Vliv rozteče řádků u sóji na výnos II.

19. 06. 2026 Ing. Antonín Procházka a kol. Mechanizace Zobrazeno 1131x

Pěstování sóji luštinaté v širších řádcích je spojeno s technologií přesného setí. Na rozteč řádků musí reagovat i výše výsevku, respektive počet vysévaných semen, aby nedocházelo k nadměrné vnitrodruhové konkurenci uvnitř řádku. U přesného setí do širších řádků může být limitujícím faktorem klíčivost, která při přepočtu výsevku na počet klíčivých semen zvyšuje výsevní množství. Vysoký počet vysévaných semen může narážet na limity kapacity výsevního kotouče, ale zásadním způsobem ovlivňuje vzdálenost mezi semeny v řádku.

Výše výsevku v širších řádcích

Z teoretického hlediska a při předpokladu ukládání osiva sóji do jedné úzké výsevní rýhy lze z hlediska potenciálu délky výsevní rýhy a průměru osiva (0,6–0,8 cm) považovat za přijatelný výsevek v rozmezí 30–35 semen/m². Zde je však již nutné počítat se situací, že teoreticky budou semena umístěna těsně za sebou v řádku (graf 1). Zvyšování výsevku při vysoké klíčivosti a vitalitě u širokých řádků nad hodnotu 45 semen/m² lze poté považovat za neefektivní jak z pohledu ekonomického, tak ve vztahu ke konkurenci rostlin. Výsevek však musí odrážet podmínky počasí a termínu výsevu. Z hlediska hustoty rostlin v řádku nelze opomíjet i zkušenosti ze zahraničí, které poukazují na provedení vyššího výsevku i při širších řádcích z důvodu lepšího otevření půdního škraloupu nad řádkem rostlinami (samotná rostlina nemusí krustu prolomit). Základním benefitem při setí do širších řádků secími stroji pro přesné setí je snížení nákladů na osivo a zajištění vyšší vzcházivosti porostů na základě kvalitnější tvorby seťového lože, dodržení hloubky setí, kvalitního uzavření výsevní rýhy i přesetí do minimálně zpracované půdy a při uplatnění aplikace kapalných látek při setí.

Graf 1: Teoretická vzdálenost mezi semeny sóji ve vztahu k rozteči řádků a výsevku/ha

Přesné setí u sóji

Z hlediska vyšší vitality semen a schopnosti vyšší energie klíčení se obecně doporučuje preferovat osivo sóji s vyšší hmotností tisíce semen (HTS). Větší semena jsou však považována za náchylnější k mechanickému poškození a nárůst hodnoty HTS se promítá i do ceny osiva na jednotku plochy, je-li cena určena pouze ve vztahu k hmotnosti osiva (graf 2). Vliv HTS na cenu osiva/ha se promítá především při vyšších výsevcích. Vyšší HTS má samozřejmě vliv i na logistiku a plnění zásobníků.

Z evropského pohledu je efektivita zakládání sóji negativně ovlivněna i technologií výsevu, kdy v Evropě nejsou standardně využívány secí stroje pro přesné setí s centrálním doplňováním osiva k výsevním sekcím (obr. 1). Což samozřejmě souvisí s osevní plochou, ale absence těchto secích strojů omezuje rychlé založení porostů v optimálním termínu, omezuje plošnou výkonnost, zvyšuje náklady na transport a plnění, včetně širšího uplatnění aplikace inokulačních bakterií při setí. Plnění zásobníků konvenčních výsevních sekcí na secích strojích je při větší výměře osévané plochy významným faktorem ovlivňujícím plošný výkon, ale i náklady na technologii.

Aplikace inokulačních bakterií a dalších látek (humáty, hnojiva apod.) je standardním opatřením agrotechnickým opatřením především v Jižní a v Severní Americe. Aplikace inokulantu při setí omezuje rizika snížení životnosti bioagens, snížení vitality osiva při aplikaci bakterií při setí, snížení spotřeby inokulantu na jednotku plochy apod., včetně skutečnosti, že se jedná o technicky jednoduché řešení. K dispozici je značná část technických řešení, od aplikace postřikem před výsevní botku, aplikací na dno výsevní rýhy až po aplikaci k řádku osiva (obr. 2).

Graf 2: Náklad na cenu osiva sóji ve vztahu k výši výsevku a HTS

Obr. 1: Základem efektivity pěstování sóji v širších řádcích je využití secích strojů pro přesné setí s doplňováním osiva k výsevním sekcím z centrálního zásobníku, včetně systémů aplikace inokulačních bakterií či dalších látek při setí

Obr 2: Aplikace inokulantu při setí sóji postřikem před výsevní botku (vlevo) nebo aplikací k řádku osiva (vpravo)

Ověřování širších řádků v ČR

Na základě výše uvedených skutečností je nutné i ověření použitelnosti technologií setí sóji s pomocí přesného setí i v ČR. Ve srovnání s významnými regiony pěstování sóji ve světě je Evropa při pěstování sóji hendikepována samotnými půdně-klimatickými podmínkami. Mezi ně patří především vyšší rizikovost chladného průběhu počasí při výsevu a po něm, prodloužení doby vegetace v 2. polovině vegetace srážkovými epizodami a vlhké podzimy omezující proschnutí porostů a případnou potřebu dosoušení semen. Ve srovnání s některými oblastmi východní Evropy (západní Ukrajina) se jako omezení projevuje nižší úrodnost půdy, která zajišťuje průměrné navýšení výnosu semen ve srovnání s průměrem ČR 1,0–1,5 t/ha.

Dalším omezením je menší investice do technologie zakládání porostů (secí stroje s centrálním zásobníkem a sklízecí mlátičky s plovoucími lištami), protože sója zatím představuje sice perspektivní plodinu, ale s malým podílem osetých ploch. Částečně lze u secích strojů řešit návratnost investic optimalizací rozteče řádků pro všechny plodiny vysévané do širších řádků. Ekonomika sóji může být z hlediska výše nákladů na jednotku produkce při daných výnosech postavena pouze na zpracování v rámci tzv. dvora podniku, a to za předpokladu že i zde ekonomika pěstování zajistí dostatečnou konkurenci vůči importu.

Metodika pokusů

Práce navazuje na článek Vliv rozteče řádků u sóji na tvorbu výnosotvorných prvků (1) (Agromanuál 3/2026), kde je řešena problematika vlivu rozteče řádků na tvorbu výnosu.

Polní experimenty probíhaly v letech 2021–24 ve středních Čechách (lokalita Žižice) v zemědělském subjektu Obilka s.r.o. Předplodinou byla vždy ozimá pšenice. Lokalita se vyznačuje průměrnou roční teplotou vzduchu 10,2 °C a sumou srážek 508 mm. Po sklizni předplodiny bylo každoročně po vzejití výdrolu pšenice provedeno zpracování půdy do hloubky 0,2 m dlátovým kypřičem. Těsně před setím proběhla na jaře předseťová příprava půdy radličkovým kypřičem na hloubku 50 mm. Poté následovalo setí. Porosty v úzkých řádcích (12,5 cm) byly založeny secím strojem Horsch Sprinter 6 ST, záběr 6 m. V letech 2021–22 byly porosty do širších řádků 45 cm založeny přesným secím strojem Kverneland Optima V. Z důvodu technické obměny strojů v subjektu byly v letech 2023 a 2024 založeny porosty secím strojem Väderstad Tempo V 12, který byl technicky nastaven na rozteč řádků 0,5 m.

