Bude rez plevová a další rzi na pšenici škodit i v roce 2025?
01. 06. 2025 Choroby Zobrazeno 501x
Jako každoročně se v předjarním období zabýváme otázkou, zda se budou houbové choroby, konkrétně rzi na pšenici, šířit, podobně jako v přechozích letech nebo již jejich epidemické výskyty ustávají. V jarním období nastanou podmínky, které lze jen těžko predikovat, přesto můžeme alespoň částečně díky znalostem struktury populací patogenu předpokládat, jak se bude napadení v další vegetační sezoně vyvíjet.
Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.V prognózách rozvoje chorob hrají zásadní roli modely počasí a dohledové systémy. Analýzou vzorců počasí lze odhadovat trendy a určit potenciální ohniska rozvoje onemocnění. Souhrn těchto informací spolu se znalostí struktury populace patogenu, tedy virulence a avirulence současně se vyskytujících patotypů/ras patogenů, může pomoci posoudit zranitelnost konkrétních odrůd pšenice a částečně odhadnout závažnost některých původců houbových chorob v další vegetační sezoně. Tyto odhady jsou však postaveny na řadě neznámých, mají tedy jen orientační charakter.
Ohlédnutí za rokem 2024
Ve vegetační sezoně 2024, podobně jako v roce 2023, došlo během jarního období k silnému napadení odrůd pšenice rzí plevovou (Puccinia striiformis). Poměrně vlhké jaro poskytlo vhodné podmínky pro její šíření. S velkou intenzitou byly napadeny odrůdy náchylné i v roce 2023. V porostech se v počátku vegetace objevovaly nespecifické symptomy související s vysokým infekčním tlakem patogenu.
Epidemické výskyty rzi plevové v roce 2024 souvisely nejen s vhodnými podmínkami pro šíření a rozvoj choroby, ale zejména s populační změnou, tedy vznikem a šířením nových ras a zároveň i překonáním genů s malým účinkem, které souvisí s vysokým infekčním tlakem. Nejvýznamnějším faktorem změn v odolnosti některých odrůd bylo rozšíření nových patotypů/ras, které jsou popsány názvy Amboise a Benchmark, z genetické skupiny PstS10 a vyskytují se na našem území ve větší míře už od roku 2023. V současné populaci rzi plevové se zároveň v menší míře vyskytují i další rasy včetně ras Warrior a Warior(-), které v ČR způsobily epidemii v letech 2013–16. V souvislosti s výskytem nových ras již v roce 2023 došlo ke skokové změně úrovně odolnosti cca 20 % odrůd pšenice ozimé.
Přezimování rzí
Predikce výskytu rzí na pšenici souvisejí mimo jiné s jejich rozšířením v předchozím roce a průběhem počasí na podzim, kdy může docházet k pozdním infekcím. K takové situaci došlo v roce 2024, kdy velmi teplé podzimní počasí způsobilo, že se rzi objevovaly v porostech časně setých ozimů a na výdrolech ještě v říjnu a počátkem listopadu. Takové výskyty rzi plevové jsme mohli zaznamenat nejen na pšenici, ale i ve velké míře na druzích planě rostoucích trav.
Podzimní výskyty patogenu ukazují na masivní přítomnost rzi v porostech, a to ve formě mycelia, které je za příznivých podmínek během zimy schopno přezimovat a způsobit během časného jara velmi brzké infekce. Kupky rzi plevové lze v takovém případě najít v porostech pšenice již v únoru a ve větší míře od poloviny března. Rané infekce zajistí velké množství spor v prostředí a silný infekční tlak patogenu. O nástupu infekce na jaře tedy významně rozhoduje průběh počasí během zimy. Hraniční teplota pro přežití mycelia rzi pšeničné i plevové je -6 °C, pokud tyto teploty trvají nejméně 6 dní a porosty nejsou chráněny sněhovou pokrývkou. Za těchto okolností mycelium v listech nepřežívá a nástup infekce na jaře přichází zpravidla později, a to ve formě nepohlavních spor (urediospor), které se k nám dostávají se vzdušnými proudy z jiných částí Evropy. Letošní zima 2024/25 se doposud jeví jako velmi mírná a nedošlo zatím k výrazným teplotním výkyvům. Podmínky pro přezimování rzí jsou dosud velmi dobré, vyjma podhorských oblastí se silnější mrazy nevyskytly nebo jejich trvání nebylo dostatečně dlouhé k tomu, aby došlo k odumření mycelia přežívajícího v rostlinách pšenice. Lze tedy předpokládat, že napadené rostliny budou zdrojem časných infekcí na jaře, které přispějí k vyššímu infekčnímu tlaku patogenu.
Populace rzi plevové
Zdroj napadení pšenice však není pouze lokální z přezimujícího mycelia, ale je důsledkem migrace inokula na velké vzdálenosti. V případě rzi plevové jsou to spory, které se k nám šíří z chladnějšího a vlhčího klimatu západní Evropy. Napadení odrůd ovlivňuje nejen vysoká míra mutace z avirulence na virulenci, ale i adaptace ras na různé klimatické podmínky.
Rez plevová způsobuje při epidemických výskytech výnosové ztráty v rozpětí 60–70 %. V Evropě byla původní populace rzi plevové od roku 2011 z velké části nahrazena novými rasami, které jsou označovány názvy odrůd, na kterých byly popsány. Epidemické výskyty rzi plevové u nás v letech 2013–16 souvisely s celosvětovým šířením ras rzi plevové, které jsou přizpůsobeny vyšším teplotám než dříve rozšířené rasy, což souvisí i s rozšířením areálu rzi plevové do oblastí dříve infekcí nezasažených. Kromě zmíněných ras Warrior, Warrior(-) a Benchmark a Amboise došlo v posledních letech k napadení např. i tritikale (rasa Triticale), zejména v oblastech, kde má tritikale větší množitelské plochy.
Během let mezi epidemiemi je populace rzi plevové regionálně velmi variabilní, přičemž stejné odrůdy jsou v jedné oblasti vážně postiženy, ale v jiné je poškození stejné odrůdy nízké nebo žádné. Větší rozšíření a silný infekční tlak v roce 2023–24 byl způsoben souhrnem klimatických faktorů, které jsou vhodné pro šíření patogenu, a to zejména teplot počátkem jara. Významnou úlohu hraje i růstová fáze rostliny, ve které se nachází při inokulaci patogenem.
Významnou roli při šíření rzi plevové hraje i pěstování náchylných odrůd, na kterých se rychle namnoží velké množství spor a zvyšuje se tak infekční tlak patogenu. Lepší pochopení struktury populace patogenu je základem pro úspěšné šlechtění odolných nebo méně náchylných odrůd a pro vývoj vhodných strategií kontroly rzi plevové, které jsou založeny na odolnosti hostitele.
Odrůdová odolnost
Volba odolné odrůdy pro pěstování je základním kamenem v ochraně ke rzím. Možnost výběru ozimých i jarních odrůd pšenice odolných proti rzi plevové je poměrně široká, i když výběr odrůdy na odolnost vůči houbovým chorobám je jen jedním z faktorů, které musí pěstitel při volbě odrůdy zohlednit.
Po epidemických výskytech rzi plevové v letech 2013–16, kdy došlo ke značným výnosovým ztrátám, byly ze šlechtitelských programů i z doporučování vyřazovány odrůdy náchylné vůči rzi plevové. Z hlediska pěstitele je však třeba při výběru odrůdy přihlédnout i k odolnosti proti chorobám, které v přechozím roce nezpůsobily takové škody, ale jejich potenciál škodlivosti je vysoký. Je tedy vhodné vybírat odrůdy s kombinovanou rezistencí vůči rzím nebo v kombinaci s odolností i proti dalším houbovým patogenům. Pro pěstitele je výhodnější vybrat odrůdu, která nese střední rezistenci vůči většině významných houbových chorob než odrůdu s vysokou odolností pouze proti jedné z nich.
V praxi rozhoduje o trvanlivosti odolnosti, nebo její ztrátě, řada faktorů. Čím větší plochu zaujímá odolná odrůda, tím je větší pravděpodobnost, že se virulentní rasa rychle rozšíří. Různorodá odrůdová struktura může její šíření brzdit, a tak snižovat i ekonomické ztráty. Pěstování odrůd s různým genetickým základem rezistence a častější obměna odrůd jsou účinnými opatřeními, kterými může pěstitel omezit škody způsobené ztrátou odolnosti.
V Seznamu doporučených odrůd, který každoročně vydává ÚKZÚZ, jsou uvedena hodnocení odolnosti vůči chorobám, která pomáhají při výběru odrůd pro pěstování. Přestože jsou údaje aktuální a jsou získány z mnoha lokalit, hodnocení logicky nemůže reflektovat všechny regionální nebo mikroklimatické rozdíly a pochopitelně nelze během jedné vegetační sezony postihnout ani možný posun virulence ras nebo šíření virulentních patotypů na velké vzdálenosti. Proto je při výběru odrůd pro pěstování třeba zohlednit místní výskyt patogenu a podmínky pro jeho rozvoj na konkrétní lokalitě.
Ve VÚRV (nově CARC) každoročně probíhají rozsáhlé odrůdové pokusy s umělou infekcí. Umělá infekce slouží k eliminaci meziročních výkyvů infekčního tlaku. Z výsledků zkoušení odrůd měly nejvyšší stupeň rezistence vůči rzi plevové odrůdy Steffi, LG Absalon, Fakir, Crossway, Skif, Callistus, RGT Davirio, Pirueta, LG Absalon, Vagabund, Maxus, WPB Newton, Fabian, Xenie a Pontiform.
Kombinovanou rezistenci proti rzím vyskytujícím se na pšenici - rzi plevové, pšeničné a travní, prokázaly v roce 2024 odrůdy Pirueta, LG Lunaris, Song, Illusion, LG Mondial, LG Lunaris, Skif, LG Dita, Virginia, Pontiform a KWS Espinum. V sortimentu jarních odrůd nesly kombinovanou rezistenci odrůdy Astrid, Cindy, Kitri, KWS Carusum, Laskarina, Reflex a WPB Troy.
K faktorům, které ovlivňují rozšíření rzi plevové patří, kromě geneticky podmíněné rezistence nebo náchylnosti rostlin, také stav živin v rostlině (při vyšších dávkách dusíkatých hnojiv jsou náchylnější), hustota porostu, podíl náchylných odrůd v určitém areálu a doba počátečního napadení ve vztahu k vývoji rostliny a průběhu počasí (teplota, vzdušná vlhkost, srážky, převládající větry). K šíření rzi přispívají vzdušné proudy, ale i lidská činnost, pomocí které mohou být přenášeny i urediospory rzi. Populace rzi plevové má zpravidla globální charakter, který souvisí s reprodukcí a přenosem urediospor rzi na velké vzdálenosti.
Výskyt rzí v ČR souvisí vzhledem k jejich způsobu šíření s vývojem populací rzí v Evropě. Vznik a šíření nových ras a změny areálu rozšíření vzhledem ke změnám klimatu vyžadují kontinuální průzkum změn virulence patotypů a dlouhodobé zkoušení pěstovaných odrůd v polních podmínkách. Systematické zkoušení odolnosti odrůd a linií pšenice je předpokladem pro výběr nových zdrojů rezistence a jejich aplikaci ve šlechtění a pro prevenci škod působeným rzemi na pšenici.
Ochrana odrůd pšenice proti rzím
Kromě výběru odolné odrůdy je pro snížení potenciálních ztrát významná prognóza výskytu ve vegetační sezoně. Na jaře je třeba porosty sledovat a při výskytu prvních příznaků (kupek na listu) podle signalizace zasáhnout chemicky. Pro účinnost chemické ochrany je podstatné načasování aplikace. Při ní je třeba vzít v úvahu, že účinnost se snižuje, jakmile dosáhne choroba praporcového listu. Při vyšším infekčním tlaku a pěstování náchylných odrůd je účinný pouze opakovaný postřik, četnost postřiků se pak odvíjí od délky doby jejich účinnosti. Účinné a aktuálně povolené fungicidy lze najít v Registru přípravků na ochranu rostlin.
Při opakovaném používání stejných účinných látek může dojít ke vzniku rezistentních populací patogenů. Tomu lze předejít používáním kombinovaných fungicidů nebo zamezení opakovaných aplikací přípravků se stejným mechanizmem účinku.
Rez pšeničná, rez travní
Vegetační sezona byla příznivá také pro rozvoj a šíření rzi pšeničné (Puccinia triticina). Počátkem července došlo díky vhodným teplotním a vlhkostním podmínkám k jejímu šíření. Vzhledem k silnému napadení rzí plevovou a opakovaným vysokým teplotám však docházelo v napadených porostech k rychlejšímu zasychání listů, a tedy k zpomalení šíření patogenu.
Populace rzi pšeničné je, na rozdíl od rzi plevové, stabilní, v posledním období nedošlo k šíření nových ras. Horší (nižší) hodnocení odolnosti odrůd v polních podmínkách bylo způsobeno silným infekčním tlakem patogenu. Ten souvisí s vyššími teplotami během rozvoje choroby, které jsou pro rez pšeničnou optimální.
Přirozený výskyt rzi travní (Puccinia graminis f.sp. tritici) byl v roce 2024 zaznamenán ojediněle, a to i přesto, že se u nás i v Evropě v posledních několika letech objevovala častěji a začaly se šířit nové rasy s novou virulencí.
Závěr
Pro predikci výskytu rzí v roce 2025 je nezbytná znalost různých faktorů, které v současné době nejsou známé, zejména vývoje povětrnostních podmínek v době infekce a opakovaného množení a šíření patogenu. V rozvoji infekce hraje důležitou roli skladba pěstovaných odrůd a jejich genetická rozmanitost. Podstatným faktorem pro šíření patogenu je složení jeho populace, tedy výskyt patotypů, které jsou schopné překonávat odolnost pěstovaných odrůd a možnosti jejich šíření a rovněž i stav porostů a hnojení dusíkem.
Napadení porostů pšenice rzí plevovou
Rez plevová v porostu pšenice, infekční pokus CARC
Příspěvek vznikl za finanční podpory projektů MZe RO0423.
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS