Zhodnocení sklizně a krize zemědělství v roce 2026

24. 08. 2026 Ing. Jan Stropnický; Agromanuál Management Zobrazeno 2416x

V pátek 21. srpna 2026 se v rámci odborného programu výstavy Země Živitelka konaly dvě tiskové konference. První bilancovala sklizeň letošního roku, druhá pak představila nové partnerství pro udržitelné lesnictví a zpracování dřeva mezi Agrární komorou ČR a Asociací lesnických a dřevozpracujících podniků.

Vyhodnocení sklizně 2026

Na úvod prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že se jedná o jednu z nejnáročnějších pěstitelských sezon za poslední desetiletí. Souběh extrémního počasí, vysokých vstupních nákladů a stagnujících výkupních cen uvrhl agrární sektor do ekonomické nejistoty.

Produkce základních obilovin podle odhadů Agrární komory dosáhne 6,3 mil. t, což znamená meziroční pokles o 17,5 %. U řepky produkce klesla o čtvrtinu na 773 tis. t. Hlavní příčinou rekordně nízké sklizně bylo sucho a vlny veder, doprovázené jarními mrazy a krupobitím. Dílčími pozitivy byla naopak rychlost sklizně zapříčiněná absencí srážek, dobrá kvalita produkce a zamezení masivním požárům polí, které postihují celou Evropu. Domácí potravinářský trh spotřebuje přibližně 1 mil. t pšenice, zbývající objem je určen na vývoz.

Negativní dopady ale výrazně převažují. Výnosy obilnin meziročně klesly o 15–16 % a u řepky dokonce o 18 %. Ztráty na tržbách v rostlinné výrobě se tak odhadují na 8–9 mld. Kč a celkový ekonomický propad sektoru až na 20 mld. Kč. Na tomto propadu se podílí také pokles výkupní ceny mléka o téměř 3,50 Kč/l s celkovou ztrátou 10–12 mld. Kč a očekávané nižší výnosy podzimních plodin, jako jsou cukrová řepa, brambory a kukuřice. Zvýšení nákladů na hnojiva v důsledku unijního uhlíkového cla (CBAM) vedlo u mnoha zemědělců ke snížení dávek jarního přihnojování. Pro založení nové úrody je tedy nutné rychle zajistit finanční likviditu a cash flow. Prezident AK rovněž varoval, že v důsledku klimatické změny bude v ČR i nadále ubývat osevních ploch obilnin a řepky.

Vyhodnocení sklizně 2026 prezentovali na tiskové konferenci zleva vrchní ředitel MZe ČR Petr Jílek, ředitelka útvaru zemědělského pojištění pojišťovny Generali Česká pojišťovna Alena Stiborová, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Komunitní rady pro obiloviny a olejniny při AK ČR Martin Volf

Předseda Komunitní rady pro obiloviny a olejniny při AK ČR Martin Volf doložil situaci detailními agronomickými a klimatickými daty. V první polovině roku spadlo v průměru pouze 230 mm srážek, což představuje nejnižší úhrn za posledních 20 let. Dubnové mrazy poškodily vinice, ovocné stromy, obiloviny i řepku. U řepky navíc po unijních restrikcích zbyly pouze dva účinné typy insekticidů, vůči kterým mají škůdci vyvinutou rezistenci. Pro příští rok se očekává další pokles osevních ploch řepky o 15 %. Ve svém příspěvku zdůraznil i výrazné regionální rozdíly v produkci. V Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Jihočeském kraji dosáhly průměrné výnosy pšenice ztrátových 4,5 t/ha a u řepky pouhých 2,0 t/ha. Naopak na Moravě byly výnosy díky vyšším jarním srážkám příznivější, u obilnin přesáhly 6,5 t/ha a u řepky 3,0 t/ha.

Dopady na pojišťovnictví prezentovala Alena Stiborová, ředitelka útvaru zemědělského pojištění pojišťovny Generali Česká pojišťovna, která potvrdila vysokou náročnost letošní sezóny. V rostlinné výrobě způsobily největší škody krupobití a jarní mrazy, v živočišné výrobě pak ptačí chřipka. Pojišťovna registrovala 1 060 pojistných událostí s předpokládaným plněním 409 mil. Kč (315 mil. u plodin a 94 mil. u zvířat). Krupobití poškodilo 37 tis. ha plodin v 540 událostech za 220 mil. Kč. Jarní mrazy zasáhly zemědělce již pošesté za posledních 10 let a poškodily sady, jahodníky, řepku i mák. Šest případů ptačí chřipky tvořilo 43 % veškerého plnění za škody na zvířatech. Vlny veder způsobily úhyny přehřátím a očekávají se další škody v rybníkářství, které se projeví při podzimních výlovech.

