Chemap Agro s.r.o.

Choroby bramboru 4: Bakteriální choroby bramboru (III.)

23. 11. 2020 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 941x

Původcem běžně rozšířené choroby bramboru aktinobakteriální obecné strupovitosti bramboru je Streptomyces scabiei. Bakterie vytváří mnoho kmenů a ras, které se vyznačují především rozdílnou agresivitou vůči hostiteli.

Aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru

Původcem běžně rozšířené choroby bramboru aktinobakteriální obecné strupovitosti bramboru je Streptomyces scabiei. Bakterie vytváří mnoho kmenů a ras, které se vyznačují především rozdílnou agresivitou vůči hostiteli. Brambor může být napadán i dalšími druhy rodu Streptomyces (S. reticuliscabiei, S. europaeiscabiei, S. turgidiscabies, S. acidiscabies), které jsou původci aktinobakteriální obecné a síťovité strupovitosti bramboru.

Napadení hlíz nezpůsobuje snížení výnosu hlíz, ale znehodnocuje jejich vzhled, snižuje se tak prodejnost hlíz. Silná infekce hlíz může způsobovat vysoké ztráty při zpracování, negativně ovlivňovat jejich skladovatelnost a klíčivost.

Příznakem napadení jsou hnědé korkovité léze (strupy) na slupce hlíz. Léze mohou být různého tvaru a velikosti, mohou být vyvýšené, ploché nebo propadlé. Plochá forma strupovitosti bývá nejčastější, poškozuje jen povrch slupky, součástí ploché formy je i síťovitá skvrnitost. Nejškodlivější je hluboká forma strupovitosti, při které mohou léze zasahovat do dužiny. Takto poškozené hlízy jsou snadněji napadány sekundárními patogeny. Pokud je rostlina napadena více než jedním druhem rodu Streptomyces, může se společně vyskytovat několik příznaků pohromadě.

Bakterie rodu Streptomyces jsou běžnou součástí půdní mikroflóry, jsou aerobní, vláknité, grampozitivní. Kolonie jsou zpočátku malé, hladké, později se vytváří vzdušný povlak mycelia. Hlízy jsou k napadení nejnáchylnější na počátku své tvorby. Patogen proniká do povrchových vrstev hlíz přes lenticely a strupovitost se tvoří jako následek obranné reakce na napadení. Patogen se vyskytuje především na lehčích, písčitých a sušších půdách s vyšším pH. Optimální teplota pro růst patogena se liší podle druhu 17–25 °C.

Primární ochranou proti strupovitosti je výsadba odrůd s vyšší hladinou odolnosti, bez příznaků strupovitosti na sadbových hlízách a pěstování bramboru pod závlahou. V ochraně brambor proti obecné strupovitosti má význam i dodržování osevního postupu, zelené hnojení a předplodiny. Jejich správný výběr může snížit infekci a zajistit tak lepší zdravotní stav rostlin.

Příznaky napadení hlíz aktinobakteriální strupovitostí
Příznaky napadení hlíz aktinobakteriální strupovitostí

Aktinobakteriální strupovitost na hlíze bramboru
Aktinobakteriální strupovitost na hlíze bramboru

Kolonie aktinobakterie Streptomyces scabiei na živném médiu
Kolonie aktinobakterie Streptomyces scabiei na živném médiu

Stolbur bramboru

Fytoplazma Potato stolbur phytoplasma (‘Candidatus phytoplasma solani‘) je původcem stolburu bramboru. Fytoplazmy společně s bakteriemi řadíme mezi prokaryotní (předjaderné) organizmy. Stolbur bramboru má širší okruh hostitelů, kromě bramboru jsou významnými hostiteli rajče, paprika, lilek a celer, nově i miříkovité (mrkev).

U bramboru se příznaky onemocnění většinou objevují až v druhé polovině léta. Rostliny jsou zakrslé, mají zkrácená internodia, horní listy se zbarvují do žluta, fialova, případně červena a lžícovitě se svinují podél hlavní žilky. Z úžlabí listů vyrůstají výhonky v ostrém úhlu proti hlavnímu stonku a tvoří se zde vzdušné hlízky a stolony. U květů dochází k virescenci (zelenokvětosti) a redukci jednotlivých květních částí. Silně napadené rostliny postupně vadnou a odumírají. Napadené hlízy jsou malé, gumovité a vytvářejí tenké, slabé (nitkovité) klíčky.

Fytoplasmy jsou obligátní parazité, nedají se kultivovat na živných půdách a na rozdíl od bakterií nemají pevnou buněčnou stěnu, proto je jejich tvar pleomorfní (různorodý), vyskytují se ve floemu. Přenašeči stolburu bramboru jsou některé druhy křísů, nejvýznamnější je žilnatka virosonosná (Hyalesthes obsoletus). Tato žilnatka přenáší stolbur perzistentně, a to přibližně za 2–7 dnů po sání. První příznaky onemocnění se na rostlinách projeví za 14 dní po sání rostlin infikovanou žilnatkou.

Ochrana proti stolburu bramboru spočívá ve vysazování zdravé a uznané sadby, dodržování správných agrotechnických zásad při pěstování sadby (vyrovnaná výživa, optimální vláhový režim, likvidace plevelů, zapravení posklizňových zbytků) a likvidaci přenašečů. Brambory nevysazujeme v blízkosti porostů hostitelských rostlin fytoplazmy stolburu.

Příznaky napadení Potato stolbur phytoplasma
Příznaky napadení Potato stolbur phytoplasma

Příznaky napadení Potato stolbur phytoplasma
Příznaky napadení Potato stolbur phytoplasma

foto: V. Krejzar, J. Víchová

Související články

Nejlepší ochrana začíná od osiva - Systiva® + Revycare®

01. 04. 2021 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Choroby Zobrazeno 88x

Choroby bramboru 8: Houbové choroby bramboru (III.)

30. 03. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 305x

Výsledky dvouletého pokusu - hledání antistresových opatření

29. 03. 2021 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D., Ing. Petr Martinek, CSc.; Zemědělský výzkumný ústav, s.r.o. Kroměříž Choroby Zobrazeno 359x

Zdravá a silná řepka je základem vysokého výnosu

28. 03. 2021 Ing. Petr Vecek; Corteva AgriScience Choroby Zobrazeno 437x

Choroby bramboru (7): Houbové choroby bramboru II.

26. 03. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 349x

Další články v kategorii Choroby

detail