Začátek sezony s připraveným postřikovačem

14. 03. 2026 Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Česká společnost rostlinolékařská, Brno Mechanizace Zobrazeno 603x

Technický stav zařízení pro aplikaci přípravků, jeho správná a pravidelná příprava i nastavení pracovního režimu pro každý postřik, je základním předpokladem spolehlivého, bezpečného i efektivního využívání přípravků. Kontrola a údržba postřikovače by měla probíhat průběžně. Postupy přípravy postřikovače před zahájením sezony, spojené s vhodně naplánovanou kontrolou a řádnou údržbou, zvyšují jeho způsobilost bezvadně aplikovat přípravky v předepsaném množství a s minimálními riziky pro zdraví obsluhy a životní prostředí.

V okamžiku, kdy se začínají plánovat jednotlivé aplikační zásahy, a seřizovat pracovní režim postřikovače na optimální aplikaci přípravků, je dobré mít postřikovač a jeho vybavení již připraven v souladu se všemi doporučeními a pravidly pro správnou, bezpečnou a přesnou aplikaci. Níže zmíněná obecná pravidla a postupy nezohledňují nové technologie a inovace zaměřené na přesné aplikace a další precizní technologie. I super moderní postřikovač musí být ale seřízen, naplněn, po aplikaci očištěn atd.

Správné používání postřikovače

Obecné požadavky na provoz postřikovačů se dnes zaměřují zejména na jejich technický stav a funkční způsobilost. Tyto parametry jsou ověřovány předepsaným kontrolním testováním, které musí být v době aplikace přípravků platné a na udržování technického stavu postřikovačů v intervalech mezi kontrolami. Požadavky na údržbu a nastavení postřikovače, na plnění nádrže, omezení použití vzhledem k nežádoucím úletům a v neposlední řadě též na očistu postřikovačů po aplikaci jsou stanoveny již řadu let. Chybí však jistá návaznost na technické vybavení postřikovačů, bez kterého nelze některé postupy provádět, a tedy ani plnit. Na trh dnes uváděné postřikovače musí splňovat požadavky technických předpisů a být s nimi ve shodě (postřikovače odpovídající technickým požadavkům jsou označeny značkou CE stejně jako řada jiných strojních zařízení, které pokrývá strojní směrnice).

Při volbě postřikovače je třeba přihlédnout nejen k velikosti a tvaru pozemků pro ošetření nebo k plodinám, které budou ošetřovány včetně škodlivých činitelů, ale i k druhům přípravků používaných k aplikaci.

Pozornost je třeba věnovat také výbavě postřikovače pro přípravu postřikové kapaliny (přimíchávací zařízení spojené s výplachem prázdných obalů, uzavřený přepravní systém CTS pro plnění přípravků z originálních obalů do postřikovače), k protiúletovému vybavení, systému podpory vzduchem aj. Celá řada technických požadavků je zaměřena rovněž na chování a funkci zařízení v souvislosti s bezpečností obsluhy a ochranou životního prostředí. Obsluha postřikovače musí být odborně způsobilá, mít osvědčení pro nakládání s přípravky a minimálně znát základní funkce aplikační techniky a její ovládání. Zejména větší stroje, které jsou v současnosti na trhu, vyžadují dokonalé zvládnutí nejen vlastní aplikace přípravků, ale i všech dalších nástrojů a vybavení, které jsou součástí moderních postřikovačů.

Obr. 1: Kontrola průtoku trysek pomocí odměrných válců

Obr. 2: Měření průtoku tryskou pomocí elektronického průtokoměru

Předsezonní příprava postřikovače

Již při přípravě na sezonu je třeba mít na mysli ochranu zdraví obsluhy i životního prostředí, a to zejména vodních zdrojů. Obecně by příprava zařízení k aplikaci přípravků měla obsahovat vzájemně na sebe navazující kroky.

Před zahájením sezony by měl být zkontrolován postřikový rám, čerpadlo, rozvody (trubky a hadice) a trysky (včetně kontroly celkové těsnosti systému). Měla by se ověřit správnost funkce všech regulačních a ovládacích prvků, případně doplňkové výbavy postřikovače.

