Je po ukončení aplikace nutná očista postřikovače?
07. 05. 2019 Mechanizace Zobrazeno 2437x
Po aplikaci přípravků, by měl vždy následovat jeden z posledních kroků, a tím je očista postřikovače po aplikaci. Správná očista po ukončení aplikace by měla být prováděna pravidelně, důkladně, a také v souladu s požadavky na bezpečnost obsluhy a ochranu životního prostředí.
Serenade® ASO - biologický přípravek pro široké spektrum plodin
06. 05. 2019 Choroby Zobrazeno 4399x
Společnost Bayer představila a od roku 2018 zajistila dostupnost přípravku Serenade® ASO pro české zemědělce. V první vegetační sezóně bylo doporučeno použití převážně v plodinách, jako je réva vinná, ovoce či zelenina. I přesto si někteří pěstitelé vyzkoušeli první provozní aplikace tohoto přípravku i v polních plodinách.
Doporučení do jarních sladovnických ječmenů
U jarních obilnin ve fázi odnožování můžeme ovlivnit jejich celkový výnosový potenciál a architekturu porostu. Jarní ječmeny, jarní pšenice a ovsy mají obecně významně méně času pro svůj vývoj než ozimy, a proto má význam jim v období odnožování věnovat maximální pozornost. Podpora tvorby kořenů, zvýší příjem živin z půdy.
Užitečné organizmy (1) - Parazitoidi škůdců
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 613x
Užitečné organizmy zahrnující predátory a parazitoidy tvoří základní kámen systému biologické a integrované ochrany rostlin. Znalosti o predátorech jsou mezi zemědělskou veřejností na relativně dobré úrovni, ale znalost parazitoidů je nedostatečná i mezi aplikovanými entomology.
LG Auckland - nejvýnosnější hybrid praxe
Hybrid LG Auckland je moderní řepka, která k uplatnění svého potenciálu vyžaduje profesionální přístup. Za ten se potom odmění špičkovým výnosem. . Intenzivní hybrid LG Auckland se dokáže předvést především na úživných pozemcích s intenzivní agrotechnikou. Na podzim i brzy na jaře lahodí oku vitální mohutné rostliny s vynikajícím nasazením větví.
Užitečné organizmy (2) - Blanokřídlí parazitoidi
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 1139x
Většina parazitoidů zemědělských škůdců se řadí mezi blanokřídlý hmyz. Řád blanokřídlý je charakterizován kousacím ústním ústrojím a 2 páry blanitých křídel s charakteristickou žilnatinou, která je odliší od podobných řádů. Nejčastěji se zaměňují s dvoukřídlími (Diptera), kteří mají pouze 1 pár křídel a ústní ústrojí lízací nebo bodavě sací.
Užitečné organizmy (4) - Lumkovití
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 461x
Čeleď lumkovití (Ichneumonidae) se v Evropě rozděluje do 34 podčeledí. V každé podčeledi je různý počet rodů a druhů. Málopočetné podčeledi zahrnují pouze jeden druh, naopak v nejpočetnějších je více než 1 000 druhů. Počet podčeledí není dosud ustálen. Jednotlivé podčeledi s významem pro zemědělství nebo se zajímavou biologií si postupně představíme s uvedením nejvýznamnějších zástupců.
Užitečné organizmy (3) - Nadčeleď lumci
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 1132x
Nadčeleď lumci (Ichneumonoidea) obsahuje dvě druhově početné čeledi: lumkovití (Ichneumonidae) a lumčíkovití (Braconidae). Nadčeleď je charakteristická mnoha článkovými, nelomenými tykadly bez paličky na konci a bohatou křídelní žilnatinou.
Užitečné organizmy (5) - Lumkovití
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 640x
Dnes si představíme zástupce málopočetných podčeledí lumků, které zahrnují pouze několik druhů v jednom rodu.
Užitečné organizmy (6): Lumkovití - Pimplinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 538x
Podčeleď Pimplinae s našimi 33 rody a 113 druhy patří mezi středně početné podčeledi lumků. Zahrnuje specialisty i vyslovené polyfágy, schopné parazitovat okolo 200 druhů hmyzu z různých řádů. Většinou parazitoidi motýlů a brouků, některé druhy jsou hyperparazitoidi jiných lumků a lumčíků. Část druhů ektoparazitoidi pavouků nebo se vyvíjejí uvnitř vaječných kokonů pavouků.
Užitečné organizmy (7): Mšicovníkovití - Aphelinidae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 1915x
Dnes vybočíme z taxonomické posloupnosti a podíváme se na zástupce čeledi mšicovníkovití, kteří se v současné době vyskytují na rostlinách a regulují problematické škůdce, na které registrované přípravky často nestačí.
Užitečné organizmy (8)
Lumkovití - Banchinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 574x
Podčeleď Banchinae se specializuje na housenky motýlů. Zahrnuje mnoho užitečných druhů, kteří napadají nejčastěji housenky tzv. drobných motýlů. Vývoj larvy parazitoida probíhá uvnitř těla hostitele, který se většinou vyvíjí zcela normálně, bezpříznakově.
Užitečné organizmy (9): Lumkovití - Cryptinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 813x
Podčeleď Cryptinae je vysoce různorodá jak morfologicky, tak biologicky. Zahrnuje drobné i velké druhy, křídla samic jsou plně vyvinuta, zkrácená či úplně chybějí. Larvy se vyvíjejí uvnitř i na povrchu těla hostitele, nemálo druhů patří mezi hyperparazitoidy. U nás je více než 90 rodů a 428 druhů, v Evropě 116 rodů a 1 076 druhů.
Užitečné organizmy (10): Lumkovití - Phygadeuontinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 378x
Podčeleď Phygadeuontinae, jak již bylo uvedeno v předchozím dílu seriálu, je nově vyčleněna z původní podčeledi Cryptinae. Většina druhů této podčeledi se od současných Cryptinae odliší podle dlouhé a výrazné rýhy (sternaulus) v dolní části středobočí, dvou nepigmentových bodů (přerušení) druhé střední příčky (bullae) - Cryptinae vždy maximálně jedno, propodeum s více lištami, kladélko výrazné se zřetelnými zuby a nodem na konci.
Užitečné organizmy (11) Lumkovití - Ichneumoninae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 512x
Podčeleď Ichneumoninae zahrnuje většinou velké (1–2 cm) a barevně nápadné druhy, ale patří sem i drobné druhy (velikost 5–6 mm) parazitující malé druhy motýlů. S 371 druhy ve 100 rodech je naší druhově nejbohatší podčeledí lumků (po rozdělení Cryptinae). V Evropě se vyskytuje 1 030 druhů ve 125 rodech. Jsou podobní na Cryptinae a Phygadeuontinae, od kterých se liší umístěním průduchů na 1. článku zadečku, přítomností jamek (gastrocoely) na 2.
Užitečné organizmy (12): Lumkovití - Anomaloninae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 589x
Podčeleď Anomaloninae s našimi 14 rody a 42 druhy patří mezi méně početné podčeledi (v Evropě 17 rodů a 89 druhů). Zahrnuje štíhlé druhy s barevnou kresbou. Většina druhů parazituje u motýlů (trib Gravenhorstiini), pouze Anomalon cruentatum (trib Anomalonini) u potemníka Gonocephalum rusticum z řádu brouci.
Užitečné organizmy (13): Lumkovití - „neužiteční“
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 402x
Jak již bylo uvedeno v 1. dílu seriálu, s užitečností parazitoidů to není jednoznačné, tak jako u všeho v přírodě, co se snaží člověk zaškatulkovat. V dnešním dílu si představíme 3 podčeledi, kde převažují parazitoidi nebo hyperparazitoidi z pohledu zemědělství užitečných organizmů (predátorů nebo parazitoidů škůdců).
Užitečné organizmy (14): Parazitoidi podkopníčka
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 421x
Podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella) škodí na jabloních, ale může se vyvíjet a škodit i na dalších rostlinách. Housenky vytvářejí na listech plošné miny. Pokud je na listu více min, dochází k jejich předčasnému opadu, a při přemnožení přichází do sadů listopad již v srpnu. Předčasná ztráta asimilační plochy má negativní vliv na výnos i vitalitu stromů.
Užitečné organizmy (15): Lumkovití - Campopleginae a Cremastinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 578x
Zástupci obou podčeledí jsou si navzájem podobní. Mají štíhlé tělo, průduchy prvního článku zadečku jsou za polovinou, zadeček je zploštělý z boku často s nápadným kladélkem. Vyvíjejí se jako koinobionti uvnitř hostitele, nejčastěji parazitují housenky různých motýlů.
Užitečné organizmy (16): Ctenopelmatinae a Metopiinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 465x
Ctenopelmatinae a Metopiinae jsou dalšími podčeleděmi lumků, které zahrnují druhy významné pro regulaci škůdců v zemědělství a lesnictví.
Užitečné organizmy (17): Parazitoidi zápředníčka
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 839x
Zápředníček polní (Plutella xylostella) u nás škodí především na brukvovité zelenině a řepce. Celosvětově patří mezi nejvýznamnější škůdce brukvovité zeleniny, protože dokázal osídlit tropy, subtropy i mírné klima.
Užitečné organizmy (18): Lumkovití - Tryphoninae a Ophioninae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 1094x
Dnešním dílem končí představení čeledi lumkovití. Některé podčeledi s menším významem byly vynechány, např. Orthocentrinae, ale zemědělky významné druhy z těchto podčeledí budou uvedeny později u jednotlivých škůdců.
Užitečné organizmy (19): Korunčíci a lištníci
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 564x
Nadčeledi Stephanoidea a Trigonaloidea zahrnují teplomilné druhy, rozšířené především v tropech a subtropech. Do Evropy proniká z jihu pouze 5 druhů, ale několik dalších blízkovýchodních druhů lze očekávat. Vzhledem k nízké početnosti je vliv na populace škůdců nevýznamný.
Užitečné organizmy (20): Žlabatkovití
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 572x
Nadčeleď žlabatky (Cynipoidea) je v Evropě zastoupena 3 čeleděmi. Primárně jsou to parazitoidi jiného hmyzu, ale čeleď žlabatkovití (Cynipidae) přešla na fytofágní potravu. Od ostatních blanokřídlých se odliší podle šikmo čtyřbokého tvaru plamkového pole na předním křídle. Plamka a krajní žilka chybějí, tykadla jsou nelomená s 13–16 články. Většina druhů má s boku stlačený zadeček a délku těla do 6 mm.
Užitečné organizmy (21): Pažlabatkovití
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 473x
Čeleď pažlabatkovití (Figitidae) v současném pojetí zahrnuje drobné druhy parazitoidů a hyperparazitoidů z nadčeledi Cynipoidea. Ještě nedávno měly některé současné podčeledi status čeledi nebo byly řazeny do čeledi žlabatkovití (Cynipidae), na což je třeba brát zřetel při dohledávání informací nebo použití určovacích klíčů.
Užitečné organizmy (22): Pažlabatkovití - Eucoilinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 667x
Eucoilinae jsou od dalších podčeledí pažlabatek i čeledí dalších blanokřídlých jasně odlišitelní podle číškovitého útvaru vyčnívajícího nad povrch štítku. Podčeleď zahrnuje malé i středně velké druhy. Zbarvení je variabilní, převažuje černá (tmavohnědá) barva těla se světlou kresbou, nohy zpravidla světlejší než tělo. U některých druhů jsou křídla zakrnělá, nepřesahují konec zadečku. Tykadla mají na konci často paličku.
Užitečné organizmy (23): Figitinae a Charipinae
01. 05. 2019 Škůdci Zobrazeno 1215x
Dnešním dílem zakončíme povídání o pažlabatkách, které jsou neprávem přehlížené. Přitom se uplatňují při regulaci našich domácích i zavlečených druhů škůdců, se kterými si často z nedostatku registrovaných přípravků nevíme rady. Zajímavé jsou i z pohledu studia fungování složitějších potravních sítí, s vyšším počtem trofických úrovní.