Fungicidy v jabloních a hrušních

18. 06. 2005 Ing. Miroslav Lánský Choroby Zobrazeno 39891x

Ošetření proti houbovým chorobám patří k nejvýznamnějším technologickým opatřením při pěstování jabloní i hrušní. Zvládnutí ochrany proti strupovitosti, případně padlí jabloně dává pěstiteli naději na vypěstování kvalitního ovoce.

Ošetření proti houbovým chorobám patří k nejvýznamnějším technologickým opatřením při pěstování jabloní i hrušní. Zvládnutí ochrany proti strupovitosti, případně padlí jabloně dává pěstiteli naději na vypěstování kvalitního ovoce. Samozřejmě je nutné zajistit ochranu i před živočišnými škůdci. Podíváme-li se však na průřez počtem ošetření v jabloních, představuje úspěšně zvládnutá ochrana proti strupovitosti 8–12 fungicidních zásahů (rozhodující jsou dešťové srážky, resp. délka ovlhčení listů v kritickém vegetačním období), proti živočišným škůdcům při integrované ochraně ošetřujeme zoocidy 3–5krát, likvidace plevelů v sadech vyžaduje 1–2 herbicidní zásahy. Jistou naději na snížení počtu fungicidních ošetření přinášejí rezistentní odrůdy jabloně proti strupovitosti. Tyto odrůdy jsou prozatím odolné proti naším kmenům houby Veturia inaequalis. Kvalita některých rezistentních odrůd jabloně se již blíží kvalitě špičkových odrůd. Je zde však jiný problém. Tyto odrůdy bývají citlivé na padlí jabloně, jsou napadány houbami za skupiny černí nebo jsou citlivé na různé hniloby plodů, které se souhrnně označují jako skládkové choroby a vyskytují se až během skladování jablek. Takže ani špičkové rezistentní odrůdy nelze pěstovat extenzivním způsobem, to znamená v monokulturách bez fungicidního ošetření.

STRUPOVITOST JABLONĚ - původcem je houba Venturia inaeqalis, konidiové stádium Spilocaea pomi.
Houba napadá listy a plody, výjimečně i mladé větvičky. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované. Pozdní infekce se projeví drobnými tečkami na plodech. Strupovité popraskané skvrny bývají vstupní branou pro další houby, které působí hnilobu plodů (např. moniliová hniloba).

Při výsadbě nových sadů je třeba volit odrůdy méně náchylné, případně zcela odolné - rezistentní. Při integrované ochraně se upřednostňovaly cílené (kurativní) zásahy, to znamená ošetřovalo se až po potvrzení podmínek pro vznik infekce strupovitosti. Pro úspěšné zvládnutí ochrany je nejdůležitější podchytit začátek vegetace, kdy je nejsilnější infekční tlak. S ochranou se začíná od vyrašení pupenů. Pokud se udrží listy i plody čisté do konce června, potom je možno ochranu ukončit. Jestliže dojde k napadení listů nebo plodů strupovitostí, potom musíme stromy ošetřovat až do sklizně, resp. musíme dodržet stanovenou ochrannou lhůtu fungicidu od posledního ošetření do sklizně.

Při kurativním způsobu ochrany musíme mít k dispozici spolehlivou signalizační techniku, která změří délku ovlhčení listů a teplotu během tohoto ovlhčení, případně i zpracuje naměřené údaje a stanoví vznik infekce. Dále je třeba mít výkonnou aplikační techniku, se kterou ošetříme výsadby během kurativní doby fungicidu a dostatek fungicidů s dlouhým kurativním účinkem, na které není vytvořena rezistence houby. Dostatečně dlouhou kurativní účinnost měly fungicidy ze skupiny triazolů (např. Punch 10 EW, Score 250 EC, Topas 100 EC apod.), u kterých byl v posledních letech zaznamenáván na různých lokalitách silný pokles účinnosti spojovaný s nástupem rezistence houby k těmto přípravkům. Z tohoto důvodů se od triazolových fungicidů i kurativních zásahů v ochraně proti strupovitosti upouští. Velkým přínosem v ochraně proti strupovitosti jabloně bylo zavedení strobilurinů (Discus, Zato 50 WG), do systémů ochrany. Tyto přípravky se doporučuje používat v období nejsilnějšího infekčního tlaku, tj. v poslední dekádě dubna a dalších dvou dekádách v květnu. Pro zabránění brzkého vzniku rezistence houby k těmto látkám se doporučuje ošetřovat maximálně 3x za vegetaci. Doporučuje se kombinovat strobiluriny s kontaktními fungicidy např. captanem nebo dithianonem, které by mělo rovněž oddálit možnost rezistence. I v podmínkách České republiky bylo nalezeno několik lokalit, kde byla potvrzena rezistence houby ke strobilurinovým fungicidům. Doporučuje se kombinovat strobiluriny s kontaktními fungicidy např. captanem nebo dithianonem, které by mělo rovněž oddálit možnost rezistence. I v podmínkách České republiky bylo nalezeno několik lokalit, kde byla potvrzena rezistence houby ke strobilurinovým fungicidům. V případě použití strobilurinových (i triazolových) fungicidů k ochraně proti strupovitosti jabloní bude nezbytné dodržet následující zásady:
- nepoužívat sólo aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů;
- kombinovat je s kontaktními fungicidy (captan, dithianon, mancozeb, thiram, tolylfluanid apod.);
- používat plné dávky strobilurinů (triazolů) ve směsi;
- nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin);
- v případně podezření poklesu účinnosti těchto fungicidů směrovat jejich aplikace mimo období nejsilnějšího tlaku houby;
- v případě potvrzení rezistence bude nutné vyřazení strobilurinového přípravku ze systému ochrany na několik let.

K preventivní ochraně patří také likvidace spadaného listí na podzim mechanickým shrabáním, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou nebo vybranými fungicidy. Chemické zásahy ve vegetaci je nutno volit uváženě a použít v minimální nutné míře. Je možné ošetřovat preventivně, a to buď paušálně v cca 10 denním intervalu nebo je třeba ošetřit stromy před očekávaným deštěm. Postřik musí na listech i plodech dokonale zaschnout. Větší dešťové srážky (literatura uvádí srážky nad 20 mm) smyjí fungicidní film a aplikace se musí opakovat.

Vhodné fungicidy zakoupíte
na agromanualshop.cz

Schéma 1: Životní cyklus houby Venturia inaequalis

STRUPOVITOST HRUŠNÍ - původce je houba Venturia pirina, konidiové stadium Fusicladium pirinum
Biologie houby je podobná houbě Venturia inaequalis. Venturia pirina napadá téměř všechny orgány hostitelské rostliny. Velmi často napadá i mladé větve, při silném infekčním tlaku napadá i starší větve. Na napadených větvích praská kůra, což je způsobeno růstem mycelia houby. Houba přezimuje ve formě mycelia na napadených větvích a ve spadaných listech, kde se tvoří na jaře plodničky. Strupovité skvrny se tvoří pouze na spodní straně listů a na plodech. Ochrana je stejná jako u strupovitosti jabloní.

PADLÍ JABLONĚ - původce je houba Podosphaera leucotricha, konidiové stádium Oidium farinosum
Škodí více v sušších a teplejších oblastech. Vyskytuje se převážně jen v konidiovém stádiu. Mycelium tvoří bílé povlaky na napadených částech stromů a do hostitelských buněk vniká haustoriemi. Padlí přezimuje ve formě mycelia v listových a květních pupenech jabloní. Z nich vyrostlé listy nebo květy bývají silně primárně napadeny „pomoučeny“ již při rašení. K většímu výskytu takto napadených květních a listových růžic dochází ve druhé polovině května. Tyto růžice bývají zdrojem pro sekundární infekce, k nimž dochází při vyšších teplotách (nad 20 °C). Vývojový cyklus padlí znázorňuje schéma 2. Napadené listy jsou menší a opadávají. Napadené letorosty mají malé přírůstky a zasychají. Na napadených plodech se objevuje nápadná síťová rzivost, která bývá patrná až do sklizně. Jsou značné rozdíly v odrůdové citlivosti jabloní k padlí. K nejnáchylnějším odrůdám patří Jonathan, Idared, Coxova reneta. Ochrana proti padlí je velmi náročná. Výskyt padlí významně omezuje mráz v době vegetačního klidu (teploty pod -20 °C), který ničí přezimující mycelium. Sekundární šíření padlí lze omezit mechanickým odstraňováním primárně napadených částí stromů („pomoučené“ listové a květní růžice) v květnu až červnu. Chemická ochrana vyžaduje pravidelná fungicidní ošetření v intervalu 7–10 dnů od fenofáze „zelené poupě“ až do poloviny července antioidiovými fungicidy nebo fungicidy, které účinkují i na strupovitost.

Vhodné fungicidy zakoupíte
na agromanualshop.cz

Schéma 2: Životní cyklus houby Podosphaera leucotricha

ŠEDÁ SKVRNITOST LISTŮ HRUŠNĚ - původcem je houba Mycosphaerella sentina, konidiové stadium Septoria piricola
Na listech se v pozdním létě objevují hnědavé skvrnky v průměru 1 až 2 mm, které později uprostřed bělavě šednou. Silně napadené listy později opadávají. Za příznivých podmínek jsou napadeny i plody. Plodničky se tvoří ve spadaných listech během zimy. Askospory jsou dvoubuněčné. Konidie se tvoří v pyknidách po obou stranách listu. Silně náchylné odrůdy lze ošetřovat kontaktními fungicidy. Pokud se hrušeň ošetřuje proti strupovitosti, tak je výskyt šedé skvrnitosti zanedbatelný.


CHOROBY SKLADOVANÝCH JABLEK
Při vzniku houbových chorob ve skladech hraje důležitou roli teplota a vlhkost vzduchu a čistota prostředí. Teplotní podmínky v klasických chlazených skladech se pohybují v rozmezí 1–3 °C a vzdušná vlhkost bývá vyšší než 85 %. Tyto podmínky vyhovují většině hub, které napadají skladované ovoce.

STRUPOVITOST JABLONĚ působená vřeckatou houbou Venturia inaequalis se na skladovaných jablkách vyskytuje v podobě drobných teček na slupce, případně v pokračující sporulaci na původních strupovitých skvrnách, které bývají jedním ze zdrojů pro šíření nákazy.

KRUHOVÁ HNĚDÁ HNILOBA je působená nejčastěji vřeckatými houbami rodu Pezicula a Glomerella , jejichž konidiová stadia jsou řazena do rodu Gloeosporium. Na jablkách se vyskytuje většinou až v druhé polovině skladovacího období. Vyvolává ostře ohraničené okrouhlé hnědé skvrny o průměru 0,5–3 cm, jejichž povrch se miskovitě prohýbá. Malé nároky těchto hub na teplotu jim umožňují rychlý růst i při nízkých skladovacích teplotách, takže napadené plody se rychle kazí. S postupujícím stářím uskladněného ovoce stoupá i jeho náchylnost k této chorobě. Nejvíce napadená bývá odrůda Golden Delicious.

MONILIOVÁ HNILOBA působená vřeckatou houbou Monilinia fructigena (konidiové stadium Monilia fructigena) se vyskytuje i ve skladech na plodech jako černá nebo hnědá hniloba. U hnědé hniloby působí typické sametové polštářky konidií, které bývají soustředěny v koncentrických kruzích.

MODRÁ (PENICILIOVÁ) HNILOBA je působena houbou Penicillium expansum. Na povrchu napadených plodů se objevují špinavě šedé nekrotické skvrny, kde se slupka mírně prohýbá a dužnina měkne. Hniloba postupuje velmi rychle, dužnina podléhá kašovitému rozkladu, slupka svraskává a objevuje se typický plesnivý zápach.

ŠEDÁ HNILOBA JABLEK je působena houbou Botrytis cinerea, která kromě poškození kalichu plodů vyvolává hnědou hnilobu plodů, při které slupka ztrácí lesk a dužnina plodu zvláštním způsobem moučnatí. Větší výskyt této choroby se může objevit tam, kde se ovoce zpočátku skladuje v příliš vlhkém prostředí.

FUSARIOVÁ HNILOBA působená houbami rodu Fusarium bývá dvojího typu. Při periferní hnilobě infekce vniká do dužniny poškozenou slupkou především u stopky plodů. Druhým typem je jádřincová hniloba, kde se nekróza šíří z jádřince. U tohoto typu vnikly zárodky houby do plodu již za vegetace. Ve skladu se houba rozrůstá z jádřince centrifugálně do plodu. Zhnědlá dužnina není hořká, měkne, ale nekašovatí. Z nekrotického plodu lze snadno stáhnout slupku.

Na skladovaných jablkách se mohou objevit další choroby působené houbami Alternaria spp., Nectria spp., Phytophtora spp., apod.

Ochrana – Základním ochranným opatřením je prevence, která spočívá v šetrné sklizni a udržování čistoty ve skladech. Ovoce se musí skladovat v čistých obalech bez zbytků shnilých plodů. Naskladňuje se jen ovoce, které není napadeno chorobou nebo jinak poškozené. Plody poškozené živočišnými škůdci bývají sekundárně napadány houbovými chorobami. Třídění ovoce před naskladněním je nezbytné. Odrůdy jablek náchylné ke sládkovým chorobám (např. Golden Delicious) je nutné ošetřit před sklizní. Lze použít fungicidy povolené k ošetření jabloní proti strupovitosti. Termín ošetření se řídí podle délky ochranné lhůty použitého fungicidu (Euparen Multi - 7 dnů, Saprol New - 14 dnů, Thiram Granuflo - 14 dnů, Delan 700 WDG - 21 dnů, Syllit 65 - 21 dnů.

Vhodné fungicidy zakoupíte
na agromanualshop.cz

Ze stručného přehledu vyplývá, že intenzivně pěstované jabloně a hrušně v monokulturách jsou napadány mnoha škodlivými patogeny, před kterými nás ochrání pouze vhodně zvolený systém fungicidních ošetření. Integrovaná ochrana sice umožňuje minimalizaci potřeby chemických ošetření ovocných výsadeb při zachování úrodnosti a kvality vypěstovaného ovoce, ale zcela syntetické přípravky nevypouští, protože to zatím při současných možnostech vědy i praxe nelze.

Ing. Miroslav Lánský, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.