Dá se říci, že pokud je používán pravidelně testovaný postřikovač, toto všechno je kontrolováno na stanici kontrolního testování. Ano, funkčně způsobilý postřikovač, který opustí stanici, touto kontrolou prošel, ale testování se neprovádí každý rok a pro správnou funkci postřikovače je pravidelná kontrola zásadní. Provozovatel postřikovače by tedy měl sledovat technický stav i v době mezi kontrolním testováním a zaměřit se hlavně na trysky a jejich funkci, regulační prvky aj.

Pravidelná kontrola trysek, zejména jejich stavu a případného opotřebení, se provádí ve 3letém intervalu. Za tuto dobu ošetří postřikovače tisíce ha a bohužel mohou tuto práci provádět i nekvalitně, pokud obsluha nebude trysky pravidelně kontrolovat. Jejich výměna by měla být provedena zejména v případě, že se aktuální průtok trysky liší od průtoku stanoveného výrobcem o více jak 10 %.

Volba trysek, kterými bude osazen aplikační rám postřikovače, je prvním krokem před seřízením a vlastní aplikací. Druh použité trysky závisí především na použitém typu přípravku, případně kapalného hnojiva, na ošetřované kultuře a povětrnostních podmínkách. Požadovaná plošná dávka kapaliny (l/ha) se pak řídí hodnotou pracovního tlaku, velikostí trysky a pracovní rychlostí. Na polním postřikovači musí být všechny trysky na rámu stejného výrobce, typu a velikosti. Výjimku mají koncové trysky (jsou-li použity), které mohou být jiného typu.

Dle vybrané trysky je třeba seřídit výšku postřikovacího rámu. Tato výška se řídí velikostí výstřikového úhlu i doporučením výrobce používaných trysek a lze ji snadno změřit. Jedná se o vzdálenost okraje trysky od povrchu ošetřovaného pozemku nebo porostu. Není vhodné doporučenou výšku překračovat, zbytečně jsou tím kapky aplikované kapaliny vystaveny povětrnostním vlivům. Může také docházet k větším ztrátám úletem či zhoršené distribuci postřiku na ošetřovaný porost a tím k nesprávnému výsledku ošetření. Stále častější je zajištění výškového vyrovnávání postřikovacího rámu, a jeho udržování ve správné poloze vůči ošetřovanému porostu, pomocí ultrazvukových senzorů. V tomto případě stačí na displeji řídicí jednotky nastavit správnou výšku trysek a počítač ji udržuje díky činnosti uvedených senzorů.

Ověření funkce a seřízení postřikovače je důležité pro správné dávkování postřikové kapaliny a mimo jiné i z hlediska minimalizace zbytků postřikové kapaliny zůstávající v nádrži po aplikaci. Ověření se provádí vždy čistou vodou. Voda by měla být bez usazenin a mechanických nečistot, které by mohly ovlivnit průtok kapaliny k tryskám nebo způsobit jiné poruchy postřikovače. K výpočtu potřebného množství přípravku a vody se využívají výsledky z ověření, kalibrace nebo etikety přípravku. Není nutné připravovat více postřikové kapaliny, než kolik je požadováno pro dané ošetření.

Nastavení dávky je dalším krokem seřizování. V případě postřikovačů bez automatické regulace dávky ji lze v zásadě ovlivnit dvěma parametry - pojezdovou rychlostí a průtokem aplikované kapaliny rámem postřikovače. Průtok je zvyšován nebo snižován tlakem postřikové kapaliny.

Pojezdovou rychlostí lze dávkování měnit v omezené míře, jelikož zásadně ovlivňuje výkonnost postřikovače, a proto se volí jako konstantní. Na začátku každého seřízení plošné dávky je třeba tuto rychlost znát co možná nejpřesněji. Pro přesné zjištění pojezdové rychlosti (není-li postřikovač vybaven čidlem pro měření rychlosti nebo GPS, nebo traktor s tachometrem) lze vytýčit dráhu 100 m, kterou postřikovač nebo traktor s postřikovačem projede a změřit čas, za který byla dráha projeta. Je-li známa používaná pojezdová rychlost postřikovače, může dojít k nastavení požadované plošné dávky, a to pomocí změny průtoku postřikové kapaliny celým rámem (všemi tryskami), udávaným nejčastěji pomocí minutové průtočnosti trysek. Pokud se při seřizování postřikovače hovoří o nastavení dávky, je tím myšlena dávka postřikové kapaliny na jednotku plochy (nejčastěji 1 ha). Nejedná se ale o dávku použitého přípravku. Ta musí vždy odpovídat povoleným hodnotám, uvedeným na etiketě přípravku.