V rámci pokusu byly v letech 2021–24 hodnoceny dvě odrůdy sóji luštinaté: Korus a Tertia. Při výsevu do řádků 12,5 cm činil vždy výsevek 60 klíčivých semen/m². Pomocí přesného secího stroje byly vždy provedeny výsevky 40, 60 a 80 klíčivých semen/m². Hodnocení vlivu rozdílné struktury porostů (rozteč řádků) bylo zaměřeno na stanovení výnosu semen a na jejich kvalitativní parametry (hrubý protein a olejnatost). Sklizeň proběhla maloparcelovou sklízecí mlátičkou Wintersteiger NM Elite 1993 o záběru žacího stolu 1,5 m (sklízen byl střed parcely). Sklizeň byla provedena vždy na celou délku pokusné parcely (pokus byl založen ve čtyřech opakováních). Stanovení hrubého o proteinu (%) a olejnatosti (%) proběhlo pomocí metody NIR. Sklizně proběhly 11. 10. 2021, 1. 11. 2022, 16. 10. 2023 a 21. 9. 2024.

Výsledky

U odrůdy Korus byl v roce 2023 statisticky průkazně nižší průměrný výnos semen na užších řádcích vůči řádkům širším (tab. 1). Mezi průměrnými hodnotami hrubého proteinu nebyly v jednotlivých letech prokázány statisticky průkazné rozdíly mezi průměry. Olejnatost byla statisticky průkazně vyšší na širších řádcích vůči řádkům užším jen v roce 2024, v ostatních jednotlivých letech nebyl vliv rozteče řádků na hodnoty olejnatosti prokázán. Průměrná hodnocení vlivu rozteče řádků za období let 2021–24 neprokázala statisticky průkazný vliv na výnos semen a na další hodnocené parametry (tab. 1). Při sklizni byly po opadu listů patné rozdíly v šířce řádků (obr. 3).

U odrůdy Tertia (tab. 1) nebyl v jednotlivých letech prokázán statisticky průkazný vliv rozteče řádků na suchý výnos semen ani na obsah hrubého proteinu a oleje (tab. 1). Na základě průměru hodnocení vlivu rozteče řádků za období 2021–24 nebyl statisticky průkazný rozdíl mezi průměry prokázán u žádného z hodnocených parametrů (tab. 1). Stav porostů odrůdy Tertia před sklizní dokládá obrázek 4.

Tab. 1: Výnosové a jakostní parametry soji - odrůda Korus a Tertia (2021–24)

Obr. 3: Stav porostů odrůdy Korus před sklizní 14. 10. 2023 - řádky 12,5 cm (vlevo), řádky 50 cm (vpravo)

Obr. 4: Stav porostů odrůdy Tertia před sklizní 14. 10. 2023 - řádky 12,5 cm (vlevo), řádky 50 cm (vpravo)

Závěry pokusů

Na základě provedených polních experimentů nebyl dle průměrů za období 2021–24 prokázán průkazný vliv rozteče řádků na výnos semen a na obsah hrubého proteinu a oleje. U odrůdy Korus byly statistické rozdíly ve výnosu semen ve vztahu k rozteči řádků prokázány v roce 2023, ve prospěch řádků užších.

Pro podmínky středních Čech nebyl vliv rozteče řádků při testovaném počtu semen na jednotku plochy statisticky průkazný na suchý výnos semen, ani na parametry, jako jsou hrubý protein a olejnatost. Meziroční kolísání výnosů je s velkou pravděpodobností spojeno s vlivem ročníku, který je v kombinaci s agrotechnickými postupy považován za nejvýznamnější faktor ovlivňující výnos. Z hlediska podmínek České republiky lze výsev sóji pomocí přesných secích strojů do širších řádků doporučit, avšak tuto technologii je nutné ověřit pro konkrétní lokalitu.

Stanovené závěry tedy potvrzují obecně uváděné skutečnosti, že výnos semen je u sóji závislý na dynamice vývoje výnosotvorných prvků, které jsou fenotypově, jako následně výnos, velmi ovlivněny agrotechnickými opatřeními a průběhem počasí.

Práce vznikla v rámci: Operační skupina “Vysokomýtská synklinála na cestě ke Green Deal“ - podpořeno finančními prostředky z EZFRV a ze státního rozpočtu v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027.

Ing. Antonín Procházka¹, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.², Ing. Pavel Procházka, Ph.D.¹, Doc. Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D.¹, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.^1
1Centrum precizního zemědělství při ČZU, ²Brant ATEEC
foto: 1–4 - V. Brant