Rostlinolékařské dny 2025: souvislosti, rizika a nové směry ochrany rostlin
03. 03. 2026 Management Zobrazeno 661x
Letošní Rostlinolékařské dny v Pardubicích ve dvou dnech nabídly komplexní průřez současnými tématy ochrany rostlin - od hospodaření s půdou, přes šlechtění a testování odrůd či biologickou ochranu až po technické inovace a zkušenosti z okolních zemí. Příspěvky ukázaly, že většina současných problémů zemědělství nesouvisí s jediným faktorem, ale vyplývá z komplexu klimatické změny, agronomické praxe a biologických interakcí. Společným jmenovatelem byla potřeba přesnější diagnostiky, pečlivého plánování zásahů, diverzifikace technologií a dlouhodobého pohledu na půdu jako živý systém.
Regenerativní zemědělství a půdní organická hmota
V přednášce o regenerativním zemědělství upozornil Ing. Karel Klem, Ph.D. z Czech Globe na to, že regenerativní přístup není pouhé omezování kultivace půdy, ale kombinuje zejména pestré osevní sledy, důslednou práci s meziplodinami a stabilizaci půdní struktury.
Zdůraznil měnící se vodní režim krajiny a význam stability půdní organické hmoty. Přestože celkové roční srážky v mnoha regionech neklesají dramaticky, problém představuje rostoucí výpar a posun distribuce srážek mimo vegetační období, což dlouhodobě snižuje dostupnost vody pro rostliny v kritických růstových fázích. Vhodným opatřením je maximální pokrytí půdy rostlinami, jejichž kořeny prostřednictvím exudátů zajišťují stabilní zdroj organického uhlíku. Stabilní organická hmota nevzniká primárně zapravováním slámy či statkových hnojiv, ale aktivitou mikroorganizmů spojenou s růstovou fází rostlin. Každé zpracování půdy způsobuje ztrátu 12–20 mm vody. Pokrytí povrchu mulčem nejen zpomaluje ohřívání půdy a snižuje ztráty o 63–130 mm, ale také zlepšuje infiltraci o 50–150 mm, takže celková úspora vody se pohybuje mezi 120 a 300 mm. V regenerativním zemědělství je ovšem velmi problematická regulace zaplevelení, zejména pak vytrvalými pleveli. Proto je vhodné převádět do tohoto režimu pozemky nezaplevelené. Hrozí zde rovněž kumulace reziduí půdních herbicidů v posklizňových zbytcích a jejich pozdní uvolňování, které může způsobovat fytotoxicitu. Dále je nutné brát v potaz riziko snížení účinnosti půdních herbicidů kvůli jejich dopadu na zbytky organické hmoty, a ne přímo na půdu.
Biologická ochrana rostlin
Využití parazitoidů rodu Trichogramma při regulaci zavíječe kukuřičného představil Ing. Milan Hluchý, Ph.D. z Biocont Laboratory. Úspěch této metody závisí na načasování, podmínkách prostředí a stupni ohrožení škodlivými organizmy. V oblastech silně napadených 2. generací zavíječe (jih Moravy) je doporučena kombinace s agrotechnickými opatřeními, např. drcením slámy. Praktickou účinnost potvrzuje ošetření 44 tis. ha kukuřice tímto parazitoidem.
Šlechtění a NGT
O současných směrech šlechtění a významu genetických zdroj pro tvorbu odolnějších odrůd hovořil Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., dr. h. c. z AV ČR. Pokrok nespočívá jen ve využívání nových chemických či biologických prostředků, ale i v pochopení genetické variability a jejího využití při tvorbě odrůd odolných vůči chorobám a abiotickému stresu. Šlechtění je dlouhodobý proces vyžadující rozsáhlé testování a validaci v polních podmínkách.
Jednou z poměrně nových metod využívaných při tvorbě nových odrůd je CRISPR/Cas. Díky ní dosud existuje více než 200 úspěšných aplikací, např. pšenice odolná vůči padlí travnímu, rýže odolná bakteriální skvrnitosti listů nebo sója odolná housenkám černopásky bavlníkové a červci bavlníkovému. V EU je ovšem použití tohoto genetického materiálu problematické, což vyvolává otázku jeho budoucího využití pro udržitelné zemědělství a jeho konkurenceschopnost vůči světu.
Klasický šlechtitelský proces je velmi zdlouhavý. Jak zmínila Doc. Ing. Pavlína Smutná, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně, trvá 9 let a následně na něj navazuje 3letý registrační proces. Ve zrychleném režimu lze získat 2–4 generace ročně, ovšem za vyšších nákladů a s omezenou selektivní spolehlivostí. Díky tomu je rychlá reakce šlechtitelů na nové podmínky a požadavky (např. zvýšení odolnosti vůči různým patogenům, kteří se rozšiřují v návaznosti na snižování množství účinných látek) v podstatě nemožná.
Rozdíly mezi fenotypovým hodnocením v přirozených podmínkách a cílenými testy s umělou infekcí vysvětlil Ing. Pavel Krauz, Ph.D. z ÚKZÚZ. Některé projevy chorob jsou vizuálně obtížně odlišitelné, proto je nutné kombinovat polní pokusy s laboratorně potvrzenými výsledky. Jen tak je možné relevantně určit např. odolnost odrůdy vůči konkrétnímu patogenu.
Precizní aplikace
Základem precizní aplikace, ať už přípravků na ochranu rostlin či hnojiv, jsou dle Doc. Ing. Vojtěcha Lukase, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně metody celoplošné diagnostiky stavu porostů. V dnešní době lze využívat on-the-go senzorové systémy s přesností desítek metrů, přes družicový dálkový výzkum Země nebo letecký a bezpilotní průzkum a on-board kamerové systémy, které dokáží determinovat patogen v ultra-vysokém prostorovém rozlišení (mm).
Řízení aplikačního záběru postřikovací techniky lze provádět různými způsoby. Pulzní modulace například reguluje průtok rychlým otevíráním a zavíráním trysek (20–100×/s), pásková aplikace umožňuje cíleně aplikovat postřik v úzkých pruzích nad řádkem plodiny nebo meziřadím a k dispozici jsou také zónová, ohnisková a bodová aplikace. Ty umožňují přesné dávkování přípravků jenom tam, kde jsou potřebné. O úspěšnosti zásahu kromě jiného rozhoduje načasování snímkování i aplikace, přesnost map a aplikační technika.
Závěr
Rostlinolékařské dny 2025 nabídly ucelený přehled aktuálních témat. Všechny příspěvky zdůraznily, že budoucnost produkčního zemědělství stojí na kombinaci znalostí, přesné diagnostiky a vyváženého přístupu k péči o rostliny i půdu.

Zahájení Rostlinolékařských dnů se ujal Ing. Petr Harašta, Ph.D.
Další články v kategorii Management











































RSS
RSS