Transfer výsledků vědy a výzkumu do praxe aneb věda, která zůstane v šuplíku, jako by nebyla
15. 03. 2026 Management Zobrazeno 417x
Máme plné knihovny disertačních prací, na které sedá prach. Máme TB dat v počítačích výzkumných ústavů. A na druhé straně zemědělce, kteří každé ráno řeší, jak v době klimatické změny, legislativních tlaků a ekonomické nejistoty udržet své hospodaření v černých číslech. Mezi těmito dvěma světy často zeje propast. Není to propast z nezájmu, ale spíše z nepochopení a odlišného jazyka. My jsme se rozhodli, že stavět mosty jen na papíře nestačí. Rozhodli jsme se pro akci. Protože věda, která zůstane v šuplíku, jako by nebyla.
Transfer výsledků vědy a výzkumu do praxe je termín, který se ve strategiích a dotačních titulech skloňuje dnes a denně. Ale co to skutečně znamená v reálném životě? Není to o tom, že vědec přijede na pole, předá tlustou zprávu plnou latinských názvů farmářovi a odjede zpět do laboratoře. Skutečný transfer je proces překladu a dialogu. Vědec musí pochopit, že pro agronoma není směrodatná jen statistická významnost na hladině alfa 0,05, ale především ekonomická návratnost, proveditelnost a riziko.
Musíme si přiznat, že akademická obec má často tendenci mluvit složitě o jednoduchých věcech. Abychom oslovili farmáře, musíme se naučit mluvit jejich řečí. Musíme umět vysvětlit složité biochemické procesy řečí výnosu, úspory nafty nebo snížení potřeby pesticidů. Ale funguje to i naopak - praxe musí dát vědě šanci a nebát se inovací, které na první pohled vypadají jako sci-fi.
Klíčem k tomuto propojení není email, ani webinář. Je to osobní kontakt. Je to moment, kdy si vědec obuje holínky a vidí realitu, a kdy farmář vidí nadšení v očích výzkumníka, který svému objevu věřil 5, 10 let. Transfer vědy je o důvěře. A důvěra se buduje mezi lidmi, ne mezi institucemi. Právě s touto myšlenkou - vrátit vědě lidskost, energii a srozumitelnost, jsme začali budovat platformu, která by tento dialog umožnila těm, kdo budou tváří zemědělství za 10, 20 let. Mladým vědcům.
Zrození Konference mladých vědců
Když jsme s kolegy přemýšleli, co v českém zemědělském výzkumu chybí, došli jsme k jednoduchému závěru. Mladým výzkumníkům chybí „tréninkové hřiště“. Velké vědecké konference jsou často svázané rigidními pravidly, hierarchií a pro začínajícího doktoranda nebo mladého výzkumníka mohou být spíše stresující než inspirativní.
Naší motivací bylo vytvořit prostor, kde je povoleno být odvážný. Kde není chybou přijít s hypotézou, která nabourává status quo. Chtěli jsme platformu, která nebude jen o prezentaci výsledků, ale o networkingu, o tom, že se potká šlechtitel s odborníkem na robotiku a zjistí, že společně vyřeší problém, na kterém by každý zvlášť pohořel.
Naše základní hypotéza byla prostá: Pokud dáme mladým lidem prostor, důvěru a možnost prezentovat své myšlenky před vrstevníky i zkušenými matadory, urychlíme jejich profesní růst, a tím i kvalitu celého oboru. Cílem nebylo udělat „školní besídku“, ale plnohodnotnou odbornou akci, která si však zachová dravost, neformálnost a kritické myšlení. Chtěli jsme ukázat, že věda se dá dělat s úsměvem, v přátelské atmosféře, a přitom na špičkové úrovni. A hlavně, že mladá generace má chuť měnit věci k lepšímu a že má co říct a předat zemědělské praxi.
První krok do neznáma: Prosinec 2024
První ročník byl pro nás zkouškou ohněm. Rozhodli jsme se jít proti proudu už i výběrem místa. Žádné sterilní přednáškové sály, ale prostory brněnského Kina Art. Chtěli jsme tím podtrhnout, že věda je i kultura, že je to příběh. Dne 11. 12. 2024 se sešlo přes 60 mladých nadšenců, farmářů a vědců.
Byla to oslava odvahy a odhodlání. Pamatuji si tu atmosféru - směs nervozity přednášejících a obrovské podpory z publika. Řešila se témata od klimatické změny přes šlechtění až po pícninářství. Ale víc než konkrétní data, nám v paměti utkvěly momenty. Třeba když se nejmladším „účastníkem“ stal desetiměsíční Víťa, který dostal svou první konferenční visačku. Byl to symbol - věda je běh na dlouhou trať a my musíme myslet na generace, které přijdou po nás a budou formovat budoucí vývoj zemědělství.
Velký dík patřil tehdy našim mentorům - RNDr. Janu Nedělníkovi, Ph.D. a RNDr. Ing. Jaroslavu Rožnovskému, CSc. Ukázali nám, že zkušená generace nemá zájem mladé brzdit, ale naopak jim chce předat pochodeň. Tehdy jsme odcházeli s jistotou a slovy - tohle nebyl výstřel do tmy, tohle je začátek nové tradice.

Zahájení 1. ročníku Konference mladých vědců

Skupinové foto účastníků 2. ročníku Konference mladých vědců
Ročník druhý: Dospívání, technologie a tvrdá data
Jestliže byl 1. ročník o nadšení, 2. ročník, konaný 30. 10. 2025 v Technickém muzeu v Brně, byl o profesionalizaci a hloubce. Opět pod křídly společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko se nám podařilo propojit studenty, doktorandy a praxi v ještě větším měřítku.
Že to myslíme vážně, potvrdila i účast náměstka ministra zemědělství Ing. Miroslava Skřivánka, Ph.D. Jeho slova o tom, že české vědě ročně chybí stovky nových mozků a že „dát vědě srdce“ je jediná cesta k úspěchu, rezonovala sálem. Ale pojďme k tomu nejdůležitějšímu - k obsahu. Co konkrétního mladá generace přináší praxi? Výběr prezentovaných studií byl fascinující sondou do budoucnosti zemědělství.
Když nad polem létají roboti a satelity
Velkým tématem byla precizní zemědělská technika. Tomáš Kaplánek z Mendelovy univerzity se pustil do palčivého problému - hraboše polního. Jeho srovnání satelitních snímků a dronů přineslo jasný vzkaz pro agronomy: Satelit je levný a dobrý pro hrubý přehled (poškození nad 100 m²), ale pokud chcete zasáhnout včas a přesně, dron je nenahraditelný. Vidí totiž detaily, které z oběžné dráhy zmizí.
Na to navázali kolegové řešící aplikaci herbicidů. Kateřina Kuchaříková a tým Vojtěcha Slezáka ukázali, že plošný postřik je přežitek. Systémy „green on green“ (postřik plevele v zeleném porostu) a variabilní aplikace mohou ušetřit desítky procent chemie. To není jen ekologie, to je čistá ekonomika provozu.
Naprostou novinkou pak byla prezentace startupu Fravebot. Jan Fiala a Dominik Koníček ukázali autonomního robota pro skleníky. Představte si stroj, který projíždí mezi řádky rajčat, kamerami kontroluje zdravotní stav, počítá plody pro predikci sklizně, a dokonce aktivně eliminuje škůdce. Je to ukázka toho, že zemědělství se mění v hi-tech obor, kde umělá inteligence nahrazuje chybějící lidské ruce.
Chemie, biologie a boj s rezistencí
Ne všechno se ale dá vyřešit robotem. Jaroslav Kořínek přinesl aktuální informace o rezistenci škůdců řepky. Blýskáčci, dřepčíci i krytonosci si zvykají na chemii rychleji, než bychom chtěli. Jeho výzkum ale nabídl i naději - použití synergických látek, které „vypnou“ obranyschopnost brouka a dovolí insekticidu fungovat i v nižší dávce.
Zajímavé téma nabídl i Dominik Bleša, který hledal nové směry v biologické ochraně. Endofytické houby, které kolonizují vnitřní tkáně rostlin, se prokázaly jako významný faktor ochrany ječmene proti stresům a patogenům. Nejenže potlačily hniloby, ale podpořily růst rostlin i v suchu. To je směr, kterým se musíme ubírat - posilovat přirozenou imunitu plodin.
Bourání mýtů v agrotechnice
Na žádost ÚKZÚZ realizoval Jakub Prudil ověřovací pokus, jehož cílem bylo zhodnotit vliv povrchové aplikace kompostu v extrémní dávce 200 t/ha na porost kukuřice a porovnat jej s klasickými dávkami okolo 20–30 t/ha. Legislativa v současnosti neumožňuje nezapravovat kompost do půdy, a proto bylo zajímavé zkoumat, jak by se choval kompost aplikovaný pouze jako mulč. Pokus ukázal, že při dávce 200 t/ha dochází k nižší evapotranspiraci, avšak výnosy byly nižší než u standardních aplikačních dávek. Silná vrstva nezapraveného kompostu totiž fungovala jako bariéra, která zhoršila vsakování srážek a distribuci vody ke kořenům kukuřice. Na druhou stranu během experimentu nedošlo k žádné erozní události. Součástí hodnocení byla i ekonomická stránka. Výsledky ukázaly, že aplikace kompostu v extrémní dávce může být ekonomicky přijatelná pouze v případě, že je zdroj kompostu v bezprostřední blízkosti pole (do 15 km). Přesto se ukazuje, že zlatou střední cestou zůstává kombinace dávky okolo 20–30 t/ha a správného zapravení do půdy. To se jeví jako optimální pro správný fyziologický rozvoj rostlin a zároveň udržitelnou ekonomiku.
A nesmíme zapomenout na inovace, které znějí futuristicky. Tým z VUT v Brně pod vedením Tomáše Vozára představil plazmou aktivovanou vodu (PAW). Technologie, která fixuje vzdušný dusík do vody pomocí plazmového výboje, by mohla být v budoucnu nízkoemisní alternativou k výrobě hnojiv. Zatím jsme na začátku, ale výsledky na ředkvičkách ukazují, že to funguje.
Pohled mimo pole
Mladí vědci se ale dívají i kolem sebe. Eliška Víravová se inspirovala příběhem ze suché Fuerteventury, kde se snaží zazelenit poušť pomocí sodomského jablka. Dora Sobotková s Evou Navrátilovou nám připomněly, že příroda si najde cestu všude. Jejich průzkum biodiverzity na tramvajových pásech a železničních náspech ukázal, že i technická infrastruktura může být domovem pro stovky druhů rostlin, včetně těch zemědělsky významných.
To podstatné se do jednoho článku nevejde
Cílem tohoto textu bylo vás vtáhnout do děje a ukázat, že věda v podání mladé generace není nuda v laboratoři, ale dobrodružství, které má přímý dopad na to, co jíme a jak hospodaříme. Nicméně, článek v časopise má své limity a vědecká práce vyžaduje přesnost.
Víme, že Agromanuál čtou odborníci, kteří chtějí vidět čísla, grafy, metodiky a konkrétní závěry. Proto jsme pro vás připravili něco navíc. Nechceme, abyste si o studiích jen četli „z rychlíku“. Chceme, abyste je mohli prozkoumat do hloubky. Součástí tohoto článku je proto QR kód, který vás po načtení chytrým telefonem přesměruje přímo do digitálního sborníku z 2. ročníku Konference mladých vědců. Najdete tam abstrakty všeho, o čem se zde píše, a mnoho dalších témat, která se sem nevešla. Stáhněte si jej, listujte, inspirujte se.
Pozvánka na 3. ročník
Dva úspěšné ročníky nám dodaly energii a jistotu, že jdeme správným směrem. Už teď spřádáme plány, jak posunout laťku zase o kousek výš. Chtěli bychom vás tímto jménem celého organizačního týmu, jménem Zemědělského výzkumu Troubsko i jménem všech mladých badatelů pozvat na 3. ročník Konference mladých vědců, který se koná 22. 10. 2026 opět v Brně. Přijďte se podívat, jak roste nová generace odborníků. Přijďte diskutovat, inspirovat se, ale hlavně propojovat své zkušenosti s jejich elánem. Sledujte naše sociální sítě a webové stránky, kde se s blížícím termínem dozvíte více. Věda potřebuje praxi a praxe potřebuje vědu. Pojďme tuto budoucnost tvořit společně. Těšíme se na vás!
Sborník abstraktů ze semináře
Další články v kategorii Management











































RSS
RSS