentu, tak v USA.

Odhad produkce olejnin

Podle posledních odhadů USDA (tab. 1) by celosvětová produkce olejnatých semen v hospodářském roce 2024/25 mohla dosáhnout nového rekordu 686 mil. t, což je o cca 4 % více než v předchozím hospodářském roce. Uvedené zvýšení je způsobeno zejména vyšší odhadovanou produkcí sóji jak na jihoamerickém kontinentu, tak v USA. Předpokládá se, že světová produkce sóji vzroste na 422 milionů tun, tzn. o více než 6 % oproti minulému roku. Meziroční nárůst produkce se dále odhaduje u podzemnice olejné ze 49,4 mil. t na 51,5 mil. t, a to i z důvodu navýšení jejich ploch v Indii. U ostatních semenných olejnin se odhaduje buď stagnace, nebo mírný pokles produkce.

Po předchozích mnoha letech stálého a poměrně silného růstu produkce palmového oleje se v letošním marketingovém roce odhaduje spíše stagnace, a to na úrovni 80 mil. t. Jeho dostupnost však bude obdobně jako v minulém roce horší, neboť se předpokládá silná spotřeba na domácím trhu, tj. hlavně v Indonésii a Malajsii.

Tab. 1: Světová produkce olejnatých semen v posledních letech a prognóza pro letošní rok (USDA, červenec 2024)

Spotřeba rostlinných olejů stále stoupá

Očekává se, že celosvětová produkce rostlinných olejů v hospodářském roce 2024/25 vzroste o téměř 2 % na 228 mil. t. Zvýšení oproti loňskému roku se týká sójového, palmového, ale i řepkového oleje. Dále se předpokládá stagnace slunečnicového oleje a znovuoživení olivového oleje.

Odhaduje se, že spotřeba rostlinných olejů využívaných v potravinářství poroste více než v průmyslu, avšak nepotravinářskou - průmyslovou spotřebu nepřekoná. Navýšení spotřeby potravinářských olejů (o cca 3 %) se predikuje zejména u sójového a palmového oleje. U řepkového oleje se předpokládá jen minimální navýšení a u slunečnicového oleje dokonce pokles.

Celosvětový růst spotřeby potravinářských rostlinných olejů určují největší konzumenti, kterými jsou Indie a Čína. Evropská unie je stabilním trhem se stejnou spotřebou.

Hlavními spotřebiteli rostlinných olejů pro průmyslové využití jsou Spojené státy, Indonésie a Brazílie. Největší využití palmového oleje v průmyslu je v Indonésii a Malajsii, a to i z důvodu politicky podporovanému programu biopaliv. V USA se předpokládá rekordní zpracování sóji (výroba oleje a pokrutin), a to i přes meziroční pokles využití sójového oleje při výrobě bionafty, která dosáhla vrcholu v létě roku 2023.

Podle nové politiky, zejména v Kalifornii, je při výrobě biopaliv kvalitní sójový olej nahrazován živočišnými tuky (zbytky - odpady) a také použitými tuky z vaření apod. Jedná se v podstatě o u nás označovaná biopaliva druhé generace. Předpokládaná nadprodukce sójového oleje a šrotů je připravována na vývoz. Dále se očekává velká výroba a také spotřeba sójového oleje v Brazílii a Argentině.

Zpomalení celosvětové produkce rostlinných olejů a rychleji rostoucí spotřeba zřejmě povede ke snížení a někde i vyčerpání jejich zásob, zvláště v Číně, Indii a Indonésii. Celkové zásoby rostlinných olejů by se tak na konci hospodářského roku 2024/25 měly snížit o 6 % na 30 mil. t.

Nižší ceny sójových šrotů a bobů podporují Mexiko a Čínu v jejich nákupu

Omezená produkce bílkovinných plodin (zejména sóji) a poměrně silná a neustále se zvyšující živočišná výroba staví Mexiko do pozice země závislé na dovozech ze zahraničí, což je velmi podobná situace jako u nás (v EU). V posledním roce se v Mexiku dovoz sójového šrotu zvýšil o 24 %, přičemž dovoz sójových bobů zůstává stejný. Vzhledem k tomu, že na americkém kontinentu, ať už se jedná o USA nebo Brazílii či Argentinu, je stále silnější zpracovatelská kapacita na sóju a kvůli této silné konkurenci i nižší cena šrotů.

Obdobně i Čína, která disponuje vlastní silnou zpracovatelskou kapacitou, zvyšuje v posledních týdnech dovoz sójových bobů, a to zejména z důvodu nižších cen sóji v Jižní Americe, které jsou dány jak velkou zásobou sóji, tak i devalvací brazilského realu (místní měny).

Tab. 2: Světová produkce sóji v posledních letech a prognóza pro letošní rok (USDA, červenec 2024)

Sója ve světě

Celosvětově se v marketingovém roce 2024/25 produkce sóji odhaduje na rekordních 422 mil. t, což je bezmála o 7 % více než v roce 2023/24.

Sója (s produkcí cca 65 mil. t oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 80 mil. t oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa. U nás nejpěstovanější řepka olejná je z celosvětového pohledu (s odhadovanou produkcí 34 mil. t oleje) až třetí nejvýznamnější olejninou.

Celosvětová plocha sóji by v tomto hospodářském roce měla přesáhnout 143 mil. ha (graf 1). Nejvýznamnějším importérem sóji je stále s výrazným předstihem Čína (semeno - 109 mil. t, což činí přes 60 % celosvětového importu), následovaná EU s dlouhodobě stabilním odběrem (extrahované šroty - 16 mil. t, semeno - 14 mil. t).

