Žatecké zlato

07. 03. 2026 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 363x

Chmel patří mezi celosvětově známé, a i mezi širokou veřejností snadno rozpoznatelné plodiny pěstované v ČR. Český chmel je pojmem nejen mezi pivovarníky, ale i mezi spotřebiteli po celém světě. Na území ČR jsou vymezeny 3 hlavní tradiční chmelařské oblasti, které nabízejí nejvhodnější podmínky pro pěstování této specifické plodiny. V Čechách jde o oblast Žateckou a Úštěckou, na Moravě je to pak oblast Tršická.

O problematice pěstování chmele jsme v Žatci hovořili s Ing. Jaroslavem Zídkem ze společnosti ARIX CZECH HOP, která zastřešuje několik specializovaných subjektů v rámci chmelařského sektoru. Základním pilířem skupiny je CHMEL, spol. s r. o., největší pěstitel chmele v Evropě, který obhospodařuje přibližně 700 ha chmelnic. Na něj navazuje ARIX R&D, zaměřený na produkci chmelové sadby, výzkum a vývoj v oblasti šlechtění a moderních metod pěstování. Celý řetězec pak doplňuje ARIX, a. s., která se soustředí na obchod s vlastní produkcí i s chmelem nakoupeným od externích dodavatelů.

Pěstované odrůdy

Na chmelnicích společnosti se pěstuje přibližně 80 % Žateckého poloraného červeňáku. Tato tradiční odrůda je nepostradatelná pro výrobu typického českého piva a její pěstování se v jiných částech světa neosvědčilo. V pivovarské technologii se červeňák uplatňuje až při třetím chmelení, které je zásadní pro dosažení jemného a vyváženého aroma. Zbylá část výměry chmelnic je osázena hybridními a minoritními odrůdami, a to podle aktuálních požadavků zpracovatelů a pivovarů, kteří dále zohledňují např. obsah α-hořkých kyselin a mají také specifické požadavky na ochranu rostlin.

Požadavky na ochranu

Před začátkem sezony poskytuje obchodník pěstitelům seznam povolených přípravků pro ošetřování chmele, a to vždy v souladu s limity reziduí cílových zemí či jednotlivých pivovarů. Na začátku sklizně pak pěstitel podepisuje prohlášení o skutečně použitých přípravcích na dané chmelnici, z níž chmel pochází.

Tento systém ještě více prohlubuje jeden z hlavních problémů současného zemědělství - ubývající spektrum dostupných účinných látek. U některých přípravků existuje náhrada, ta je však často méně účinná a výrazně dražší. Na trhu se objevují také přípravky označované jako ekologické, některé však mohou mít paradoxně vyšší dopad na necílové organismy.

Nedostatečná účinnost náhrad a tlak na používání omezeného spektra přípravků mohou podporovat vznik odolných nebo rezistentních patogenů, což má závažné ekologické i ekonomické důsledky. Společnost proto systematicky testuje veškeré dostupné možnosti pesticidního ošetření, a to včetně biologických přípravků. Cílem je zajistit účinnou a zároveň udržitelnou ochranu porostů v podmínkách rostoucích omezení a regulatorních tlaků.

Náročnost práce a technologie

Chmelařství se vyznačuje nejen vysokou nákladovostí agrochemických vstupů, ale také velkou pracností. Nejvíce práce je spojeno s drátkováním a zaváděním chmele, dosazováním, okopávkou zejména mladých rostlin, údržbou chmelnic atd.

Jedním z možných řešení jsou tzv. nízké konstrukce, kde odpadá drátkování i zavádění a sklizeň i ochrana jsou podstatně snazší. Tyto konstrukce umožňují využití mechanizace, např. techniky určené pro ovocné stěny. Nevýhodou je ovšem nižší výnos. Navíc stěžejní odrůda - Žatecký poloraný červeňák, nasazuje šištice poměrně vysoko, a proto se pro tento systém jeví jako nevhodná. O nově vyšlechtěné odrůdy vhodné pro tento způsob pěstování bohužel nejeví zájem pivovary, které dávají přednost osvědčeným tradičním odrůdám chmele.

Voda a klima

Zásadním problémem v Žatecké oblasti je srážkový stín, který významně limituje výši sklizně. Jako řešení pro stabilizaci výnosu se nabízí závlaha, narážíme však na nedostupnost zdrojů vody.

V současnosti je pod závlahou pouze malá část z celkové výměry chmelnic v ČR. V ARIXu se proto společně s Plzeňským Prazdrojem zabývají také projekty z oblasti ozelenění meziřadí (Kytky pro chmel) nebo závlah a efektivního využití vody (Pro chmel). Problémem zůstává malé množství vody ve vodních tocích spojené se zákazem odběru vody v nejkritičtějším období, které výhledově částečně vyřeší budování přehrady v Kryrech a soustavy vodních přivaděčů z Ohře. Otázkou však zůstává distribuce vody do chmelnic mimo trasy dotčených vodních toků.

Životnost chmelnic a obnova

Životnost chmelnice je přibližně 20 let. Dobře udržované a pravidelně dosazované chmelnice mohou být funkční i 50 let. Naopak v případě nadměrného stresu nebo u hybridních odrůd je nutná dřívější obnova.

Před výsadbou nové chmelnice je vhodné zařadit alespoň jednoletý odstup, ideálně delší. Ekonomická realita však často nutí k rychlejší obnově. Pokud by pěstitel dočasně převedl plochu na ornou půdu, musí plnit povinnosti s tím spojené. Alternativou je založení nektarodárného úhoru, což však naráží na termíny pro celofiremní základní ekoplatbu - úhor musí být ponechán do 15. srpna. Následná příprava pozemku a výsadba by tím byla opožděna.

Po výsadbě je zásadní zabránit zaplevelení a zajistit dobré podmínky pro růst mladých rostlin. Podle zkušeností Ing. Zídka se případná retardace růstu v tomto období promítá i do dalších let a negativně ovlivňuje vitalitu i výnos chmele.

Precizní zemědělství v chmelařství

Do budoucna by mohl obměnu chmelnic usnadnit vývoj tzv. „Chytrého sazeče chmele“, na kterém zdejší chmelaři spolupracují s ČZU a CARC. Tento stroj má umožnit vysazení sazenice chmele do přesně definovaného místa s vysokou přesností. Každá rostlina by tak od samého počátku získala jednoznačnou identitu a celoživotní záznam o svém vývoji, ošetření i výnosech.

Takto získaná data by představovala základ pro uplatnění principů precizního zemědělství ve chmelařství, které by umožnilo lépe sledovat zdravotní stav porostu, cíleně zasahovat jen tam, kde je to skutečně potřeba a zároveň zvyšovat efektivitu pěstování.

Závěr

Chmelařství zůstává náročnou a vysoce specializovanou oblastí zemědělství, kde se propojuje tradiční pěstování s moderními technologiemi a principy precizního zemědělství. Žatecký poloraný červeňák zůstává srdcem českého piva, přičemž kombinace správné odrůdy, vhodného prostředí a pečlivé agrotechniky je klíčem k dosažení vysoké kvality chmele.

Ing. Jaroslav Zídek