Prutové brány a jejich přínos v regulaci plevelů a vlivu na výnos pšenice

26. 11. 2025 Bc. Miloš Holub, Česká zemědělská univerzita v Praze Mechanizace Zobrazeno 658x

V zemědělství se k regulaci plevelů využívají 4 hlavní přístupy: chemický, biologický, mechanický a fyzikální. V konvenčním zemědělství dominuje chemické ošetření, které vzhledem ke své účinnosti a nízkým nákladům představuje hlavní metodu regulace plevelů.

Mechanické metody hrají v moderním zemědělství klíčovou roli. Podle druhu pěstované plodiny, technologie pěstování a enviromentálních podmínek se uplatňují v různých podobách. Kromě eliminace plevelů přispívají mechanické zásahy rovněž ke zlepšení půdní struktury a kvality. Je také možné využít kombinaci s aplikací pevných nebo kapalných látek k hlavní plodině nebo do meziřádku.

Pro ekologické zemědělství je mechanická kultivace velmi zásadní operací. Je velmi důležitá k minimalizaci negativního vlivu plevelů na kulturní rostliny, a také k podpoře mineralizace organické hmoty a zlepšování celkových vlastností půdy (Brant a Kroulík, 2024). Jako jedna z nejběžnějších alternativ regulace plevelů může mechanické pletí pomoci snížit množství používaných herbicidů (Saile et al., 2022).

Při různých formách mechanické regulace plevelů je nezbytné brát v úvahu vývojové fáze hlavní plodiny - například při použití hřebových nebo prutových bran v porostech obilnin. V období vzcházení jsou obilniny poměrně citlivé na mechanické narušení. V růstové fázi 1–2 listů je možná pouze velmi mělká kultivace za použití nízké pojezdové rychlosti. Od fáze 3. listu se již otevírá širší prostor pro efektivnější zásah touto metodou (Mücke a Kreikenbohm, 2022).

Prutové brány slouží k mechanickému potlačení plevelů a zároveň k lehké kultivaci půdního povrchu (obr. 1). Jejich hlavní funkcí je mírné nakypření povrchu půdy, rozrušení půdní krusty a odstranění mladých plevelů. Jejich využití se najde dnes nejen v ekologickém zemědělství, ale i v konvenčním (Duerinckx et al., 2005).

Pracovním orgánem prutových bran jsou pružné zahnuté hřeby, které mohou mít kulatý nebo čtvercový průřez o průměru 6–10 mm. Jejich uspořádání bývá ve 4–6 řadách s roztečí 20–40 cm. V závislosti na pracovních podmínkách se pohybuje jejich pracovní rychlost mezi 3–20 km/h a pracovní záběr od 2 do 24 m (Brant a Kroulík, 2024).

Využití prutových bran může pomoci s regulací plevelů v rozsahu 40–70 %. Účinnost těchto bran závisí na několika faktorech jako jsou půdní podmínky, vlhkost, růstová fáze plevelů a kulturní plodiny, pracovní rychlost a pracovní hloubka. Prutové brány působí na plevel dvojím způsobem. Přímým kontaktem hřebů s rostlinami nebo nepřímo pohybem půdy, která narušuje kořenový systém plevelů. Vyšší intenzita může zvýšit efekt proti plevelům, ale může naopak vést k poškození kulturní plodiny. Prutové brány lze použít v širokém spektru plodin, včetně obilnin, kukuřice, cukrové řepy, brukvovitých plodin, slunečnice, hrachu, bobu, cibule a česneku (Zeng et al., 2021).

Obr. 1: Narušení půdního škraloupu pomocí prutových bran Horsch Cura

Praktické ověření účinnosti regulace plevelů a potencionálního vlivu na výnos

Cílem práce bylo zhodnotit účinnost prutových bran při regulaci výdrolu jitrocele kopinatého a vybrat optimální nastavení stroje na základě testovaných parametrů. Dále se zkoumal potenciální nárůst průměrného výnosu pšenice ozimé po použití prutových bran na jaře. Pro pokusy byli uplatněny prutové brány Horsch Cura 15 ST (obr. 2).

Z šesti testovaných kombinací (tab. 1) parametrů pojezdové rychlosti a přítlaku na prut bylo zjištěno, že nejvyšší účinnosti regulace (graf 1) dosáhla kombinace pracovní rychlosti 8 km/h a přítlaku 3 673 g/prut (52,3 %), a to na základě experimentálních výsledků a metody váženého součtu. Naopak nejméně účinná byla kombinace 10 km/h a přítlaku 2 978 g/prut, pouze 47,6 %. Tato kombinace neodpovídala očekávání, že vyšší pojezdová rychlost povede k vyšší účinnosti regulace. Možné vysvětlení této odchylky může spočívat v tom, že při vyšší rychlosti a nižším přítlaku nemusely být pruty dostatečně v kontaktu s půdou.

Vliv testovaných parametrů na poškození kulturních rostlin byl rovněž patrný. Se zvyšujícím se přítlakem prutů došlo k nárůstu poškození plodin. Nejvyšší poškození kulturních rostlin bylo zaznamenáno při rychlosti 10 km/h, což potvrzuje nutnost pečlivého nastavení stroje.

Tab. 1: Přehled testovaných kombinací

Graf. 1: Přehled účinnosti regulace zaplevelení u testovaných kombinací

Obr. 2: Prutové brány Horsch Cura při práci

Vliv na výnos

Na základě výnosových map bylo zjištěno, že po použití prutových bran došlo k nárůstu průměrného výnosu pšenice o 110 kg/ha, což představuje zvýšení o 2,4 %. Tento výsledek však nelze považovat za zcela průkazný, přestože testovaná pole byla blízko u sebe, vykazovala podobné půdní i agrotechnické podmínky a výměry byly poměrně malé.

Podle Naruhn et al. (2021) nejsou statisticky doložitelné jednoznačné pozitivní ani negativní efekty mechanické regulace na výnos pšenice, hrachu ani sóji. Přesto mohou prutové brány přispět k vyšší efektivitě hospodaření, zejména pokud se jejich použití vhodně načasuje a technicky optimalizuje.

Seznam literatury je k dispozici u autorka článku.

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením: Doc. Ing. Petra Nováka, Ph.D.