V loňském roce byl u sóji zaznamenán celosvětově nadprůměrný výnos (tab. 3). Obdobná situace byla sledována i na našem území.

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji (USDA, červenec 2024)

Tab. 3: Celosvětové výnosy sóji za posledních 10 let (USDA, červenec 2024)

Tab. 4: Výnosy sóji v České republice a na Slovensku v letech 2008–23 (ČSÚ 2024, ŠÚ SR 2024)

Sója v ČR a SR

Letošní rok došlo v ČR k mírnému meziročnímu vzestupu výměry sóji, a to o 7 % oproti roku 2023. Na Slovensku ještě nejsou k dispozici relevantní údaje ze ŠÚ SR, avšak vzhledem k dobrému výnosu v roce 2023 a současně nižším osevům v uvedeném roce odhadujeme vzestup jejích ploch. V letošním roce se sója v ČR pěstuje na 28,3 tis. ha, což podle statistiky řadí tuto výměru jako druhou nejvyšší v naší historii za rokem 2022, kdy byla vyšší o pouhých 207 ha. Výnosy sóji v rámci celé ČR byly v roce 2023 mírně nadprůměrné s výnosem 2,39 t/ha. Na Slovensku, kde v roce 2023 dosáhla sója čtvrté nejvyšší výměry (50,2 tis. ha), byl výnos nadprůměrný, a to 2,59 t/ha. Uvedený výnos tím značně převyšoval výrazně podprůměrný výnos z roku 2022, který dosahoval výnosu pouze 1,45 t/ha (způsobeno přísuškem).

Graf 2: Vývoj plochy oseté sójou v České republice a na Slovensku v letech 2003–24 (ČSÚ 2024, ŠÚ SR 2024)

Závěr

Odhadnout letošní produkci sóji je v době přípravy tohoto článku, kdy sója na našem území ještě kvete, velmi obtížné.

Přestože v tomto období meteorologický jev ENSO (El Niňo) vystřídala La Niňa, která se vyznačuje spíše chladnějším a vlhčím počasím, projevují se v řadě regionů další meteorologické anomálie, např. extrémní deště doprovázené v řadě případů kroupami a mnohdy vyúsťující v ničivé povodně.

Příkladem toho jsou i květnové ničivé povodně v Brazílii v nejjižnější části zvané Rio Grande do Sul, které byly přirovnávány k válečným pohromám. Uvedené ničivé povodně, které si podle některých zdrojů vyžádaly 100 mrtvých, na určitou dobu zvedly i ceny sóji. Pro La Niňu je však typický i vyšší výskyt tropických cyklón (hurikánů) v Atlantické pánvi, což se pomalu začíná projevovat zejména v Severní Americe a výrazně to může ovlivnit i tamní produkci sóji a následně i realizační cenu.

Stav porostů sóji na počátku července v ČR je zatím poměrně dobrý, ale o tom, zdali bude dosaženo nadprůměrných výnosů, rozhodne až následující období, které je pro tvorbu výnosu klíčové (níže rozebíráme, průběh počasí ve vztahu k růstu sóji).

Vzhledem ke stále trvajícímu meteorologickému jevu El Niňo ovlivnilo teplotně nadprůměrné počasí trvající od konce ledna, pokračující po celý únor a březen fenologické fáze většiny rostlin včetně těch kulturních. Podle odborníků z ČHMÚ uvedené vyšší teploty urychlily začátek vegetace o 17–20 dní, čímž vznikl předpoklad významné škodlivosti jarních mrazíků v průběhu března a dubna.

Přestože lze hodnotit duben jako teplotně nadnormální, byl zaznamenán výrazný teplotní výkyv mezi první mimořádně teplou a druhou velmi chladnou polovinou měsíce. V polovině měsíce se silně ochladilo a mrzlo téměř na celém území ČR. V mrazových kotlinách nebyly výjimkou ani ranní mrazy okolo -8 až -12 °C, které v podstatě zlikvidovaly květy řady ovocných stromů. V několika případech pěstitelé sóji upozorňovali, že u některých časně setých odrůd došlo k určitému výpadku jedinců, avšak ve většině případů k výrazným škodám nedošlo, neboť sója v tuto dobu ještě nevzcházela. Úplný konec měsíce byl opět velmi teplý. Květen s nadnormálními srážkami a teplotou sóje na většině lokalit prospíval. V červnu, který už byl mírně sušší (zejména v Čechách - na Moravě tomu bylo spíše naopak), se poměrně často vyskytovala krupobití, která na řadě míst poškodila i sóju. Někteří moravští pěstitelé upozorňovali na přilehnutí porostů po silných deštích.

Právě u přilehlých, případně krupobitím poškozených porostů více hrozí rozvoj houbových chorob. U předčasně přilehlých porostů hrozí napadení zejména hlízenkou (Sclerotinia sclerotiorum) a u porostů poškozených krupobitím může více zlobit peronospora (Peronospora manshurica). Může však dojít i k souběhu obou chorob a při výskytu většího počtu nekróz i k rozvoji saprofytických hub.

Dalším negativním faktorem, který může s určitou pravděpodobností v letošním roce ovlivnit výnos sóji (zejména při teplém a sušším průběhu léta), je silnější výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae). Upozorňujeme, že silně napadené porosty sóji sviluškou mohou výrazně snížit výnos. Vzhledem k její malé velikosti a méně nápadným prvním příznakům je třeba ji včas diagnostikovat, aby ochrana měla smysl.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Daniel Štranc;ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze