Cerkosporióza cukrové řepy - rozdílný dopad v ročníku 2020 a 2021
06. 09. 2022 Choroby Zobrazeno 1380x
Houbové choroby listů cukrové řepy byly v posledních letech největším ohrožením výnosů a cukernatosti řepy. Těch chorob je více, ale cerkosporióza je na prvním místě a s jejím zvládnutím si většinou poradíme i s těmi ostatními. V ročníku 2019 zdevastovala cerkosporióza porosty řepy na Moravě, v ročníku 2020 pak v celém Česku i v okolních zemích.
O nebezpečnosti choroby víme dávno, pěstitelé provádějí fungicidní ochranu, poradenské organizace signalizují infekční tlak. Přesto se situace v těch dvou letech vymkla kontrole a došlo k ohromným hospodářským ztrátám. V loňském ročníku se ochrana naopak podařila a výnosy řepy a cukru se vrátily na velmi dobrou úroveň. Co stojí za těmito výkyvy, co dělat, aby se neopakovaly, aby se prostředky vkládané do fungicidní ochrany spolehlivěji vracely?
Co se tedy v těch minulých ročnících odehrálo, co bylo tak špatně v létě 2020 a proč se nám v létě 2021 podařilo cerkosporiózu udržet na uzdě? Omlouvám se Moravě, pokusy a monitoring provádíme pouze v Čechách a nemůžu proto komentovat ročník 2019, to bylo v Čechách suché léto a choroba se rozšířila jen ve východních Čechách až koncem srpna a v září.
Průběh roku 2020
V létě 2020 infekce cerkosporiózy nastoupila (v Čechách) velmi razantně v prvních dnech srpna a šířila se opravdu lavinovitě, většinou bez ohledu na fungicidní ochranu až do počátku října. Už kolem 15. července jsme avizovali potřebu fungicidních postřiků, ty byly kolem 20. července většinou aplikovány, ale další aplikace proběhla kolem 15. srpna, to byl v té situaci příliš dlouhý odstup a účinek na rozjetou chorobu už byl minimální. I další aplikace se pak míjely účinkem, řepa během podzimu prakticky nepřirůstala a cukernatost dokonce klesala.
Chyba se nestala jen u nás, podobné to bylo v Bavorsku, Rakousku, Sasku atd.
Průběh roku 2021
V létě 2021 to začínalo stejně: první příznaky kolem 15. července, do týdne většinou proběhly první aplikace, avšak tentokrát s dobrým účinkem, stejně jako aplikace další. Nárůst výnosu i cukernatosti byl nakonec v ročníku 2021 rekordní. Byla tedy houba Cercospora beticola v roce 2020 agresívnější, byly pro ni lepší podmínky nebo bylo něco špatně ve fungicidní ochraně?
Srovnání roků 2020 a 2021
Agresivita patogena je lákavé vysvětlení, ale když se nad tím zamyslíme, tak neobstojí. Houba přežívá v půdě a primární infekce (spory) se na listy dostává převážně s odrazem drobných kapek vody od půdy. Je to tedy na stejném poli převážně pořád stejná forma, zanesení jiného kmene větrem na větší vzdálenosti je málo pravděpodobné. A že by se v jediném ročníku agresívnější forma rozšířila v celé střední Evropě, to už vůbec nesedí.
Tak tedy podmínky - počasí a možná i náchylnost rostlin (zas ovšem asi daná počasím). Mezi letním počasím 2020 a 2021 je jeden zásadní rozdíl - léto 2021 bylo v červenci i srpnu ve srážkách nadprůměrné a vyrovnané, v obou měsících napršelo přibližně 140 % normálu. V roce 2020 to byly skoky: červenec velmi suchý (41 % normálu) a relativně chladný, srpen naopak srážkově bohatý (130 % normálu) a teplý - graf 1. Domnívám se, že tady by mohla být příčina. V suchém počasí vadnoucí a odumírající listy jsou méně odolné vůči infekci, porost nekryje povrch půdy a spory se na listy odrážejí v daleko větší míře, na vadnoucích listech málokdo primární infekci zaznamenal. Příchod srážek v srpnu a teplo infekci akcelerovalo a s tímhle prudkým zlomem nikdo moc nepočítal, druhé aplikace fungicidů přišly pozdě. V létě 2021 byly podmínky pro infekci cerkosporiózou už od poloviny července (teplo, vlhko) také velmi příznivé, primární infekci jsme však zastavili a poučení, strach z opakování loňského průšvihu vedlo ke zkrácení intervalů mezi aplikacemi a fungicidní ochrana byla obecně velmi úspěšná.
Tyhle spekulace o přemetech posledních dvou ročníků ukazují, jak důležité je, kromě účinných přípravků, správné načasování fungicidní ochrany, jak důležitá je signalizace průběhu infekce, jak důležitá je schopnost rychle na vývoj situace reagovat aplikací fungicidů, bez ohledu na to, že běží žně.
Graf 1: Rozdílný průběh červencových a srpnových srážek v letech 2020 a 2021 - průměr ze 6 řepařských lokalit v Čechách
Signalizace
Signalizace cerkosporiózy se zatím většinou opírá o měření teploty a vlhkosti v porostech. Koincidence vysoké relativní vlhkosti a teploty vytváří příznivé podmínky pro šíření choroby ze zdrojů primární infekce - z prvních ojedinělých skvrn na listech. Zkušenost posledních ročníků však ukazuje, že musíme fungicidy reagovat už na tuto primární infekci - pokud na 5 % rostlin najdeme byť jedinou skvrnu a potom sledovat signalizaci, ale i šíření skvrn na svých porostech.
Signalizace ukazuje regionální situaci, ale na jednotlivých polích, v uzavřených polohách, v blízkosti loňských řepnišť a ukládek řepy, tam kde řepa přichází s kratším odstupem třeba 2 let, všude tam může být nástup infekce rychlejší a je ji nutno včas zachytit. Jinými slovy, regionální signalizace nemusí být lokálně spolehlivá, my poradci, ji musíme zlepšovat a pěstitel by v kritickém období měl do svých porostů chodit často a pečlivě pozorovat už výskyt jednotlivých skvrn.
Fungicidy
Sortiment fungicidních přípravků se v posledních letech významně zúžil a další omezení přijdou pro rok 2023.
Z jednosložkových azolů zůstaly v registraci pouze tetraconazole a difenoconazole, ze strobilurinů azoxystrobin a trifloxystrobin (Sfera), který však máme poslední rok. Tyto účinné látky jsou vhodné pro první aplikace. U strobilurinů je ovšem, zejména na Moravě, častá rezistence houby vůči této látce. Pěstitelé to většinou ze zkušenosti vědí a vybírají přípravky podle toho.
Nejlepší účinnost podle našich výsledků ukazuje aktuálně přípravek Propulse (fluoropyram, prothioconazole). Tento přípravek je však zaregistrován pro jedinou aplikaci při výskytu rzi řepné či alternariové skvrnitosti, a proto doporučujeme jeho použití v období největšího tlaku choroby - zpravidla v první polovině srpna.
Přichází ještě také nový přípravek Belanty (mefentrifluconazole).
Důležité je střídat účinné fungicidní látky, abychom zpomalovali vznik rezistencí patogenních hub. Velmi se osvědčují kombinace všech uvedených organických fungicidů s anorganickými, s fungicidy či listovými hnojivy na bázi mědi a síry (např. Reef, Cuproxat). Tato kombinace ochranu prodražuje, je však velmi spolehlivá a účinná a vřele ji doporučujeme, zejména při silnějším tlaku choroby.
Ještě před deseti lety většinou postačoval jediný fungicidní zásah. Dnes to jsou minimálně dva, při silnějším tlaku jako v posledních dvou ročnících jsou nutné 3–4 postřiky, porosty pro pozdnější sklizeň ošetřujeme ještě v polovině září. Nákladová položka „fungicidy“ tak narostla několikanásobně a dnes jsme v situaci, kde byl náš jižní soused, Rakousko, před pěti, osmi lety. V ročníku 2021 se však tyto zvýšené náklady určitě vyplatily.
Potřeba častějších fungicidních aplikací přichází v době zesilujícího tlaku na omezování chemie, projektu Green Deal a představě, že v celkem dohledné době snížíme přípravky na ochranu rostlin o 50 %. Připadá nám to nespravedlivé, naše spotřeba chemie na ochranu rostlin je výrazně nižší, než v západní Evropě, takové šablonovité omezení je u nás mnohem obtížněji proveditelné, hrozí výrazným snížením produkce náročnějších plodin a ztrátou konkurenceschopnosti. Je otázka, jak to všechno dopadne, spravedlnost však nemívá v politice a v byznysu místo, a tak se určitě musíme ohlížet co by se dalo ještě dělat.
Odrůdy
Na prvním místě je to výběr odrůd odolnějších vůči chorobám. Tady je opravdu šance, šlechtitelé přicházejí s novou generací odrůd s opravdu vysokou odolností vůči cerkosporióze i s vysokou výkoností. U firem KWS a Betaseed mají ochrannou známku CR+, ale jistě i další firmy budou s podobnými materiály přicházet. Odolnost těchto odrůd dokumentuje obrázek 1 ze září 2021. Odolnost či citlivost k cerkosporióze by při výběru odrůd měla být, kromě výkonu, stejně důležitým kritériem, jako je odolnost nematodům.
Obr. 1: Odrůda cukrovky CR+ mezi dvěma citlivými odrůdami při stejném fungicidním ošetření - září 2021
Doporučení
Cukrová řepa a cukr jsou pod velikým konkurenčním tlakem mezi evropskými výrobci i od ostatních plodin. Zajímavá začíná být až při výnosech nad 80 t/ha (přepočteno na cukernatost 16 %) a každá chyba v pěstební technologii tento výnos ohrožuje. Náklady spojené se založením porostu, do léta, enormně narostly a neúspěšná ochrana proti houbovým chorobám listů (jako v ročníku 2020) je může zcela znehodnotit.
Na fungicidní ochranu je proto potřeba se pečlivě připravit:
- při výběru odrůd brát ohled na citlivost či odolnost houbovým chorobám,
- zajistit si v předstihu fungicidní přípravky na 2–3 aplikace, v předchozích letech se opakovala situace, kdy při silnějším tlaku chorob byly koncem srpna a v září sklady dodavatelů prázdné,
- pečlivě sledovat regionální signalizaci i výskyt chorob ve vlastních porostech, při výskytu už jednotlivých skvrn na 5 % rostlin rychle aplikovat první ošetření a při růstu infekce ošetření do 3 týdnů opakovat,
- střídat účinné fungicidní látky, organické fungicidy kombinovat s přípravky či hnojivy na bázi mědi a síry,
- u později sklízených porostů reagovat na nárůst infekce ještě v první polovině září,
- vracet se s řepou na stejný pozemek nejdříve po 3 letech.
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS