Základy zpracování půdy (2): Podmítka (II.)

14. 04. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Mechanizace Zobrazeno 4008x

Včasnost provedení podmítky je základní podmínkou pro omezení zrát půdní vláhy a přímé a nepřímé regulace plevelů, ale i ostatních funkcí podmítky. Při opoždění podmítky o 10 dní může dojít ke ztrátám 20–30 mm vody (Kohout a kol., 1993).

Základní požadavky kladené na provedení podmítky

Z hlediska splnění funkcí podmítky musí být při jejím provedení respektovány následující podmínky: včasnost, hloubka a kvalita.

Včasnost provedení podmítky je základní podmínkou pro omezení zrát půdní vláhy a přímé a nepřímé regulace plevelů, ale i ostatních funkcí podmítky. Při opoždění podmítky o 10 dní může dojít ke ztrátám 20–30 mm vody (Kohout a kol., 1993). Včasné založení porostů meziplodin neznamená jen zajištění dostatku vody pro vyseté rostliny, ale zároveň přispěje k prodloužení doby jejich růstu na pozemku a tím ke zvýšení jejich pozitivního vlivu na půdu, vytvoření většího množství produkce biomasy, plně zapojených porostů atd.

Hloubku podmítky určují fyzikální vlastnosti půdy, povětrnostní podmínky, stav povrchu pozemku po sklizni, množství posklizňových zbytků, následně prováděná operace, výskyt vytrvalých plevelů případně potřeba zapravení hnojiv.

Z hlediska hloubky podmítky ji lze rozdělit na:

• mělkou podmítku do 80 mm;
• středně hlubokou podmítku od 80 do 120 mm;
• hlubokou podmítku od 120 do 150 mm.

Všeobecně platí, že hlubší podmítku provádíme v teplejších a sušších oblastech, kde je potřeba vytvořit dostatečně silnou izolační vrstvu. Zároveň se doporučuje hlubší podmítka také na těžších půdách. Zde je potřebné však volit vhodný typ kypřiče, aby byla eliminována tvorba hrud, které komplikují následné pracovní operace. Zejména použití kypřicích radliček s velkým elevačním úhlem vede za nízké vlhkosti půdy k tvorbě velkých hrud. Na těžších půdách nacházejících se v sušších oblastech je vhodné podmítat podmítacími pluhy v kombinaci s půdními pěchy. Při výskytu hlubokých kolejí na pozemku je nutné rovněž zvýšit hloubku podmítky. Výskyt vytrvalých plevelů (obzvlášť pýru plazivého) si vyžádá hlubší provedení podmítky, případně její dvojí provedení. Obdobně tomu bude při vyšší výšce strniště, nekvalitní sklizni slámy a vysoké produkci slámy určené pro zaorání.

Mělčí podmítka je dostačující pro zpracování půdy ve vlhčích a chladnějších podmínkách a při podmítání lehčích půd. Při mělkém provedení podmítky nejsou semena plevelů a výdrolu zapravena hluboko do půdy, což zajistí jejich lepší klíčení a následnou vzcházivost klíčních rostlin.

Hloubka podmítky však není jediným faktorem ovlivňujícím vzcházivost jednoletých plevelů. Z hlediska dalších faktorů se jedná o schopnost semen klíčit z různých hloubek půdy, foto pozitivizmus a schopnost klíčení semen za daných vlhkostních podmínek půdy. Důležitý je však samotný princip zpracování půdy jednotlivými typy strojů, ale také jednotlivými typy pracovních orgánů. Provedení hlubší podmítky při současném intenzivním obracení a mísení půdy podpoří klíčení semen z půdní zásoby, která jsou vynesena na povrch. Mělká či hlubší podmítka zajišťující především nakypření povrchu půdy bez jejího výrazného mísení a obracení podpoří vzejití především nově vytvořených a nedormantních semen.

Z hlediska zajištění kvalitní podmítky je potřebné na celém pozemku zajistit její rovnoměrnou hloubku, dokonalé urovnání povrchu půdy, vytvoření malého množství hrud, zapravení posklizňových zbytků a podříznutí plevelů (obr. 1). Za účelem dosažení kvalitní podmítky je v některých případech, zejména při použití talířových kypřičů, pracovní operaci opakovat.

Při použití některých minimalizačních a půdoochranných technologií zpracování půdy se podmítka neprovádí. Na rozdíl od následných operací základního zpracování půdy jako je orba a zpracování půdy bez jejího obracení není v zemědělské praxi podmítka uplatňována jako standardní agrotechnické opatření.

Uplatnění podmítky v jednotlivých systémech hospodaření na půdě

Při konvenčních systémech hospodaření s využitím orebního zpracování půdy nepředstavuje podmítka standardní opatření. Důvodem nepravidelného provádění podmítky je snaha snížit počet pracovních operací, tj. důvody ekonomické, a všeobecné zkracování meziporostního období. V podnicích využívajících technologie bezorebného zpracování půdy plní funkci základního zpracování nebo není uplatňována (setí do nezpracované půdy).

V integrovaných systémech hospodaření je uplatňována pravidelněji, za účelem využití funkcí podmítky.

V ekologických systémech hospodaření je důležitým standardním opatřením zajišťujícím regulaci plevelů, chorob a škůdců, založení meziplodin atd.

Obr. 1: Základním požadavkem kladeným na podmítku je její kvalita, kvalitní podmítka vlevo a nekvalitní podmítka vpravo

Možnosti výsevů strniskových meziplodin při provádění podmítky

Pro založení strniskových meziplodin souběžně při provedení podmítky se radličkové kypřiče osazují secími stroji s válečkovým výsevným ústrojím s gravitačním transportem osiva umístěnými na rámech kypřičů (obr. 2).

Při využití talířových, dlátových a radličkových kypřičů lze pro výsev využít rovněž univerzální rozmetadla s rozmetacím kotoučem, jejichž šíři rozhozu osiva lze nastavit v souladu se šířkou pracovního záběru kypřiče. Univerzální rozmetadla (obr. 3) jsou vhodná pro výsev většiny běžně používaných meziplodin, kromě malosemenných druhů.

Další alternativou je využití secích strojů s válečkovým výsevním ústrojím s následným pneumatickým transportem osiva (obr. 4), které jsou vhodné především pro výsevy trav a jetelovin.

Kvalita práce univerzálních rozmetadel a secích strojů s pneumatickým transportem osiva je však z hlediska rovnoměrnosti výsevu výrazně ovlivněna rychlostí větru a parametry osiva (Thorsén a Neuman, 2002).

Obr. 2: Secí stroj s válečkovým výsevním ústrojím a s gravitačním transportem osiva umístěný na rámu radličkového kypřiče

Obr. 3: Univerzální rozmetadla s rozmetacím kotoučem lze využít i pro výsev meziplodin

Obr. 4: Umístění secího stroje s válečkovým výsevním ústrojím a s následným pneumatickým transportem osiva na kombinovaném kypřiči

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Kohout V., Škoda V, Zitta M. (1993): Obecná produkce rostlinná. Skriptum, VŠZ, Praha
Thorsén, R., Neuman, L., 2002: Frösådd i praktiken 2002. Tester av frösådd med centrifugalspridare och pneumatiska såmaskiner i praktiken, Länsstyrelsen Västra Götaland