Průtok celým postřikovacím rámem se nastaví na stroji pomocí změny tlaku postřikové kapaliny. Provede se odměření množství kapaliny vystříkané od jedné trysky po dobu 1 min. a tato hodnota se srovná s požadovanou minutovou průtočností stanovenou výpočtem nebo se použije jednoduchý průtokoměr, na jehož stupnici je možné přímo odečíst minutový průtok kapaliny. V případě ručního ověření průtočnosti se měření provádí u několika trysek na postřikovacím rámu. Čím větší pracovní záběr, tím více trysek by mělo být změřeno.

Jak již bylo napsáno, hodnotu plošné dávky aplikované kapaliny ovlivňuje pojezdová rychlost postřikovače a minutová průtočnost stroje. Pokud má být během práce postřikovače přesně zachována plošná dávka nastavená před započetím postřiku, musí se obě tyto hodnoty udržovat neměnné. To však v praxi nelze zcela dodržet. Pojezdová rychlost kolísá se sklonem pozemku, případně stavem půdy. Skutečná plošná dávka tak v krajních případech může kolísat v rozmezí až 40 % od dávky nastavené.

Postřikovače jsou vybavovány automatickou regulací dávky, která má za úkol mimo jiné udržovat konstantní poměr mezi pojezdovou rychlostí a minutovou průtočností stroje. Je třeba si pamatovat, že správná funkce elektronické automatické regulace dávkování závisí ve značné míře na správné volbě provozních konstant, se kterými řídicí počítač pracuje. Ve většině případů je nutné správně zadat typ použitých trysek s jejich nominální průtočností a konstantu objemové hmotnosti postřikové kapaliny (především u aplikace kapalných hnojiv), pracovní záběr postřikovače a při použití impulsního snímače pojezdové rychlosti od kola postřikovače také správný obvod kola, včetně případného prokluzu.

Schéma 1: Pokyny pro ověření pojezdové rychlosti

Místo pro plnění postřikovače/přípravu postřiku

Vedle vlastního postřikovače je dobré zkontrolovat připravenost místa, kde je prováděno rozmíchávání přípravků a plnění postřikovače. Buďto je tato operace prováděna na farmě nebo na poli, většinou na okrajích pozemků, kde bude postřik aplikován. Tato místa by měla splňovat požadavky, jejichž dodržováním můžeme výrazně snížit riziko znečištění okolního prostředí a riziko zasažení vodního prostředí. Pokud se pozemky nacházejí v blízkosti vodního toku nebo vodního zdroje, je vhodné místo pro plnění zvolit co nejdále od nich. Pokud to nelze dodržet, místo by se mělo přesunout jinam, aby nemohl být vodní zdroj ohrožen.

Obr. 3: Ověření pojezdové rychlosti (TOPPS)

Obr. 4: Před použitím přípravku bychom měli důkladně pročíst etiketu nebo příbalový leták

Obr. 5: Uzavřený přepravní systém firmy Lechler

Závěr

Všechny kroky popisované v tomto článku by měly být chápány jako nezbytně potřebné pro správnou funkci a efektivní i ekonomicky výhodnou aplikaci přípravků. Jedině takovým přístupem je možné přípravky aplikovat bezpečně a efektivně, chránit lidské zdraví a životní prostředí. Správná, bezpečná a přesná aplikace jen nezbytného množství přípravků nejlépe na přesně určené místo (bodová aplikace, pásová aplikace) je krok, který může ovlivnit rizika a dopady z používání přípravků mnohem více než složitá omezení nebo zákazy používání.

Různé iniciativy nabízejí podporu zaměřenou na pravidla používání postřikovačů. Je to např. projekt TOPPS Water Protection, který poskytuje „Postupy správné praxe“ a možnost ověření, zda připravený postřikovač svým vybavením odpovídá potřebám pro omezení úletu. Vše potřebné lze nalézt v jednoduché aplikaci na www.topps-drift.org, která je i v českém jazyce. Dalším nástrojem může být také aplikace Topps Drops, jejíž základem je soubor dotazů zaměřených na výbavu postřikovače, jeho technické možnosti a četnost používání (počet aplikací za sezonu).

Foto: 1, 3 - TOPPS, 2 - AAMS, 4, 5 - Petr Harašta