Století výzkumu v Žabčicích jako návod pro praxi

09. 05. 2026 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 300x

Seminář Mendel Info se letos konal v polovině února v Lidovém domě v Žabčicích a byl věnován 100 letům polního pokusnictví na zdejší stanici. Odborný program se zaměřil na využití dlouhodobých pokusů pro praxi a na adaptaci zemědělství na klimatickou změnu.

Historii pokusné stanice představila Ing. Stanislava Žižlavská. Školní statek byl převzat v roce 1924 a výzkum zde začal přibližně o 2 roky později. První pokusy reagovaly na tehdejší problémy zdejších pozemků - vyčerpané půdy po intenzivním pěstování cukrovky a potřebu zavádět nové plodiny, například kukuřici na zrno či tabák. Stanice prošla složitými obdobími, včetně 2. světové války, přesto si zachovala kontinuitu pokusů. Právě dlouhodobé stacionární experimenty dnes představují „paměť půdy“ a umožňují vyhodnotit dopady hospodaření v horizontu desítek let.

Historii pokusné stanice od roku 1924 až do současnosti představila Ing. Stanislava Žižlavská

Teplota jako hlavní faktor sucha

Klimatolog PhDr. Pavel Zahradníček, Ph.D. ve svém příspěvku konstatoval, že se ČR od 19. století oteplila o 1,8 °C, přičemž na jižní Moravě je trend ještě výraznější. V Žabčicích bylo posledních 15 let o 1,9 °C teplejších oproti normálu 1961–90. Pro zemědělskou praxi ze získaných dat vyplývá, že přibližně 70 % intenzity sucha na jižní Moravě je dnes způsobeno zvýšenou teplotou a výparem, nikoli poklesem srážek.

Počet tropických dnů se oproti minulosti ztrojnásobil. Realistické scénáře počítají do pol. století s dalším oteplením o 2,1–2,8 °C. To znamená vyšší evapotranspiraci, častější stres plodin zejména v zásadních fenofázích a vyšší tlak na půdní vodní režim.

Pro operativní řízení doporučil dr. Zahradníček systematicky využívat digitální nástroje: monitoring sucha (InterSucho), rizika škůdců a mrazů (Agrorisk) a dlouhodobé klimatické výhledy pro konkrétní katastry (Klimarisk).

Monokultura versus osevní postup

Výsledky stacionárního pokusu s jarním ječmenem, založeného v roce 1969, prezentovala Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. Více než 5 dekád dat potvrzuje, že dlouhodobá monokultura vede k výrazné acidifikaci půdy - pH v některých variantách pokleslo až k hodnotě 5,0 a došlo k vyčerpání živin. Stabilitu výnosů i půdních parametrů zajišťuje pouze promyšlený osevní postup. Praktický závěr je jednoznačný: krátkodobá ekonomika monokultury je dlouhodobě vykoupena zhoršením půdní úrodnosti a vyšší potřebou korekčních zásahů.

Organická hmota jako základ retenční schopnosti

Na předešlé výsledky navázal RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., který zdůraznil význam organického hnojení. Dlouhodobé pokusy v různých výrobních oblastech potvrzují, že samotné minerální hnojení NPK bez přísunu organické hmoty vede k poklesu obsahu humusu a postupné degradaci půdní struktury. Z pohledu adaptace na sucho je zásadní uhlík. Každé zvýšení obsahu stabilní organické hmoty znamená vyšší retenční schopnost půdy. V suchých oblastech jižní Moravy je to faktor rozhodující o stabilitě výnosu.

Zpracování půdy

Současně zaznělo upozornění na rizika intenzivního zpracování půdy v horkém letním období. Výsledky měření emisí CO₂, která prokázala výraznou mineralizaci organické hmoty při letní orbě, prezentovali Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D. a Ing. Pavel Růžek, CSc. Vyšší teplota obnaženého povrchu půdy urychluje rozklad organické hmoty a zvyšuje ztráty uhlíku.

Z toho pro agronomickou praxi vyplývá doporučení neprovádět hluboké zpracování půdy v obdobích vysokých teplot, pracovat se slámou jako s nástrojem ochrany půdy - ponechat ji určitou dobu na povrchu a zapravovat ji až po částečném rozkladu. Meziplodiny volit nejen podle ceny osiva, ale také podle poměru C:N a schopnosti vytvářet hlubší kořenový systém.

Technologie pro suché podmínky

V diskusi zazněly i nové technologie, například aplikace superabsorpčních polymerů na osivo (PP systém), které v pokusech zvyšovaly vzcházivost kukuřice a pšenice v suchých podmínkách o více než 10 %. Tyto technologie však nenahrazují systémové změny v hospodaření s půdou - jsou pouze podpůrným nástrojem.

Sto let jako závazek do budoucna

Stoletá historie výzkumu v Žabčicích ukazuje, že zemědělství je obor dlouhodobých souvislostí. Krátkodobé zásahy bez respektu k půdní biologii a uhlíkové bilanci se v horizontu desetiletí projeví poklesem úrodnosti i stability výnosů. Tato „paměť ekosystému“ nabývá na významu v éře zrychlující se klimatické změny. Dlouhodobé pokusy jasně potvrzují, že kvalitní statková hnojiva jsou pro udržení humusu a stabilního pH nenahraditelná, zatímco jednostranná aplikace minerálních hnojiv vede k postupné degradaci a acidifikaci půdního prostředí. Seminář Mendel Info 2026 tak potvrdil, že adaptace na vlivy prostředí začínají u porozumění půdě a dobré znalosti místních podmínek.