Chemap Agro s.r.o.

Choroby a škůdci tymiánu

02. 09. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 545x

Jako léčivá a kořeninová rostlina je tymián (Thymus vulgaris L.) známý již více než 4 000 let. Egypťané používali tymián při balzamování a omývání zesnulých, Řekové Plinius a Theophrastus popsali jeho léčivé účinky při konzumaci okořeněných jídel i jeho význam pro omezení šíření původců chorob. V Evropě se zasloužili o rozšíření pěstování tymiánu benediktýni, kteří ho od 11. století pěstovali v klášterních zahradách.

Agronutrition

Tymián je typickou rostlinou suchých, vápenitých, kamenitých míst kolem Středozemního moře. Složení obsahových látek (flavony, kyseliny, triterpeny, éterické oleje (1–5 %, podstatnou část tvoří thymol) závisí na druhu a původu tymiánu. Pro léčebné a potravinářské účely se využívá kvetoucí nať.

Napadení patogeny a škůdci může zkomplikovat pěstování a využití tymiánu.

Choroby

Padlí tymiánu (Erysiphe spp., E. biocellata) se projevuje charakteristickými drobnými bělavými skvrnami jak na líci, tak na rubu listů. Za příznivých podmínek se skvrny velmi rychle slévají a vytvářejí souvislý světle šedý povlak nejen na listech, ale všech nadzemních nezdřevnatělých částech. Rychlé rozšíření padlí v porostu je zajištěno masovou produkcí konidií, které jsou přenášeny větrem. Konidie klíčí bez přítomnosti volné vody, ale za vysoké relativní vzdušné vlhkosti (nad 80 %) a při teplotách nad 15 °C. V povlaku mycelia se postupně objevují nažloutlé, později tmavě hnědé plodničky (chasmothecia) pohlavního stadia, viditelné jako černé tečky. Infikované listy následkem odčerpávání živin z pokožkových buněk žloutnou a zasychají, rostliny zaostávají v růstu a tvoří méně květů. Pokud přetrvává delší dobu krásné počasí, napadení tymiánu padlím, i ztráty na sklizni, mohou být značné. Ochranná opatření jsou zaměřena na optimalizaci stanovištních podmínek, případně předčasnou sklizeň, využití posilujících prostředků či přípravků na ochranu rostlin na bázi síry.

Za deštivého počasí, či při hnojení vyššími dávkami dusíku, se může vyskytnou šedá hniloba, jejímž původcem je Botrytis cinerea. Napadení se projevuje v porostu hnízdovitě, na listech a stoncích se objevují hnědé, později černé, zahnívající skvrny, na nichž se za vysoké vlhkosti objevují rozmnožovací orgány - konidiofory s konidiemi tvořící nápadný hustý, šedohnědý, prášivý povlak. V odumřelém pletivu vznikají drobná černá sklerocia, kterými houba přežívá nepříznivé podmínky a která jsou zdrojem nových infekcí.

Jen v ojedinělých případech se i na tymiánu objevuje rez Puccinia menthae. Na líci listů se tvoří kulaté, mírně vkleslé skvrny, na rubu praskající puchýřky s rezavě zbarvenými sporami, kterými se šíří v porostu.

U obou patogenů ochranná opatření spočívají v zabránění dlouhodobému ovlhčení a nepřehuštění porostu, umožňující proudění vzduchu a rychlé osychání pletiv. V současné době nejsou povoleny žádné fungicidy na ochranu tymiánu.

Škůdci

Z živočišných škůdců byl na tymiánu zaznamenán výskyt bejlomorky Janetiella thymi, která klade vajíčka do vrcholků výhonů a následně se tvoří místo listů kulovité hálky.

Pidikřísci (Eupteryx sp.) poškozují sáním pokožkové buňky na rubové straně listů, kde se často vyskytují četné bělavé svlečky. Posátí je viditelné na líci listů zpočátku jako bělavé tečky, později bělavé plochy. Silně posátá místa mohou hnědnout a nekrotizovat. Proti křískům lze porost chránit překrytím sítěmi, silným seříznutím výhonů po sklizni, ve sklenících ochrana přezimujících rostlin.

Počátkem léta se mohou na vrcholcích výhonů objevit drobné (1,5–2 mm), nažloutlé až hnědě zbarvené mšice s krátkými tykadly mšice slívová (Brachycaudatus helichrysi). Následkem sání je hnědnutí a předčasný opad listů. Mšice přezimuje ve stadiu vajíčka v prasklinách kůry na slívách a broskvoních. Během roku se na nich vyvinou 2–3 generace a dalších 5–10 generací na sekundárním hostiteli (zejména slunečnici, ale i tymiánu). K ochraně tymiánu proti mšicím lze podpořit přirozené nepřátele (larvy pestřene, zlatooček a slunéčka, blanokřídlí parazitoidi), aplikace insekticidů do tymiánu není povolena.

Padlí tymiánu
Padlí tymiánu

Botrytis cinerea na tymiánu
Botrytis cinerea na tymiánu

Botrytis cinerea na tymiánu
Botrytis cinerea na tymiánu

Související články

Choroby obilnin (16): Stébelná snětivost žita a námelovitost trav

10. 01. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 252x

Význam a ochrana proti virovým chorobám ozimé řepky

29. 11. 2019 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Eva Zusková, Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D., Jaroslava Vospělová; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 608x

Odolnost obilnin vůči žluté zakrslosti ječmene

21. 11. 2019 Ing. Jana Chrpová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 483x

Choroby obilnin (15): Sněti obilnin (II.)

23. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 698x

Choroby obilnin (14): Sněti obilnin (I.)

16. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 722x

Další články v kategorii Choroby

detail