Vládní pomoc zemědělcům prezentoval vrchní ředitel MZe ČR Petr Jílek. Potvrdil statistické údaje odhadu produkce Agrární komory a doplnil průměrné výnosy obilnin (5,39 t/ha) a řepky (2,50 t/ha). Následně představil připravovaný vládní záchranný program opírající se o čtyři finanční pilíře: 800 mil. Kč na kompenzaci zvýšených nákladů na hnojiva (z 1/3 financováno z unijní rezervy, ze 2/3 ze státního rozpočtu), 1–1,1 mld. Kč na posílení rozpočtu národních dotací v živočišné výrobě a u citlivých plodin, 1,6 mld. Kč v rámci dočasného krizového rámce na naftu pro kompenzaci cen PHM souvisejících s krizí na Blízkém východě a 400 mil. Kč pro PGRLF na podporu pojištění k eliminaci rizik klimatické krize.

Spolupráce při vyšším využívání dřeva

Jedním z klíčových témat nového partnerství pro udržitelné lesnictví a zpracování dřeva mezi Agrární komorou ČR a Asociací lesnických a dřevozpracujících podniků je podle prezidenta AK Jana Doležala evropské nařízení o odlesňování (EUDR), jehož účinnost byla opakovaně odložena a má vstoupit v platnost na konci letošního roku. Agrární komora usiluje o to, aby nezvyšovalo administrativní zátěž producentů a zpracovatelů ani nenarušovalo konkurenceschopnost podniků.

Nové partnerství pro udržitelné lesnictví a zpracování dřeva mezi Agrární komorou ČR a Asociací lesnických a dřevozpracujících podniků představili prezident AK Jan Doležal a výkonný ředitel ALDP Ivan Ševčík

Důležitou oblastí je také adaptace zemědělství a lesnictví na klimatickou změnu. ČR má po kůrovcové kalamitě relativně vysokou dostupnost dřeva, část suroviny však odchází nezpracovaná do zahraničí. Česká ekonomika tak přichází o část přidané hodnoty, která by mohla vznikat v domácím zpracovatelském řetězci. Inspiraci lze hledat například ve Skandinávii nebo Rakousku. Podporu by mohly získat také projekty využívající dřevo v zemědělství, například výstavba dřevěných stájí. Ty mohou přispívat k příznivějšímu mikroklimatu pro chovaná zvířata a současně motivovat k vyššímu využívání domácí suroviny.

Jako organizaci sdružující významné lesnické společnosti a zpracovatele dřeva představil Asociaci lesnických a dřevozpracujících podniků její výkonný ředitel Ivan Ševčík. Její členové působí od pěstební a těžební činnosti až po výrobu papíru, celulózy, řeziva a stavebních materiálů. Zpracovávají více než polovinu dřeva vytěženého v ČR a zaměstnávají přibližně 6 000 lidí.

Jednou z hlavních priorit ALDP je zajištění dostatku dřeva pro domácí zpracovatelský průmysl. Asociace zároveň podporuje tzv. kaskádové využití, při němž se dřevo nejprve co nejdéle využívá jako materiál s vyšší přidanou hodnotou a teprve na konci životního cyklu energeticky. Sektor zároveň čelí rostoucím nákladům na přepravu dříví a logistickým problémům, které ALDP řeší s ČD Cargo a Ministerstvem dopravy.

Pro lesní porosty zůstává rizikem dlouhodobé sucho, které oslabuje stromy a zvyšuje jejich náchylnost k napadení kůrovcem. Situace proto vyžaduje monitoring porostů, včasnou ochranu a spolupráci vlastníků lesů s odbornými organizacemi. Propojení zemědělství, lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu tak může přispět k lepší reakci na klimatická rizika, vyššímu využití domácí suroviny a udržení její přidané hodnoty v ČR.

Moderní technologie, inovace v rostlinné a živočišné výrobě i propojení klasického zemědělství s novými trendy jsou hlavními tématy výstavy Země Živitelka 2026