Cílená injektážní aplikace kapalných hnojiv

06. 02. 2026 Ing. Ondřej Blecha; Česká zemědělská univerzita v Praze Mechanizace Zobrazeno 669x

Zemědělství v dnešní době čelí řadě výzev, mezi nimiž dominují otázky efektivity využívání vstupů a snížení negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z cest, jak se těmto výzvám postavit, je využívání nových principů a technologií. Staronovou technologií, která se na našich polích v uplynulém roce objevila, je cílená injektážní aplikace kapalných hnojiv. Využití této technologie lze nacházet zejména v regenerační aplikaci dusíkatých hnojiv.

Technologie injektážní aplikace

Samotná technologie injektáže není ve světě žádnou novinkou. První zmínky sahají až do roku 1970. Cílená injektážní aplikace je technologií hnojení, při které je kapalné hnojivo aplikováno cíleně do půdy, a to přímo ke kořenovému systému rostlin. Určen je k tomu aplikátor, který zavádí kapalné hnojivo v předepsané dávce přímo do půdy, jak lze vidět na obrázku 1. Nejdůležitější časti jsou aplikační kola, mající na svém obvodu aplikačním hroty (obr. 2). Samotná aplikace probíhá dávkováním kapaliny z děr umístěných na hrotech, avšak pouze z těch hrotů, které jsou zahloubené v zemi. Samotné hroty nemají univerzální tvar. Je možné volit z různých typů pro rozdílné druhy půd. Mezi předpokládané nejpodstatnější přínosy této technologie je omezení ztrát prospěšných látek z hnojiv volatilizací a vyplavováním, což je možné sledovat při tradičních povrchových aplikacích.

Obr. 1: Injektážní aplikátor Bednar Neveon

Obr. 2: Injektážní hroty

Hlavní výhody injektážní technologie

Jedním z hlavních přínosů této technologie je výrazné snížení ztrát dusíku, což vede k vyšší efektivitě hnojení a ekonomickým úsporám. Aplikace hnojiva přímo do půdy umožňuje rostlinám jeho efektivnější využití. Navíc je tato technologie vhodná v oblastech s častým výskytem sucha, kde klasické povrchové aplikace mohou být méně účinné. Injektážní aplikace zároveň chrání povrch půdy před zbytečnou degradací a podporuje uchování vlhkosti v půdním profilu. Samotné využití technologie není třeba omezovat pouze na aplikace u tradičních polních plodin jak v běžném, tak širokořádkovém uspořádání porostů. Technologie přináší široké možnosti i v ostatních odvětvích zemědělství. Injektáž lze využít nejen ve chmelnicích, sadech či trvalých výsadbách, ale také při pěstování zeleniny, nebo k ošetřování trvalých travních porostů.

Praktický pokus pro ověření technologie

V loňském roce při praktickém pokusu byla injektážní technologie testována na porostu ozimé pšenice v rámci regeneračního hnojení. Pokus byl realizován pomocí prototypu aplikátoru Neveon od společnosti Bednar FMT. Disponoval roztečí aplikačních kol 25 cm a pracovním záběrem 18 m. Na sledovaném pozemku se pomocí stroje dodávalo kapalné hnojivo DAM 390 v rozmezí 50–250 l/ha. Hnojivo bylo aplikováno do hloubky 7 cm (obr. 3). V rámci stejného pozemku byla využita kontrolní varianta s tradičním postřikem hnojiva na list v dávce 130 l/ha. Z porostu se následně s odstupem času odebíraly vzorky, ty se analyzovaly a výsledky byly použity pro zhodnocení vlivu jednotlivých způsobů aplikací na daný porost.

I přes kamenité pole, nebyl problém se zahloubením hrotů (obr. 4). Samotná aplikace nezpůsobovala poškození porostu a z obrázku 5 je patrné, že přejezd hroty může příznivě přispět k provzdušnění půdy a také pomoci k mineralizaci.

Obr. 3: Půda po přejezdu aplikátoru - hloubka aplikace

Obr. 4: Zahloubený injektážní hrot

Obr. 5: Půda po přejezdu aplikátoru

Výsledky pokusu

Z výsledků, které jsou uvedeny v tabulce 1, získaných z 1. analýzy, lze zjistit, že s odstupem 11 dnů od aplikace, kdy byly vzorky odebrány, byl sledován pozitivní vliv spíše u kontrolní varianty s postřikem. Tato varianta vykazovala nejvyšší obsah NL v nadzemní biomase, což mohlo být zapříčiněno rychlejší absorpcí a využitím látek rostlinou z listové plochy.

Tab. 1: Obsah N-látek v nadzemní biomase pšenice ozimé (11 a 22 dnů po aplikaci)

Dalšími sledovanými faktory se stal počet odnoží/rostlina a počet rostlin/plocha. Tyto výsledky z analýzy však nevykazovaly statistickou významnost. Pozitivní korelace byla sledována pouze v rámci hmotnosti nadzemní biomasy, která úměrně rostla s rostoucí dávkou aplikovaného hnojiva, jak je znázorněno v uvedeném grafu 1.

Graf 1: Hmotnost nadzemní biomasy pšenice ozimé vztažený k velikosti dávky hnojiva (11 dnů od aplikace)

Druhá analýza provedená po 22 dnech od aplikace, následně již potvrdila efektivitu cílených injektážních aplikací. Z tabulky 2 lze vyčíst, že bylo zaznamenáno zvýšení obsahu dusíku v nadzemní biomase rostlin u dávek vyšších než 150 l/ha ve srovnání s postřikem. Pozitivní přínos byl sledován také v hmotnosti nadzemní biomasy. V rámci kontroly hmotnosti nadzemní biomasy však došlo k negativnímu vlivu na stav porostu v místech přejezdu plného aplikátoru, kde se hmotnost biomasy snížila přibližně o 35,5 %.

Tab. 2: Průměrné kvalitativní a výnosové parametry obou sklizených ploch pšenice ozimé

Výnosy a kvalita sklizně

Z hlediska kvalitativních a výnosových parametrů, které jsou v tabulce 2 a 3 vychází nejlépe injektážní varianta s dávkou hnojiva 200 l/ha, a to ve většině sledovaných parametrech. U této varianty je dosaženo nejvyšších hodnot obsahu dusíkatých látek, lepku a také nejvyššího výnosu. Lepek taktéž ze zkoumaných variant dosahuje nejvyšší kvality. Pouze v případě hektolitrové hmotnosti je sledována 2. nejvyšší hodnota. Nejhůře z hlediska výnosu vyšla varianta s injektáží v dávce 50 l/ha, následovaná hodnotou výnosu z varianty hnojené postřikovačem. U obou variant s rozdílnou dávkou byl zaznamenán také nižší obsah dusíkatých látek, lepku a jeho kvality. Varianta s postřikem se jevila nejlépe pouze ve sledovaném faktoru v rámci vyhodnocení hektolitrové hmotnosti. Na druhé straně nejhůře vychází injektážní varianta s dávkou 150 l/ha. Zajímavě také vyšla varianta s dávkou 100 l/ha, kdy i s nižší dávkou aplikovaného hnojiva došlo k vyššímu výnosu o 3,6 % a z hlediska nákladů na aplikaci a následného výnosu vychází nejlépe.

Tab. 3: Výnosové a ekonomické zhodnocení sklizně zkoumaných ploch pšenice ozimé

Závěr

Výsledky provedených pokusů nasvědčují, že cílená injektáž dusíkatých hnojiv má potenciál k efektivnějšímu využití aplikovaného kapalného hnojiva. Výhody této technologie lze sledovat jak v agronomické rovině, tak ekologické. Zásadní otázkou však zůstává ekonomický význam technologie. Vzhledem k nižší hektarové výkonnosti stroje a jeho omezenějšímu využití v porovnání s postřikovačem je budoucí rozšíření této technologie otázkou, jež musí být zahrnuta do dalších výzkumů. Výzkum by měl být následně zaměřen na optimalizaci aplikačních postupů, integraci technologií precizního zemědělství s možnostmi využití variabilních aplikací. Zaměření výzkumu by mělo být směrováno i na využití technologie v dalších oblastech zemědělské produkce.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora článku.

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením: Doc. Ing. Milana Kroulíka, Ph.D.