Cerkosporióza u cukrové řepy

07. 11. 2025 Ing. Klára Pavlů; Řepařský institut Semčice Choroby Zobrazeno 819x

Cerkosporová listová skvrnitost je jednou z nejvíce rozšířených chorob cukrové řepy. Každoročně významně ovlivňuje jakost i výnos cukrovky. Míra infekce se sice v jednotlivých ročnících liší, ale vždy má velký dopad na hospodářský výsledek v daném ročníku. Ochranu nelze podceňovat, patří sem preventivní opatření (např. volba odrůdy, odstup v pěstování řepy v rámci osevního postupu atd.) a samozřejmě v samotném průběhu vegetace potom fungicidní ošetření. Jakmile se objeví první příznaky, je nutné aplikovat fungicidy a kontrolovat další vývoj choroby. V našich podmínkách jsou v posledních letech zpravidla potřeba nejméně 2–3 aplikace fungicidu.

Správný termín aplikace a signalizace

Pro rozvoj choroby je rozhodující přítomnost spor houby Cercospora beticola na listech cukrovky. Spory přežívají v půdě a na listy se dostávají pomocí větru nebo při prudkém dešti, kdy se kapky vody odráží od půdy. Pro další vývoj potřebuje choroba dostatečnou vlhkost a teplotu. Toho využívá signalizační model. Na základě počtu dní s příznivými podmínkami pro rozvoj houby se stanovuje riziko rozvoje a šíření choroby. Pro prvotní impuls - přítomnost patogenu jsme v minulých letech začali testovat lapače spor. Potřeba 1. aplikace bývá většinou v polovině července.

Další postup ošetření závisí na průběhu počasí a intenzitě infekce. Při příznivých podmínkách (silná infekce, teplo a vlhko) je třeba opakovat aplikaci fungicidem již po 14 dnech. Jestliže je ráz počasí spíše suchý, je možné odstupy mezi aplikacemi prodloužit. Je nutné počítat s tím, že úplné vyléčení choroby možné není. Průběh infekce lze pouze zpomalovat, aby nedošlo k velké devastaci chrástu. Největším rizikem je retrovegetace - tedy úplné zničení chrástu a následné budování nového listového aparátu. Při tvorbě nového chrástu rostlina spotřebovává cukr uložený v bulvě a následkem je snížený výnos, a zejména nízká cukernatost v době sklizně.

V tabulce 1 je uvedeno schéma termínu ošetření na pokusné lokalitě Vyšehořovice. Každý jednotlivý ročník vykazoval různý průběh infekce a tomu odpovídaly i termíny ošetření. V roce 2020 jsme vliv cerkosporiózy podcenili. Proběhla jen 2 ošetření s intervalem 25 dní. V předchozích letech tento přístup postačoval, ale postupně narůstalo množství spor v půdě a ročník 2020 nás donutil přehodnotit dosavadní přístup. V roce 2021 jsme začali s ošetřením o 3 dny dříve a dodržovali odstup mezi jednotlivými aplikacemi zhruba 14 dní. Tímto přístupem jsme se ovšem dostali na 4 aplikace za sezonu. Ochrana tu byla zcela jistě dobrá, ale na lokalitách se slabším tlakem choroby by rentabilita tak nákladné ochrany byla velmi nejistá. Tlak choroby lze ovšem dopředu odhadovat jen velmi obtížně. Můžeme očekávat, že na pozemcích, kde byl silný tlak patogenu v minulosti, se bude situace opakovat. Dalším faktorem je počasí, které lze predikovat jen velmi málo.

V roce 2022 se objevily 1. příznaky cerkosporiózy poměrně brzy. Na základě zkušenosti, že nepokrytý nástup infekce se později koriguje velmi špatně, jsme raději aplikovali 1. fungicidní ošetření již 12. 7. Následný průběh počasí ovšem šíření cerkosporiózy nepodporoval a bylo možné dodržet odstup zhruba 3 týdny. Potom postačovaly 3 aplikace na pokrytí celého rizikového období.

Velmi podobnou strategii jsme zvolili i v následujícím roce 2023, kdy se 1. příznaky objevily trochu později a 1. aplikace byla 17. 7. V loňském roce 2024 jsme 1. aplikaci zvolili podobně 15. 7. Situace v červenci pak byla celkem příznivá a bylo možno aplikaci opakovat až po 3 týdnech. Následující průběh počasí, ale cerkosporióze vyhovoval. Při vysokých teplotách přetrvávala vyšší vzdušná vlhkost a 3. aplikaci jsme raději provedli již po 14 dnech. Vzhledem k plánovanému ranějšímu termínu sklizně na konci září, jsme 4. ošetření nerealizovali.

Optimální termíny aplikací se potvrdily i v maloparcelkových pokusech. Průměrné výsledky shrnují data z 12 pokusů v různých podmínkách infekce na 6 lokalitách napříč českým řepařským regionem. Přehledně shrnuty jsou v grafu 1. Zásadní jsou 3 termíny. První ošetření proti cerkosporioze přichází zpravidla kolem 15. 7., další potom na začátku srpna a poslední v 2. polovině srpna. Přínos aplikace v 1. polovině září se zcela nepotvrdil. Vynechání 1. aplikace vedlo ke snížení výnosu asi o 5 %. Je to ovšem průměrná hodnota, do které jsou zahrnuty i lokality s nízkým tlakem cerkosporiózy, kde potřeba 1. ošetření přichází optimálně až v pozdějším termínu. Nejhůře vyšla varianta, kde chyběla stěžejní aplikace na začátku srpna, kdy bývá tlak zpravidla nejsilnější.

Otázka poslední zářijové aplikace je trochu komplikovaná. V řadě dílčích pokusů nám vycházelo, že zářijová aplikace fungicidu již nepřinášela žádný benefit v cukernatosti ani výnosu (graf 1). Jednalo se ovšem vždy o poměrně brzo sklízené porosty. Během září a října jsou přírůstky ještě zpravidla velmi významné, a to jak ve výnose, tak cukernatosti. V letech 2021–23 vycházely podzimní přírůstky (od poloviny září do konce října) velmi vysoké, kolem 25 t/ha. Záleží ovšem na řadě faktorů: teplotě a slunečném počasí, množství srážek a v neposlední řadě zdravotním stavu chrástu cukrové řepy. V roce 2024 byl naopak podzimní přírůstek relativně nízký - kolem 10 t/ha. Rozhodli jsme se udělat pokus zaměřený na zářijovou aplikaci fungicidu v kombinaci s pozdnější sklizní na konci října. Výsledky byly překvapující. Opět nedošlo k žádnému velkému nárůstu sklizňových parametrů i přesto, že řepa byla sklízená až na konci října. Ročník 2024 byl ovšem velmi specifický. Řepa vykazovala extrémně nízkou cukernatost a průběh podzimu byl nestandardní. Důvodem nízké cukernatosti byl hlavně trochu nešťastný průběh počasí - vysoké teploty v srpnu a velké množství srážek v září. To vedlo sice nejen k narůstání bulev, ale i obnově chrástu, a došlo k částečnému využití cukru již uloženého v bulvách. Tento pokus chceme proto znovu zopakovat i v roce 2025.

Tab. 1: Porovnání termínů ošetření v pokusných ročnících 2020–25

Graf 1: Vliv fungicidního ošetření na relativní výnos řepy (průměr 12 maloparcelkových pokusů, 2023–24)

Fungicidní přípravky

Ve fungicidní ochraně se uplatňují převážně přípravky ze skupiny azolů a strobilurinů. Do skupiny azolových přípravků patří letité účinné látky difenoconazole s tetraconazole a novější mefentrifluconazole s prothioconazole. Někdy se používá i metkonazol. Ze strobilurinů zůstal už jen azoxystrobin a pyraclostrobin. Problém je narůstající rezistence kmenů Cercospora beticola vůči strobilurinům. Ke vzniku rezistence dochází i u azolů, ale tady po přerušení používání dotčených přípravků může dojít k opětovnému obnovení citlivosti populace patogenu. Mimo tyto skupiny se používá ještě fenpropidin, fluopyram, boscalid a nově fluxapyroxad. Nový fungicid Queen rozšiřuje řady účinných látek ještě o fenpicoxamid. Z hlediska antirezistentní strategie se doporučuje přípravky střídat a dodržovat doporučené dávkování.

Další možností je použití anorganických fungicidů. Nejlepší zkušenosti jsme měli s látkami obsahujícími měď. Na trhu je poměrně mnoho fungicidních přípravků a listových hnojiv s mědí v různých formách a s různým obsahem samotné mědi. V pokusech (graf 2) jsme porovnávali varianty ošetřené pouze organickými fungicidy oproti jejich kombinaci s mědí - konkrétně na 1. ošetření jsme aplikovali přípravek Propulse v dávce 1,2 l/ha a na 2. ošetření v začátku srpna buď přípravek Alonty (1,0 l/ha) anebo Eminent (0,8 l/ha). Rozdíl mezi těmito dvěma variantami byl minimální. Obě varianty vedly ke zvýšení výnosu přepočteného na 16 % cukernatosti asi o 9 %. K 1. variantě jsme potom k oběma aplikacím přidali modrou skalici v dávce 1 kg/ha. Výnos se zvýšil o zhruba 2 %. Ke 2. variantě s Propulsem a Eminentem se přidal přípravek Flowbrix. Zde byl efekt vyšší - asi 10 %. Přídavek mědi se tedy velmi osvědčil. Tato fungicidní strategie také minimalizuje rizika spojená se vznikem rezistencí. V budoucnosti bychom se tomuto tématu chtěli v pokusech věnovat podrobněji.

Nové odrůdy se zvýšenou odolností

Od roku 2022 jsou v nabídce osiva k dispozici odrůdy se zvýšenou odolností vůči cerkosporióze. Z hlediska šlechtění byl učiněn velmi výrazný pokrok. Nové odrůdy na trh uvedla jako 1. firma KWS a v nabídce je označuje jako CR+. Postupně se přidávají další firmy. I přesto, že tyto odrůdy nové generace vykazují velmi vysokou odolnost proti patogenu je třeba je fungicidně ošetřovat. Ošetření ovšem může přijít později a konečný počet aplikací bude tím pádem nižší. Při použití fungicidní ochrany bude do budoucna možné udržet porosty zdravé a nezvyšovat zásoby patogenů v půdě.

Graf 2: Vliv přídavku mědi k fungicidnímu ošetření na výnos řepy (průměr 6 maloparcelkových pokusů, 2024)

Závěr

V pokusech jsme se snažili porovnat reakci vybraných odrůd na fungicidní ošetření. K dispozici jsme měli 2 odrůdy s deklarovanou odolností vůči cerkosporióze: Imeldu KWS CR+ a Beppinu KWS CR+. Pro srovnání byla do pokusu zařazena starší odrůda Sanya KWS, která se řadila spíše k citlivějším na cerkosporiózu. V grafu 3 je uveden průměrný výsledek z 6 maloparcelkových pokusů založených v roce 2024. Hodnota výnosu přepočteného na 16 % cukernatost zcela neošetřované odrůdy je v 1. sloupci. Druhý sloupec je potom varianta s 1 aplikací organickým fungicidem, provedená zhruba na přelomu července a srpna a poslední 3. sloupec je varianta, která byla ošetřovaná v souladu s běžnou praxí ročníku 2024, tedy 3 aplikace fungicidu v doporučených termínech.

Zatímco klasická odrůda Sanya KWS reagovala na vyšší intenzitu ošetření nárůstem výnosu i cukernatosti, u odrůd CR+ při vyšší intenzitě ošetření už k dalšímu pozitivnímu ovlivnění sklizňových parametrů nedocházelo. Lze odhadovat, že rostliny byly téměř na svém biologickém maximu. Tyto odrůdy ovšem podávaly velmi vysoký výkon - při fungicidním ošetření se výnos pohyboval v průměru 6 lokalit přes 110 t/ha.

V maloparcelkových pokusech samozřejmě výsledky bývají o něco vyšší než v praxi. Z pokusů tedy vyplývá, že odolnost odrůd CR+ na cerkosporiózu je velmi spolehlivá. Ošetření lze odsunout zhruba o 14 dní oproti klasickému termínu prvního fungicidního zásahu. Při běžném tlaku infekce by mohla postačovat 1 aplikace. Při silnější infekci by se provedla ještě jedna aplikace v závislosti na průběhu počasí. Na odrůdách typu CR+ jsme také zaznamenali v některých letech silnější výskyt padlí a rzi řepné. I z tohoto důvodu by nemělo dojít k úplné absenci fungicidního ošetření.

Graf 3: Výnos vybraných odrůd při různých intenzitách fungicidního ošetření (průměr 6 maloparcelkových pokusů, 2024)